Z tiskových konferencí

Ypsilonka nalezla v horách prvobytně pospolné místo
vydáno: 10.5.2012
V roce 2008 vyšla Janu Schmidovi knížka Život v závorce aneb Prvobytně pospolná místa v Čechách. Osou svérázného vyprávění jsou 80. narozeniny paní Anny Drahoňovské, Slovenky, která se hned po skončení 2. světové války provdala v pohraničí v Jizerských horách za kameníka a lesního dělníka Karla Drahoňovského (Muže na větvi). Oba s dětmi žili na samotě v domě po Němcích (spíš tvrzi), kde se velmi brzy začala scházet poválečná smetánka lidí nejrůznějšího ražení, prostých i intelektuálních, s daným měřítkem slušnosti a svobody nejdříve jen v chaotické, později dlouho v totalitní době. Ve střihové montáži oslava narozenin staré paní v „prvobytně pospolném místě v Čechách“ je pro autora nejen východiskem ke vzpomínkám a úvahám nad krajem Jizerských hor, ale i k hledání souvislostí mezi minulostí a budoucností. V otiscích paměti zaznamenává přesně ty maličkosti, jež se zapomínají nejdříve, přestože jsou často na počátku důležitých událostí a proměn. Netřeba dodávat, že Jan Schmid o všem pojednává s chytlavým humorem. On sám je pamětníkem mnoha setkání s Karlem Drahoňovským, tím samorostlým mudrcem od Pánaboha, na tvrz docházela postupně vlastně celá tehdejší Ypsilonka (Kořínek, Novák, Lábus, Helšus, Synková, Wimmer, Poloczek či výtvarník Melena), ale i další osobnosti své doby a různých profesí, včetně i řekněme podivínů.

Nyní v Ypsilonce vzniká divadelní inscenace podle této knížky. Ponese název Muž na větvi aneb Slavnost na horách. Inscenaci režíruje a dokonce si v ní i zahraje (pamětníka Augusta Suchomela) samozřejmě ten nejpovolanější, ředitel Ypsilonky, režisér Jan Schmid: „Tato inscenace je improvizací skoro přímo z knihy nebo jen v malých předpřípravách, která drží na týmovosti a vícegeneračních souvislostech a přesazích, aby to vždy bylo v nějakém sepjetí s dneškem. Touto metodou navazujeme i na dávné inscenace, které neměly na začátku žádný připravený text, ale téma, anebo ty, jež měly daný výchozí materiál pro vždy přítomné hledání, uskutečňované způsobem improvizace. Na určité téma provokovat a řídit náhodu k nečekanostem...“

Pavel Nový, Oldřich Navrátil, Jaroslav Etlík
Pavel Nový, Oldřich Navrátil, Jaroslav Etlík


„Skutečně nejde o dramatizaci,“ zdůraznil dramaturg Jaroslav Etlík. „Ypsilonka pracuje jinou metodou, improvizuje se na zkouškách v intencích tématu, který není dramaticky uspořádán. Nikdo z nás nepokládal tuto knihu za možný materiál k příští inscenaci, kromě Julka Neumanna! Ten byl od samého začátku přesvědčen, že by se nějaká ta inscenace podle ní dala v ypsilonské poetice zrealizovat, a se zdarem. Nakonec jsme se začali tím zabývat a hledat strukturu pro toto autorské divadlo, které pracuje s časovými pásmy, synkrezí mnoha motivů a fabulačních mikropříběhů. Díky tomu, že na inscenaci pracují jak ypsilonští matadoři, tak i generačně mladí herci, věříme, že se vše prohloubí do ještě otevřenějšího tvaru. Podstatnou rovinu konečné podobě inscenace totiž dodává mladá generace, která po svém absorbuje tento způsob práce.“

Barbora Vyskočilová tato slova potvrzuje: „Na prknech Ypsilonky vzniká docela dobrej divadelní punk. My ty postavy nezažili, a tak máme dané mantinely, v nichž se pohybujeme. Čerpáme z připomínek režiséra, ale i ze sebe a svých názorů, nebo z toho, co nabízejí kolegové. Je to takový freestyle.“

Petr Vršek
Petr Vršek, v pozadí Jakub Slach a Barbora Vyskočilová


Inscenace v průběhu zkoušek několikrát změnila název. Jan Schmid vypočítává: „´Můj tajný deník´ nebo ´Můj poněkud kuriózní deník´. Pak se přišlo na ´Slavnost na horách´, když před tím neprošel název ´Budoucnost je v sexu´, a vraceli jsme se k deníku jako ´Můj pravděpodobný deník´, když se v knize (znovu) narazilo na ´Muže na větvi´, jako připodobnění hlavní postavy na samotě na horách.“

Na inscenaci dramaturgicky spolupracuje Julek Neumann. Byl pasován tentokrát do funkce „průběžného konzultanta“. Podle něj jde o hodně dobrodružný projekt. „Je to autorské divadlo plné časových skoků, v nichž se ale snadno vyznáte díky skvělé významotvorné hudbě Miroslava Kořínka. Můžete se těšit na ztělesnění reálných významných osobností, které se scházejí na odlehlém místě v Jizerských horách, kde si lidé přes nepřízeň různých dob byli a jsou schopni uchovat autonomii a existovat s tou mírou svobody, na jakou mají. Téma se ukazuje být vlastní i mladému ansámblu Ypsilonky, oceníte, s jakým zaujetím rekonstruují dobu, která je jim vlastně nevlastní,“ říká Julek Neumann.

„Osobně jsem rád, že na jevišti Ypsilonky se objeví témata, která se obecně moc nefrekventují. Doba 50. let je zde viděna jinou optikou, než je třeba ta generačně zatížená nebo dokonce idealizovaná. Nic takového v naší inscenaci není. Zajímá nás míra vnitřní svobody vůči represivnímu aparátu. Setkáme se s člověkem, který nemůže jít už níž, tím pádem je jeho svoboda absolutní. Téma vnitřní svobody by mohlo být pro nás velkým poučením. Zvláště je-li dnes vnější svoboda téměř neomezena, ale těch tlaků není o nic míň,“ zamýšlí se Julek Neumann a dodává: „Skoro všechny postavy ze hry jsou spíše echa než portréty. Přidají se i abstraktní postavy, jako například Duch hor nebo Vícestoletý...“

Pro hlavní roli byl osloven host – Karla Drahoňovského ztvární herec Oldřich Navrátil. „Toto je magicky reálná bytost, která tedy už přichází ze vzpomínek, ze záhrobí. Oslovili jsme Oldřicha Navrátila hlavně proto, že víme o jeho bohatých zkušenostech se studiovým, resp. metaforickým typem divadla. Tím, že se zde objeví, vstane zpoza Ypsilonky, i on přinese nový rozměr,“ vysvětluje volbu Jaroslav Etlík.

Oldřich Navrátil říká: „Měl jsem velké obavy vstoupit do divadla, kde herci jsou na sebe stoprocentně napojení, zatímco já byl v pozici cizorodého elementu. Nevěděl jsem, jak do toho vpluju. Bral jsem to však jako výzvu a pomalu jsem se vciťoval, až se tu cítím skvěle...“

Od nové ypsilonské inscenace rozhodně očekávejte legraci a hodně hudby (což ovšem nepřekvapí). „Zajímavé by mohlo být kabaretně-emoční podloží inscenace, dokonce s prvky karnevalu, a vůbec, jak se různé žánrové roviny syntetizují do nějaké jednoty. Dále to, jak mladí herci Ypsilonky po svém přebírají ypsilonskou štafetu,“ upozorňuje Jaroslav Etlík.

Premiéra nové inscenace Studia Ypsilon se uskuteční 20. května. Pozorní si jistě všimli posunu premiéry o dva dny, malý skluz nastal z důvodu malé nemoci, která i tak zapříčinila vypadnutí několika plánovaných zkoušek.

-mys-