Z tiskových konferencí

28. října 2008 uplyne přesně 10 let od chvíle, kdy slavnostním představením Tylovy hry Fidlovačka bylo znovuvzkříšeno Divadlo Na Fidlovačce. Na tento den se připravuje další velká (již 60. premiéra) této scény, kterou bude Jiráskova Lucerna. Co se stane do té doby? Na repertoár se vrátí úspěšná hudební inscenace Funny Girl, v níž můžete v hlavní roli vidět držitelku Ceny Thálie Terezu Bebarovou. Návrat to bude jen dočasný, neboť divadlu s koncem roku vyprší práva k uvádění titulu. Takže neváhejte! Inscenace patří mezi doporučované členy redakce.

Tomáš Töpfer má i další pozvánky: „11. sezonu našeho divadla otevíráme novinkami na scéně komorní Fidlovačky. Ať je to režijní prvotina Ondřeje Brouska, jenž inscenoval horor pro dva herce nazvaný Žena v černém, nebo mladá režisérka Hana Mikolášková připravila hru Tennessee Williamse Sedmero hříchů, kterou možná budete znát pod původním názvem překladu Království boží na zemi. Pavel Šimák ještě zkouší známou komedii Christophera Duranga Nevyléčitelní. Žena v černém už má za sebou několik repríz, neboť premiéra byla před prázdninami, a podle ohlasů inscenace zaznamenává úspěch.“

Umělecký šéf Divadla Na Fidlovačce Juraj Deák k tomu dodal: „Chtěli bychom dávat příležitost režisérům té mladší kategorie, možná si tak trochu mapovat situaci s nimi pro budoucnost našeho divadla. Vyhledáváme ty, kteří vytvářejí divadlo postavené na práci s herci.“

„Pokládám volbu, aby Ženu v černém zkusil jako svou první inscenaci udělat Ondřej Brousek, za velmi šťastnou. Je to těžká hra, která je-li inscenovaná na jevišti, musí pracovat nejen s hereckou, ale i divákovou fantazií,“ říká dramaturgyně Helena Šimáčková. „No jo, ale bez pomoci s úpravou textu, bez nápadů a trefných připomínek nesmírně zkušené paní Šimáčkové by to nešlo,“ skládá poklonu Ondřej Brousek. „Já jsem se především snažil, neboť žánrem hry je horor, dávat důraz na načasování point, práci se světly a zvukové kulise, která v inscenaci hraje zásadní roli. Ta je tvořena koláží zvuků a hudby. Jsem rád, když se diváci při tomto představení bojí. Horor je žánr, který se dnes spíš ironizuje. Ale mým cílem bylo udělat nefalšovaný divadelní horor, který si z pohledu diváka užijete, navíc Žena v černém je poměrně atraktivní hra. Se zvukovou kulisou a jinými žánrovými prvky bych si mohl hrát sebelépe, a nebylo by to nic platné, nebýt výborných výkonů Zdeňka Maryšky a Davida Háka.“
...Zlí jazykové tvrdí, že diváci nechtějí sedět při sledování této hry v první řadě...

Hana Mikolášková už ani zdaleka nepatří mezi režiséry „debutanty“, neboť se již na Fidlovačce představila inscenací Tři deštivé dny a především umělecky šéfuje brněnskému divadlu Polárka, kde připravila řadu projektů. Ke hře Sedmero hříchů (resp. Království boží na zemi) uvedla: „Tento text obsahuje snad všechny typické znaky pro tvorbu Tennessee Williamse, a proto se, co vím, běžně zadává k rozborům na školách... Něco na tom je. Ve hře se setkávají tři postavy: churavějící mladík, postava zvířecky brutálního a zároveň neodolatelně přitažlivého muže a tou třetí je žena, která je silnější než život, má jako kočka sedm životů, zkrátka žena činu. A pak je tam houpací křeslo v měsíčním světle... Interpretace textu vyžaduje od herců profesní zkušenost, ty postavy vůbec nejsou jednoduché, protože každá stojí před rozhodnutím, jak přežít, co tomu obětovat, v čem v zájmu přežití zhřešit, jak se pak vyrovnat s pocitem viny... Je zřejmé, že Williams v textu pracuje s obrovským tajemstvím, také s atmosférou prostředí, v němž se děj odehrává, s tím, že obrovskou roli hraje příroda, která determinuje jednání postav – ty se ocitají v ohrožení povodní. Právě povodeň, kromě toho, že je to fyzicky ohrožující faktor, je také zároveň symbolem očištění, smytí dědičné viny. Je to možná blízké magickému realismu, neboť příběh má v sobě zakódované odkazy na biblické příběhy, název v originále dokonce přímo odkazuje na sestup bohyně Ištar do podsvětí, aby vzkřísila život. Tematice zrození odpovídá i členění dramatu do sedmi obrazů. Rovněž jména postav nesou určitou symboliku. Je toho zkrátka moc, po čem bychom mohli pátrat a co Williams do hry mistrovsky vkombinoval pro dokreslení atmosféry, ale do propletence vztahů těch tří postav už to nenechává zasahovat.“
V inscenaci hrají Denny Ratajský, Lukáš Pečenka a Tereza Bebarová v alternaci s Martinou Šťastnou.
Tvůrci této komorní inscenace ještě divákům vzkazují, aby se nenechali odradit filmem, který podle předlohy vznikl...a který se moc nepovedl...