Premiéry

Pro třetí absolventskou inscenaci si studenti katedry činoherního divadla DAMU vybrali méně známou hru Bertolta Brechta. Je rok 1912. Jste ve městě Chicagu. Sledujete nevysvětlitelné zápolení dvou mužů a jste svědky zániku rodiny, která přišla ze savan do houštin velkého města. Nelámejte si hlavu nad motivy tohoto boje, ale zúčastněte se snažení těchto lidí, posuďte nestranně způsob boje obou protivníků a zaměřte pozornost na finiš... V době, kdy se středoevropský region rozpomíná na společnou minulost a pokouší se najít vlastní identitu, může inscenace textu, který je přímou a důležitou součástí jeho literárního dědictví, k tomuto hledání přispět.

Robert Thomas - dramatik, režisér a herec v jedné osobě - proslul v rodné Francii i v zahraničí především jako výtečný autor detektivních komedií. Jeho "kuchařskou specialitou", jak sám napsal, je kombinace kriminální zápletky s humorem. Proto bývá jeho jméno spojováno nejen s Agathou Christie či s A. Hitchcockem, ale i G. Feydeauem. A není divu, že se jeho "Dvojí hra" zařadila mezi nejúspěšnější detektivky! Milovníci tohoto žánru jistě pochopí, že na klíčovou otázku "Kdo je vrah?" jim neodpovíme, abychom je nepřipravili o rozkoš dospět k správnému řešení díky vlastnímu důvtipu! A proto uvádíme pouze výchozí situaci: Jediným dějištěm je osamělý dům na předměstí Paříže, kde žijí novomanželé Richard a Françoise... Pozor, pointa celého příběhu je opravdu překvapující! V detektivní inscenaci hrají Andrea Černá, Marek Holý, Anna Remková, Miloš Vávra, David Hák a David Voráček. Režisérem je Ondřej Brousek.

Krása na scéně nepřestává být do posledního okamžiku brilantně napsanou historickou komedií, v níž převlek muže za ženu je hlavním tématem celé hry. Hra se opírá o historické reálie. Ocitáme se v sedmnáctém století v Anglii. Shakespeare už nežije, ale divadelním jevištím vévodí stále ještě muži, kteří excelují i v ženských rolích. Milence krále Charlese II. se však podaří prosadit zákon, který dá šanci ženám proniknout na pódium. Ženy svou šanci využijí a především svými vnadami si rychle získají publikum. Nakonec král zakáže hrát mužům ženské postavy úplně. Pro Edwarda Kynastona, nejslavnějšího herce ženských rolí, který vynikal především ve ztvárnění Shakespearových hrdinek, má tento nový zákon dalekosáhlé důsledky. Vždyť celý život byl díky ženským postavám tak trochu ženou. O co jeho osobnost přichází, když nemůže ztvárňovat ženské hrdinky? Dokáže se přeorientovat na mužské postavy, nebo bude muset úplně opustit divadelní dráhu? V atraktivních kulisách doby po Williamu Shakespearovi se odehrává komedie, která vám může připomenout svou atmosférou výborný film Zamilovaný Shakespere. Postava herce Kynastona je obrovskou hereckou příležitostí pro Radovana Krále. V režii Pavla Kheka dále hrají Radoslav Šopík, Rostislav Marek, Luděk Randár, Tamara Komínková, Romana Julinová, Petra Domžalová, Roman Blumaier, Hana Briešťanská, Zdeněk Lambor, Kateřina Králová, Pavel Leicman, Milan Hloušek, Josef Koller, Marek Příkazký, Dalibor Dufek, Lukáš Rajča a Milena Marcilisová.

Dejvické divadlo uvede prvotinu Patricka Marbera, který je u nás spíše známý svými hrami Na dotek nebo Howard Katz. V této hře zaměstnanci jedné londýnské restaurace se každou neděli setkávají v suterénu podniku k partičce pokeru. Jednoho dne se objeví záhadný muž, jak se záhy ukáže, profesionální hráč. Majitel restaurace jej pozve k hracímu stolu. Rozehrává se napínavá partie, v níž zdaleka nejde jen o karty. Inscenace v režii autora byla v roce 1995 oceněna prestižní britskou divadelní cenou jako komedie roku. V režii Jiřího Pokorného hrají David Novotný, Martin Myšička, Jaroslav Plesl, Václav Neužil, Ivan Trojan a Hynek Čermák.

Režisér Stanislav Slovák na Činoherní scéně Městského divadla Brno připravil brilantní a hluboce lidskou konverzační komedii, která poskytuje výjimečné herecké příležitosti pro Jaroslava Dufka, Zdenu Herfortovou a Ladislava Lakomého. Co si počít, když je váš otec nerudný válečný veterán, zatrpklý stárnoucí vdovec, který není schopen vyjít takřka s nikým, kromě starého kamaráda Walta, který k němu každý čtvrtek už po třicet let přichází na partii šachu? Leonard Kowinski svůj boj o srozumění s otcem Fredem dávno vzdal – až na hospodyně, které mu stále přičinlivě dodává a které ve Fredově domácnosti nikdy nevydrží déle než týden. Protože Fred je zkrátka bytost, se kterou se nedá žít. Až jednoho dne se jeho život otřese v základech – energická italská hospodyně Rozalie se s jeho morousovitostí zkrátka nesmíří a začne s ním hrát podle svých vlastních pravidel. A světe div se, ono se to snad Fredovi nakonec líbí... Až na to, že Rozalie odkryje utajené tajemství Fredovy a Waltovy partie – a nakonec se právě ona stane tou dámou, o niž se v této partii hraje. Brilantně napsaná a hluboce lidská konverzační komedie soudobého rakouského autora žijícího v Lichtenštejnsku, poskytuje výjimečné herecké příležitosti, z nichž ta ústřední je svěřena první dámě českého divadla - paní Zdeně Herfortové!

Švandovo divadlo na Smíchově uvede 11. prosince 2010 druhou část inscenace Merlin; tentokrát s podtitulem Grál. Premiérové uvedení obou částí v jediný den se odehraje o týden později (tzn. 18. prosince 2010) v rámci tzv. Velké divadelní soboty v režii Doda Gombára. Divadelní inscenace Merlin: Grál navazuje na inscenaci Merlin: Zrození. Dorst se tentokrát skrze legendy o hledání svatého grálu a následném pádu Artušovy říše soustředí především na témata deziluze, únavy z vyčerpaných ideálů, rozčarování nad vlastními činy a jejich následky. Oproti první, v mnohém „velkolepé“ části, se nyní dostáváme k niterným zákoutím hlavních postav, k jejich osamocením, do soutěsek svědomí a bolavých snů... Tvůrčí tým zůstává stejný a i herecké obsazení je téměř identické s první částí. Hrají Csongor Kassai, Kamil Halbich, Petra Hřebíčková, Kristýna Frejová, Robert Jašków, Réka Derzsi, Zuzana Onufráková, Tomáš Pavelka, Stanislav Šárský, Ondřej Ruml, Matyáš Valenta, Patrik Děrgel, Linda Fernandez Saez, Mário Čermák a další.

"Po zkoušce" lze označit jako hru s výrazně autobiografickými rysy. Hlavní role patří stárnoucímu divadelnímu režisérovi Voglerovi. Na ztemnělém jevišti v pauze mezi dvěma zkouškami Strindbergovy Hry snů se potkává s mladou herečkou Annou. Začíná se rozvíjet dialog, který divákovi odhaluje zákulisí přípravy divadelní hry, shrnuje Bergmanovy názory na divadlo a reflektuje jeho divadelní zkušenost. Skvěle gradující dialogy ukazují některá tajemství, ale i rutinu, směšnost a hlavně lidský rozměr divadelních "hvězd"... Rozhovor balancující na hraně mezi skutečnou pravdou a její hranou verzí nepostrádá naléhavost, napětí ani nadsázku. V režii Ondřeje Elbela účinkují Martin Siničák, Marie Vančurová a Eva Novotná.

V Rubínu bude uvedena další původní hra talentovaného dramatika Petra Kolečka, který se tentokrát inspiroval klasickou antickou tragédií. Rozběsněná Médeia v Řecku roku 2010 se „starověkými“ názory naráží na moderní Glauku, která jí odloudila manžela Iásona. Glauka umí kung fu, delfíní řeč a hraje trochu na housle, ale poražená Médeia přesto ještě dostane šanci zvítězit. Bude jí to ale stačit? Bojuje opravdu s Glaukou? Či bojuje se svou vášní? Nebo snad s celým šíleným světem, kde se vaří omáčky na peloponéský způsob? V režii Daniela Špinara hrají Jana Stryková, Zuzana Stavná a Jaromír Nosek.

Činohra Národního divadla uvede na scéně Divadla Kolowrat svého času skandální hru nositele Nobelovy ceny. Sartre ukázal v sedmi obrazech existenciální téma člověka, jenž nenachází smysl svého života. Idealista Hugo, buržoazní jedináček, člen komunistické strany v jedné nejmenované východoevropské zemi, má pokyn tajné frakce zavraždit jejího generálního tajemníka Hoedera. Končí válka, strana je ještě v ilegalitě. Brzy z ní má vystoupit a ujmout se značné části moci. Hoeder je názorově i ideologicky Hugovým protějškem. Ideologie je pro něj vedlejší věcí, nemá cenu, aby za ni pokládaly život tisíce lidí, když lze zvolit kompromisní cestu. Naopak Hugo je zahloubán do ideologie a poslušnosti straně, a unikají mu lidé samotní. Hugovi se podaří stát se Hoederovým sekretářem a svého šéfa nakonec zavraždit, avšak pravým důvodem činu se stane žárlivost. Pod režijním vedením Ivana Rajmonta hrají Jan Hartl (Hoeder), Petr Buchta (Hugo), Eva Salzmannová, Kristýna Podzimková, Alexej Pyško, Rudolf Stärz, Vladimír Marek, Petr Motloch a Jan Kačer.

Divadlo NaHraně, které se ve své dramaturgii zaměřuje pouze na britskou dramatiku, uvede v Divadle Kampa černou situační konverzačku kontroverzního dramatika Joea Ortona Lup. V roli svérázné ošetřovatelky Fay, sedminásobné vdovy, se představí Lenka Zahradnická, jejího nastávajícího osmého manžela ztvární Zdeněk Košata. Po velmi úspěšné inscenaci Mesiáš se režie opět ujal čerstvý absolvent DAMU Šimon Dominik. Cílem je Ortona představit jako bystrého pozorovatele a břitkého kritika, jehož čtyřicet let staré, temně groteskní vize společnosti zbavené morálních hodnot v ničem nezestárly a možná jsou dnes ještě aktuálnější než v době svého vzniku.

Třetí premiéru Rakouské sezóny, která nese podtitul Analýza rozkladu, připravil v Divadle Komedie režisér David Jařab. Pro svou inscenaci vybral literární text Arthura Schnitzlera, jednoho z nejvýznamnějších rakouských spisovatelů a dramatiků přelomu 19. a 20. století. Jeho Snovou novelu – příběh o rozpadu jednoho manželství, jež způsobila nahlas vyřčená nevěra naplněná ve snu ale nenaplněná ve skutečnosti – přepracoval do dramatického textu, který bude Divadlo Komedie uvádět pod názvem Touhy a výčitky. Hracím prostorem bude Komora. Mezilidské vztahy a především vztahy mezi mužem a ženou jsou tématem, které nikdy neztratí na své aktuálnosti. Už z podstaty je takové soužití vrtkavé a nejisté. Každý v sobě nese své vlastní pocity, reaguje na situace a podněty. I nová inscenace Davida Jařaba se zabývá vztahem muže a ženy a jejich tajnými i vyřčenými, naplněnými i nenaplněnými touhami. V hlavní roli se opět po delší odmlce objeví Roman Zach, jeho partnerku ztvární Dana Poláková. Jařabova výrazná scénická úprava, která očišťuje literární předlohu od veškeré manýry a dekorativní ornamentálnosti počátku století, uvádí na scénu na rozdíl od originálu také o patnáct let mladší alterega obou hlavních postav – Jiřího Černého a Terezu Voříškovou. V textové kompozici, ve které téměř bez hranic prostupuje dialog časem, vyniká zřetelněji obraz propasti vztahu mezi jeho počátkem a koncem. Ani makabrózní obřad či seance, které se hlavní hrdina na konci večera svého „zvláštního dnu“ zúčastní, nemá už onen vídeňsko-benátský charakter, ale jasně inklinuje k postmodernímu a absurdnímu obrazu hraniční sexuality. Jařab inscenuje text se strohostí a spíše než popisem děje, je tato inscenace sondou do podprahových vjemů a průvodních jevů tohoto tak vypjatého momentu, kterým je rozpad vztahu mezi mužem a ženou. Inscenací Touhy a výčitky pokračuje napříč „národními scénami“ osobní projekt Davida Jařaba, který za zabývá analýzou existenciálních proměn intimity ve 20. století. Touto inscenací dovršuje triptych, jehož prvními dvěma pomyslnými částmi byly inscenace Weissenstein a Lulu.

Druhou premiérou 36. sezóny vstupuje HaDivadlo do neprobádaných vod a přináší žánr pro tento prostor doposud atypický – představení pro dětského diváka. Výběr titulu byl určen kritériem naplnit téma sezóny, kterým je člověk nacházející se v pohybu, unikající, skrývající se, mizející a výsledkem se stal americký pendant Odyssea – Huckleberry Finn. Tvůrci dramatizace Ján Mikuš a Jana Hanzelová se rozhodli obsáhlý Twainův realistickodobrodružný román jemně aktualizovat výměnou černocha Jima za uprchlíka Zirka. Tímto posunem se umožní dětskému divákovi nahlédnout do problematiky utečenců, proniknout blíže k tématu, které je momentálně velmi aktuální a může rezonovat právě v tomto typu představení. Snahou je sdělit fakt, že někteří lidé, kteří se na první pohled ničím neodlišují, kteří žijí obyčejný, slušný život, můžou být okolnostmi přinuceni opustit svůj domov a přijmout dehonestující, strach nahánějící masku uprchlíka. Tato základní idea je v hadivadelní dramatizaci Huckleberryho Finna záměrně vyhrocena hyperbolizací tohoto zažitého stereotypu. Touha dvou hlavních hrdinů najít svobodu však zůstává pojítkem Twainova románu a naší dramatizace. Fanouškové knížky snad nebudou zklamaní, když spolu s herci během plavby na voru nebudou zažívat úplně přesně ta stejná dobrodružství, na jaká jsou z knížky zvyklí. Realismus situací Twainovy knihy se totiž v inscenaci mísí s magickým světem fantazie. Cílem tohoto přístupu ale není Twainův román zjednodušovat, právě naopak – v ostrých kontrastech drsného, neutěšeného světa a nespoutané fantazie vyhrotit boj člověka o právo na svobodný život. Představení bude uváděno zejména o víkendech odpoledne a podvečer a je určeno všem divákům od 10 let.

Jak přežít manželství a neunudit se k smrti? Manželské rošády, hry a úskoky v rafinované komedii nabízejí herecký koncert plný proměn a překvapivých zvratů. Téma souboje mezi mužem a ženou je věčné - jak dokazuje i tato hra. Hru Špatná ženská napsal americký autor bravurních situačních komedií Roger O. Hirson. Nabídku na režii této komedie přijala zkušená divadelní režisérka Lucie Bělohradská. V hlavních rolích se představí Ilona Svobodová a David Matásek. Ilonu Svobodovou můžete vidět u nás v divadle v inscenacích Antonius a Kleopatra, Ja malkáč a Davida Matáska si jistě pamatujete z Řeznické v inscenacích - O myších lidech, Kdo se bojí Virginie Woolfové a Sběratel.

Scénická koláž na téma zázraku, zrajícího tiše v temných sudech, jenž je inspirací i prokletím, náboženstvím i hříchem, smíchem i slzou... Opíjejte se tudíž bez oddechu, vínem, poezií či ctností, čím chcete, ale opíjejte se. Víno je prokletím lidstva i jedním z největších darů. Lidé pod jeho vlivem napáchali strašné věci a současně dokázali stvořit mnoho nezapomenutelných děl. Alkohol je zkrátka dobrý sluha i zlý pán, jehož vliv může i nemusí mít fatální důsledky. Bez debat je ale především zdrojem inspirace pro tvůrce komedie, kteří z něho mohou čerpat a využívat jeho slabin. Hra Divadla Viola „O případném pití aneb Musí se to umět“ nechce moralizovat, ani zlehčovat. Vypráví o alkoholu s láskou, smíchem, slzami a především připomíná to, že nelze být amatérem a současně „chlastat první ligu“. Ke všemu jsou třeba zkušenosti a platí to i pro ochutnávání lahodných moků ze zrajících sudů. V hlavních koštují Jiří Štěpnička a Jaromír Meduna. Na klavír doprovází Emil Viklický.

Po mimořádném ohlasu muzikálů Čarodějky z Eastwicku či Bídníci, přichází nyní Městské divadlo Brno ve spolupráci s Cameron Mackintosh Ltd. a produkcí Walt Disney s rodinným muzikálem Mary Poppins, českým divákům známým v prvé řadě díky divadelnímu remaku proslulého filmu z roku 1964, ověnčeného pěti Oscary. Ten vznikl na motivy dětských knížek známé anglické autorky P. L. Traversové. Náš příběh se odehrává v Londýně konce 19. století a jeho hrdinkou je originální vychovatelka Mary Poppinsová, která se zjeví na přání malých dětí Banksových, jimž rodiče nevěnují příliš pozornosti. Tato dokonalá vychovatelka disponující kouzelnými dovednostmi prozáří jejich dětský svět hravostí, svobodou a fantazií a zcela převrátí přísný řád Banksovic domu natolik, že nakonec dokáže proměnit i samotné rodiče. Protože jak říká sama Mary: "Stačí jen chtít a rázem vše je možné!". Největší muzikálový producent všech dob, sir Cameron Mackintosh, čekal na možnost převedení filmové verze do divadelní podoby celých 40 let. Zcela jedinečnou divadelní show doplnil novými písněmi a vytvořil na jeho základě mimořádně výpravnou podívanou, která sklízí úspěchy v Londýně i na Broadwayi. Městské divadlo Brno se díky svému světovému renomé stalo teprve 6. divadlem světa, kterému byla exkluzivně povolena licence pro uvádění tohoto technologicky velmi náročného muzikálu. Bohatě výpravných scén, nádherných kostýmů i opravdových jevištních kouzel (prozradíme jen, že Mary se svým deštníkem opravdu vzlétne) je tady vskutku požehnaně – stejně podstatné je ovšem to, že žádný z vnějších efektů nezničí to základní: působivý a všem blízký příběh o rodině, jejíž členové najdou cestu zpátky k sobě navzájem. A to teprve dělá z Mary Poppins příběh nejen úchvatný, ale doslova superkalifradžilistikexpijalidózní. A cože to slovo znamená? Přijďte se podívat! Režie inscenace se chopil Petr Gazdík, držitel Ceny Thálie za rok 2009. Těšit se lze na strhující hudební show plnou magie, náročná taneční a stepařská čísla a samozřejmě na úžasné představitelky titulní role: Alenu Antalovou, Radku Coufalovou či Johanu Gazdíkovou. V dalších hlavních rolích se představí Dušan Vitázek nebo Denny Ratajský, Martin Havelka nebo Milan Němec, Jana Musilová nebo Markéta Sedláčková, Zdena Herfortová nebo Monika Světnicová, Tomáš Sagher nebo Lukáš Vlček, Karel Mišurec nebo Ladislav Kolář, Zuzana Maurery nebo Lenka Bartolšicová.

Divadlo Xaver uvede českou premiéru pohádkové inscenace pro nejmenší o přáních, která se plní navzdory osudu. Inscenace vznikla volně na motivy knihy Freda Bernarda a Françoise Rocy Jesus Betz. Hlavní hrdina příběhu je postižený chlapec, který jde vytrvale za svým cílem. Zpočátku ho na cestě provází jeho tatínek, ale když se syn osamostatní, změní se tatínek v pouhého vypravěče, který hrdě popisuje synovy úspěchy. Eman se přidá k cirkusu, kde vždy rádi ukazovali nejrůzněji postižené lidi. Zde si získá úctu a respekt a zamiluje se do krásné artistky-trapézistky. Artistka má všechno, mládí, úspěch, krásu, ale chybí jí hlas, je němá. Eman si umane, že s ní stůj co stůj bude vystupovat na visuté hrazdě. Hlavní hrdina postupně získá nejen přízeň krásné trapézistky, ale i důvěru principála, který povolí, aby si Eman s trapézistkou vytvořil svoje vlastní číslo a vystupovali spolu v běžném cirkusovém programu. Někdy vyhrává ten, kdo je na tom nejhůře. V inscenaci pro jednoho herce a dvě loutky účinkuje Antonín Novotný. Premiéra se uskuteční na Malé scéně divadla Minor.

Záhadná femme fatale Emilia Marty převrací naruby život každého, s nímž se setká. Čapkova fantastická komedie se záhadnou, až detektivní zápletkou přináší pohled do světa operních div, do světa zdegenerované šlechty i maloměšťáků. Tajemství dlouhověkosti bude navždy pohřbeno. Režie jedné z nejznámějších Čapkových utopií se ujal Robert Wilson, světoznámý americký režisér a výtvarník, který již v opeře Národního divadla velmi úspěšně nastudoval Janáčkův Osud a v červnu 2010 uvedl premiéru Káti Kabanové. I tentokrát vedl zkoušky zcela neobvyklým způsobem. Jedním z typických rysů Wilsonových režií je divadlo postavené na výrazné vizualitě a formě. V hlavní roli se představí Soňa Červená - legendární česká herečka a operní pěvkyně. Dále hrají Miroslav Donutil, Jan Bidlas, Pavla Beretová nebo Anna Schmidtmajerová, Petr Pelzer, Filip Rajmont, Václav Postránecký, Milan Stehlík a Vladimír Javorský. Inscenace bude uváděna na scéně Stavovského divadla.

Svobodomyslný zloděj koní Lujko Zobar se vysmívá zákonu a pyšní se svou nepolapitelností. Při krádeži koní z důstojnických stájí je však vážně poraněn a díky šťastné náhodě se dostává do ošetření Rady, tajemné ženy s údajně čarodějnými schopnostmi. Přestože setkání obou mladých lidí přeroste ve vášnivě osudovou lásku, Rada Zobara prosí, aby na ni zapomněl, a tajně odejde neznámo kam. Zobar dál krade koně a je zlým snem ambiciózního poručíka Siládiho, jehož mstě nezůstává ušetřen nikdo, kdo by se pokusil Zobara krýt. Nad odvážným, avšak tvrdohlavým zlodějem koní se pomalu začíná utahovat smyčka, která zlověstně visí i nad opětovným setkáním s Radou. Baladický příběh z prostředí kočujících Rómů proslavil moldavský film z roku 1975. Se souborem SD se do práce s podmanivými melodiemi a temperamentními tanci strhujícího muzikálu pustil režisér a choreograf Radek Balaš. Lujko Zobara, zloděje koní ztvární Petr Čagánek. Jako Radu uvidíte Pavlínu Vaškovou.

Autorská dvojice Kolečko-Svoboda a skladatel Petr Wajsar se po úspěšných Pornohvězdách tentokrát vrhnou do pohádkového světa. Přesněji řečeno do světa počítačových her. Naším průvodcem bude Všechnozmák, hrdina stejnojmenné počítačové hry. Hrdina, který umí všechno. Létat na kouzelných sáňkách, přechytračit moudrého Hádankohřiba, prostě proskákat všechny levely. V tom posledním musí Všechnozmák vysvobodit čaroděje. Když se mu to podaří, jeho rodiče, kteří se stále hádají, se zase budou mít rádi. Tedy jeho rodiče... Přesněji řečeno rodiče malého Edy, který hru někde v opravdovém světě hraje a stává se na moment Všechnozmákem. Jen aby nezapomněl, kdo skutečně je... V muzikálovém příběhu ovládaném joystickem hrají Štěpán Benoni, Dana Marková, Eva Nádaždyová, Lenka Zbranková, Zdeněk Velen, Zuzana Mixová, Petr Šmíd, Zdeněk Dolanský, Jan Krafka a Lukáš Homola. Inscenaci připravil režisér Tomáš Svoboda.

Ostravské Divadlo Petra Bezruče uvede novou českou hru Martina Františáka. Nevěsta je nesmiřitelným podobenstvím vztahu matky a dcery z doby, ve které starostové kradou, myslivci střílí a exekutoři přivádějí obyčejné lidi k šílenství. Příběh vychází ze skutečných reálií uplynulých padesáti let života nejmenované moravské vesnice. Příběh, který otevírá staré konflikty žijících pamětníků. Hrají Pavla Gajdošíková, Zdena Przebindová, Josef Králík, Přemysl Bureš, Jan Vápeník, Markéta Haroková, Marcela Čapková, Lukáš Melník, Dušan Urban, Tomáš Dastlík a Tereza Vilišová. Inscenaci režijně připravil její autor Martin Františák.