Horácké divadlo Jihlava [velká scéna]
<< Svatý Václav | Terasa >>
Michal Skočovský, Barbora Jandová
Tak šel čas jihlavskou ulicí
Premiéra: 5.10.2019 | 2:20
Dramaturgie: Barbora Jandová. Scéna: Dorota Volfová. Kostýmy: Lucie Šperlová. Hudba: Aid Kid (Ondřej Mikula). Režie: Michal Skočovský.
Poslední uvedení: říjen 2022.
Poslední uvedení: říjen 2022.
Marián Chalány, Alexandra Palatínusová, Svetlana Hruškociová, Josef Kundera, Richard Vokůrka / František Mitáš, Zdeněk Dryšl, Taťána Schottnerová, Šárka Býčková, Lukáš Matěj, Jakub Škrdla, Petr Soumar, Lucie Sobotková, Milan Šindelář...
Osudy jedné ulice, jednoho domu, jedné rodiny na pozadí dramatických dějinných událostí. Skryté příběhy měst s nelehkou historií, kde vedle sebe žili Němci, Češi, Židé. Přetržená kontinuita, přetrhané vztahy. Na co a koho navazujeme...?
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení (3)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Simonn 60 %
25.10.2019 | 31 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Myslím, že se to povedlo, Technicky výborně zvládnutá scéna, otáčivé jeviště a pak i jednotlivé dějinné obrazy dodávají tomuto dokudramatu autentičnost! Možná občas ruší kameraman, když stojí mezi divákem a hercem (hlavně v předních řadách). Výborně použitá němčina v dialozích, oceňuji herce, jak se s tím vyrovnali. Příběh jedné (a možná jediné) antifašistické německé rodiny v Jihlavě a pak o všech těch zlých Češích (o Moravanech se zde nehovoří...ikdyž po válce se sem houfně stěhovali), mnozí diváci nerozdýchali. Na závěr mi chyběl prostor i pro další spoluobčany naší multikulturní Jihlavy.
Kritik 100 %
6.10.2019 | 70 hodnocení
+ souhlasím
Dokudrama prknům Horáckého divadla neskutečně sluší. 8 obrazů z dějin Jihlavy v letech 1939-2019. Roky 1939-1945 zpracované bez obviňování jedné nebo druhé národnosti.Dodnes v původně německé Jihlavě velmi citlivé téma. Ne každému se bude líbit zpracování německé rodiny, na které je ukázáno, že ne každý Němec byl nacista a byli to naši sousedé žijící zde od 13. století. Oceňuji, že zazněla němčina :-) . Možná trochu přehnaně směšná kapitola z dob normalizace. Pravděpodobně se jednalo o režisérův záměr. Nejsilnější moment inscenace pro mě byla předposlední kapitola Návrat.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.