To mám ale kliku

Sympatická ukázka toho, jak lze v současné dramatice uplatňovat magický realismus. Tohoto směru je představení v Ungeltu plné, ale současně nijak nedráždí a nevyčnívá, autor jej implementuje velmi přirozeně a s citem. Text tedy vůbec není špatný,naopak, dovede navodit příjemnou "magickou" atmosféru. Děj je sice předvídatelný, ale rozhodně nenudí, k čemuž přispívají velmi dobré herecké výkony.František Němec se pro role zahořklých morousů a glosátorů přímo narodil, jednoznačně je vidět nejvíce. Klára Sedláčková-Oltová utlumila svůj dříve trochu "hysterizující" styl a Ladislav Hampl má rozhodně charisma. Celkově nadprůměr.

65%. O smolařích a o tom, jak je těžké vymanit se začarovaného kruhu vazeb a problémů, bylo napsáno mnoho her. Tato mezi nimi může zaujmout tím, že je plná nejednoznačností a diváka ponechává v nejistotě. Režisér s herci pracoval na umocnění tajemné atmosféry, v čemž pomohl komorní prostor, kde si divák může užívat sledování jemných odstínů a významů vkrádajících se „mezi řádky“. Napětí se daří udržet prakticky celou dobu a dojde i na humor. Právě pro intimní prostředí Divadla Ungelt je titul vhodný.