PRAHA
aktuální festivalyDivadlo X10
Bytost >>
Sofija Andruchovyč, Dušan D. Pařízek
Amadoka
Premiéra: 1.4.2026
Překlad románu: Petr Ch. Kalina. Dramaturgie: Klára Metge. Scéna: Dušan D. Pařízek, Magdaléna Vrábová. Kostýmy: Kamila Polívková, Magdaléna Vrábová. Hudba: Peter Fasching. Režie: Dušan D. Pařízek.
Dramatizace románu ukrajinské spisovatelky. Příběh Romany, příběh Uljany, příběh Sofie. Tři ženy, jejichž osudy se protínají stejně jako historie a současnost, osud Ukrajiny a Evropy. Romana se snaží vrátit paměť a identitu znetvořenému, traumatizovanému vojákovi, který se vrací z bojů v Donbasu. Uljana a židovský chlapec Pinchas by se mohli milovat, kdybychom se nenacházeli v Haliči na sklonku 30. let. Prostřednictvím Sofie se propadáme ještě dál do minulosti, do období vražedného hladomoru a stalinského pronásledování ukrajinských disidentů. Ukrajina jako součást SSSR, Ukrajina tvořící svou národní identitu, Ukrajina bojující o své pevné místo v Evropě...
3:30 18!
Termíny představení
| 18.5. | Po | 19:00 | |||
| 23.5. | So | 18:00 | Národní divadlo Brno | Co.labs - Velký sál | Divadelní svět Brno | vstupenky | |
| 24.5. | Ne | 16:00 | Národní divadlo Brno | Co.labs - Velký sál | Divadelní svět Brno | vstupenky | |
| 22.6. | Po | 19:00 | |||
| 23.6. | Út | 19:00 |
| ||||||||||||
| ||||||||||||
| ||||||||||||
| ||||||||||||
| ||||||||||||
Recenze / blogy
Pro přidání vlastního článku do blogu se musíte přihlásit.
Externí recenze / blogy (odkazy na články mimo portál i-divadlo.cz)
(15.4.2026, Marcela Magdová) (9.4.2026, Lenka Hloušková)Fotografie
autor (vlastník) fotografií:
Pozn.: Galerii vybraných fotografií zařazujeme výhradně u inscenací doporučovaných redakcí, resp. členy redakce.
Hodnocení (11)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Jakub Vladimír 80 %
28.4.2026 | 88 hodnocení
+ souhlasím
Ukrajinský epos Dušana D. Pařízka, kterému se v sice velmi dlouhé ale opodstatněné stopáži daří na několika příbězích charakterizovat podstatu ukrajinského národa. Scénografické řešení tvaru může na první pohled působit až příliš jednodušše, v průběhu představení se však začnou zjevovat všemožné u Pařízka tradiční i netradiční nápady, které mi neustále drželi pozornost na jevišti. Herci během cca. tří hodin vystřídají několik různých poloh a u všech bez výjimky jde o jak nadprůměrné výkony tak často i zbytečné pitvoření, což se však ve stopáži rozpustí. Pařízek tak nabízí mega tvar, který mě po celou dobu zásoboval jak myšlenkami tak zábavou.
V-M 70 %
26.4.2026 | 99 hodnocení
+ souhlasím
Knižní předlohu jsem zatím nečetl, ale snad se k tomu v budoucnu dostanu (jen mě trochu děsí její stránkový rozsah), každopádně působí jako silná a závažná. V představení se to vcelku daří zprostředkovat, byť bych se obešel bez občasných poněkud pokleslých/ztřeštěných vtípků. Zahráno velmi dobře (jen tedy to občasné, jistě záměrné, leč ve výsledku nešťastné přehrávání) a cením i práci se scénou a vizuálními efekty, prvky. Potíží je přílišná délka představení, která způsobuje rozmělnění jeho intenzity i výpovědní síly látky. Říkal jsem si, že by se klidně mohla škrtnout část po přestávce. Celkově to pro mě bylo především drama lidské identity.
Karel1964 70 %
26.4.2026 | 130 hodnocení
+ souhlasím
První půlka je skvělá, velmi silná. Práce se scénou je fantastická. Druhá polovina by za mě ani nemusela být, k příběhu už tolik nepřidává a začíná to být dlouhé. Tím to u mně trochu srazilo hodnocení, ale určitě tato hra stojí za vidění. A je škoda, že nemůžeme mít mezi námi a některými zeměmi Amadoku...
Fekete 90 %
11.4.2026 | 399 hodnocení
+ souhlasím
11.4.2026 v X10, 195 min vcetne pauzy, 2 rada. Diskuse s reziserem (+5 %).
Zaver Parizkovy trilogie o dejinach Ukrajiny v poslednich 100 letech. Z boju s rusy u Donbasu se vraci raneny Bohdan / M. Pechlat se ztratou pameti, Romana / G. Micova ho leci. Od jeho otce / S. Majer je krevni linie pres 50 leta do WWII k babicce Uljane / T. Malikova jejimu milemu, zidovskemu chlapci Pinchasovi / V. Marhold, predkum v 30 letech Sofii / GM, prof Zerovovi / SM, Pavlovovi / MP a NKVD / VM.
Silne meotary a stiny, zpev T. Malikove, jezero s vodou i podstavec pomniku.
Text vrstevnaty, provedeni dokonale, strhujici. Obcas jsem nedychal. Dekuji a tleskam
Zaver Parizkovy trilogie o dejinach Ukrajiny v poslednich 100 letech. Z boju s rusy u Donbasu se vraci raneny Bohdan / M. Pechlat se ztratou pameti, Romana / G. Micova ho leci. Od jeho otce / S. Majer je krevni linie pres 50 leta do WWII k babicce Uljane / T. Malikova jejimu milemu, zidovskemu chlapci Pinchasovi / V. Marhold, predkum v 30 letech Sofii / GM, prof Zerovovi / SM, Pavlovovi / MP a NKVD / VM.
Silne meotary a stiny, zpev T. Malikove, jezero s vodou i podstavec pomniku.
Text vrstevnaty, provedeni dokonale, strhujici. Obcas jsem nedychal. Dekuji a tleskam
J.anek 100 %
11.4.2026 | 615 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Po Moskoviádě a Zelených koridorech nabízí Dušan D. Pařízek v divadle X10 tresť románu Amadoka (Sofija Andruchovyč).
Tři meotary, hra světel a stínů v prázdném prostoru. Poetická výpověď o hrůzách světa. Moderní divadlo s hlubokými antickými kořeny.
Slova a silné obrazy. Světy, které se nesmí prolnout. Smrt, která vypovídá o životě.
Pět mimořádných hereckých výkonů bezezbytku sloužících celku. Osvobozující humor. Déšť na dně dávno vyschlého jezera z bájí. A Židé a Němci a Rusové a Ukrajinci. A my a naše nespolehlivá paměť.
Text, ve kterém už nelze škrtat.
To všechno je Amadoka.
Je krásná a bolí. Měli byste ji vidět.
Tři meotary, hra světel a stínů v prázdném prostoru. Poetická výpověď o hrůzách světa. Moderní divadlo s hlubokými antickými kořeny.
Slova a silné obrazy. Světy, které se nesmí prolnout. Smrt, která vypovídá o životě.
Pět mimořádných hereckých výkonů bezezbytku sloužících celku. Osvobozující humor. Déšť na dně dávno vyschlého jezera z bájí. A Židé a Němci a Rusové a Ukrajinci. A my a naše nespolehlivá paměť.
Text, ve kterém už nelze škrtat.
To všechno je Amadoka.
Je krásná a bolí. Měli byste ji vidět.
Jan Vorlíček 100 %
10.4.2026 | 190 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Během dvouset minut představení se toho stalo tolik, že to budu ještě dlouhý čas vstřebávat. Jedno ale mohu napsat hned pár chvilek po jeho konci. Ani vteřinu jsem se nenudil, hltal každé slovo, a kdyby to celé, co se v atmosférických prostorech divadla X10 odehrávalo, trvalo ještě další tři hodiny, s vděkem bych to přivítal. Zejména konfrontace osudů Mykoly Zerova a Viktora Petrova v druhé půli byla naprosto strhující.
Smekám nejen před všemi pěti herci, ale hlavně před Dušanem Pařízkem, který román do posledního detailu přetavil v mimořádný zážitek pomáhající se vyznat v dnešním složitém světě zase o chlup lépe.
Smekám nejen před všemi pěti herci, ale hlavně před Dušanem Pařízkem, který román do posledního detailu přetavil v mimořádný zážitek pomáhající se vyznat v dnešním složitém světě zase o chlup lépe.
TajnyCtitel 80 %
3.4.2026 | 14 hodnocení
+ souhlasím
Skvěle řemeslně odvedená práce. Vše na sebe navzájem navazuje a dává smysl. Velmi textově založené herectví, ale od Pařízka bych nečekal nic jiného. Scéna, hudba, světlo i kostýmy krásně pracují s detaily a navzájem se podporují a posouvají děj. Jediná výtka - pro mladého člověka působí uchopení témat trochu staře?
Jaroslavz 70 %
3.4.2026 | 120 hodnocení
+ souhlasím
Silný obsah, výteční herci, skvělé využití live cinema. Žel ničím nezdůvodněná ubíjející délka 3,5 hodiny. Být to tak o hodinu kratší (zkrátit pár monologů), mohl to být dokonalý scénický tvar.
Jakub Vladimír 80 %
28.4.2026 | 88 hodnocení
+ souhlasím
Ukrajinský epos Dušana D. Pařízka, kterému se v sice velmi dlouhé ale opodstatněné stopáži daří na několika příbězích charakterizovat podstatu ukrajinského národa. Scénografické řešení tvaru může na první pohled působit až příliš jednodušše, v průběhu představení se však začnou zjevovat všemožné u Pařízka tradiční i netradiční nápady, které mi neustále drželi pozornost na jevišti. Herci během cca. tří hodin vystřídají několik různých poloh a u všech bez výjimky jde o jak nadprůměrné výkony tak často i zbytečné pitvoření, což se však ve stopáži rozpustí. Pařízek tak nabízí mega tvar, který mě po celou dobu zásoboval jak myšlenkami tak zábavou.
V-M 70 %
26.4.2026 | 99 hodnocení
+ souhlasím
Knižní předlohu jsem zatím nečetl, ale snad se k tomu v budoucnu dostanu (jen mě trochu děsí její stránkový rozsah), každopádně působí jako silná a závažná. V představení se to vcelku daří zprostředkovat, byť bych se obešel bez občasných poněkud pokleslých/ztřeštěných vtípků. Zahráno velmi dobře (jen tedy to občasné, jistě záměrné, leč ve výsledku nešťastné přehrávání) a cením i práci se scénou a vizuálními efekty, prvky. Potíží je přílišná délka představení, která způsobuje rozmělnění jeho intenzity i výpovědní síly látky. Říkal jsem si, že by se klidně mohla škrtnout část po přestávce. Celkově to pro mě bylo především drama lidské identity.
Karel1964 70 %
26.4.2026 | 130 hodnocení
+ souhlasím
První půlka je skvělá, velmi silná. Práce se scénou je fantastická. Druhá polovina by za mě ani nemusela být, k příběhu už tolik nepřidává a začíná to být dlouhé. Tím to u mně trochu srazilo hodnocení, ale určitě tato hra stojí za vidění. A je škoda, že nemůžeme mít mezi námi a některými zeměmi Amadoku...
Fekete 90 %
11.4.2026 | 399 hodnocení
+ souhlasím
11.4.2026 v X10, 195 min vcetne pauzy, 2 rada. Diskuse s reziserem (+5 %).
Zaver Parizkovy trilogie o dejinach Ukrajiny v poslednich 100 letech. Z boju s rusy u Donbasu se vraci raneny Bohdan / M. Pechlat se ztratou pameti, Romana / G. Micova ho leci. Od jeho otce / S. Majer je krevni linie pres 50 leta do WWII k babicce Uljane / T. Malikova jejimu milemu, zidovskemu chlapci Pinchasovi / V. Marhold, predkum v 30 letech Sofii / GM, prof Zerovovi / SM, Pavlovovi / MP a NKVD / VM.
Silne meotary a stiny, zpev T. Malikove, jezero s vodou i podstavec pomniku.
Text vrstevnaty, provedeni dokonale, strhujici. Obcas jsem nedychal. Dekuji a tleskam
Zaver Parizkovy trilogie o dejinach Ukrajiny v poslednich 100 letech. Z boju s rusy u Donbasu se vraci raneny Bohdan / M. Pechlat se ztratou pameti, Romana / G. Micova ho leci. Od jeho otce / S. Majer je krevni linie pres 50 leta do WWII k babicce Uljane / T. Malikova jejimu milemu, zidovskemu chlapci Pinchasovi / V. Marhold, predkum v 30 letech Sofii / GM, prof Zerovovi / SM, Pavlovovi / MP a NKVD / VM.
Silne meotary a stiny, zpev T. Malikove, jezero s vodou i podstavec pomniku.
Text vrstevnaty, provedeni dokonale, strhujici. Obcas jsem nedychal. Dekuji a tleskam
J.anek 100 %
11.4.2026 | 615 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Po Moskoviádě a Zelených koridorech nabízí Dušan D. Pařízek v divadle X10 tresť románu Amadoka (Sofija Andruchovyč).
Tři meotary, hra světel a stínů v prázdném prostoru. Poetická výpověď o hrůzách světa. Moderní divadlo s hlubokými antickými kořeny.
Slova a silné obrazy. Světy, které se nesmí prolnout. Smrt, která vypovídá o životě.
Pět mimořádných hereckých výkonů bezezbytku sloužících celku. Osvobozující humor. Déšť na dně dávno vyschlého jezera z bájí. A Židé a Němci a Rusové a Ukrajinci. A my a naše nespolehlivá paměť.
Text, ve kterém už nelze škrtat.
To všechno je Amadoka.
Je krásná a bolí. Měli byste ji vidět.
Tři meotary, hra světel a stínů v prázdném prostoru. Poetická výpověď o hrůzách světa. Moderní divadlo s hlubokými antickými kořeny.
Slova a silné obrazy. Světy, které se nesmí prolnout. Smrt, která vypovídá o životě.
Pět mimořádných hereckých výkonů bezezbytku sloužících celku. Osvobozující humor. Déšť na dně dávno vyschlého jezera z bájí. A Židé a Němci a Rusové a Ukrajinci. A my a naše nespolehlivá paměť.
Text, ve kterém už nelze škrtat.
To všechno je Amadoka.
Je krásná a bolí. Měli byste ji vidět.
Jan Vorlíček 100 %
10.4.2026 | 190 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Během dvouset minut představení se toho stalo tolik, že to budu ještě dlouhý čas vstřebávat. Jedno ale mohu napsat hned pár chvilek po jeho konci. Ani vteřinu jsem se nenudil, hltal každé slovo, a kdyby to celé, co se v atmosférických prostorech divadla X10 odehrávalo, trvalo ještě další tři hodiny, s vděkem bych to přivítal. Zejména konfrontace osudů Mykoly Zerova a Viktora Petrova v druhé půli byla naprosto strhující.
Smekám nejen před všemi pěti herci, ale hlavně před Dušanem Pařízkem, který román do posledního detailu přetavil v mimořádný zážitek pomáhající se vyznat v dnešním složitém světě zase o chlup lépe.
Smekám nejen před všemi pěti herci, ale hlavně před Dušanem Pařízkem, který román do posledního detailu přetavil v mimořádný zážitek pomáhající se vyznat v dnešním složitém světě zase o chlup lépe.
TajnyCtitel 80 %
3.4.2026 | 14 hodnocení
+ souhlasím
Skvěle řemeslně odvedená práce. Vše na sebe navzájem navazuje a dává smysl. Velmi textově založené herectví, ale od Pařízka bych nečekal nic jiného. Scéna, hudba, světlo i kostýmy krásně pracují s detaily a navzájem se podporují a posouvají děj. Jediná výtka - pro mladého člověka působí uchopení témat trochu staře?
Jaroslavz 70 %
3.4.2026 | 120 hodnocení
+ souhlasím
Silný obsah, výteční herci, skvělé využití live cinema. Žel ničím nezdůvodněná ubíjející délka 3,5 hodiny. Být to tak o hodinu kratší (zkrátit pár monologů), mohl to být dokonalý scénický tvar.
J.anek 100 %
11.4.2026 | 615 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Po Moskoviádě a Zelených koridorech nabízí Dušan D. Pařízek v divadle X10 tresť románu Amadoka (Sofija Andruchovyč).
Tři meotary, hra světel a stínů v prázdném prostoru. Poetická výpověď o hrůzách světa. Moderní divadlo s hlubokými antickými kořeny.
Slova a silné obrazy. Světy, které se nesmí prolnout. Smrt, která vypovídá o životě.
Pět mimořádných hereckých výkonů bezezbytku sloužících celku. Osvobozující humor. Déšť na dně dávno vyschlého jezera z bájí. A Židé a Němci a Rusové a Ukrajinci. A my a naše nespolehlivá paměť.
Text, ve kterém už nelze škrtat.
To všechno je Amadoka.
Je krásná a bolí. Měli byste ji vidět.
Tři meotary, hra světel a stínů v prázdném prostoru. Poetická výpověď o hrůzách světa. Moderní divadlo s hlubokými antickými kořeny.
Slova a silné obrazy. Světy, které se nesmí prolnout. Smrt, která vypovídá o životě.
Pět mimořádných hereckých výkonů bezezbytku sloužících celku. Osvobozující humor. Déšť na dně dávno vyschlého jezera z bájí. A Židé a Němci a Rusové a Ukrajinci. A my a naše nespolehlivá paměť.
Text, ve kterém už nelze škrtat.
To všechno je Amadoka.
Je krásná a bolí. Měli byste ji vidět.
Fekete 90 %
11.4.2026 | 399 hodnocení
+ souhlasím
11.4.2026 v X10, 195 min vcetne pauzy, 2 rada. Diskuse s reziserem (+5 %).
Zaver Parizkovy trilogie o dejinach Ukrajiny v poslednich 100 letech. Z boju s rusy u Donbasu se vraci raneny Bohdan / M. Pechlat se ztratou pameti, Romana / G. Micova ho leci. Od jeho otce / S. Majer je krevni linie pres 50 leta do WWII k babicce Uljane / T. Malikova jejimu milemu, zidovskemu chlapci Pinchasovi / V. Marhold, predkum v 30 letech Sofii / GM, prof Zerovovi / SM, Pavlovovi / MP a NKVD / VM.
Silne meotary a stiny, zpev T. Malikove, jezero s vodou i podstavec pomniku.
Text vrstevnaty, provedeni dokonale, strhujici. Obcas jsem nedychal. Dekuji a tleskam
Zaver Parizkovy trilogie o dejinach Ukrajiny v poslednich 100 letech. Z boju s rusy u Donbasu se vraci raneny Bohdan / M. Pechlat se ztratou pameti, Romana / G. Micova ho leci. Od jeho otce / S. Majer je krevni linie pres 50 leta do WWII k babicce Uljane / T. Malikova jejimu milemu, zidovskemu chlapci Pinchasovi / V. Marhold, predkum v 30 letech Sofii / GM, prof Zerovovi / SM, Pavlovovi / MP a NKVD / VM.
Silne meotary a stiny, zpev T. Malikove, jezero s vodou i podstavec pomniku.
Text vrstevnaty, provedeni dokonale, strhujici. Obcas jsem nedychal. Dekuji a tleskam
Jan Vorlíček 100 %
10.4.2026 | 190 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Během dvouset minut představení se toho stalo tolik, že to budu ještě dlouhý čas vstřebávat. Jedno ale mohu napsat hned pár chvilek po jeho konci. Ani vteřinu jsem se nenudil, hltal každé slovo, a kdyby to celé, co se v atmosférických prostorech divadla X10 odehrávalo, trvalo ještě další tři hodiny, s vděkem bych to přivítal. Zejména konfrontace osudů Mykoly Zerova a Viktora Petrova v druhé půli byla naprosto strhující.
Smekám nejen před všemi pěti herci, ale hlavně před Dušanem Pařízkem, který román do posledního detailu přetavil v mimořádný zážitek pomáhající se vyznat v dnešním složitém světě zase o chlup lépe.
Smekám nejen před všemi pěti herci, ale hlavně před Dušanem Pařízkem, který román do posledního detailu přetavil v mimořádný zážitek pomáhající se vyznat v dnešním složitém světě zase o chlup lépe.
Karel1964 70 %
26.4.2026 | 130 hodnocení
+ souhlasím
První půlka je skvělá, velmi silná. Práce se scénou je fantastická. Druhá polovina by za mě ani nemusela být, k příběhu už tolik nepřidává a začíná to být dlouhé. Tím to u mně trochu srazilo hodnocení, ale určitě tato hra stojí za vidění. A je škoda, že nemůžeme mít mezi námi a některými zeměmi Amadoku...
Jaroslavz 70 %
3.4.2026 | 120 hodnocení
+ souhlasím
Silný obsah, výteční herci, skvělé využití live cinema. Žel ničím nezdůvodněná ubíjející délka 3,5 hodiny. Být to tak o hodinu kratší (zkrátit pár monologů), mohl to být dokonalý scénický tvar.
V-M 70 %
26.4.2026 | 99 hodnocení
+ souhlasím
Knižní předlohu jsem zatím nečetl, ale snad se k tomu v budoucnu dostanu (jen mě trochu děsí její stránkový rozsah), každopádně působí jako silná a závažná. V představení se to vcelku daří zprostředkovat, byť bych se obešel bez občasných poněkud pokleslých/ztřeštěných vtípků. Zahráno velmi dobře (jen tedy to občasné, jistě záměrné, leč ve výsledku nešťastné přehrávání) a cením i práci se scénou a vizuálními efekty, prvky. Potíží je přílišná délka představení, která způsobuje rozmělnění jeho intenzity i výpovědní síly látky. Říkal jsem si, že by se klidně mohla škrtnout část po přestávce. Celkově to pro mě bylo především drama lidské identity.
Jakub Vladimír 80 %
28.4.2026 | 88 hodnocení
+ souhlasím
Ukrajinský epos Dušana D. Pařízka, kterému se v sice velmi dlouhé ale opodstatněné stopáži daří na několika příbězích charakterizovat podstatu ukrajinského národa. Scénografické řešení tvaru může na první pohled působit až příliš jednodušše, v průběhu představení se však začnou zjevovat všemožné u Pařízka tradiční i netradiční nápady, které mi neustále drželi pozornost na jevišti. Herci během cca. tří hodin vystřídají několik různých poloh a u všech bez výjimky jde o jak nadprůměrné výkony tak často i zbytečné pitvoření, což se však ve stopáži rozpustí. Pařízek tak nabízí mega tvar, který mě po celou dobu zásoboval jak myšlenkami tak zábavou.
TajnyCtitel 80 %
3.4.2026 | 14 hodnocení
+ souhlasím
Skvěle řemeslně odvedená práce. Vše na sebe navzájem navazuje a dává smysl. Velmi textově založené herectví, ale od Pařízka bych nečekal nic jiného. Scéna, hudba, světlo i kostýmy krásně pracují s detaily a navzájem se podporují a posouvají děj. Jediná výtka - pro mladého člověka působí uchopení témat trochu staře?
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
Přidat hodnocení
Pro přidání vlastního hodnocení se musíte přihlásit.
Pokud zde ještě nemáte vytvořený účet, stačí se jednoduše zaregistrovat.
Zprávy
(4.3.2026)
Divadlo X10 uvede 1. dubna 2026 premiéru inscenace Amadoka v režii Dušana D. Pařízka. Inscenace vychází ze stejnojmenného monumentálního románu současné ukrajinské spisovatelky Sofije Andruchovyč a je završením ukrajinské trilogie, kterou Dušan D. Pařízek realizoval v Divadle X10 v letech 2022–2026.
Ukázky
Oprava údajů
Jsou zde uvedené údaje o této inscenaci neaktuální? Chybí zde nějaká informace?
Budeme rádi, když nám o tom dáte vědět prostřednictvím následujícího formuláře:
Úpravy inscenace
Pro provádění úprav se musíte přihlásit jako redaktor.
