Pan Kaplan má třídu rád

35%
Podle vyprodanosti v různých divadlech jsem žil roky v domnění, že jde o naprosto skvostnou divadelní hru. Ale jaké přišlo rozčarování. Nevím, jestli se dá z Pana Kaplana vytěžit víc, ale za mě je její negativní devizou, že má poměrně hloupý děj.
Dívat se 3 hodiny na jazykově se pitvořící studenty v hutné dávce infantilní stylizace bylo k nepřečkání.
Inscenaci trochu oživují písně a uvěřitelný Jaroslav Slánský.

Pan Kaplan je evidentně pro M. Hanuše srdcovka a pro dlouhém uvádění v Městských divadlech ho po pardubické štaci připravil i pro prkna Fidlovačky. Už před premiérou šlo o kasaštyk, jeho jméno asi "táhne". Obě dvě předchozí inscenace měly velmi rozporuplná hodnocení. Myslím, že série povídek L. Rostena pro New Yorker je sama o sobě obtížně přeložitelná do češtiny a dále se vyloženě vzpírá dramatizaci kvůli repetitivnosti situací, absenci dějového oblouku, situací a humoru založeném na hrátkách s jazykem. Oceňuji hudební vstupy, které mají energii, ale jinak mi přišla celá inscenace, ač naplněná "laskavým humorem" svým způsobem až ubíjející...

Humorná inscenace je založená na slovních hříčkách a záludnostech cizího jazyka. Vhodně doplněno písněmi v různých jazycích, kde účinkující herci jak zpívají ale i sami doprovází na hudební nástroje. Bavili jsme se.

Byl jsem už na desítkách divadelních představení, ale tohle bylo strašné.
Celou dobu jsem sledoval hodinky a pohledem jsem se snažil popohánět ručičky dopředu, aby už byl konec. Nakonec jsem to vydržel, ale...
Celá hra je pojatá jako sitcom založený na přeřecích hlavních protagonistů. Reálně je to vtipné tak prvních 30 minut, pak už vás to začne nudit, protože se ty rádoby vtipy opakují. HRA ALE TRVÁ TŘI HODINY!
Fakt to nikomu nedoporučuji, nemá to ani děj, ani nějaké chytlavé písničky, pan Hanuš to nezachrání. Hodnotím 10-20% - pokud by hodnocení mělo být ano/ne, tak za mě nedoporučuji, budete zklamaní.

35%
Podle vyprodanosti v různých divadlech jsem žil roky v domnění, že jde o naprosto skvostnou divadelní hru. Ale jaké přišlo rozčarování. Nevím, jestli se dá z Pana Kaplana vytěžit víc, ale za mě je její negativní devizou, že má poměrně hloupý děj.
Dívat se 3 hodiny na jazykově se pitvořící studenty v hutné dávce infantilní stylizace bylo k nepřečkání.
Inscenaci trochu oživují písně a uvěřitelný Jaroslav Slánský.

Pan Kaplan je evidentně pro M. Hanuše srdcovka a pro dlouhém uvádění v Městských divadlech ho po pardubické štaci připravil i pro prkna Fidlovačky. Už před premiérou šlo o kasaštyk, jeho jméno asi "táhne". Obě dvě předchozí inscenace měly velmi rozporuplná hodnocení. Myslím, že série povídek L. Rostena pro New Yorker je sama o sobě obtížně přeložitelná do češtiny a dále se vyloženě vzpírá dramatizaci kvůli repetitivnosti situací, absenci dějového oblouku, situací a humoru založeném na hrátkách s jazykem. Oceňuji hudební vstupy, které mají energii, ale jinak mi přišla celá inscenace, ač naplněná "laskavým humorem" svým způsobem až ubíjející...

Byl jsem už na desítkách divadelních představení, ale tohle bylo strašné.
Celou dobu jsem sledoval hodinky a pohledem jsem se snažil popohánět ručičky dopředu, aby už byl konec. Nakonec jsem to vydržel, ale...
Celá hra je pojatá jako sitcom založený na přeřecích hlavních protagonistů. Reálně je to vtipné tak prvních 30 minut, pak už vás to začne nudit, protože se ty rádoby vtipy opakují. HRA ALE TRVÁ TŘI HODINY!
Fakt to nikomu nedoporučuji, nemá to ani děj, ani nějaké chytlavé písničky, pan Hanuš to nezachrání. Hodnotím 10-20% - pokud by hodnocení mělo být ano/ne, tak za mě nedoporučuji, budete zklamaní.

Humorná inscenace je založená na slovních hříčkách a záludnostech cizího jazyka. Vhodně doplněno písněmi v různých jazycích, kde účinkující herci jak zpívají ale i sami doprovází na hudební nástroje. Bavili jsme se.

35%
Podle vyprodanosti v různých divadlech jsem žil roky v domnění, že jde o naprosto skvostnou divadelní hru. Ale jaké přišlo rozčarování. Nevím, jestli se dá z Pana Kaplana vytěžit víc, ale za mě je její negativní devizou, že má poměrně hloupý děj.
Dívat se 3 hodiny na jazykově se pitvořící studenty v hutné dávce infantilní stylizace bylo k nepřečkání.
Inscenaci trochu oživují písně a uvěřitelný Jaroslav Slánský.

Pan Kaplan je evidentně pro M. Hanuše srdcovka a pro dlouhém uvádění v Městských divadlech ho po pardubické štaci připravil i pro prkna Fidlovačky. Už před premiérou šlo o kasaštyk, jeho jméno asi "táhne". Obě dvě předchozí inscenace měly velmi rozporuplná hodnocení. Myslím, že série povídek L. Rostena pro New Yorker je sama o sobě obtížně přeložitelná do češtiny a dále se vyloženě vzpírá dramatizaci kvůli repetitivnosti situací, absenci dějového oblouku, situací a humoru založeném na hrátkách s jazykem. Oceňuji hudební vstupy, které mají energii, ale jinak mi přišla celá inscenace, ač naplněná "laskavým humorem" svým způsobem až ubíjející...

Humorná inscenace je založená na slovních hříčkách a záludnostech cizího jazyka. Vhodně doplněno písněmi v různých jazycích, kde účinkující herci jak zpívají ale i sami doprovází na hudební nástroje. Bavili jsme se.

Byl jsem už na desítkách divadelních představení, ale tohle bylo strašné.
Celou dobu jsem sledoval hodinky a pohledem jsem se snažil popohánět ručičky dopředu, aby už byl konec. Nakonec jsem to vydržel, ale...
Celá hra je pojatá jako sitcom založený na přeřecích hlavních protagonistů. Reálně je to vtipné tak prvních 30 minut, pak už vás to začne nudit, protože se ty rádoby vtipy opakují. HRA ALE TRVÁ TŘI HODINY!
Fakt to nikomu nedoporučuji, nemá to ani děj, ani nějaké chytlavé písničky, pan Hanuš to nezachrání. Hodnotím 10-20% - pokud by hodnocení mělo být ano/ne, tak za mě nedoporučuji, budete zklamaní.