Zpráva

„Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“

Druhou premiérou Klicperova divadla v sezóně 2018/2019 bude adaptace románu Lva Nikolajeviče Tolstého Anna Karenina. Toto zásadní dílo světové literatury zdramatizoval speciálně pro Klicperovo divadlo režisér a dramatik Martin Františák. Režie se ujal Jan Holec, jeden z výrazných talentů nastupující režijní generace.

Anna Karenina začala vycházet na pokračování v roce 1873, ale nezestárla ani po bezmála 150 letech. Příběh obrovské lásky a zničující touhy, který se odehrává na pozadí obrovských společenských změn, má rozhodně co říct i člověku žijícímu v digitálním věku. Klade totiž zásadní otázky: Kde začíná a kde končí osobní odpovědnost a odpovědnost vůči druhým, kam až můžeme zajít v cestě za nalezením vlastního štěstí a jak moc naše touha po svobodě tyranizuje lidi kolem nás. Anna Karenina jako oběť povinnosti. Anna Karenina jako ničitel jiných i sebe. Anna Karenina jako žena, která se ztratila sama v sobě. Existuje vůbec nějaký rozdíl mezi nevěrou muže a nevěrou ženy?

Hrdinové se ale nezabývají pouze svými rozjitřenými city, ale takřka všechny postavy tohoto monumentálního díla hledají své místo ve světě, pátrají po smyslu života a jestli opravdu existuje někdo, kdo řídí naše osudy. „Tolstý dokonale rozumí postavám, kterým vdechnul život a v dlouhých popisech nám barvitě vykresluje jejich pocity a veškerá vnitřní hnutí. Skrze Annu, Vronského, Kitty nebo Levina tak vlastně poznáváme sami sebe. Pevně věřím, že taková bude i naše inscenace. Měla by obecně pojímat o člověku a klást otázky, na které si divák musí poctivě odpovědět sám. A rozhodně v ní nebude chybět ani humor,“ říká o inscenaci dramaturg Martin Satoranský.

Lev Nikolajevič Tolstoj označil Annu Kareninu za svůj první skutečný román, Fjodor Michajlovič Dostojevský o tomto románu řekl, že je bezchybným uměleckým dílem. Obdivoval ji autor Lolity Vladimír Nabokov a americký spisovatel a laureát Nobelovy ceny za literaturu William Faulkner tvrdil, že Anna Karenina je nejlepší román, který byl kdy napsán. Není proto divu, že toto dílo už od svého vydání oslovuje nesčetné generace tvůrců. Důkazem je obrovské množství dramatizací, oper, muzikálů, filmových zpracování nebo seriálů. Před pár lety dobyla Anna Karenina Hollywood, ale v minulosti si našla cestu například i do Egypta. A po dlouhých 56 letech od svého prvního uvedení v Hradci Králové se Anna Karenina vrací i sem. Premiéra nové, originální a přesto věrné adaptace se uskuteční na hlavní scéně Klicperova divadla v sobotu 27. října 2018.

V titulní roli Anny Kareniny se představí Sára Venclovská, v roli jejího manžela Alexeje Karenina uvidíte Jiřího Zapletala a milostný trojúhelník doplní Kryštof Bartoš v roli Alexeje Vronského. Anna Karenina ale není jen o titulní hrdince, ale také příběhem mladičké a společnosti zatím neznalé princezny Kitty, nesmělého šlechtice Konstantina Levina a jejich potkávání a rozcházení. Tuto dvojici ztvární Natálie Holíková a Miroslav Zavičár. Filip Richtermoc hraje Stivu Oblonského, muže, který má rád dobré jídlo a krásné ženy. V roli jeho manželky Dolly, profesionální matky, ale rovněž silné ženy, která hrdě snáší všechny rány osudu, se představí Kamila Sedlárová. Jejich manželský svár roztočí kola osudu a uvrhne Annu do víru vášnivých citů a výčitek svědomí. Diváci se rovněž mohou těšit na Martinu Novákovou jako excentrickou a poněkud útlocitnou matku Alexeje Vronského, hraběnku Vronskou, Marii Kleplovou jako hraběnku Lýdii Ivanovnu, zbožnou ženu a pravou ruku Alexeje Karenina, Týnu Andělovou Průchovou jako královnu večírků, hraběnku Betsy Tverskou a zároveň bývalou prostitutku a partnerku Nikolaje Levina, Marju Nikolajevnu, a v neposlední řadě Josefa Čepelku, který se představí jako zhýralý pijan a nezbedný bratr Konstantina Levina, Nikolaj. A v čem je právě hradecká úprava jiná? Postavou Jana Sklenáře, která reprezentuje všechny běsy a vášně hlavní hrdinky a zároveň je jakousi sudičkou osudu.

Scénografii navrhl pravidelný spolupracovník Klicperova divadla Jan Štěpánek, kostýmy pak mladá výtvarnice Anna Hrušková. Scénická hudba je dílem dalšího pravidelného hosta, a to skladatele Jiřího Hájka. Dramaturgy inscenace jsou Jana Slouková a Martin Satoranský.

UMĚLECKÁ ŠÉFOVÁ JANA SLOUKOVÁ O INSCENACI
„Netajím se tím, že uvést na jeviště Annu Kareninu patřilo k mým divadelním snům. Znamená pro mě osobně silný příběh lásky, která vede až k hranici sebezničení, milostný trojúhelník lidí, kteří nemohou být bez sebe, ale ani spolu a obraz ženy, která chtěla tak moc všechno, až nakonec neměla nic. Jsem ráda za spojení s režisérem Janem Holcem, jehož poetiky si velmi vážím a myslím, že Klicperovu divadlu sluší. A samozřejmě by nebylo možné Kareninu nasadit bez herecké opory. A tou pro mě náš silný soubor rozhodně je. Nezbývá než se těšit a naladit se na správnou vlnu velké románové klasiky viděné současnýma divadelníma očima.“
„Hrozný osud, že jsou oba Alexejové, viďte?“

ROZHOVOR S REŽISÉREM ANNY KARENINY JANEM HOLCEM
Proč jste si vybral zrovna Annu Kareninu? Neděsil vás rozsah díla nebo jste to naopak chápal jako výzvu?
Rozsah mi byl výzvou. Anna Karenina je jeden z největších světových románů. Při adaptaci musí člověk vždy vybrat tematické a příběhové linky, které bude vyprávět. V momentě kdy mě román svým tématem „zadrápne“, tak je vyhráno. Pak už je to radost z objevování a skládání budoucí adaptace. Tolstého dílo je ve společenském i politickém přesahu nadmíru aktuální.

V minulém roce jste režíroval Uražené a ponížené, tedy adaptaci Tolstého současníka Fjodora Michajloviče Dostojevského. V čem se díla těchto velikánů liší?
Dostojevskij víc zdůrazňuje sociální rozvrstvení tehdejší společnosti. Ve svém díle ukazuje mnohem temnější stránky duše i města. Na jedné straně stojí nádherné zlaté paláce a na druhé jsou pod nimi špinavé ulice plné bahna, smradu a umrzlých lidí.

Máte nějaký zvláštní vztah k ruské kultuře a literatuře?
Před 6 lety jsem byl na stáži v Moskvě. Studoval jsem obor ruský jazyk, kultura a literatura. Díky tomu jsem získal přehled o ruské literatuře 20. století, která je u nás mnohdy opomíjena. Snažím se také číst současné ruské dramatiky. Ruská kultura je velmi bohatá a té naší bude vždy blízká (a to v negativním a pozitivním smyslu).

Na dramatizaci jste pracoval spolu s režisérem a dramatikem Martinem Františákem. Co vám to přineslo do další práce?
Martin je zkušený dramatik se svébytnou poetikou. Ta je mi velmi blízká. Možná je to i proto, že oba pocházíme z Valašska. Text je inspirující a vybízí mě k obrazovým řešením situací. To mi velmi vyhovuje.

V Anně Karenině se alternují dva dětští herci v roli Serjoži. Jaký je rozdíl zkoušet s dětským a dospělým hercem?
Dospělí herci jsou vlastně taky jako děti. Velký rozdíl v tom nevidím. (úsměv)

V Klicperově divadle budete v této sezóně režírovat ještě jednou. Jak se vám zatím se souborem pracuje a co si z dosavadní zkušenosti odnášíte do dalšího zkoušení?
Soubor je na velmi vysoké úrovni. Oceňuji herecké a lidské kvality jeho členů. Je radost se opřít o zkušené a zároveň pokorné herce.

Proč by měli diváci na Annu Kareninu přijít?
Protože je to lepší, než fetovat s partou.


zdroj zprávy: Martin Sedláček