Městská divadla pražská [jiné prostory]
<< Kuchyň
Simona Petrů
Zapomenutou cestou Praha-Lvov
Premiéra: 10.3.2024 | 1:30x
Uváděno v prostoru 3Kino Art Pasáž v domě U Nováků.
Uváděno v prostoru 3Kino Art Pasáž v domě U Nováků.
Dramaturgie: Simona Petrů. Výprava: Adam Pitra. Hudební spolupráce: Veronika Pozniak. Režie: Orest Pastuch.
Poslední uvedení: říjen 2024.
Poslední uvedení: říjen 2024.
Kristýna Jedličková, Veronika Pozniak, Eva Salzmannová, Tomáš Dalecký, Jiří Chadraba, Radek Melša...
Víte, kde skutečně leží střed Evropy? Ve městě Leopolis – městě lva, Lembergu, Lwówě, Lvově, Lvivě. Městě, které za svou existenci změnilo jméno hned sedmkrát a které s Prahou spojuje mnohem víc než kdysi společná náruč Rakousko-uherské monarchie. Právě odtamtud se vydávají napříč 20. stoletím postavy příběhu. Na cestu s mnoha společnými zastávkami, historickými odbočkami, míjením, čekáním, zpožděními a výlukami. Skrz mír i války, radost i bolest. Nechávají za sebou minulé, věří v budoucí a chovají v sobě naději, že i jejich cesta najde svůj cíl. A dovede je třeba šťastně zpátky domů...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (9)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 50 %
18.4.2024 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
Dramaturgyně S. Petrů a režisér O. Pastukh se pokusili záslužně zpracovat souvislosti mezi Ukrajinou a Čechy napříč 20. stoletím. Město Lvov se stalo podnětným východiskem, ale scénář je zahlcen přemírou odboček a rychle se střídajících historických postav (většinou přímo nepojmenovaných, ale při elementární znalosti historie rozeznatelných). Ne vždy je zřetelný smysl volby postav v souvislosti s tématem inscenace. Někteří z mladých herců v malém prostoru občas svůj projev sice „přepálili“, ale svěží energie účinkujících se nesla vhodným prostředím pasáže a povedená kabaretní forma s živou hudbou určitou diváckou atraktivitu nepostrádá.
Iva Bryndová 70 %
4.4.2024 | 605 hodnocení
+ souhlasím
65% - Skvělé herecké výkony a povedená první polovina inscenace, v níž se kabaretní forma velmi zdařile a efektně prolíná s historickými událostmi, které zasáhly nejen Lvov, ale celou Evropu, potažmo celý svět. Kabaretní formě pomáhá i muzikálnost herců, kteří se sami provázejí, a efektní, byť jednoduchá výprava. Druhá polovina trpí snahou zahrnout do inscenace co největší řadu historických osobností, jejichž spojení se Lvovem je ovšem diskutabilní, a propojení událostí Lvova a Prahy rovněž není dotažené tak, aby právě jejich vstup plně dával smysl. Za zhlédnutí nicméně inscenace určitě stojí. (více v článku na blogu)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Jerman 60 %
29.10.2024 | 137 hodnocení
+ souhlasím
Když čtu hodnocení a kritiky k tomuto představení tak někteří mu vytýkají jeho didaktičnost (jakoby doplněk k dějepisu pro středoškoláky) a jiní zase přílišnou mozaikovost a řetězení scén, kde vztah mezi "českoněmeckou" Prahou a kdysi kosmopolitním Lvovem není vždy patrný a mnohé divákovi nemusí být jasné. Obojí platí ale přes výhrady se mi docela líbilo toto pojetí, vystavěné na společném jmenovateli středoevropské identity, jehož personifikací byla zašlá habsburská monarchie, na kterou se na začátku a konci představení trochu nostalgicky vzpomíná. 65%
Milloš 60 %
24.10.2024 | 28 hodnocení
+ souhlasím
Bez znalosti postav,,asi na to stačí přečíst dopředu program,, to bude trochu matoucí.
Vím ,že smrt a války jsou v dějinách nejvíc vidět ,ale za mě bych víc zvidětelnil i život a rozvoj bez válek.
Vím ,že smrt a války jsou v dějinách nejvíc vidět ,ale za mě bych víc zvidětelnil i život a rozvoj bez válek.
Studený Čumáček 70 %
23.10.2024 | 434 hodnocení
+ souhlasím
Slušně hutný průlet historií Haliče, atypického území, jehož obyvatelé si vlastně nikdy nebyli jistí svou národností. Byli (občas i na přeskáčku) Poláky, Ukrajinci, Němci, Čechy, Židy. Prostě, vždycky to bylo komplikované, ve dvacátém i v jednadvacátém století.
Maličko uřvané, ale to je spíš dáno textem i prostředím. Asi trochu víc historických odboček, ale vzhledem k tomu, že všechny české podklady pro citované texty jsou veřejně známé, není to příliš na závadu...pro mě to funguje.
Maličko uřvané, ale to je spíš dáno textem i prostředím. Asi trochu víc historických odboček, ale vzhledem k tomu, že všechny české podklady pro citované texty jsou veřejně známé, není to příliš na závadu...pro mě to funguje.
Karolina Such 30 %
22.4.2024 | 28 hodnocení
+ souhlasím
Text opravdu není o česko-ukrajinských vztazích. Je to spíš hříčka z českých dějin, ve které autorka Simona Petrů bez větší hloubky hledá paralely s Ukrajinou. Režisér Orest Pastukh to pak režíruje s obrovským patosem, takže to nakonec není ani vtipné, ani apelativní.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.