Pěna dní

Havelkova inscenace a především dramatizace mě zaujala mnohem víc než nastudování A. Petrželkové v DPB. Verze J. Havelky je výsostně poetická, ctí předlohu a vytváří de facto nový zajímavý celek, který mě velice oslovil (značnou roli v tom sehrála i scéna D. Němečka). Do čtveřice hlavních hrdinů byli obsazeni herci z nastupující generace, což byla skvělá volba. Zaujali hlavně A. Mišík coby Colin a též J. Komínek v roli Chicka. P. Liška nedokázal adekvátně odstínit několik svých rolí, občas je obdařil i nemístným humorem. Přesto se jednalo o mimořádný zážitek, na který se jen tak nezapomíná.

Režisér J. Havelka ve své jevištní adaptaci Vianova románu kladl důraz na atmosféru, vyvolávanou zejména vnějškovými prostředky, zejména propracovaným výtvarným a technickým řešením. Obsazení ústřední mladé čtveřice věkově odpovídajícími aktéry nebylo šťastné, jejich autentičnost prohrála s hereckou nezralostí, znemožňující obsáhnout nesnadné party. Zkušený P. Liška by více vedlejších rolí mohl výrazněji odlišit. Právě dotvoření atmosféry hereckou akcí vysloveně scházelo k přesvědčivému vyjádření atmosféry. Celek působil rozpačitě, neživotně. A nepomohl ani mechanický myšák.

Opravdu vynikající po scénické stránce. Skvělé využití plochy, promítací a světelné techniky, také kostýmy lze jen pochválit. Angažování mladých herců je chválihodné, dát jim možnost získat zkušenosti a trochu více se zviditelnit. Ale bohužel též nejslabší složka této inscenace. Některé pasáže jsou díky tomu slabé, možná až lehce nudné. Chybí větší emoční náboj, který by mě výrazněji vtáhl do děje a zanechal hlubší dojem. Jako celek však stále lehce nadprůměrný zážitek.

Syrák na entou. Takový zásah jsem teda nečekala.

viz blog k inscenaci Pěna dní Divadla Petra Bezruče

65%
Plusy: scéna (jméno Dády Němečka si zapamatujte!), kostýmy, hudba, herecké výkony Adama Mišíka a Pavla Lišky.
Mínusy: (ne)herecké výkony obou začínajících hereček.

Od premiéry váhám, jak hodnotit. Z představení jsem měla hluboký zážitek, ovšem s klidným svědomím bych návštěvu inscenace doporučila jen divadelním maniakům (redakce apod.).

Současné divadlo se často zaměřuje na formu a sdělení se vytrácí, nicméně v případě surrealismu mixnutého absurdnem je obrazové vykreslení více než žádoucí.