Švandovo divadlo [studio]

Je to tu

Premiéra: 22.10.2016 | 0:55x
Překlad: Lucie Kolouchová. Dramaturgie: Libor Vodička. Výprava: Barbara Wojtkowiak. Hudba: Myko. Režie: Viktorie Čermáková.
Poslední uvedení: listopad 2017.
Hra současné britské autorky o posledních věcech člověka, o křehké intimitě té fáze lidského života, která nás připravuje na věčnost.


inscenace již byla stažena z repertoáru

Švandovo divadlo
Hodnocení inscenace
Redakce
37 %
Uživatelé
38 %
3841000
Hodnocení redakce
Pavel Širmer 50 %
Helena Grégrová 30 %
Jiří Koula 30 %
Volby

Hodnocení (7)

HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer  50 %
30.5.2017 | 2000 hodnocení
+ souhlasím
V experimentálním textu autorka pojmenovala, co souvisí se smrtí. Vybrala jen určité faktory, které bohužel nepropojila dostatečně zřetelně a opodstatněně. První ze tří částí vyzněla strojeně. Dojem zlepšil prostřední úsek, monolog T. Petříka, jenž se s nelehkou formou vyrovnal, ale přesto ho režisérka s dramaturgem zcela neoprostili od tendencí k „psychologizování“ a doslovnosti. Při závěru beze slov, kdy byla pohyby naznačována péče, divák mohl a nemusel přemýšlet, o čem chtěl. Pro inscenování nezvyklé textové formy je třeba najít klíč; ve ŠvD byl nalezen, ale v klíčové dírce poněkud drhnul.
Helena Grégrová  30 %
28.11.2016 | 1652 hodnocení
+ souhlasím
35 %. Souhlasně podtrhuji hodnocení Jiřího Kouly. Z tohoto typu textu plnohodnotnou a záživnou inscenaci nepostavíš, stejně jako z krabičky sirek Charónovo plavidlo. Vítaným oživujícím prvkem bylo obdivuhodné herecké nasazení Tomáše Petříka.
Jiří Koula  30 %
26.10.2016 | 1600 hodnocení
+ souhlasím
30 % hercům, kteří se ve chvílích, kdy měli co hrát, opravdu snažili. Ale proč tenhle text vznikl a proč se ho ve Švandově divadle rozhodli uvést (přičemž hlavní starostí Viktorie Čermákové muselo být natáhnout ho tak, aby výsledek časově obstál jako samostatná inscenace), to asi zůstane jednou z nepochopitelných záhad, které život přináší.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Ba-jo  60 %
29.11.2016 | 241 hodnocení
+ souhlasím
Po velmi rozpačitém a roztěkaném úvodu (zde se dalo mnohem více zapracovat), následuje vrchol celé kraťoučké inscenace: monolog ve vynikajícím podání Tomáše Petříka. Celá hra pak po padesáti minutách doznívá trochu bez logiky, beze slov, ale intimně a silně. Velmi zajímavá, sporá, čistá scéna - jen poněkud zbytně působí velké zrcadlo umístěné v rohu.
Vladislavka  20 %
1.11.2017 | 160 hodnocení
Král bramborových lidí  40 %
8.9.2017 | 5 hodnocení
SisiBisi  30 %
3.7.2017 | 16 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.