Divadlo DISK [katedra alternativního divadla]
<< John Sinclair | K smrti šťastní >>
Klára Hutečková & kol.
K majáku, do strany 73
Premiéra: 23.10.2015 | 1:05x
Podle románu Virginie Woolfové „K majáku“. Dramaturgie: Kateřina Součková. Výprava: Lucie Faltýnková, Ha Thanh Nguyen. Hudební spolupráce: Jiří Rouš. Režie: Klára Hutečková.
Poslední uvedení: červen 2016.
Poslední uvedení: červen 2016.
Inscenace inspirovaná částí románu Virginie Woolfové. „Proudy vědomí mezi zvednutím obočí a otočením hlavy, mezi pátým krokem po terase a vyklepáním dýmky, mezi 17:03:25 a 17:03:27.“
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (8)
HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Landa 30 %
1.12.2015 | 3035 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace, která měla podle mého soudu zůstat za zdmi učebny, za absolventskou bych ji nepovažoval. Přínos pro diváky a potažmo i pro studenty herectví je řekněme velmi sporný. Na podobném projektu se mohou naučit maximální minimum, o herectví se v tomto případě ani nedá moc mluvit. Vlastně zatím vůbec nevím, co si o tomto ročníku myslet (vyjma toho, že jsou studenti pohybově solidně disponovaní - viz Touhy) - což ale asi není vina jich samotných, ale pedagogického vedení...
Jan Pařízek 30 %
30.11.2015 | 917 hodnocení
+ souhlasím
Bohužel, bude to znít asi krutě, ale nevidím v tomto příliš smysluplný divadelní přínos. Několik zajímavých nápadů se našlo, ale většinou spíše scénického rázu. Celkově strnulé, místy až uspávací. Minimum scén, které vzbuzují divácký zájem. Po herecké stránce není též moc co hodnotit, neb z mého pohledu, většinu předvedených poloh by zvládl po krátké instruktáži asi kdokoli z publika. Důvod proč na toto zajít mě vlastně ani nenapadá.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Hojojicek 70 %
13.2.2016 | 94 hodnocení
+ souhlasím
Velmi zajímavý tvar, opravdu se mnohem spíš než o klasickou inscenaci jedná o sled instalací. Má to nicméně skvělou atmosféru, neskutečnou hloubku a nádherné obrazy (snoubení zvuku, světla, lidského hlasu, a rekvizit je opravdu působivé). Herci ke svým rolím přistoupili velmi pokorně a neokázale, ale za tím vším já osobně vidím velký kus práce s výchozím textem. Rozkošná je úvodní opakovaná konverzace a Lucka Valenová s Danem Kranichem coby děti bombardující tenisáky své rodiče.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.