Geisslers Hofcomoedianten

Autorská jevištní výpověď, první díl cyklu inspirovaného barokními sochami Ctností a Neřestí slavného Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu. Inscenace zkoumající hněv především skrze osobní zkušenost. Emoci, která je společností tradičně odmítána a odsuzována, představuje jako neoddělitelnou součást každého z nás. Hněv je více než negativní emoce. Je to nástroj, který je třeba se naučit chápat a používat, aby přestal škodit a mohl pomáhat...

Inscenace o posledních dnech Giacoma Casanovy v Duchcově.

Goteska noir. Inscenace volně vycházející z pověstí o Rezavé Anně, paní v moravských Střílkách, a fenoménu sbírání relikvií a jejich ukládání do figurálních relikviářů. Rezavá Anna umírá. Jak si zajistí místo v ráji, když celý život krutě vládla svým poddaným, hřešila a mrhala majetkem v hazardních hrách? Za každý hřích kousek svatého těla! Ochotný prodejce rád zalistuje ve svém katalogu, poradí a prodá. Kolik zaplatí Anna za své vykoupení? Z toho by mohl být vcelku (ne)slušný byznys. Tak ať žijí relikvie...

Autorsky „rozdivočelá“ hra na motivy hry Andrease Gryphia z roku 1663. Kdo je po válce co komu dlužen? A jak tři váleční kapitáni mohou srovnat účty v mírovém období? Místo oslav vesfálského míru příchází chudoba, mor a hladomor. Válka sice skončila, ale její pachuť ve všech zůstává. Co teď? A kdo vůbec zná pravidla míru...?

Imerzivní inscenace pro starší i mladší publikum, která umožní nahlédnout do pěti alchymistických laboratoří, založených samotným Velmistrem tajného řádu (a císařem, jistě!) Rudolfem II. Habsburským. A (budou-li znamení příznivá) dát tak světu ještě jednu šanci...

Nově-barokní adaptace románu Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena „Dobrodružný Simplicius Simplicissimus“ z let 1668 a 1669, který je považován za nejvýznamnější prozaické dílo baroka. Forrest Gump v kulisách třicetileté války. Nevěděl nic, ale naučil se, co je dobré. A pak poznal lidi. Lidi byli ve válce a válka byla v nich. Cesta obyčejného kluka bojištěm života plná výher, proher a touhy být zase dobrý...

Exteriérová lovecká štvanice na chůdách volně podle legendy o sv. Hubertovi.

Zbrusu nový nově-barokní autorský muzikál inspirovaný pražskými divadelními událostmi z let 1617 a 1627. Divadlo roztančené v rytmu disco-opery. Příběh bratrů, kteří potřebovali splatit otcův dluh, a proto (ne)ovlivnili dějiny českého barokního divadla. Jeden je básník, druhý skladatel. Poznali okázalost karnevalů, slávu komedie i lesk italské opery. Divadlo mají v srdci i pod kůží a k tomu podědili geniální talent. Ale co s ním v Praze sedmnáctého století...?

Pouliční inscenace, která přináší divadelní souboj lékaře a mastičkáře u jednoho stolu: účinkují lépe španělské mušky, vlčí játra, nebo dokonce prášek z jeleních parohů?

„Raně barokní katovna české politiky. Morbidní kabaret národního hrdinství, ve kterém konferenciér Jan Mydlář dává prostor k 27+1 originálním číslům. Od kupletu k madrigalu a od žonglování po drama, to vše s vírou pevnou jako mariánský sloup a z lásky věrné až za hrob...“

Inscenace inspirovaná unikátním cyklem malovaných fresek ze špitální chodby hospitálu v Kuksu. Divadelní průvod, pohřeb smutku, připomínka radostí života ve stylu site-specific, která herce společně s diváky podněcuje k oslavě života, ale nezapomíná ani na lidskou smrtelnost. S radostí v jednom, se slzou v druhém oku... „Pěkně barokně kontrastně!“

Série tří miniincenací v jedné velké inscenaci na motivy soch Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna a lidového barokního divadla. Tři příběhy o činech hrůzostrašných, děsivých i bohumilých. Od neřesti k ctnosti a naopak. Píseň kramářská, lidová (zpěvo)hra a loutkový balet. Divadlo s oživlými sochami na voze...

„Mystifikační šerosvit“ k 350. výročí narození významného barokního malíře Petra Jana Brandla, jehož obrazy je vizuálně propracovaná hra světla a stínu v kompozici postav a objektů inspirována. Při rekonstrukci lékárny U Granátového jablka na hospitálu Kuks v červenci 2018 byla objevena jedinečná barokní hra z doby kolem roku 1730. Hlavní postava hry je zjevně inspirována postavou malíře Brandla, kterého představuje v novém světle i stínu. Přináší pokušení vždycky jen to špatné? Existovalo by vůbec umění bez pokušení...?

Inscenace, která ve volné adaptaci prvně přivádí na české jeviště poslední Molièrovu hru (balet) „Psyché“ sepsanou roku 1666 pro dvůr Ludvíka XIV. Kdo se dnes blýskne na molu? Krása, která svedla samotného Amora. Krása, která ženy uráží a muže dohání k šílenství. Nesmrtelný příběh o Amorovi a Psyché ve světě módy a jejích božských výstřelků...

Scénická kompozice poprvé uvedená v roce 1623 v Benátkách, prototyp divadla na divadle. Benátský furlánský boháč Rovenio, divadelní mecenáš, nechá ve svém domě zahrát dvě představení. Jedno při příležitosti návštěvy dávného přítele Zelandra a druhé na oslavu zásnub Lelia a Lidie. Fiktivní děj obou představení se postupně čím dál tím více vkrádá do reálného života postav...