Z tiskových konferencí

Černá a v mnohém zatraceně hořká komedie Fuk! o úskalích mužského středního věku, kterou napsala nizozemská dramatička Maria Goos, získala záhy po světové premiéře nesmírnou diváckou popularitu a přízeň a její filmová podoba se zde stala kultovní záležitostí. Českou premiéru hry v režii Petra Zelenky uvedlo v roce 2012 Jihočeské divadlo a pražská inscenace je a není její obnovenou premiérou...

Jiří Langmajer (foto: Michal Novák)

„O obnovení této inscenace u nás, v Divadle pod Palmovkou, jsme uvažovali již dříve, bohužel popovodňová situace a průtahy kolem rekonstrukce tyto plány odsunuly. Jak víte, do angažmá na Palmovku nastoupili Ondřej Volejník, Martin Hruška a Zdeněk Kupka, tedy tři ze čtyř herců, kteří v budějovické inscenaci účinkovali. Je to už dva roky zpátky, kdy jsme se s tehdejším ředitelem Jihočeského divadla Jiřím Šestákem domluvili na tom, že po derniéře nám inscenaci přenechají. Byla to od ředitele Šestáka vlastně pomoc, abychom po tom fatálním vytopení mohli nastartovat repertoár. Nová verze inscenace Fuk přináší několik úprav nebo také dílčí změny v obsazení. Jsem velmi rád, že jednu z rolí přijal Jiří Langmajer, který byl připraven zkoušet samozřejmě už dřív. Okolnosti bohužel tomu chtěly, že Fuk představíme pražským divákům až nyní,“ uvedl ředitel Divadla pod Palmovkou Michal Lang.

„Pro mě bylo důležité, že se mohu znovu vrátit na prkna, kde jsem prožil tu větší část svého divadelního života, kde jsem byl vždy spokojen a kde to mám rád. Nejde jenom o to, že jsem se tady zas „zařadil do repertoáru“, ale také o to, v jaké hře si mohu zahrát. Rovněž mě potěšilo, že díky této nabídce jsem se mohl setkat s Petrem Zelenkou, nějaké to pracovní setkání s ním jsem si docela přál,“ říká Jiří Langmajer.

Význam poněkud zvláštního pojmenování hry už není neznámou pro ty, kteří viděli budějovickou inscenaci. Pro ostatní přidáváme toto objasnění: „Fuk!“ - takhle se kdysi zdravili čtyři nerozluční kamarádi, nejlepší parta na světě. Teď jsou ve středním věku a rádi by se pokusili o recyklaci přátelství po všech těch kotrmelcích, které v životě udělali. A hlavně chtějí pomoct jednomu z nich z obrovského průšvihu... Děj komedie začíná v momentě, kdy se přátelé setkávají po delší době u Petra v bytě, aby mu pomohli z velkého maléru. Petr je pracovníkem městského úřadu, jenž po něm k jeho překvapení chce vrátit všechny obrazy, které Petr dostal darem během let od kolegů z práce v domnění, že jsou zcela bezcenné. Jejich hodnota však nyní závratně stoupla a Petr je již ani nemá, protože je výhodně rozprodal a na zaplacení úřadem požadované náhrady nemá prostředky. Setkání dávných kamarádů se ale postupně zvrhne ve vzájemné trumfování, během kterého se snaha pomoci příteli dostává na druhou kolej. Zato vycházejí na povrch nečekané a bizarní skutečnosti jejich životů, které jsou jak k smíchu, tak z nich i někdy zamrazí.

režisér Petr Zelenka, choreografka Klára Lidová a herec Jiří Langmajer (foto: Michal Novák)

„Čtyři muži nějakým způsobem exponovaní, jejichž osudy se střetnou v jedné místnosti... Fuk není komedií pouze pro zasmání, má i další a nutno říci, že poměrně tvrdý rozměr. A když žena píše o mužích, pochopitelně do všeho přináší specifický úhel pohledu. Je to dobře napsaná hra, což berte jako terminus technikus užívaný v divadelních kruzích, bez pejorativního vyznění,“ poznamenala dramaturgyně Daria Ullrichová.

Jiří Langmajer k tomu dodal: „Dramaturgický rozklad této skvělé hry by asi byl na dlouho a stejně tak nemá cenu vytrhovat z kontextu jednotlivé postavy. Osudy čtyř postav jsou totiž skládačkou, která do sebe bravurně zapadá. To je důvod, proč bych diváky pozval především. Budu rád za vaše názory, co si nejen o té mojí postavě myslíte, a já vám třeba pak řeknu, jak jsem to s postavou Jardy myslel já... (smích)“

„Umění si nechalo vnutit úlohu bavit, já mám pocit, že je potřeba i varovat...,“ míní režisér Petr Zelenka.

Jiří Langmajer a ředitel DpP Michal Lang (foto: Michal Novák)

Již budějovická inscenace přinesla takovou úpravu hry, která by se dala označit za autorskou. „Už tehdy jsme dost krátili, protože výstupy postav v původní verzi je až jakási série stand-upů, některé ty monology postav hraničily až s kabaretními výstupy. Posilovali jsme raději jiný obsah hry. Máme inscenaci, která byla sice napůl hotová, ale abychom se nenudili, že jenom něco oprašujeme, přistoupili jsme k dalšímu zkrácení hry, zároveň však chceme postavy vykreslit mnohem silnějšími tahy,“ naznačuje Petr Zelenka.

Divadlo pod Palmovkou očekává na premiérovém představení (18. prosince) vzácného hosta, samotnou autorku hry Marii Goos.

-mys-