Krvavá svatba

Krvavá svatba mě uhranula. Poměrně jednoduchý příběh podaný formou, která vás ani na chvíli nenechá klimbat, já to miluju!

Mám moc rád Lorcu a jeho asonanční verše (resp. tedy jejich překlad tuším z pera Lumíra Čivrného), takže zajít na tuto inscenaci pro mě byla jasná volba. A D21 nezklamalo (jako snad nikdy) - nabídlo prvotřídní kus s působivými hereckými výkony, který diváka přiměje reflektovat otázky jakési prvotní, archaické cti, vášně a mezilidských a partnerských vztahů obecně, ale také problematiku tělesnosti a s ní spjaté exprese a expresivity.

Občas jsem se v ději a postavách ztrácel, ale překvapivě mi to tentokrát ani moc nevadilo a nechal jsem to celé na sebe jen tak působit. Krvavá svatba je totiž vysoce pozoruhodnou inscenací, zcela se vymykající z obvyklého stylu D21. Tentokrát zcela potlačený humor, početné obsazení, prvky expresionismu a symbolismu, propojení s Lorcovou osobností a životem - to vše dělá z Krvavé svatby opravdu nezvyklý počin. Režie Diany Šoltýsové má spád a ani na chvíli nenechá scénu bez poutavých hereckých akcí. Dobrý nápad v koncepci jediné mužské postavy, přesvědčivě zahrané S. Neduhou.

Krvavá svatba mě uhranula. Poměrně jednoduchý příběh podaný formou, která vás ani na chvíli nenechá klimbat, já to miluju!

Mám moc rád Lorcu a jeho asonanční verše (resp. tedy jejich překlad tuším z pera Lumíra Čivrného), takže zajít na tuto inscenaci pro mě byla jasná volba. A D21 nezklamalo (jako snad nikdy) - nabídlo prvotřídní kus s působivými hereckými výkony, který diváka přiměje reflektovat otázky jakési prvotní, archaické cti, vášně a mezilidských a partnerských vztahů obecně, ale také problematiku tělesnosti a s ní spjaté exprese a expresivity.

Občas jsem se v ději a postavách ztrácel, ale překvapivě mi to tentokrát ani moc nevadilo a nechal jsem to celé na sebe jen tak působit. Krvavá svatba je totiž vysoce pozoruhodnou inscenací, zcela se vymykající z obvyklého stylu D21. Tentokrát zcela potlačený humor, početné obsazení, prvky expresionismu a symbolismu, propojení s Lorcovou osobností a životem - to vše dělá z Krvavé svatby opravdu nezvyklý počin. Režie Diany Šoltýsové má spád a ani na chvíli nenechá scénu bez poutavých hereckých akcí. Dobrý nápad v koncepci jediné mužské postavy, přesvědčivě zahrané S. Neduhou.

Občas jsem se v ději a postavách ztrácel, ale překvapivě mi to tentokrát ani moc nevadilo a nechal jsem to celé na sebe jen tak působit. Krvavá svatba je totiž vysoce pozoruhodnou inscenací, zcela se vymykající z obvyklého stylu D21. Tentokrát zcela potlačený humor, početné obsazení, prvky expresionismu a symbolismu, propojení s Lorcovou osobností a životem - to vše dělá z Krvavé svatby opravdu nezvyklý počin. Režie Diany Šoltýsové má spád a ani na chvíli nenechá scénu bez poutavých hereckých akcí. Dobrý nápad v koncepci jediné mužské postavy, přesvědčivě zahrané S. Neduhou.

Krvavá svatba mě uhranula. Poměrně jednoduchý příběh podaný formou, která vás ani na chvíli nenechá klimbat, já to miluju!

Mám moc rád Lorcu a jeho asonanční verše (resp. tedy jejich překlad tuším z pera Lumíra Čivrného), takže zajít na tuto inscenaci pro mě byla jasná volba. A D21 nezklamalo (jako snad nikdy) - nabídlo prvotřídní kus s působivými hereckými výkony, který diváka přiměje reflektovat otázky jakési prvotní, archaické cti, vášně a mezilidských a partnerských vztahů obecně, ale také problematiku tělesnosti a s ní spjaté exprese a expresivity.