Lovecké scény z Dolního Bavorska

U nás pozapomenutá hra ze 60. let sice dnes již nevyznívá kontroverzně, ale čas prověřil, že Sperrovo zamyšlení nad lidskou netolerancí vůči jinakosti není „dobové“ a že problémy v méně vyhrocené míře přetrvávají. Drama je znepřehledněné zbytečně velkým množstvím postav, s čímž inscenátoři mnoho nesvedli. Scéna nezatížila inscenaci realismem, jednotlivé prvky výborně fungovaly. Režisér možná neměl dostatek zkušebního času; nedokázal herce přimět, aby se zcela zbavili rutiny, někteří zápasili s přibližností a nebyli přesvědčiví. Jedná se však o záslužný počin a obohacení repertoáru.

Sperr napsal hru v 60. letech minulého století, kdy ještě působila skandálním dojmem. V dnešní době už dějová linie honu na homosexuály není tak aktuální, ovšem režisér Nuckolls zdůrazňuje nechuť přijmout do svého středu kohokoliv, kdo se odlišuje. Povedeným scénickým prvkem je ohořelý hákový kříž, z něhož vesničané po konci války udělali kříž křesťanský. Symbolizuje to jejich stále sepětí s nacistickou ideologií, která jakoukoliv jinakost tvrdě trestala. Hra je hodně zalidněná, u některých postav by člověk uvítal větší rozvinutí jejich příběhu (platí hlavně pro Rova v citlivém podání J.Lásky)