Počet komentářů: 0
Nový komentář

Za oponou

Slunovrat přináší naději
[vydáno: 24.11.2015]
David Greig je uznávaný současný skotský dramatik, divadelní režisér a mimo jiné spoluzakladatel Suspect Culture Theatre Company v Glasgow. Hry, které napsal, se hrají po celé Velké Británii, včetně proslavené The Royal Shakespeare Company. Na svém kontě tento šestačtyřicetiletý dramatik má již na padesát her či adaptací, libret a překladů (uznání se mu dostalo především za nové převedení Camusova Caliguly do angličtiny).

Jeho hra Midsummer svým názvem tak trochu odkazuje na Shakespearův Sen svatojánské noci, i v tomto případě má čas děje významotvornou funkci. Pojednává o náhodném setkání nesourodého páru, který spojuje jen vyhořelý a prázdný životní pocit uprostřed léta. Toto setkání dvou "zoufalců" se rozvine do nevázáného a od všech stereotypů oproštěného dobrodružného flámu. Vedle strhujících dialogů je Greigova hra syntézou dramatické a silné dominantní hudební složky, se kterou autor ve svých hrách často a rád pracuje, oba hrdinové hry totiž vtipné dialogy a vyprávění o událostech jedné svatojánské noci a následujícího víkendu doprovázejí písněmi (jejich autorem je Gordon MacIntyre ze skupiny Ballboy). Scénicky tak hra nabízí neobyčejnou zábavnou podívanou. Navíc zřejmě leccos připomene ze života i divákům a nabídne katarzi nadhledu, sebeironie a sarkasmu. V režii Lukáše Pečenky (kterého diváci znají především jako herce z Divadla Na Fidlovačce) se představí Jitka Ježková (Helena) a Ondřej Kavan (Bob). Doprovodí je hudebník David Babka. Divadlo v Řeznické tuto groteskní hru představí v české premiéře, ostatně jak je v tomto komorním divadle pravidlem u většiny nových titulů.

Jitka Ježková, Ondřej Kavan, Kristýna Čepková (foto: Michal Novák)
Jitka Ježková, Ondřej Kavan, Kristýna Čepková (foto: Michal Novák)


„Rozhodla jsem se, že zkusím přizvat do našeho divadla mladou krev, někoho, kdo přinese nové pohledy, a podle průběhu zkoušek toho nelituju...,“ prozrazuje ředitelka Divadla v Řeznické Yvetta Srbová.

„Výzva mě potěšila, protože jsem do Řeznické chodil často už jako student a mám tento prostor prostě rád,“ říká Lukáš Pečenka. „Povedlo se najít krásný titul, oslovil jsem dva herce, se kterými se potkávám už dlouhý čas, a společně jsme se pokusili najít cestu, jak zinscenovat tuto ironickou až cynickou a přesto stále romantickou komedii.“

na tiskovém setkání v Divadle v Řeznické (foto: Michal Novák)
na tiskovém setkání v Divadle v Řeznické (foto: Michal Novák)


Jak již bylo naznačeno, podstatnou roli v inscenaci má hudba. „Bylo to podmínkou i ze strany agentury, která zastupuje autora, že ta konkrétní hudba tam být musí,“ poznamenala Yvetta Srbová.
Lukáš Pečenka k tomu dodal: „Zpočátku jsme s tím trochu bojovali. Velmi nám proto pomohl „rocker“ David Babka, který vytvořil aranže. Samozřejmě jsme hodně rychle zjistili, jak daná hudba zvýrazní tu jistou syrovost příběhu. Museli jsme vzít notu po notě, udržet styl, ale v aranžích omezení nebylo. David vše posunul do řekněme rockovější variace, neboť původní styl odkazuje na skotské lidové tradice, což by v našem prostředí asi odvádělo pozornost jinam, a možná by se nám i diváci smáli, co to tam hrajeme...“

Sny, které se rozplynuly. Za tím hledejte příčiny zoufalství dvou pětatřicátníků, kteří v Greigově hře vstupují. „Svět jim možná ležel u nohou, ale nic z dalších plánů se už nestalo. Ani jeden z nich není tím typem hloupých lidí, takže i moje postava, Bob, ví, že ho osud zavlekl na slepou kolej, neví, kudy dál, a uvědomuje si to,“ přibližuje Ondřej Kavan.
Ona je velmi úspěšná právnička... „Ale osobní život má úplně v troskách, je zaháčkovaná do vztahu, který nemá vůbec žádnou perspektivu a co se týká přátel - tam je to také nula. Z vnějšího pohledu má všechno, jenže když přijde z práce, začne se opíjet, kontrolovat mobil, jestli jí nepřišla „zpráva naděje“. Oba se dostali do bodu, kdy je jim jasné, že takhle to dál nepůjde. A díky tomu, že se potkali, našli něco, co jim možná ty životy změní, i v těch pětatřiceti. Vlastně to jde bez ohledu na věk,“ zdůraznila Jitka Ježková.

Dramaturgyně Kristýna Čepková k tomu dodala: „Greigova hra oplývá neuvěřitelným nadhledem, smyslem pro humor a je velmi nekompromisní v pohledu na počínající krizi středního věku. Zároveň je vůči těm postavám velmi laskavá, je vidět, že autor je má rád, proto je asi tak dobře napsal. (smích) Není přitom podstatné, jestli si je vysnil, nebo vykonstruoval. V rámci svého nadhledu pracuje velmi jemně s motivem, magií až zázračností svátku slunovratu, který speciálně na ostrovech má svůj velký význam, dávný pohanský svátek se zde stále dodržuje a slaví. Úžasné je hlavně to, že Greig nevytvořil plakát, nenajdete tam klišé a ještě k tomu téma je zpracováno velmi originálně. Autor jako by vycházel z určité komediantské tradice divadla, divák vůbec nemá pocit, že mu někdo problém servíruje. Jen překládá témata k zamyšlení, žádného happy endu se také nedočkáme, snad malé pointy, přesto hra krásně ukazuje, že změna je možná. Je takovým poselstvím naděje.“

Jitka Ježková, Ondřej Kavan (foto: Michal Novák)
Jitka Ježková, Ondřej Kavan (foto: Michal Novák)


„Počínající krize středního věku je jistě téma, které bylo zpracované nesčetněkrát. Na této hře je snad nejzajímavější forma nebo to, jak se autor ve svém textu zrcadlí, včetně neuvěřitelné nadsázky a sebeironie. Nadhled, syrovost, zároveň laskavost - vše se v tom textu potkává. Je to, myslíme si, moderní hra se vším všudy,“ uzavírá Yvetta Srbová.

-mys-



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.