Romeo a Julie (ve)dle Romia und Juliety

45%. Zvolená koncepce inscenace není zjevně mým šálkem diváckého čaje. :/ Zbytečně moc se tu tlačí na pilu, energické herecké výkony tak působí ve výsledku převážně spíše chtěně a přeexponovaně.

Poetika Geisslerů se dlouhodobě vyznačuje propojováním starých divadelních tradic a odkazů s nonkonformním divadelním pohledem. Groteskní koktejly většinou chutnaly právě díky této stále přítomné ambivalenci. „Sousedská“ verze oblíbeného námětu však posloužila pouze k rozehrání komediální hříčky, kde nad dramaturgií a režijním stylem dominuje snaha prostě diváka pobavit (na půdorysu známé tragédie, což samo o sobě vytváří rozpor). Inscenace kromě toho, že dobře pracuje s pohybem, hlasem a gagy, už nic dalšího nenabídne. Vlastně ano, bezpečné rozeznání, o kom z nových tváří ještě uslyšíme.

Hlavní nedostatek spatřuji v tom, že inscenaci může navštívit jen divák, jenž je s textem Romea a Julie hodně dobře obeznámen. V opačném případě bude jen hodinu sledovat dění, jemuž prostě neporozumí. Zadruhé mi unikl smysl, proč renesanci situovávat do baroka? Vysvětlení se mi ani po skončení představení nedostalo. Ano, základní barokní rys - pohyb, byl herci i režií výtečně zpracován, jenže proč to všechno?

54,99% Přiznávám, že mi zcela unikl smysl přístupu "tragičnost příběhu napůl zlehčit až k parodii a napůl zachovat", výsledkem je podivný slepenec, u něhož nevím, proč by mě měl zajímat. Herecké výkony považuji vesměs za vydařené, našlo se pár opravdu vykutálených vtípků, inscenace se ale celkově (místy až za hranicí únosnosti) vleče. Sestříhat to na dvacetiminutový komiks, byla by to "fakt pecka".