Z tiskových konferencí

Pokud jste zvědavi, jak malincí budou trpaslíci v nové inscenaci Městského divadla Brno, jak bude vypadat strašidelný les, jaké bude kouzelné zrcadlo, které tak rádo říká pravdu, zda Sněhurka odolá všem nástrahám zlé Macechy a hlavně, zda se v pravou chvíli vynoří očekávaný Princ, musíte se vydat přímo na představení. Tvůrci na tiskové konferenci toho možná prozradili hodně, ale často formulovali věty v nadsázkách, takže vytáhnout informace o inscenaci se zprvu zdálo nemožné.
Libreto k pohádkovému, tudíž „rodinnému“ představení připravili dramaturg Jan Šotkovský a herci MdB Stanislav Slovák s Petrem Štěpánem (pro oba to je libretistický debut). Nová inscenace o Sněhurce a sedmi trpaslících dostala do vínku podtitul „bláznivá muzikálová pohádka pro celou rodinu“.
Stanislav Slovák, který je také režisérem muzikálu, k tomu uvedl: „Nové inscenaci tento podtitul dáváme záměrně. Dětský divák je zdravě nejkritičtější a co ho nebaví, na to se nekouká. My jsme si vytýčili cíl, že ho chceme zaujmout, stejně jako rodiče. Aby děti se těšily na postavy ze známého příběhu a jejich doprovod se nenudil. Libreto vzniklo „na zakázku“ - oslovil nás ředitel MdB Stanislav Moša, zdali bychom nějakou rodinnou pohádkovou inscenaci nedali dohromady. Po výběru tématu jsme se jednoznačně shodli na Karlu Cónovi jakožto autorovi hudby. Scénář jsme napsali na základě pohádek bratří Grimmů. Projekt vznikal kolektivně tvůrčím způsobem, bez rozdělení úkolů, nečinili jsme si žádné násilí. To, že se nám zpočátku všechny ty Sněhurky a Popelky pletli, je věc jiná.“

Stanislav Slovák, Milan Němec, Jan Šotkovský, Jan Apolenář

„Naše hromadná spolupráce má mnoho specifických rysů,“ reaguje Jan Šotkovský. „Stano Slovák s Petrem Štěpánem, snad proto, že jsou herci, dosahují správné tvůrčí provozní teploty většinou po představení, ne-li přes noc, zatímco já s večerem jsem vždy bezpečně vyřízen. Ale i tak je libreto vynikající. Ještě že nám neustále byl v zádech Karel Cón, který zachraňoval co se dalo. V libretu asi budou místa, která děti neocení, ale pobaví se tatínkové a maminky. Používáme sem tam černý humor, ale přesto poetický. Inspiračními zdroji nám kromě Grimmů byla i kreslená pohádka Walta Disneyho, která sympaticky akcentuje postavičky trpaslíků. Hororové prvky původní předlohy jsme s radostí vypustili a posilujeme laskavé a komediální polohy.“

„Ano, Disney ten v podstatě temný hororový příběh naštěstí otesal. Od kresleného filmu jsme si vypůjčili v dobrém slova smyslu animovanost figurek a také jména postav. Nicméně výtvarná podoba inscenace bude vycházet spíše z Grimmů, resp. doby přibližně poloviny 19. století. Nejdříve jsme si říkali, že do rolí trpaslíků obsadíme nejmenší herce ze souboru, například Erika Parduse, ale náš klíč je nakonec zcela jiný. Až jako trpaslíky uvidíte Láryho Koláře nebo Igora Ondříčka a jiné habány ze souboru našeho divadla, bude vám jasné, proč musíme jít cestou jisté „animovanosti“ nebo přiznané nadsázky a nikoli kašírovanosti dění na scéně. Vymysleli jsme, že trpaslíci, kteří kdysi sloužili na zámku, jsou macechou zakleti do obrovských chlapů, kteří se schovávají v lesích, neboť se stydí za svou novou podobu. Ale atributy trpasličího chování (jako třeba ono kutání v dolech) jim zůstávají,“ vysvětluje Stanislav Slovák.

Autorské inovace tím ale nekončí. Zlou Macechu totiž bude hrát Jan Apolenář v alternaci s Milanem Němcem. „Jsem idealista, a proto jsem přesvědčen, že žena by nikdy nebyla schopna takového koncentrovaného zla, žena nikdy nemůže být tak krutá,“ domnívá se až podezřele vážně Stanislav Slovák.

Vizuální koncept inscenace bude jednou velkou stavebnicí. „Všechno, co uvidíte na scéně, bude poskládané z různých variabilních segmentů s jednoduchými tvary, které budou vytvářet prostředí. Velkou roli bude hrát i po mém soudu vynikající světelný design inscenace.“

Žánr si říká o kouzla, ale čarování a vůbec řádění jako v případě Čarodějek z Eastwicku tentokrát nečekejte, upozorňují tvůrci. „Spíše se zaměříme na větší či menší scénickou imaginaci. Mohou „obživnout“ lesní plody, pro děti jistě vděčné bude užití obřího bublifuku a tak podobně. Sněhurka samozřejmě třikrát obživně, což samo o sobě kouzlo je, ne? Půvabnost pohádky nechť raději vchází z drobností než schválností a těch pár našich autorských úprav v ději vždy nenápadně vysvětlíme.“

Původní záměr byl vytvořit muzikál s názvem Sněhurka a „sedmtet“ - bez živé hudby celý ve formě „a capella“. K tomu Stanislav Slovák řekl: „Tento autorský záměr jsme opustili, protože jsme asi správně odhadli, že pro přijímání hudby ze strany dětí by to nebylo to pravé. Trpasličí vícehlasný chór a capella zpívat v jednom místě sice bude, ale jinak nakonec po hudební stránce užíváme všemožných žánrů, které rytmem korespondují s dějem.“

Městské divadlo Brno počítá s tím, že inscenace bude nasazována do programu o víkendech odpoledne. Také délka trvání představení je pochopitelně uzpůsobena dětskému divákovi. „Kluci odvedli velký kus práce. Inscenace je plná vtipných dialogů trpaslíků, můžete se těšit na energií nabité choreografie sedmi chlapů. Také si myslíme, že děti strhnou všechny opoziční scény Macechy a vůbec to, jak fascinujícím způsobem je zlo ztělesněno. Sněhurka pomalu bude ze všech postav nejnudnější...,“ usmívá se představitelka hlavní role Radka Coufalová.
Takové tezi se ovšem moc věřit nedá. Sněhurka v podání Radky Coufalové nebo Svetlany Slovákové jistě bude tou pověstnou nejsladší třešničkou na dortu.