Krotitel

Klasicistní hra byla přenesena do metra, proč nevim, ale vypadalo to hezky, text se tvářil, že je místy z dneška (google, mobil), ale kupodivu to napsali alexandrínem; takový remake už je spoluautorství. Krom hlavního herce, který napěchoval gesta snad do každého verše, byli skvělí i někteří další (Liďáková třeba). Kostýmy mile prdlé, hra jela ale vlastně od začátku do konce furt stejně. Ale vlastně nevim, proč se tyhle hry furt hrají.

hra nebyla welmi dějowě bohatá a dvě hoďky byly až moc, ale totálně mě fascinovala hlavně stylizowaným herectvím a obrowským množstwím scénických nápadů. Wíc z dwojice se mi líbil Wyorálek, wěděl jsem, že je wýborný charakterní herec, ale překvapil mě bohatým stylizovaně gestickým rejstříkem. Jinak Werich mě nikdy moc nebral.

Úplně nechápu, proč si z tohoto představení pražská kritika tak ucvrkává. Není to špatný, Trmíková má lahodnou moravštinu, Rašilův kostým důmyslňuje zdůrazňuje invaliditu, ale chybí tomu úplně rytmus a vizualita je skromná. Nejlepším moderním kouskům to konkurovat nemůže.

Scéna (vesměs) oku lahodící, rampa působivá, písně se syntetizátorem cool. Už název R-evoluce naznačuje, že originalita nebude nejsilnější stránka, recyklovaly se provařené věci o AI a iritoval mě karatelský ideologicko-didaktický tón. Největší slabinou bylo, že na místo herecké interakce postav bylo hodně výstupů postaveno na dialogu herec s audiostopou. Ale estetické.

Popis zní lákavě, leč tenhle kousek byl trochu upachtěný, nevtipný, nekoncepční stran střídání vypravěčských rovin filmu ve filmu a v druhé půlce připomínal postmoderní dortík od pejska z kočičkou. Hodně se mi líbila jedna písnička a Blumaier.

Byla to sémantická bomba na motivy kauzy Slušných lidí s gejziry kreativity a trochu zdlouhavým závěrem. Persifláž náboženství a adorace divadelni sémiotiky vhodná i pro laiky. Asi jedna z nejlepších věcí v Huse, ne-li v Brně.

U Polívků popravili tuto hru roku od současné špičky evropského dramatu (možná jste viděli vynikajícího Pana Polštáře v Buranech). Vulgarismů je zde jak najebáno, zato světelné změny se objevují asi tak často, jak noční rozjezdy v noci před pracovním dnem. Hercům a jejich kamošům z hospody není u Bakaly často rozumět. Mediální esa Dulava i Fiala z Ordinace špatní nebyli. Komediálně nejzdařilejší byla asi představitelka barmanky a její pád ze schodů. Co se dělo v druhé půlce, nevím. Byl jsem v divadle Bolka Polívky asi po deseti letech a potvrdilo se mi, že hrají v Brně druhou divadelní ligu.