Premiéry

Po Městském divadle Brno přichází také Činohra pražského Národního divadla s divadelním zpracováním rozsáhlého románu Kateřiny Tučkové. A půjde o zcela jinou a jinak uchopenou dramatizaci. Bílá Voda je zapomenutá vesnice v pohraničí. O poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim odvlekl všechny řeholnice do sběrných klášterů, sem přišly dvě mladičké, Bohu zaslíbené dívky – Tobie a Evarista. A stejně jako ostatní řádové sestry byly nasazeny na nucené práce do fabriky. Jednu těžká dřina navždy poznamenala fyzicky, druhá nedobrovolně porušila svůj slib čistoty a posléze byla vystavena ponižování v komunistickém kriminálu. Evaristini věznitelé však její vírou ani věrností řeholi neotřásli. Může se řádová sestra vzbouřit proti světským i církevním autoritám, postavit se režimu a zaprodané církvi? Nejtěžší bitvu musí svést člověk na vlastním poli… Nejnovější román spisovatelky Kateřiny Tučkové, který byl v roce 2022 oceněn Státní cenou za literaturu, vypráví o zatím nepříliš tematizovaném úseku českých dějin, historii ženských řeholních řádů za komunistické totality a místě žen v katolické církvi. Román pro Činohru ND adaptoval Daniel Majling a inscenaci režíruje Michal Vajdička. Evaristu ztělesní Jana Pidrmanová, dále hrají Veronika Lazorčáková (Tobie), Berenika Anna Mikeschová (Bohdanka), Kateřina Winterová (dvojrole bachařky a Paulity), Johanna Tesařová (Benigna), Magdaléna Borová (Burdová), Vladimír Javorský (Alois Stauber), František Němec (Daniel Felix), Saša Rašilov (Plojhar), Martin Dejdar (Havraj), Pavel Neškudla (Maličký, okresní církevní tajemník), Ondřej Malý (Hrůza, předseda SÚC MK ČSSR) a Šimon Krupa (Lagner, člen Lidových milicí).

„Proč jsou ty děcka tak naštvaný? Vždyť jim svět předáváme v tak bezvadné kvalitě!“ Nevybírává satira se zpěvy o nadcházející katastrofě od nejžádanějšího českého dramatika již brzy ve vašich rodinách. Den zúčtování se blíží. Nejmladší generace lidstva dospívá a stále jí nikdo nerozumí. Nebo nechce rozumět? Pokud konečně nezúčtujeme jeden s druhým, bude zúčtováno s námi. Kamil Kulhánek to ví. Ještě když byl malým dítětem, trápilo ho, proč halda pořád dýmí... A teď, když je dospělým mužem, si je jistý a stává se hlavním (anti)hrdinou hamletovské tragédie, ve které musí lokální outsider přesvědčit celý svět o blížící se katastrofě... Ale jak mu může věřit celý svět, když mu nevěří ani jeho vlastní otec? Bude mít Kamil odvahu natřít si ruce lepidlem a...? Inscenaci vytvořil polský režisér Piotr Ratajczak. V hlavní roli Vít Roleček. Dále hrají Aneta Klimešová, Miroslava Georgievová, Petr Houska, Marcela Čapková, Tomáš Jirman, Vlastimil Burda, Andrea Zatloukalová, Kamila Janovičová, Sára Erlebachová, Petr Panzenberger, Martin Dědoch, Vojtěch Johaník.

Působivý kabaret scén ze světa, který vstává z popela. Je po válce: „Chleba není, sůl není, sádlo není – to je nějaký mír? … Tolik obětí, tolik utrpení – a to všechno jenom proto, aby bylo ještě hůř.“ Z obchodů jsou zastavárny, z hotelů nevěstince, z domovů příbytky podnájemníků. Z inflačních zbohatlíků velkopodnikatelé a ministři. Z vdaných žen vdovy, z nevěst nevěstky, z mužů náhrobky. Ale jeden muž se z války vrací. Je raněný a nemocný, ale dychtivý touhou najít dávnou lásku, kterou zradil. Kdysi mnoho miloval, klamal, ubližoval a opouštěl, teď se chce napravit. Hledá svou dívku v povědomém domě, ale ona už tam nebydlí. Hledá nádraží, ale vlaky nejezdí. Hledá svou milovanou, ale potkává jen její odlesky v jiných ženách, kterých už měl tolik. Ale i ty jsou jiné než tehdy. Svět se změnil a už nikdy nebude jako dřív. Jako před válkou, jako před zradou. Je třeba jít dál a dál… Slavnou hru s pardubickými herci nazkoušel Martin Františák. Hlavní roli ztvárňuje Jan Musil. Dále účinkují Dagmar Novotná, Romana Chvalová, Jindra Janoušková, Ludmila Mecerodová, Martina Sikorová, Eliška Jechová, Karolína Šafránková, Veronika Malá, Jindřiška Hanušová nebo Luciana Tomášová a Tereza Blažková.

Divadlo Lucie Bílé v pražské Karlově ulici připravilo ve spolupráci s Agenturou Harlekýn další činoherní premiéru. V nové francouzské komedii Co to píšeš, miláčku se diváci mohou těšit nejen na vybroušené dialogy. Inscenace Co to píšeš, miláčku vypráví příběh na první pohled harmonického manželského páru - úspěšného prozaika Guillauma a jeho ženy Caroline. Jednoho dne se však Caroline z dlouhé chvíle začte do rozpracovaného díla svého muže a nestačí se divit. Hrdina románu o nemanželském poměru stárnoucího muže s mladou atraktivní dívkou se znepokojivě podobá samotnému autorovi. A Caroline dokonce tuší, o kterou dívku by se mohlo jednat. Proč Guillaume napsal tento příběh? Je to pouhá fikce anebo skutečnost? Když k nim na večeři přicházejí dlouholetí přátelé Éric a Sylvie, rozhodne se Caroline najít pravdu a muže se svým podezřením konfrontovat… Výsledkem je velká hádka plná vybroušených dialogů a zvratů. Život a umění od sebe totiž mohou opisovat navzájem. Francouzská komedie (v originále Le Fantasme), jejíž autorem je úspěšný herec a dramatik Jean-François Cros, je v divadelním světě relativně čerstvou novinkou. Svou světovou premiéru si odbyla teprve v září roku 2022 v pařížské Comédie des Champs-Élysées. Na prknech Divadla Lucie Bílé mohou diváci tuto komedii v režii Petra Svojtky. V hlavních rolích manželů Caroline a Guillauma se představí Lenka Vlasáková a Miroslav Etzler. Po jejich boku se jako Éric a Sylvie představí Ladislav Hampl a Veronika Svojtková.

Společenské drama s prvky černého humoru. Francie roku 1942. Vybraná společnost sedmi přátel oslavuje kulatiny půvabné hostitelky, manželky knihkupce. Panuje skvělá nálada, podávají se běžně nedostupné pochoutky, co jen válečný černý trh dokáže dát. Najednou se před domem ozve střelba, na ulici zůstávají ležet dva zabití němečtí důstojníci, pachatel je neznámý. Do domu vtrhne gestapo a žádá jako odplatu z každého bytu po dvou rukojmích, které s největší pravděpodobností čeká smrt. Major pověřený řízením operace „umožní“ oslavujícím, aby si dva rukojmí ze svého středu vybrali sami. Začíná „hostina dravců“, která prověří vztahy i charaktery jednotlivých postav... Inscenace emeritního ředitele Slováckého divadla Igora Stránského, v níž hrají Tomáš Žilinský, Kateřina Michejdová, Lukáš Matěj, Daniel Gajdoš, Jiří Hejcman, Tereza Novotná, Zdeněk Trčálek, Pavel Hromádka a Roman Lacina.

Jedna z nejslavnějších antických tragédií v novém překladu grécisty Matyáše Havrdy a spisovatele Petra Borkovce, který vznikl přímo pro činohru NDM. Snad žádná jiná postava v dějinách divadla nebudí tolik vášní jako ona! Médea – žena, která z lásky k Iásonovi zradila svého otce, zabila bratra a navždy opustila vlast. Následovala ho do Řecka a porodila mu dvě děti. Po pár letech ale musí uvolnit místo jiné ženě, mladší královské dceři. A tak se rozhodne pro pomstu, během které spáchá nejhorší čin, jakého se matka může dopustit… Co se stane, když lásku a věrnost nahradíme sobectvím a pragmatismem? Jaké strašné zápasy a oběti nás pak čekají? Médea přináší téma zrady a pomsty, ale i opuštění. Zážitek toho, že jsme byli zrazeni a opuštěni někým blízkým, nutně podkopává bezpečnost světa. Je vůbec možné někomu věřit? Eurípidés ve svém zpracování slavné báje zároveň zpochybňuje tradiční genderové role, zabývá se otázkou zla v nás i kolem nás a neschopností člověka mu trvale vzdorovat. Není divu, že již po staletí inspiruje tvůrce k tomu, aby přinesli svůj osobitý pohled na mýtus a připomněli nám, co všechno jsme jako lidé zapomněli, co všechno nám má (musí) být opět vyjeveno. V titulní roli Petra Kocmanová. Dále hrají Robert Finta (Iáson), Alena Sasínová-Polarczyk (Chůva), František Strnad (Kreón), David Viktora (Aigeus), Julie Svitičová (Glauké) a Ivana Ambrúsová, Marcela Gurbaľová, Lucie Hubená, Marie Logojdová a Sabina Muchová (sbor korintských žen). Inscenace v režii Jakuba Šmída bude uváděna v Divadle Antonína Dvořáka.

Po úspěšné inscenaci Bůh masakru v Mahenově divadle uvádí ND Brno na jevišti divadla Reduta první hru této geniální současné francouzské dramatičky, kterou dosáhla celosvětového úspěchu a která byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Může jeden bílý obraz zničit čtrnáctileté přátelství mezi třemi muži? Komedie, u které se budete smát od začátku až do konce! Bílé proužky na bílém pozadí – takový obraz dokáže rozpoutat hořkou hádku mezi třemi přáteli; hádku, která zásadně změní jejich životy a jejich vzájemné vztahy; hádku, která se neobejde bez situací, ve kterých se tři hlavní postavy budou smažit trapností, zatímco vy se bude královsky bavit a smát. Herecký koncert a zábavu na celý večer zajistí hvězdné obsazení: Petr Bláha, Petr Kubes a Pavel Čeněk Vaculík. Autorce Yasmině Reze slouží abstraktní umělecké dílo jako katalyzátor, s jehož pomocí analyzuje psychologicky jemně vykreslenou situaci tří mužů, jejich pocity, stav jejich mysli a zejména sílu jejich přátelství. Celou jejich dosavadní existenci tak dokonce vystavuje jedné velké zkoušce. Antické jablko sváru i biblické jablko poznání dostávají v moderní době podobu bílého obrazu, který je metaforou vnitřních hranic porozumění v každém z nás. V režii Štěpána Pácla hrají Pavel Čeněk Vaculík, Petr Kubes a Petr Bláha.

Jeden z nejvýznamnějších dramatiků současnosti, Roland Schimmelpfennig, svým poetickým, rytmickým a obrazným jazykem vypráví archetypální podobenství o požehnaném i proklatém životě. Až pohádkově poklidné soužití dvou vesnic, oddělených od sebe jen mostkem přes potok, se promění ve vzájemnou nevraživost. Jednu vesnici totiž stíhají katastrofy (horka, sucha, povodně, horečky, požáry), zatímco té druhé se pohromy a neštěstí vyhýbají. Jedni jsou čím dál bezmocnější a propadají beznaději, druzí žijí v blahobytu a jejich bohatství vzkvétá. Obě dříve spřátelené vesnice se tak od sebe lidsky oddalují a z bohatších břehů je namísto solidarity postupně cítit sociální chlad. Z potoka se stává široká řeka, pevnina se čím dál více rozestupuje. Dřevěný most se zřítí. Vodu již nelze přebrodit, ani přeplavat. Ti z bídného břehu se ale chtějí dostat na ten šťastnější. Tam si však proti nim již staví plot s ostnatým drátem. Velký požár ale stejně všechny jedné noci donutí nastoupit na záchrannou loď. Při rozednění však nevidí druhý břeh, jsou sami uprostřed širého moře… Dostanou se k sobě zpět alespoň ti dva, co se od mládí milují, ale proud jejich životy rozdělil?! Inscenace bude uváděna na Malé scéně DJKT v režii Josefa Doležala. Hrají Jana Ondrušková, Nicole Tisotová, Kamila Šmejkalová, Apolena Veldová, Eliška Vocelová, Matyáš Greif, Vladimír Pokorný a Petr Urban.

V roce 1993 mělo 11. listopadu premiéru v režii Stanislava Moši druhé společné dílo autorské dvojice Merta–Moša. Po takřka celoevropském úspěchu muzikálové féerie Sny svatojánských nocí se autoři rozhodli uvést na jeviště příběh, kteří kritici označovali za „představení, které vám způsobí rozkoš, rozkoš trýzně z hledání odpovědí“ a „moderní oratorium – melodicky a formálně mnohotvárné, v němž se podařilo působivě sjednotit žánrovou rozrůzněnost od scén až operně prokomponovaných po záměrně triviální kuplet“. V devadesátých letech se odehrálo 201 repríz po celé České republice včetně několikaměsíčního hostování v pražském Národním divadle. Meditativní dílo BASTARD ve svém veršovaném libretu nezapře inspiraci biblickými příběhy, faustovským tématem a postavou nejen ve středověku oblíbené figury Everymana. V podstatě moderní moralita se drží klasické stavby dramatického textu, v němž jeden konkrétní člověk, v tomto případě Poslední Adam / Bastard, musí podstoupit dlouhou cestu, na které doufá, že nalezne nejen sám sebe, ale obhájí místo na slunci celému lidskému pokolení. Toto „rozsáhlé vokálně-instrumentální dílo pro sóla, sbor a text“ se pokouší nalézt odpověď na otázky: „Odkud a kam jdeme?“ a „Kdo jsme?“ Na počátku celého příběhu se setkáváme s postavami Ducha svatého a Satana, kteří se rozhodnou utkat o Bastardovu duši, která touží po moci, majetku i nesmrtelnosti. Vysílají ho na dlouhou cestu a oba předpokládají, že nad svým chráněncem převezmou moc. Satan nad člověkem nakonec vítězí a umožní mu uskutečnit veškerá zlem a sobectvím prodchnutá přání. V katarzním závěru však tato neomezená moc přivádí Bastarda k jeho vlastní záhubě. Ovšem smrt jednoho člověka neznamená zánik lidské civilizace. Třicet let po premiéře toto tematicky nesmrtelné a stále aktuální dílo bude uvedeno na Hudební scéně MdB ve zcela novém nastudování, v režii Petra Gazdíka a s Dušanem Vitázkem v titulní roli. Dále hrají Esther Mertová nebo Babora Slaninová, Viktória Matušovová, Svetlana Janotová, Ivana Vaňková, Diana Velčická, Jan Apolenář nebo Oldřich Smysl, Ondřej Studénka, Oldřich Smysl nebo Jiří Daniel a Zora Jandová nebo Alena Antalová nebo Markéta Sedláčková.

„Žít jako hlupák, to není umění. Ale žít vtipně a chytře, žít tak, že všechny podvedeš, ale tebe nepodvede nikdo – to je kumšt, to je úkol a cíl!“ Gogolova zábavná hra vás zavede mezi karetní hráče. Sázky jsou vysoké. A bude se podvádět, přirozeně. Jenže kdo nakonec skutečně zvítězí? Nadčasová komedie o tom, že podvádět se nevyplácí a že i když si myslíte, že umíte dobře blafovat, vždycky se nakonec najde někdo, kdo je lepší... Postavu Ichareva si zahraje Martin Hrubý. V dalších rolích Ivo Theimer, Petr Prokeš, Ondřej Lechnýř, Milan Ligač, Roman Teprt, Petr Bucháček, Jaroslav Janovský a Otakar Jílek. Inscenaci režijně připravil Jiří Š. Hájek.

Jevištní adaptace slavného „románu jedné kariéry“, který nepřestává fascinovat dokonalou psychologickou studií urputné honby za slávou na osudu bezcharakterního hrdiny, neváhajícího kvůli hereckému úspěchu zaprodat se režimu a prospěchářské společnosti. Příběh o lásce k umění, posedlosti divadlem a vábení zlatých portálů. A především varovný pohled na osud herce, pro kterého se hraní stalo životní rolí. Poznáme chvíli, kdy talent udupe bezmezná ctižádost? Jaké to je sloužit zlu a věřit, že zlo naopak slouží nám? Příběh o tom, jak silný vliv může mít divadlo na společnost a jak snadné je přejít od etického poselství k nástroji propagandy. Jak složité je balancovat na hraně měnícího se světa a jak lehké je ztratit tvář za divadelní maskou. A také silné poselství, že v době nejistoty, strachu a zpochybněné důvěry v demokracii nesmíme už nikdy podlehnout pudům a nenávisti. V Mannově rodné zemi byl román, který sarkastickým způsobem zobrazuje nástup a zrod německého nacismu, poprvé vydán až v roce 1956, celosvětovou popularitu poté získalo i jeho filmové zpracování v režii Istvána Szabó z roku 1981. Touto inscenací Činohra ND po delší době opět vstupuje i na jeviště Státní opery (dříve jako Smetanovo divadlo). Postavu Hendrika Höfgena nastudoval Robert Mikluš. Dále hrají Pavlína Štorková, Pavla Beretová, Alžbeta Ferencová, Zuzana Stivínová, Filip Kaňkovský, Radúz Mácha, Marek Daniel, Lucie Polišenská, Ondřej Pavelka, Jan Bidlas, Miloslav Mejzlík, Martina Preissová, Jindřiška Dudziaková a Zdeněk Piškula. K režii inscenace byl přizván Marián Amsler. Divadlo upozorňuje, že představení trvá 3 hodiny a 30 minut (jedna prodloužená přestávka).

Dojemný inspirativní příběh ženy, která i přes postupující nemoc touží zůstat sama sebou. Alice Howlandová žije ve šťastném manželství, je matkou dvou dětí a úspěšnou profesorkou kognitivní psychologie. Jednoho dne začíná zapomínat slova. Když si jde zaběhat, nemůže najít cestu domů. Nejdříve příznaky nemoci bagatelizuje, později je jí diagnostikována raná forma Alzheimerovy choroby. Její rodina i ona sama procházejí náročnými zkouškami, nikdo z nich neví, jak dlouhý čas jim zbývá. Ale Alice to nevzdává. Její úsilí zůstat stále tím, kým kdysi byla, je fascinující. Vrcholí její účastí na výroční konferenci Alzheimerovy asociace. Hra se zabývá vážnou nemocí s fatálními následky, je však také o trpělivosti, empatii a nepostrádá nadhled a humor. Podle románu Lisy Genovy Still Alice byl v roce 2014 natočen také známý film s Julianne Moore v hlavní roli. V hlavní roli Alice diváci uvidí Petru Janečkovou, jejího manžela ztvární Tomáš Lněnička a v roli alter ega Alice se po mateřské dovolené na jeviště vrací Eliška Lásková. Inscenace režisérky Kateřiny Duškové.

Divadlo Bolka Polívky oficiálně otevírá své nové prostory v Bílém domě na Žerotínově náměstí v Brně premiérou inscenace Sága aneb Vizovský zázrak, která je autorským projektem Bolka Polívky. Úsměvný živočichopis podle vlastního scénáře také režíruje a ztvární v něm nejen sám sebe v různém věku a v různých rolích, ale také třeba své rodiče. Rovněž odkaz na Vizovice dává tušit, že Sága se stane návratem k počátku, rozvzpomínáním Bolka na Bolka, holdem jeho rodičům i zmapováním dosavadní cesty vedoucí přes nejrůznější úspěchy v kariéře i peripetie osobního života až k tušeným branám, které se pozvolna otevírají… Obklopené sólo Bolka Polívky.

Hra poprvé uvedená v roce 1993 (v pražském Divadle Na Zábradlí) rozkročená mezi měšťanskou truchlohru a Alfreda Jarryho od zásadní osobnosti české porevoluční režie J. A. Pitínského. O třicet let později se k témuž textu vrací režisérka Anna Davidová, kterou s autorem pojí nejen smysl pro grotesku a poezii... Podtitulem hry je "jevištní báseň, která napršela a neuschla". Roky nic a najednou všecko. To dnes se mají oslavit třicáté narozeniny dcery Marie. To dnes chce dcera Lída představit rodině svého nápadníka Viktora a strávit s ním noc. A to dnes se domů uteče syn Jirka před vojnou. Kuchyně panelákového bytu bude praskat ve švech. Těsný bude pokoj pro dceru Marii, která se již pátým rokem straní otce i matky, těsná bude klec pro kanárka, který má na povel opakovat „německý mužský člen určitý“, a těsná bude nakonec i klasická dramatická forma. V panelákový byt se změní divadlo Reduta. V Pokojíčku se objeví šestice dospělých herců. Rodičovský pár tvoří Kateřina Liďáková a Petr Kubes. Jejich děti zahrají Isabela Smečka, Viktor Kuzník a hostující herečka, studentka JAMU, Terezie Holubová. Nápadníka Viktora, kterého trápí poměry v navštívené rodině a neustupující akné, zahraje Pavel Čeněk Vaculík.

Akademická divadelní společnost je soubor sice amatérský a nevelký, ale zato nadšený. A svou nejnovější inscenací "Vražda na Havershamském panství" chce dát svému publiku to, co od poctivé anglické detektivky, odehrávající se na venkovském sídle ve dvacátých letech, očekává. Zavražděný šlechtic, elegantní komorník, mazaný postarší inspektor, podezřele se chovající příbuzní… Od začátku premiérového představení se však proti snaživým divadelníkům všechno spikne. Jedna vtipná nehoda střídá druhou a pod tlakem všichni začínají ztrácet nervy. Rekvizity nejsou na svých místech, kulisy se nečekaně hroutí, dveře nejdou otevřít, mrtvoly překvapivě ožívají a herci jsou fenomenálně neschopní. Ovšem zde platí nepřímá úměra: čím méně talentu, tím více vůle dohrát představení až do poslední opony, a to doslova za každou cenu. Podaří se nadšeným amatérům navzdory všem nepřejícím okolnostem divákům předvést, kdo skutečně zabil Charlese Havershama? ...Báječně bláznivá komedie o nástrahách a pastech divadelního představení patří už devátý rok k největším hitům londýnského West Endu a získala Cenu Laurence Oliviera za nejlepší komedii roku 2015. V Městské divadle Brno tento nekompromisní útok na divácké bránice inscenačně uchopil jeho stálý host, režisér Mikoláš Tyc. Účinkují Marta Matějová, Kristýna Daňhelová, Milan Němec, Jiří Mach, Jonáš Florián, Martin Mihál, Jan Valeš a Jakub Przebinda.

„Nemám sebemenší důvod ztrácet nervy!“ Komedie z hereckého prostředí, ve které se nehraje „jako o život“, ale hraje o život. Inscenace podle filmového scénáře Ernsta Lubitsche a scenáristů Edwina Justuse Mayera a Melchiora Lengyela. Jedna z nejlepších válečných filmových komedií všech dob měla v divadelní adaptaci Nicka Whitbyho premiéru na Broadwayi v roce 2008. Ve válce prý mlčí múzy. To ale neplatí pro herecký soubor varšavského divadla, který se proti své vůli stane komickým hrdinou polského odboje. I když ke svým životním rolím přijdou herci díky milostným pletkám a žárlivosti jako slepci k houslím. Jejich úkol je poté jediný – sehrát nejnebezpečnější a nejpřesvědčivější part svého života. Situační komedie z doby, v níž válka vezme největšímu polskému představiteli Hamleta divadlo a on si najde nové jeviště. Je skvělou satirou i pro dnešek. Kdy se z herce může stát nečekaný hrdina. Nebo prezident… V plzeňském Velkém divadle v režii Šimona Dominika hrají Martin Stránský, Andrea Mohylová, Matyáš Darnady, Zdeněk Hruška, Jaroslav Matějka, Zuzana Ščerbová, Michal Štěrba, Monika Švábová, Pavel Pavlovský, Karel Hupač nebo Michal Pešek, Miloslav Krejsa, Marek Mikulášek, Libor Stach a David Kubát.

Hynek Čermák jako muž, který dosáhl ve svém životě všeho – i toho, co nikdo normální v životě nechce. Ale kdo je vlastně normální? Máme právo odsuzovat druhé jen proto, že se vymykají našim představám a očekáváním? Kde se v nás bere právo stanovit meze přijatelnosti? A co se stane, když existenci těchto mezí nade vší pochybnost prokáže někdo, koho milujeme a koho jsme se domnívali dobře znát? Albeeho Koza je hra výsostně provokativní – nikoli jen svou zápletkou, ale především tím, jak rozpracováním na první pohled absurdní a temně komické situace vyvolá otázky, které s dotíravostí a vervou znejistí naše představy o lásce, toleranci a rodině. Inscenaci připravil režisér Ondřej Zajíc. Dále hrají Petra Špalková, Bořivoj Čermák nebo Matěj Votoček a Vilém Udatný.

Dojít až na samou hranici snu... Komorní hra o nepatřičnosti v prostoru, čase a možná i těle. Tři výrazné osobnosti předválečné avantgardy, tři nezaměnitelné osudy, a přece tolik společného, že to nemůže být náhoda. Jediná noc na zlomu zimy a jara 1942, jediná noc v koupelně garsonky v Krásově ulici na Žižkově. Malířka Toyen zde skrývá mladého básníka židovského původu Jindřicha Heislera. Je jediným básníkem současné mladé generace, kterého uznává dlouholetý blízký přítel Toyen – výtvarník Jindřich Štyrský. Ten je však už delší dobu vážně nemocný a tuší, že o čas v tzv. budoucnosti bojuje i on. Tam venku je tma, oni sevřeni v malém prostoru a v sobě příliš mnoho vzpomínek, plánů i imaginace… Mezi prsty se přesýpá minulost, ve vodní hladině objevují se střepiny budoucnosti a z tmavých škvír vystupují horečnaté halucinace. Kde začíná prostor jedné bytosti a končí prostor druhé? Co je ještě realita a lze se s ní skutečně potýkat? Není lepší snít? A co se stane, když dojdete až samou hranici snu? JINDŘICH ŠTYRSKÝ - Jacob Erftemeijer, TOYEN - Anežka Šťastná, JINDŘICH HEISLER - Mark Kristián Hochman. Hra Martiny Kinské pracuje s reálnými motivy ze života těchto osobností. Události v ní jsou však smyšlené. Faktografii čerpá především z knihy Andrey Sedláčkové - Toyen, první dáma surrealismu (vydal PROSTOR, nakladatelství, s.r.o., Praha 2023). Ve scénáři jsou užity i citace z knihy Aloysiuse Bertranda Kašpar noci a texty Jindřicha Štyrského a Jindřicha Heislera. Inscenace bude uváděna ve Studiu Švandova divadla.

Slavné americké drama s autobiografickými prvky mistrně zachycující pomalé snímání rodinného rozvratu. Rodina jako nefunkční, ale pevná síť falešných rolí a nesplnitelných očekávání. Rodina jako sociální děloha. Otec, profesí herec, pro kterého jsou hlavní modlou peníze a zisk navzdory bolesti, kterou uctívání těchto falešných svátostí způsobuje jemu i jeho blízkým. Matka unikající z reality vztahů do závislosti na opiátech maskovaných za léky. Starší syn jako směsice nešikovné nápodoby otce, prázdného vzdoru a alkoholismu. A mladší syn, na něhož se postupně řítí bezvýchodná skutečnost... Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Legendární text amerického psychologického realismu bude uveden v novém překladu Ester Žantovské. Inscenace režiséra Ivana Buraje, který se od sezóny 2025/26 stane uměleckým šéfem DvD. Hrají Jan Vondráček, Barbara Lukešová, Samuel Toman, Matyáš Řezníček, Štěpánka Fingerhutová nebo Táňa Malíková a Daniel Wagner.

Klasika sci-fi žánru poprvé na českém jevišti. Noční můra, nebo krásný sen? Jaký je ten krásný nový svět? Stabilita, prosperita, žádné války, bída a hlad. Žádná monogamie, protože všichni patří všem. No není to nakonec to nejrozumnější uspořádání? Děti se rodí ze zkumavky. Nikdo není nespokojený, protože jsou všichni předurčeni pro svůj budoucí úděl ve společnosti. A pokud na někoho přijde negativní emoce, je tu vždycky soma – droga na potlačení emocí, po které nenastupuje žádná nepříjemná kocovina. Bůh neexistuje, láska neexistuje, umění neexistuje. Nahradila je pocitová kina a okamžité uspokojení všech potřeb. Všichni stejní, všichni šťastní. Není to svět, ve kterém byste chtěli žít? Jenže pak vstoupí do ideální společnosti cizinec: John, který se narodil v divošské rezervaci. John ještě zná náboženství, četl Shakespeara, chce milovat, vlastnit, ale nejdřív se má začlenit do nové společnosti… Zničí on ji, nebo ona jeho? Na scéně divadla Komedie hrají Tomáš Havlínek, Renáta Matějíčková, Tomáš Krutina, Radka Fidlerová, Martina Jindrová, Tomáš Weisser, Tereza Hofová a Viktor Dvořák. Za konceptem inscenace stojí slovinský režisér Jaša Koceli.