Z tiskových konferencí

Tak jako každý rok, Plzeň hostí jednu z nejvýznamnějších divadelních událostí roku. 25. ročník mezinárodního festivalu DIVADLO nabídne od 13. do 21. září téměř padesát představení 29 souborů z Belgie, Itálie, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a České republiky v Plzni. „Letos přivezeme více zahraničních divadel - celkem osm v hlavním programu. Navíc všechny mezinárodní inscenace měly premiéru v loňském roce. Návštěvníci tak uvidí výběr toho nejzajímavějšího, co evropská, a samozřejmě domácí scéna v současné době nabízí,” zdůrazňuje na úvod ředitel festivalu Jan Burian. „Původním záměrem festivalu bylo konfrontovat českou scénu s tou evropskou, čili chceme ukázat, co sami umíme. V průběhu let si vydobyl své místo na divadelní mapě Evropy...“

ředitel Mezinárodního festivalu DIVADLO Jan Burian, dramaturgyně Dora Viceníková

Je tu ještě jedno téma, které vedení festivalu v tuto dobu pokládá za důležité: a to nedávné zatčení jednoho z nejvýznamnějších postav soudobého evropského divadla, ruského režiséra a pedagoga (a častého vzácného hosta MFD) Kirilla Serebrennikova. Jan Burian k tomu dodal: „Rozhodli jsme se vyjádřit protest proti tomuto, zřejmě politicky motivovaného zásahu. Byl obviněn ze zpronevěry, což zřejmě je zástěrkou, neboť otevřeně kritizoval poměry v Rusku. V průběhu festivalu zorganizujeme protestní petici, která bude následně adresována ruské ambasádě.“

Potěšitelné je, že festivalu proti minulým letům byly ze strany Ministerstva kultury i ze strany kraje přiklepnuté vyšší granty (rozpočet festivalu pro rok 2017 činí 12,7 mil. Kč), což mimo jiné umožnilo dovézt a našim divákům představit více projektů právě ze zahraničí. Festival se dlouhodobě orientuje na divadelní tvorbu v zemích visegrádské čtyřky, ale není to psaným pravidlem, vždyť jedním z hlavních hostů letošního ročníku je bruselský soubor Das Fräulein (Kompanie). „Černá komedie Smutek režisérky a herečky Anne-Cécile Vandalem ironizuje módní vlnu severské depresivní krimi, ale zároveň se vyslovuje k nárůstu extremismu v evropské politice,” říká člen dramaturgické rady Michal Zahálka. Multimediální představení uvedené s úspěchem na festivalu v Avignonu zavádí diváky mezi svérázné obyvatele jednoho malého dánského ostrova. Sem přijíždí ambiciózní krajně pravicová politička, aby zahladila potenciálně skandální smrt své matky, již našli oběšenou na dánské vlajce uprostřed vsi. „Inscenace zajímavě využívá projekce nebo kamery, které odhalují vnitřky typicky severských domků, stojících přímo na scéně,” doplňuje Michal Zahálka.

Poprvé se letos v Plzni představí významný polský režisér Michał Borczuch. Jeho inscenace Vše o mé matce divadla Teatr Laźnia Nowa z Krakova zvítězila loni na nejvýznamnějším polském festivalu Boska komedia. „Se slavným filmem P. Almodóvara má tato inscenace společné pouze zaujetí pro nelehké osudy žen. Režisér i jeho hlavní herec Krzysztof Zarzecki se vracejí do 80. let, kdy obě jejich předčasně zemřelé matky ještě žily. S nimi ožívá i atmosféra pozdně totalitního Polska a „obyčejné“ životy jeho obyvatel,” uvádí členka dramaturgické rady Kamila Černá.

na tiskovém setkání v Café Nona

Živou hudbu a příběh skladatele Tomasze Sikorského, průkopníka minimalismu, spojuje inscenace Holzwege dramatičky Marty Sokołowské v režii Katarzyny Kalkat z varšavského divadla TR. „Život rozervaného umělce ubíjeného životem v totalitě rekonstruují tři skvělí herci ve dvou navzájem si protiřečících variantách, jež nakonec překlenou věcné a zároveň vřelé vzpomínky Sikorského přítele, skladatele a klavíristy Zygmunta Krauzeho, který inscenaci živě doprovází,” líčí členka dramaturgické rady Dora Viceníková.

Návštěvníci festivalu budou mít letos výjimečnou příležitost vidět velmi úspěšnou maďarskou dramatizaci Dostojevského románu Zločin a trest, kterou se svými českými spolupracovníky připravil v předním budapešťském divadle Vígzsínház český režisér Michal Dočekal. Ten se v zahraničí výrazně prosadil právě na maďarské divadelní scéně. „Inscenace boří obvyklé jevištní iluze - techniku mají diváci možnost sledovat přímo „v akci“, navíc herci ztvárňují postavy tíživého příběhu na vysoké úrovni,” dodává Kamila Černá.

V této souvislosti by se dalo říct, že Michal Dočekal je momentálně jedním z „nejvíce oceňovaných maďarských režisérů“. Takové renomé si v Maďarsku získal.
Další poznámku k tomuto tématu přidává Dora Viceníková: „To, že polští a maďarší tvůrci jsou úspěšnější v Evropě, než naši, to je asi fakt, z mého pohledu jsou rozhodně odvážnější.“
„Polské divadlo vždy disponovalo silnými avantgardními osobnostmi a v tamní kulturní politice, která není provinční, se odráží schopnost propagovat a prezentovat své divadlo za hranicemi,“ zamýšlí se Jan Burian. V tom asi bude ten rozdíl (zjednodušeně nahlédnuto, je to téma na podstatně delší debatu).

Z Maďarska do Plzně přijede také divadlo Katona József Színház s Gogolovým monodramatem Bláznovy zápisky režiséra Viktora Bodóa. V „one man show” v podání Tamáse Keresztese přichází před očima diváků o rozum carský úředníček Popriščin. „Originální proměny scény, skvělé herectví, gradující tempo představení a živá kapela se spojují v symfonii destrukce, zároveň srdcervoucí i komickou,” líčí Dora Viceníková.

S titulem nejlepší maďarské inscenace roku přijíždí do Plzně maďarskojazyčný rumunský soubor Národního divadla Tărgu-Mures. Enfant terrible rumunského divadla, režisér Radu Afrim, který se proslavil provokativními zpracováními klasických her, zde inscenoval ironický román Klid Attily Bartise. „Jeho hlavním hrdinou je spisovatel Andor, který se stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu. Patologie vztahu mezi synem a matkou odráží patologii společenských vztahů 80. let,” uvádí Kamila Černá.

Pohled na slovenské divadlo „malých forem”, který na festivalu ještě nebyl zastoupen, nabídne hostování Bratislavského bábkového divadla s hravou a nápaditou inscenací Na slepičích křídlech v režii Kataríny Aulitisové. Inscenace nevyužívá loutky, ale živé herce, z nichž dvě hlavní představitelky získaly nominace na cenu Dosky. „Jde o hořké i humorné vyprávění příběhu dospívajícího děvčete, vyrůstajího v Československu v padesátých letech. O její touze stát se vzornou pionýrkou a občankou a o prozření, když se matka hlavní hrdinky ocitne ve vězení,” říká Dora Viceníková.

S dynamickou inscenací Bůh je DJ z prostředí baru plného obrazovek a světel zavítá do Plzně mladý bratislavský soubor Divadla Petra Mankovského. Režisér Šimon Ferstl zasadil hru autora píšícího nyní především pro berlínské divadlo Schaubühne am Lehniner Platz do domácích poměrů. „Velmi dynamická inscenace se zdánlivě povrchní formou dotýká zásadních otázek pravdivosti či iluze, ryzosti i předstírání v základních mezilidských vztazích,” uzavírá Kamila Černá.

na tiskovém setkání v Café Nona

Výběr domácích inscenací přiblížili dramaturgové festivalu Jan Kerbr a Michal Zahálka: podle nich odráží to nejzajímavější, co u nás vzniklo za uplynulou sezonu. Dvakrát je v programu zastoupen jako autor Henrik Ibsen: Nora (Domeček pro panenky) v režii Jana Nebeského z pražského Divadla pod Palmovkou a Divoká kachna Komorní scény Aréna v Ostravě mladého režiséra Davida Šiktance, který děj přesazuje do současného paneláku. Z Prahy přijede také Dejvické divadlo s v britském stylu napsanou komedií Vzkříšení v režii Michala Vajdičky, Divadlo v Dlouhé s brechtovskou inscenací Hovory na útěku v režii Jana Borny a Miroslava Hanuše, kde důležitou roli hrají excentrické písně kapely Tiger Lillies. Své zastoupení budou mít v Plzni i „menší” pražské soubory: Divadlo Letí přiveze oceňovanou inscenaci Olga (Horrory z Hrádečku) v režii Martiny Schlegelové. Soubor Boca Loca Lab pak „ztišenou operu, poctu Umbertu Ecovi”, precizní a skvěle vystavěnou inscenaci Bludiště seznamů v režii Jiřího Adámka, která je celá složena z výčtů, seznamů, katalogů a rejstříků. Soubor Masopust se v Plzni představí inscenací Lidový kousek v režii Ivany Uhlířové, Michala Kerna a Miloslava Königa, kteří vytvořili autorské představení složené z voicebandu, kabaretu, grotesky. Z Ostravy do Plzně zavítá ještě jedno divadlo - Divadlo Petra Bezruče s hravou kabaretně pojatou inscenací režiséra Lukáše Brutovského PS: ... odepiš!, jejíž scénář je složený z citací archivních pohlednic ze 70. a 80. let. Výjimečný divácký zážitek nabídne snad nejmenší představení z Naivního divadla Liberec, které kdy festival Divadlo viděl: magická a působivá inscenace Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých v režii Filipa Homoly se odehrává okolo podlouhlého stolu. Provokativní a až „brutální” pohled na Fráňu Šrámka a nadčasové téma vztahu mládí a zralosti nabídne inscenace Měsíc nad řekou v režii Anny Petrželkové ze Slováckého divadla Uherské Hradiště. Mimochodem tato inscence se při premiéře stala svědkem nepřiliš příjemného (vulgárního) ataku jednoho z diváků (z něhož se vyklubal pedagog, který by měl disponovat znalostí díla a schopností vidět věci v souvislostech).

V programu festivalu je pochopitelně zastoupeno i „domácí”, čili plzeňské inscenace. Návštěvníci uvidí dvakrát Divadlo J. K. Tyla: Liduschka (Baarová), původní muzikálové ztvárnění vztahu herečky Lídy Baarové a Josepha Goebbelse v režii Romana Meluzína, a divadelní zpracování románového thrilleru Talentovaný pan Ripley režisérky Natálie Deákové. Divadlo Alfa představí „neloutkovou” inscenaci Gazdina roba v režii Jakuba Vašíčka, která vznikla na základě stejnojmenné povídky Gabriely Preissové.

Tradiční epilog v druhé polovině festivalu nabídne jedno představení komedie Vzkříšení Dejvického divadla, dále Divadlo v Dlouhé s inscenací Lucerna v režii Hany Burešové a brněnské Divadlo Bolka Polívky s inscenací Šašek a syn s Bolkem Polívkou a jeho synem Vladimírem.

Na festivalu nebude chybět také bohatý doprovodný program. V prostoru U branky od 13. do 16. září proběhnou zdarma přístupné koncerty (Příhody kluka Bombarďáka, Jiří Jiráň & Botafogo, Green Smatroll) a dvě italská open-air představení pro rodiny s dětmi, která se budou hrát několikrát denně: Otto il Bassotto přiveze zábavnou a zběsilou klauniádu s balónky a elastickou gumou nazvanou Gumová hlava, Paolo Locci pak představení Hobo (tulák), ve kterém se akrobacie na tyči, volná akrobacie a manipulace s předměty mísí s tancem a zběsilostí.

Eva Kraftová (Johan, z.ú.) a dramaturg Michal Zahálka

Do prostoru Moving Station zamíří diváci na program připravený z.ú. Johan: autorskou inscenaci Internet věcí scénáristy a režiséra Jiřího Honzírka, která reaguje na aktuální společenské téma a vzniká jako pilotní projekt programové sekce "Johan uvádí", dále na úspěšnou inscenaci Fragmenty milostných obrazů souboru Spitfire Company, který spojuje divadlo a výstavu 16 originálních uměleckých děl, představení Witajcie / Welcome polské performerky a tanečnice Aurory Lubos, taneční workshopy ProART Company a na česko-německý taneční projekt Oneness souborů ProART Company a Phase Zero Productions.

Mezinárodní festival DIVADLO se tradičně koná v plzeňském Velkém divade a Novém divadle, v Divadle Alfa a v prostorech, jako jsou DEPO2015 či Moving Station. Na open air produkce narazíte ve Smetanových sadech.

Na festivalová představení (vstupenky on-line přes plzenskavstupenka.cz) se dostanete z Prahy za jednu hodinu (myšleno při použití žlutých autobusů společnosti RegioJet, které odjíždějí od stanice metra Zličín). S návratem je to poněkud složitější, neboť spoje pro večerní zpáteční cestu se žádnému z dopravců zřejmě nerentují), festivalový program je však bohatý i v dopoledních či odpoledních hodinách. A pokud se vydáte do festivalové Plzně autem, za parking přímo u Nového divadla nedáte více jak 60 Kč / den. Během přestávek mezi představeními zajděte na výbornou zmrzlinu (např. stánek ve Smetanových sadech, či na rohu ulic Americké a Klatovské třídy, příjemných kaváren v centru taktéž je dost, jen opulentně se tvářící restaurace v budově Nového divadla je poněkud „slabší“ - názor autora tohoto odstavce).

.....
foto: Michal Novák