Divadlo DISK [katedra činoherního divadla]
<< Otcizení | Paní ministrová >>
Max Frisch
Pan Biedermann a žháři
Premiéra: 18.1.2019 | 1:15x
Překlad: Eva Bezděková. Úprava: Ondřej Novák, Barbora Šupová, Barbora Mašková. Dramaturgie: Ondřej Novák, Barbora Šupová. Scéna: Michaela Semotánová. Kostýmy: Polina Akhmetzhanova. Hudba: František Alferi a citace. Pohybová spolupráce: Kamila Mottlová. Režie: Barbora Mašková.
Poslední uvedení: květen 2019.
Poslední uvedení: květen 2019.
Adam Langer, Michala Gatialová, Pepa Honzík, Petr Jeřábek, Sára Affašová, Martina Šindelářová, Barbora Poláchová, Antonie Formanová / Matěj Šumbera, Adam Páník / Karin Vápeníčková, Kateřina Bejčková / Sára Vosobová...
„Naučná hra bez naučení.“ Bohumil Biedermann je sice spořádaný občan, ale nebude trávit život ve strachu vyvolávaném zmanipulovanými médii. Nemůže si přece o každém myslet, že je žhář. Má vlastně právo nemyslet si vůbec nic, když na to přijde. Ale - moment - někdo zvoní...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (8)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 60 %
11.2.2019 | 2013 hodnocení
+ souhlasím
Švýcarský dramatik hrou kdysi zareagoval na události po únoru 1948 v Československu. Tvůrci inscenace se úspěšně pokusili o zpřítomnění a zdůraznění prvků, které v dramatu nezastaraly. Koncepce chóru vyšla o poznání méně přesvědčivě. S lehkostí zahraný sympatický počin v mantinelech studentských inscenací.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Michal1982 70 %
25.4.2019 | 161 hodnocení
+ souhlasím
Hra tak trochu s prvky absurdniho humoru. Příjemný počin Divadla Disk, moje vůbec poprvé v tomto divadle. Skuteční žháři by přeci měli svoje vlastní zápalky????Nejvíc mě asi zaujala paní Biedermannová a Pepi!
Čiko 70 %
2.2.2019 | 1085 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Skvěle napsaná hra s prvky absurdního humoru, jejíž hlavním tématem je manipulace. Nastudování katedrou činoherectví DAMU je výborné. Zejména Adam Langer a Michala Gatialová. Výtečně jsem se bavil..
J.S. 50 %
27.1.2019 | 148 hodnocení
+ souhlasím
Příběh měšťáka, který svou životní pohodlností otevře dveře zlu, je uchopen a ztvárněn na poměrně solidní úrovni. Scénický výklad směřuje k jisté expresivnosti, jejíž účelnost není vždy zřejmá (např. postavy chóru jako české typy). Silnou stránkou představení je technické provedení, herecké výkony kolísají v jednotlivých situacích, nejzdařilejší se mi jevilo pojetí postavy M. Gatialovou.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.