Zpráva

Republika Králové
vydáno: 11.10.2018
20. října 2018 bude mít premiéru hra dramaturgyně Marie Novákové a režisérky Zuzany Burianové Republika Králové, která byla napsána přímo pro soubor Klicperova divadla ke stoletému výročí vzniku republiky. Text hry vychází z historie Královéhradeckého kraje v době první světové války a revolučních dní roku 1918 a čerpá ze vzpomínek pamětníků a z dobových novinových článků, deníků, dopisů a písní.

Většina postav, které v inscenaci vystupují, má reálné předobrazy v hradeckých dějinách. Můžeme tak sledovat příběh dvou významných politiků ¬– dlouholetého starosty Hradce Králové Františka Ulricha (Jan Vápeník), který je průvodcem celého děje, a starosty obce Věkoše a člena Masarykovy Maffie Jana Černého (František Staněk). Dvou mladých vojáků Jaroslava Medka (Matěj Anděl), bratra slavného legionáře Rudolfa Medka, který bojoval na italské frontě a Maxima Grusse (Jakub Trvdík), který se významně podílel na nenásilném průběhu revoluce v Hradci. Dále v inscenaci vystupují smyšlené postavy žen paní Medkové a paní Šmatlánové (Helena Plecháčková a Zora Poulová), které zůstaly za války doma samotné a musely se postarat o rodinu a živobytí, a dětí (Lenka Loubalová a Jan Bílek), jejichž válečný osud, dětství bez otců, bez jídla a pořádné výchovy je podstatným rysem doby, ve které se inscenace odehrává. V neposlední řadě je třeba zmínit Lubora Novotného, který hraje několik významných hradeckých figur, zejména obávaného rakouského majora Weisse a věhlasného architekta Josefa Gočára.

Marie Nováková a Zuzana Burianová vyprávějí příběh o tom, jak se z vojenského města stal salón republiky. Jak dlouhá a krvavá válka zabila mnoho mužů, trápila děti a ženy hladem a zimou a vznítila v lidech nenávist vůči Rakousku – Uhersku a potřebu samostatného státu. Jaké ideály a představy o sobě samých měli Češi před sto lety a kolik z nich se podařilo naplnit. Přestože se nejedná o lehkou dobu českých dějin, přistupují tvůrci k inscenaci s  cimrmanovským humorem.

Republika Králové je už třetí společnou autorskou inscenací Zuzany Burianové a Marie Novákové. Jejich společná díla se vždy dotýkají osudu reálných osobností a mapují historii naší země. Jejich inscenaci Ticho, nahrává se! o rozhlasových žurnalistech v době protektorátu můžete vidět v pražském divadle VILA Štvanice. Zuzana Burianová hostuje v řadě českých kamenných divadel a mimo to je stálou režisérkou pražského nezávislého souboru Tygr v tísni, spoluzakladatelkou a režisérkou divadelního spolku BodyVoiceband a autorkou divadelních projektů pro neziskovou organizaci Jako doma, sdružující ženy v sociální tísni. Kromě režie se zabývá také dramaturgií, psaním a light designem.

Autorem hudby je herec a hudebník Petr Šmíd. Hudba v inscenaci je převážně živá, vychází z dobových písní a melodií a je nepostradatelnou součástí inscenace. Skrze nástroje a zpěv postavy jednají a vyjadřují emoce. Hudba je mocným nástrojem rakouské propagandy, ale i odporu vůči ní.

Autorem scény je Pavel Kodeda. Základní inspirací pro scénografii mu byly živé obrazy, oblíbená kratochvíle ochotnických spolků na počátku dvacátého století. Autorkou kostýmů je Paulina Bočková, její kostýmy vycházejí z dobových střihů a odkazují k současnosti, protože prvorepubliková móda se znovu a znovu vrací.

zdroj zprávy: Martin Sedláček