Zpráva

Všichni se pořád o něco snažíme
vydáno: 10.12.2014
Inscenační tým pod vedením režiséra Braňa Holička připravuje na Malé scéně Studia Ypsilon Zábavu. Původní předloha, hra polského absurdního dramatika Slawomira Mrožka, prošla silnou autorskou úpravou – také proto se v doprovodném textu k inscenaci říká "Braňo Holiček jak ho neznáte". Premiéra inscenace proběhne v úterý 16. prosince 2014 v 19.30 hodin na Malé scéně divadla ve Spálené.

Hra Zábava je existenciální jednoaktovkou – černou a tak trochu smutnou komedií o hledání něčeho skutečného, zábavy, pravdy. Otázkou pro tvůrce inscenace zůstává, v čem vůbec zábava je?

„Člověk je vytrvalost sama, když má před sebou cíl. Pořád se o něco snažíme. Úspěch se dá měřit potleskem. Tímto pokleskem se snažíme o nalezení smyslu neustálého hledání. Je to zábava? Nebo už není? Kde je cíl? Má vůbec smysl se ještě o něco snažit?,“ říká k inscenaci režisér a autor úprav Braňo Holiček.

„Autorův raný text z roku 1962 se u nás obvykle hrál pod názvem Tancovačka – režisér Holiček v něm však odhaluje možnost širšího pohledu na fenomén zábavy v lidském životě, na okamžik, kdy život sám se stává zábavou – proto i změna názvu hry. Málokoho asi překvapí, že Braňo Holiček přistupuje k textu výrazně autorsky – Mrožkovu výchozí situaci, v níž tři venkovští mládenci hledají v prázdné hospodě zábavu, od základu proměňuje. Herec, jeviště a publikum – výchozí základní předpoklad každého pokusu o zábavu,“ přibližuje inscenaci dramaturg Jan Tošovský.

V nové inscenaci Studia Ypsilon uvidí diváci Daniela Švába, Jakuba Slacha a Andreje Poláka, v překvapivé roli vystoupí Holičkův dvorní neherec Petr Hojer.

Černá komedie o hledání smyslu zábavy a života aneb Braňo Holiček o (z)Zábavě:

„Pustili jsme se s dramaturgem Janem Tošovským do výrazné autorské úpravy Mrožkova textu (původní kostru, rámec příběhu jsme nechali, ale aktualizovali). Z původních padesáti stránek zůstalo asi dvacet, zbytek byl přepracován, nově dopsán, abychom došli k naplnění autorského záměru, že se stále o něco snažíme, ale i když se to daří, neuvědomujeme si vlastní hodnotu, stále nejsme spokojeni, stále dokola se snažíme o sebepotvrzování. Proto přecházíme z estrádního začátku až k dekadentnímu konci,“ doplňuje Holiček.

zdroj zprávy: Aneta Filipová