Divadlo na Vinohradech [Studiová scéna]

Dva >>

Michel Tremblay

Albertina

Premiéra: 18.3.2011. Překlad a dramaturgie: Lucie Němečková. Výprava: Barbara Wojtkowiak. Režie: Lucie Málková.
1:00x | Poslední uvedení: prosinec 2011.


Scénické čtení legendární hry moderního kanadského divadla. Albertině je sedmdesát a právě vstupuje do další a zřejmě poslední etapy svého pohnutého života. V jejím novém působišti, domově důchodců, ji navštěvují vzpomínky. Zjevuje se jí pětice žen, kterými kdysi bývala, i sestra Madeleine, na níž celý život žárlila...


inscenace již byla stažena z repertoáru

Divadlo na Vinohradech
Hodnocení inscenace
Redakce
43 %
Uživatelé
83 %
Hodnocení redakce
Pavel Širmer 40 %
Helena Grégrová 40 %
Jiří Landa 50 %
Volby

Hodnocení

HODNOCENÍ REDAKCE:
Pavel Širmer 40 %
(zadáno: 16.5.2011, počet hodnocení: 1516)
přínosný / zajímavý komentář
Základní nápad hry, tedy rozdělení titulní hrdinky mezi pět hereckých partů představující Albertinu v různém věku, byl dobrý, ale dnes už se nejeví nikterak originálně. Konfrontace občas přinesla jisté asociace a paradoxy, ale autor bohužel zůstal u pouhých povrchních pojmenování a nešel příliš do hloubky. Často se uchýlil k přílišné sentimentalitě a klišé. Pár silných okamžiků, několik zajímavých postřehů, ale nic moc navíc. Režijní interpretace standardní, herecké podání celkem dobré, obojí by ale mohlo být i lepší. Hlavním problémem rozpačitého výsledku je ovšem hra samotná.
Helena Grégrová 40 %
(zadáno: 13.5.2011, počet hodnocení: 1386)
přínosný / zajímavý komentář
V anotaci k inscenaci jsem se dočetla, že se autorovi podařilo sklenout mistrovský oblouk od řecké tragédie k dramatu a la Samuel Beckett. Bohužel, já nezahlédla ani jeho půdorys. Zřejmě mi v tom bránila mlhovina místy přehnaného sentimentu, která nedávala příběhu šanci podmanit si mé vnímání, které tak ustrnulo po pár minutách v poloze "uzívaná nuda";/
Jiří Landa 50 %
(zadáno: 12.5.2011, počet hodnocení: 2859)
přínosný / zajímavý komentář
Zajímavý nápad postavit do dialogů (mezi sebou a sestrou) jednu ženu v různých etapách svého života. Kdyby nezůstalo jen u tohoto nápadu a kdyby autor vytvořil smyslupný text bez banálních sentimentálních žvástů typu „štěstí je jen muška zlatá“, mohlo se jednat o netypickou divadelní podívanou. Bohužel. Všechny herečky dovedly text divákům aspoň vkusně prodat, inscenace však postrádala režijní invenci.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ:
Nikaaa 90 %
(zadáno: 28.12.2011, počet hodnocení: 24)
Vladimír10 60 %
(zadáno: 11.11.2011, počet hodnocení: 354)
přínosný / zajímavý komentář
Udivuje mě, jak se některý nezáživný text dá s pocity i přečíst. A to právě dokázalo šest dam z hereckého souboru Divadla na Vinohradech a hostující Emma Černá. Hra sice žádný extra děj neměla, ale mě děj ani moc nezajímal. Zajímaly mě spíše herecké výkony. Nejvíce mě zaujala paní Eva Režnarová v roli Madelaine. Z dalších hereček bych rád vyzdvihl paní Černou a Štěpánkovou. Čistý nepatrný nadprůměr, ale více než 60% se tomuto scénickému čtení dát nedá. Právě proto, že se jedná o scénické čtení, a nikoliv o běžnou inscenaci, která by možná v prostoru nové zkušebny vyzněla lépe.
Maxim de Winter 100 %
(zadáno: 14.6.2011, počet hodnocení: 90)
přínosný / zajímavý komentář
Narozdíl od redakce nepovažuji sentiment a klišé za něco, co by hře ubíralo na jejích kvalitách. Přeci stárnoucí člověk se často k sentimentu a klišé ubírá, když přemítá svůj život. Hra podaná jako scénické čtení (nevím, zda byl režisérský záměr, či je tak hra napsaná) celkově dodala kladně na určité tajemné atmosféře. Není snad potřeba hledat za každou cenu všude originalitu a nekonvenčnost. Tuto hru je třeba také vnímat srdcem a ne z pohledu kritika, který pociťuje uspokojení nad experimentálními výkřiky pro ostatní nesnesitelné.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.