Premiéry

Horký letní podvečer, na návsi vře pouť a ve vzduchu visí bouřka. Živá pouta partnerských a rodinných vztahů v domku vedle řetízkáče se zařezávají do kůže. Zdánlivá vesnická idylka se mísí s hodnotovou zvráceností padesátých let. Básník Josef Struna sem přijel vzpomínat na dětství a odpočinout si od své oficiální tváře národního umělce. Vidí grotesknost v sobě i kolem sebe. Gro-tesknost... Hrubínova slova jsou přesná a tolik přísná, že snad mohou přivolat ráno. Drama Křišťálová noc napsal František Hrubín jako svou druhou hru pro Národní divadlo roku 1961. Předchozí drama Srpnová neděle, napsané na sklonku 50. let, vneslo do české dramatiky sešněrované socrealistickými předpisy nový život, zejména díky neschématickým a rozporuplným postavám. V Křišťálové noci Hrubín v tomto směru pokračoval. V současné době hra navíc představuje svědectví doby, ve které vznikala. Režisér inscenace je Štěpán Pácl. Hrají Emma Černá, Stanislav Šárský, Miroslav Hruška, Jana Pidrmanová, Zuzana Onufráková, Filip Čapka a Miloslav König.

Režisérský a autorský tandem SKUTR zavítal do HaDivadla, aby zde připravil inscenaci inspirovanou tématem základního evropského mýtu o cestě a návratu domů. Výchozí téma, Odysseovo desetileté bloudění na cestě domů za svou královnou, je v nové inscenaci HaDivadla variováno a metamorfováno do ryzí současnosti, jejíž realita je stále častěji ovlivňována, přesouvána, či úplně žita v realitě virtuální. Svět Internetu již není doménou pouze mladých lidí. Vody tohoto virtuálního oceánu brázdí i mnoho osamělých srdcí starší generace. Ústřední manželský pár se také vydává na svou Odysseiu, aby našel cestu domů. Po cestě naráží na svůdné Sirény. Proplouvá mezi Skyllou a Charybdou. Podléhá čarovné Kirké či Kalypsó. Rozmlouvá s Teiresiem. Při chatování si vyslechne žárlivé scény Othella, bude tesknit po ztraceném domově či mládí ve stylu Čechova a potká mnoho Krappů, Hammů či Clovů neboť Internet a divadlo často jedním jsou. Maskuje a demaskuje své udatné reky, kteří jsou alespoň pro prchavý okamžik tím, kým být touží. Jsou ve světě, který je jejich, i když je jen smyšlený. Hrají Marie Ludvíková, Miloslav Maršálek, Simona Peková, Ján Sedal, Erika Stárková, Sára Venclovská, Cyril Drozda a Jan Grundman.

Divadelní hra Česká válka, napsaná pro Divadlo Na zábradlí, se odehrává v padesátých letech minulého století v Československu a zabývá se protikomunistickým – třetím – odbojem. Je příspěvkem DNz k dosud živé a tolik diskutované části naší historie, je vyjádřením našeho vztahu k hodnotám, za které tehdy lidé umírali. Odboj je úsilí, které vyvíjí organizovaná skupina lidí proti jiné, rovněž organizované skupině lidí zpravidla reprezentované státní mocí, porušující základní svobody a lidská práva. Taková státní moc je vždy nedemokratická, založená na nemorální ideologii a často na ještě horší praxi. Nelze s ní vést dialog, polemiku, ani ji jakýmkoliv způsobem kritizovat. Všechny projevy nesouhlasu jsou stíhány vysokými tresty odnětí svobody, často i smrtí. Jsou to charakteristické vlastnosti všech totalitních režimů. Autor hry, Miroslav Bambušek, se chce zabývat příběhy několika odbojových organizací: zlínskou Světlanou, skupinou Černý lev 777 ze Sedlčanska a Milevska, pražskou organizací Pravda vítězí, skautským hnutím, podzemní církví a skupinou bratří Mašínů. V režii uměleckého šéfa Divadla Na zábradlí Davida Czesanyho hrají Ladislav Hampl, Jiří Ornest, Zdena Hadrbolcová, Igor Chmela, Natália Drabiščáková, Ondřej Mataj, Leoš Noha, Magdaléna Sidonová, Petr Čtvrtníček, Ivan Lupták, Ondřej Veselý, Miloslav Mejzlík, Jan Lepšík a Ivan Voříšek.

Městské divadlo Mladá Boleslav v koprodukci s Divadlem Kalich Praha uvádí novou hudební komedii autorů Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky. Tvůrčí tým Mužů v offsidu se tentokrát zabývá dalším módním fenoménem třicátých let – světem trampingu. Hudební pojetí, výběr písní a režii obstaral Ondřej Havelka. Hrají Petra Nakládalová, Vojtěch Havelka, Petr Halíček, Jaroslava Kretschmerová nebo Anna Polívková, Ivo Theimer nebo Bohumil Klepl nebo Ota Jirák, Petr Bucháček, Miroslav Babuský, Martin Zbrožek, Jakub Šafr a další. Spatříte úchvatný příběh o tom, kterak vyzývavě mladá slečna Luiza, dcera továrníka, skrze četná nebezpečenství až na vltavském parníku svého bujarého a rozjásaného štěstí dojde. Budeme trnouti a o sličnou hrdinku se obávati na pikovické dráze železniční, v opuštěném srubu osady Ontário, v obávaných peřejích řeky Sázavy i v neprostupných lesích plných divé zvěře. Poblíž je však neohrožený jinoch, ošlehaný větry oceánů, s vždy dobře nabroušeným tomahawkem v ruce...

Příbramské divadlo připravilo premiéru dramatizace slavného humoristického fantasy románu Terryho Pratchetta. Co se děje na Zeměploše v tomto příběhu? Hlavním hrdinou je čestný a naivní mladík Karotka vychovaný přísnými trpaslíky. Přichází do zkaženého velkoměsta a stává se členem městské policie, tzv. noční hlídky. Jenže netuší, že tu existují také dva velmi vlivné cechy, vrahounský a zlodějský. Hlídka začíná řešit zapeklitý případ, sérii vražd. Stopy vedou až do nejvyšších kruhů. A potom přiletí draci... V režii Milana Schejbala řadu bizarních postav ztvární Jiří Vojta, Lukáš Král, Vojtěch Záveský, Kateřina Fixová, Helena Hampalová-Lapčíková, Jan Novák, Vladimír Senič, Petr Beleš, Vladimír Mrva, Lukáš Typlt, Robert Tyleček, Anna Fixová, Debora Štolbová a Ivana Krmíčková.

Na jevišti Horáckého divadla Jihlava se opět objeví titul ze "zlatého fondu hudebního muzikálového divadla". Jde o muzikál skutečně světového jména - Hello, Dolly! Dílo, které hned po své newyorské premiéře na Broadwayi v roce 1964 zaznamenalo obrovský úspěch. O tomto faktu svědčí hlavně 2 844 repríz odehraných do roku 1970. Jedná se o vtipnou hudební adaptaci divadelní hry Thornthona Wildera "Dohazovačka", jejíž předlohou zase byla bláznivá komedie Johanna Nepomuka Nestroye "A jde se řádit". Muzikál vypráví příběh podnikavé dohazovačky Dolly Leviové, která si ovšem toho nejlepšího zákazníka nechává pro sebe a kouzlem své osobnosti dokáže nerudného starého mládence Horáce Vandergeldera nakonec změnit i proti jeho vůli v galantního a milujícího muže. Bylo by nemyslitelné, aby se takového tématu nechopili filmaři, a tak zcela nesmrtelnou slávu tohoto muzikálu zajistil v roce 1969 věhlasný tanečník, choreograf a režisér Gene Kelly, když natočil stejnojmenný film s neopakovatelně rozkošnou Barbrou Streisandovou a Waltrem Matthauem v hlavních rolích. V jihlavské inscenaci v hlavní roli uvidíte Lenku Schreiberovou, Horáce Vandelgeldera ztvární Josef Kundera. Dále hrají Lucie Sobotková-Štorková, Jakub Škrdla, Barbora Mošnová, Zdeněk Stejskal, Vladimíra Čapková, Ondřej Šípek, Tereza Otavová, Petr Soumar, Milan Šindelář, Stanislav Gerstner, Kryštof Čeřovský, Anna Bazgerová, Taťána Schottnerová, Josef Stara a Lukáš Matěj. Režisérem je Karel Kříž.

Divadlo AQUALUNG v Žižkovském divadle Járy Cimrmana uvede premiéru autorské inscenace Mistr Hus – polopravdivý příběh o nejpravdivější pravdě. Divadelní hru o středověkém mysliteli, který svou vírou v pravdu dokázal téměř nemožné. S původní hudbou Josefa Počepického a žesťového kvartetu. Nečekejte žádné drama, žádnou historii, matku moudrosti. Spatříte divadlo – Divadlo AQUALUNG. Hus je náš největší machr na pravdu. Hus to vždy myslí dobře a většinou to s ním skončí špatně. Hus jako mučednické terno našeho národa. Hus jako šťoural, který neustále vandruje do zavedených pravidel a zvyků. Mluvte pravdu, hlaste pravdu, žijte pravdu. Tak jsme si na něj, na chudáka, taky vzpomněli. V režii Ondřeje Lážnovského Mistra Husa ztvární Lubor Šplíchal. Dále hrají Petr Gelnar nebo Jiří Panzner, Zita Morávková, Viktor Dvořák nebo Václav Krátký, Zbigniew Kalina, František Čachotský a Ondřej Lážnovský.

Pestré vrstvy je divadelní hra podle kultovního románu Ivana Landsmanna z hornické Ostravy. Román do divadelní podoby převedl Tomáš Vůjtek. Sto metrů pod zem schoval pánbůh robotu a aji tam ju našli. Klec se řítí do šachty, přeplněná těly havířů, smradem propocených fáraček a alkoholovými výpary. Je ticho, nikomu se nechce mluvit. Je pondělí, odpolední šichta a navíc byla v pátek výplata, takže většina měla hlavu v kumštu, buď z chlastu a nebo z toho, jak ho doma stará zdupala, že přinesl tak málo. Šol se zhoupla, signalista zahaltoval zvonem a spustil můstky. Ozvalo se mamrání, protože se nikomu nechtělo vystupovat a navíc ještě fachat. „A zase sme v té skurvené ďure! Aby to smrtka pojebala!“ ozval se vedle mě jeden stěnový havíř, z kterého ještě táhlo jak ze sudu. Inscenaci, která má být "černou perlou sezony", režíruje Janusz Klimsza. Premiéra se uskuteční v prostorách národní kulturní památky Důl Hlubina. Nezapomeňte se teple přiodít, na hlubině je kosa jak sviňa! Hrají Lukáš Melník, Norbert Lichý, Jan Vápeník, Tomáš Dastlík, Jan Vlas, Přemysl Bureš, Dušan Urban, Michal Weber,Roman Widenka, Zdena Przebindová, Tereza Vilišová, Markéta Haroková, Kateřina Krejčí a Marcela Čapková.

Klimáčka nezajímá "komunismus" jako slovníkové heslo, ale spíše jako choroba charakterů, které se tu ve větší, tu v menší míře nemohl vyhnout nikdo. Děj se odehrává těsně před počátkem perestrojky v roce 1984, který díky Orwellově knize nabývá také na symbolickém významu. Sleduje příběh jedné konkrétní rodiny, v níž na jedné straně je otec politicky persekvovaný, ale na straně druhé syn studuje zároveň na vysoké škole medicínu. Je to hra o odhalování a postupném rozkrývání minulosti, ale nikoli té velké historie, ale naopak, té soukromé, osobní. A ta minulost je plná velmi bolestných kompromisů. Klimáčkova komorní hra především počítá se silnými a přesvědčivými hereckými výkony. Radoslav Šopík v roli otce, Helena Čermáková jako jeho manželka, Marek Příkazký jako jejich syn – především na tomto hereckém triu stojí účinek a vyznění textu a situací, které hra nabízí. Inscenace bude uváděna ve Studiu Z.

Příběh romantický i drsný jako irská krajina a silný jako irská whiskey. Mladík Billy žije v zapadlé vesnici na malém ostrově Inishmaan spolu se svými dvěma bláznivými tetami. Kromě nich poznáme i další netradiční hrdiny - drsňačku Helenu a jejího bratra Bartleyho, milovníka bonbonů marshmallow, místního zpravodaje - drbnu Johnyho a jeho devadesátiletou věčně opilou matku nebo Bobíka Bobbyho, tvrdého chlapa s měkkým srdcem. Jednoho dne dojde do vesnice neuvěřitelná zpráva. Hollywoodští filmaři přijedou natáčet na vedlejší ostrov a dokonce zde uspořádají konkurs na roli v novém filmu! I Billy si tedy pokusí splnit svůj sen, stát se v Hollywoodu filmovou hvězdou… Martin McDonagh (1970) patří k nejhranějším současným dramatikům. Ve svých hrách pracuje s relativizováním pravdy a s ostrými střihy mezi krutostí a úlevným smíchem. V režii Jana Friče hrají Jan Sklenář, Marta Zaoralová, Lenka Loubalová, Martina Eliášová, Filip Richtermoc, Vojtěch Dvořák, Tomáš Lněnička, Lubor Novotný a Jan Bílek.

Autorský tým Vladislav Kracík (režie), Lenka Jorníčková (dramaturgie) a Andy Fehu (filmové projekce) si pro svoji nejnovější autorskou inscenaci zvolil látku z klasické světové literatury - slavný sci-fi román Karla Čapka Válka s mloky. Jednoho dne se objevili mloci. A potom mloky objevili lidé... Lidské osudy na pozadí globální katastrofy, za kterou si můžeme tak trošku sami... Román Válka s mloky se odehrává v rozmezí přibližně osmdesáti let, v době od objevení prvního mloka až po apokalyptickou prohru lidstva s tímto novým zvířecích druhem. Inscenace Válka s mloky je divadelní koláží tří samostatných příběhů, které se odehrávají na různých místech a v různých časech. První z nich se odehrává na jachtě kdesi u Indonésie, kde skupinka představitelů zlaté mládeže náhodou objeví prvního velemloka polynéského, tedy nový druh mloků. Druhý příběh se odehrává o čtyřicet let později, kdy jsou již mloci všeobecně známým fenoménem, který lidstvo využívá k výlovu perel. V hlavní roli zde vystupuje osobní sekretář vysoce postaveného podnikatele, který s vidinou nekonečných zisků vymyslí plán založený na globálním zneužíváním mloků jako levné pracovní síly. Konečně třetí příběh se odehrává o několik dalších let později, v období finální fáze bojů lidstva s mloky. Jeho postavy jsou schovaní v bunkru, v očekávání blížící se apokalypsy. Hlavní hrdinové příběhů žijí v odlišných dobách, jsou různého věku a pocházejí z různých společenských vrstev. Co je ale spojuje, je fakt, že jejich životy by se jistě odehrávali zcela jinak, kdyby se nepotkali s mloky... V inscenaci olomouckého Divadla Tramtarie hrají Vojtěch Johaník, Jana Posníková, Gabriela Veselá, Marek Zahradníček, Veronika Löflerová, Alois Pešek, Petra Konvičková a Dáša Rybářová.

Co je na válce přitažlivého? Proč se zprávami o ní tak rádi necháváme bavit? Jak nakládáme se svými i cizími válečnými zážitky? Jakou roli hrají při vzniku i průběhu válečných událostí média? Katharina Schmitt, Thomas Zielinski a Alexander Riemenschneider. Režiséři, kteří patří zejména na německojazyčné divadelní scéně mezi inspirativní a uznávané mladé tvůrce. Ve třech inscenacích Krausova protiválečného dramatu, určeného podle jeho slov „pro divadlo někde na Marsu“, si spolu s herci Pražského komorního divadla a hosty kladou mimo jiné otázku po chování lidí, kteří se s válečnými událostmi setkávají pouze zprostředkovaně. Jejich inscenace budou uvedeny v české premiéře v jednom večeru v Divadle Komedie. Hrají Ivana Uhlířová, Jiří Černý, Jiří Štrébl, Martin Pechlát, Stanislav Majer, Marek Daniel, Gabriela Míčová a další.

Na malé scéně příbramského divadla bude uvedena francouzská situační a konverzační komedie se zpěvy, ve které se během krásného leč všedního dne setkávají v parku na lavičce tři odlišné ženy. Každá z těchto dam má jiný životní názor, jinou životní filozofii – přičemž se během jejich hovoru přetřese vše od chlapů, přes jídlo (jedna z dam doslova šílí po pórku) až po věci spojené se smrtí. Smrt je v této komedii ovšem spojena zejména s černou komikou a peprnými dialogy. A jak den plyne, najednou vychází najevo, že manžel jedné z nich kamsi zmizel... A s tím by se rozhodně mělo něco udělat. Trojici dam ztvární Kateřina Fixová, Petra Duspivová a Helena Karochová. Režisérem inscenace je Mikoláš Tyc.

Divadlo U stolu uvede divadelní podobu známé povídky, ve které se autor skrze jeden nerovný milostný vztah zamýšlí nad lidským povědomím, skrytými silami našeho vlastního jednání i nad složitými vazbami racionálního a iracionálního v našem nitru. Dostojevského povídky vznikají souběžně s jeho slavnými díly. Něžná je spolu se Zápisky z podzemí považována za jednu z klíčových. Na malé ploše buduje napínavý příběh zastavárníka, bývalého důstojníka, a mladé, hrdé dívky. Scénář, jehož autorem je režisér Ivo Krobot, vznikl podle stále živého překladu Emanuela Frynty přímo pro herce Petru Bučkovou a Jana Kolaříka. Velmi důležitá je v inscenaci hudební složka, autorem hudby je Zdeněk Kluka, použity jsou též motivy z díla Igora Stravinského a zhudebněné verše Sergeje Jesenina.

Nenapravitelný hypochondr Argan trpí mnoha tajemnými nemocemi. Naštěstí má doktora Purgona, který mu na mandlovnici, nebezpečnou svíravou bolest loktů či svalovou angínu předepisuje utišující léky. Jenomže poklidnou konzumaci léků narušují starému továrníkovi ženy v jeho domě. Služebná Tonička považuje doktora Purgona za šarlatána, který chce z Argana jen tahat peníze. Dcera Anděla si zas nechce vzít Purgonova syna Tomáše, jenž studuje medicínu a Arganovi by se náramně hodil jako doktor do rodiny, nýbrž pohledného plavčíka Kleanta. Navíc mladá továrníkova žena Belina naléhá, aby dal dceru do kláštera, kam dříve chtěla. A do toho všeho existují lidé, kteří si Arganovi dovolí drze říct, že není nemocný... V titulní roli komedie o mnoha vymyšlených nemocech se jako host představí známý komik Luděk Sobota. V dalších rolích Alena Štréblová, Eva Nádaždyová, Šárka Opršálová, Petr Pěknic, Zdeněk Velen, Tomáš Petřík a Štěpán Benoni. Režíruje Jan Prušinovský.

Východočeské divadlo Pardubice připravilo premiéru dramatizace románu Klause Manna Mefisto. Tento příběh z Německa dvacátých a třicátých let přepsala pro divadlo významná francouzská divadelnice Ariane Mnouchkine. Lidstvo přestalo věřit, že za vším zlem stojí ďábel. Skutečnost je mnohem horší: ďábel je v nás. Kde se v člověku rodí zlo? Dramatizace románu Klause Manna hledá odpověď v příběhu herce, který se ve své touze po velkých rolích postupně zaprodá i nacistické moci. Divadelník, jenž na jevišti ztělesňuje Mefista se nakonec sám stává tak trochu Mefistem. Svůdným, uhrančivým miláčkem, jemuž divadelní i filmový Berlín leží u nohou, ale také zrádcem svých někdejších ideálů a životních lásek. Klaus Mann vyslovil krutou pravdu současné doby. Největší dramata se neodehrávají mezi nebem a zemí, boj o peklo a ráj, který je s to otřást světem, svádíme ve svém nejhlubším nitru. A je to neméně velké a strhující divadlo než Goethův Faust. Režie se v Pardubicích ujal ředitel Divadla pod Palmovkou Petr Kracik, jenž je spolu s dramaturgem Ladislavem Stýblem podepsán také pod inscenační úpravou tohoto faustovského příběhu moderní doby. V titulní roli uvidíte Ladislava Špinera, čerstvého držitele Ceny Thálie pro činoherce do 33 let. V dalších stěžejních rolích hrají Martin Mejzlík, Jan Musil, Jindra Janoušková, Dagmar Novotná a Martina Sikorová.

Inscenace se zvláštním názvem Ras al Chajma je poměrně souvislé vyprávění o ztrátě důležitého zařízení a nadějných vyhlídkách, které z ní vzejdou. Ztráta důležitého zařízení přináší vždy jisté naděje a někdy i určitá setkání, která mohou za určitých okolností dopadnout dobře. Jakýsi člověk vypráví příběh, který jiní lidé žijí. Další lidé možná řeší něco úplně jiného, všichni jsou ovšem propojeni hudbou, která je nade všemi a ve všech. Nová inscenace Divadla Kámen opět nabídne setkání rozvolněné improvizace s nekompromisně pevnou strukturou kamenného jevištního minimalismu. Okamžiky celkového zmatku, kdy se přes sebe v neuchopitelném propojení překládá několik nezávisle na sobě uspořádaných složek, se střídají s okamžiky klidu a napětí, kdy je vidět a cítit každý pohyb prstu. Nade vším a ve všem soudobá vážná hudba. Připravil a režíruje Petr Macháček. „...je to...hezký město...poměrně daleko...zdá se...je to...hezký město...je to emirát...arabskej...no...“

Dát to s někým dohromady není jen tak. Obzvlášť sejde-li se vzteklý hrubián s tvrdohlavou truchlící vdovou, nebo ještě lépe chronický hypochondr s hádavou semetrikou. Že tyto povahové rysy nepředurčují své nositele ke šťastnému manželství? Máte pravdu, ony totiž příliš neusnadňují ani samotné seznámení. Pod názvem Námluvy s medvědem uvádí divadlo AHA! na malé scéně domovského Gongu dvě nejslavnější jednoaktovky A. P. Čechova Námluvy a Medvěd. Oproti legendárnímu černobílému zpracování režiséra Martina Friče posunul Miroslav Pokorný obě hry směrem ke grotesce a obohatil je o celou řadu gagů. V komickém triu Miluše Bittnerová, Jarmil Škvrna a Karel Zima nenajdete slabý článek. A snad i proto, že malý sál je skutečně malý, pohltí vás herecké výkony natolik, že si zanedlouho budete připadat jako součást příběhu. Inscenace bude uvedena v obnovené premiéře a s novým obsazením.

Básník a dramatik Paul Claudel patří k nejvýznamnějším představitelům francouzského kulturního a duchovního života 20. století. Polední úděl je claudelovskou variantou příběhu Tristana a Isoldy, dramatem trýznivé lásky a nikdy nenaplnitelné touhy. Jde o hru do značné míry autobiografickou; v „poledni svého života“ prošel sám autor ohněm zkoušky: „Bylo mi tehdy dvaatřicet let, skutečně kritický věk, a první dvě dějství Poledního údělu jsou pouhou přesnou zprávou o tom strašlivém milostném dobrodružství, jež mne po deseti letech křesťanského života a naprosté počestnosti stálo bezmála duši i život.“ Drama jedné ženy a tří mužů začíná (symbolicky) v poledním žáru na palubě zaoceánského parníku a končí v městě na jihu Číny, zachváceném požárem povstání. Bez Claudelova myšlenkového bohatství, bez jeho strhující básnické obraznosti a hlubokého metafyzického ponoru, by byl Polední úděl jen banálním milostným příběhem, zasazeným do exotického prostředí. Skutečným dějištěm Claudelových dramat je však lidská duše, pojímaná jako bojiště, kde se sváří vysoké s nízkým, smyslné s duchovním, a jejíž základní energií je láska. Inscenace, podobně jako Faidra, bude hrána v komorním prostoru (sezení diváků na jevišti). Režisérkou inscenace je Hana Burešová. Uvidíte Helenu Dvořákovou, Marka Němce, Miroslava Hanuše a Miroslava Táborského.

Ve světové premiéře uvede Městské divadlo Brno upírsko-gangsterskou komedii, která je dramatizací kouzelně senzačního románu neznámého amerického autora, (ne že málo známého, ale vůbec neznámého – obecně se neví, kdo je skutečným autorem!), ukrývajícího se pod tajemný pseudonymem Bourbon Kid, (v angličtině nese i samotný román záhadný název Kniha beze jména), je z mnoha důvodů pozoruhodná. Román vypráví spletitý příběh o drahokamu mimořádné hodnoty, který může svému majiteli zaručit nesmrtelnost a který je ukraden mírumilovnému mnišskému řádu Tubalů. Ti se jej vydávají nalézt, ale zjišťují, že stopy vedou do podivného, skrznaskrz hříšného a zkaženého mexického městečka Santa Mondega. A to je jen začátek parodické, zábavné a nápadité divadelní podívané v duchu filmů Quentina Tarantina či Roberta Rodrigueze, která si pohrává s prvky thrilleru, akčního filmu, upírského hororu či westernu a kde se střetává asijské bojové umění šaolinských mnichů s proklatě rychlými pistolemi – koho jiného než neporazitelného pistolníka Bourbona Kida! V režii Stanislava Slováka účinkují Petr Brychta, Jan Mazák, Petr Štěpán, Jaroslav Matějka, Jakub Przebinda, Michal Isteník, Evelína Kachlířová, Erik Pardus, Martin Havelka, Marta Prokopová, Igor Ondříček, Rastislav Gajdoš, Ladislav Kolář, Ján Jackuliak, Zdeněk Junák, Lucie Zedníčková, Jakub Uličník, Jaroslav Záděra, Josef Jurásek, Zdeněk Bureš, Michal Nevěčný a další