Premiéry

Rakouskou sezonu v Divadle Komedie uzavírá česká premiéra hry PODZEMNÍ BLUES kontroverzního dramatika a spisovatele Petera Handkeho. Jedná se o šestý titul sezóny, která uzavírá tříletý dramaturgický projekt MITTELEUROPA mapující zlomové body v moderních dějinách střední Evropy. Inscenace v režii Dušana D. Pařízka je intimní a (sebe)kritickou úvahou o bezmocném hněvu, který se člověka zmocňuje při pohledu na nekultivovanost, pokrytectví a lhostejnost současné společnosti. Toto melancholické blues je generačním soubojem dvou výjimečných herců, kteří si většinou vystačí sami. Jejich filipika je úderná, záběr sarkastických slovních útoků široký a výdrž bezmezná. Zaposlouchejte se do "dvojhlasu" Martina Fingera a Boleslava Polívky a zúčastněte se lítého boje, který nemůže mít vítěze! Tito spolu- a protihráči se prostřednictvím textu jednoho z nejlepších autorů současnosti zaměřují na politický a společenský marasmus našich dnů, aniž by zapomínali na existenci úsměvu.

Divadlo AHA! připravilo divadelní adaptaci fantasy příběhu o chlapci, který nechtěl vyrůst, malé holčičce Vandě, která se bojí usnout a jejich společné dobrodružné cestě do Říše snů, do Země Nezemě, o bojích s piráty i s lidojedným krokodýlem. Jeden z prvních a nejkrásnějších „fantasy“ příběhů o nekonečné fantazii dětství, nabízí tvůrcům Divadla AHA! širokou paletu možností vytvořit výpravnou, dějově bohatou, výpravnou muzikálovou inscenaci s prvky černého a pohybového divadla a laterny magiky. K režii inscenace byl jako host přizván Pavel Khek. Na scéně vysočanského Gongu hrají Kateřina Jačková, Kryštof Nohýnek, Natálie Topinková, Miloš Mazal, Radovan Klučka a Vratislav Hadraba.

Svět dvaadvacetileté Laury není ničím výjimečný. Malý byt na pražském sídlišti, sdílený navíc s matkou. Ta naštěstí často cestuje po světě, protože nesnáší Čechy, skoro tak jako nesnáší igelitky. Pomalu vyprchávající vztah s Rickiem, který na Národní třídě prodává mobily. Noční telefony od kamarádky, které opět někdo zlomil srdce. A stereotypní život redakce časopisu Vyrovnaná žena. Nic zvláštního... Ovšem jen do okamžiku, než se objeví samotář Oliver. Pro Lauru málem „pan božský“, pro matku stárnoucí lůzr, kterého už nikdy v životě nechtěla potkat. Divadelní adaptace bestselleru Michala Viewegha nejen o každodenních trablech milostných příběhů, které vždycky tak nějak lépe vypadají na plátnech kin a v knihách, než v našich životech. V knihách se jimi dojímáme a smějeme se jim, v životě je musíme ve výsledku alespoň přežít... V režii Daniela Hrbka hrají Markéta Stehlíková, Jiří Langmajer, Ljuba Krbová, Barbora Poláková, Miroslav Hruška a Ivan Lupták nebo Jan Jankovský. Inscenace zahahuje přehlídku Báječné léto s Michalem Vieweghem.

Studio DVA připravilo pro přehlídku METROpolitní léto hereckých osobností premiéru zbrusu nové komedie Patrika Hartla o lásce v době finanční krize Groteskní příběh o mladém manažerovi, který po uši v dluzích využije celosvětové pandemie upřímnosti a pokusí se kvůli penězům svést svou stárnoucí nadřízenou, aniž by si uměl představit, jak velký skandál tím způsobí. V autorově režii hrají Kryštof Hádek, Eva Holubová, Maroš Kramár, Kristýna Fuitová Nováková a Alexander Hemala. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Palace.

Slovácké divadlo uvede jednu z nejpůsobivějších her španělského divadla, nestárnoucí příběh lásky a vášně. Všech pět dcer v domě je na vdávání. Touží po lásce a po naplnění ve vztahu s mužem. Místo manželství je ale spíš čeká osud jeptišek. Doňa Bernarda Alba po smrti manžela neústupně hlídá své dcery a ze svého domu udělá celu. Kde není řád, je chaos, kde není víra, nastupuje bezbřehost a nejistota. Stejné nebezpečí ale hrozí, když se řád stane vězením a víra nesvobodou. Do životů žen zasáhne tajemný Pepe Romano a osudům všech dá jiný směr... Dům Bernardy Alby je veskrze „ženská“ hra, a přesto, a nebo právě proto, je ohraničena a prosycena mužským elementem, jehož absence – ať již fyzická na scéně, nebo obrazně zastoupená v ději, funguje jen jako jeho rafinované básnické umocnění. Inscenaci nastuduje režisér Igor Stránský. V Lorkově vrcholném dramatu hrají Jaroslava Tihelková, Pavlína Vašková, Jitka Josková, Alžběta Kynclová, Andrea Nakládalová, Klára Brtníková-Vojtková, Irena Vacková, Eva Matalová, Monika Horká, Anna Slezáková-Miková a další.

Divadlo v Řeznické jako další svou premiéru připravilo inscenaci hry Ingmara Bergmana – Po zkoušce. Pozvání jednoho z nejmenších pražských divadel k nastudování této hry přijal významný slovenský herec a režisér Martin Huba, který se divákům představí i v hlavní roli. V dalších rolích účinkují Lucie Štěpánková a Ilona Svobodová. Můžeme nahlédnout do světa divadelního zákulisí a procesu zkoušení, při kterém nečekaně dojde mezi stárnoucím režisérem a mladou herečkou ke sblížení. Podlehnou oba pokušení nebo zůstanou jejich vzájemné sympatie přátelstvím? Bergmanovu hru můžeme označit jako hru s výrazně autobiografickými rysy. Hlavní roli v ní totiž autor přisoudil divadelnímu režisérovi a bez velkých pochybností můžeme soudit, že do této postavy shrnul své vlastní zkušenosti z práce divadelního režiséra tak, jak je na vlastní kůži prožil při působení ve stockholmském divadle Dramaten. Základní situace hry je velice prostá: v atmosféře uvolnění a poklidu, která zavládne po právě ukončené divadelní zkoušce, se ve hře rozvíjí dialog mezi režisérem a mladou herečkou. Je to dialog postihující nejen jemné předivo lidských vztahů, ale také mnohé úvahy o podstatě a smyslu umělecké práce. Hra je zároveň vyznáním autorova vztahu k divadlu a umělecké tvorbě.

Švandovo divadlo nabídne divákům před prázdninami ještě jeden nový titul. Bude jím inscenace hry s neobvyklým názvem: Byla jsem doma a čekala, až přijde déšť. Předposlední Lagarceova hra je na jedné straně křehkou baladou, na druhé však neúprosným a možná posledním bojem o kořist, o snaze vynutit si pozornost, něhu, vynutit si smysl života i alibi, že uplynulé roky nebyly promarněné. Je také o střetu pohledů na události, na prosakování představ do reality, o neochotě, a možná, o nemožnosti už realitu akceptovat. Autor pracuje velmi specifickým způsobem s jazykem; promluva tvoří příběh postav i hry samotné, je formou i tématem. Ve výpovědích, jejich kontrastech i rezonancích se rodí realita i snění. Slova jako by byla hudebními motivy, které se někdy opakují, jindy jsou záměrně narušovány, trhány a znovu skládány k sobě – jen v jiné variaci. Právě díky této netradiční formě dosahuje autor velmi výrazné emocionality replik; jakoby zachycení toku myšlenek, s mnohými slepými cestami, s úpornou snahou o sdělení a komunikaci vůbec. A v přísné konstrukci slov zachycuje bolestivou křehkost detailů, drobných okamžiků, které ve zpětném pohledu, jak se zdá, ovlivnily celý život. Pět žen v domě nad údolím. Neměnný řád, v němž už roky čekají na návrat mladého muže – syna a bratra. A dnes se vrátil. Přišel za soumraku. V okamžiku, kdy už ani nedoufaly, že se ještě někdy vrátí. Přišel vyčerpaný, snad z válek, snad z dalekých cest. Hned ve dveřích se zhroutil, aniž cokoli řekl. Uložily ho do jeho dětského pokoje a znovu čekají. Ale trpělivost v průběhu noci vyprchává... Otvírají se staré rány, hovoří se o událostech, o kterých se roky mlčelo… jako by mužův život měl nahradit jejich… jako by pár slov mělo obhájit promarněné roky… jako by vyprávění dokázalo stvořit příběh života… čekání a očekávání… A nikdo neví, jestli muž jen hluboce spí, nebo přišel domů zemřít... Režie se ujal Braňo Mazúch. Na diváky čeká čistě dámské obsazení rolí: hrají Apolena Veldová, Marta Vítů, Petra Hřebíčková, Eva Leimbergerová a Marie Štípková.

Celý svět je naruby a vzhůru nohama. Skoro každý něco hledá, protože mu cosi chybí. Treplev miluje Ninu, ta se zamiluje do Trigorina. Máša nešťastně miluje Trepleva, ale vezme si Medveděnka. Polina miluje Dorna, ale žije s Šamrajevem. Arkadinová miluje sebe, ale žije s Trigorinem. Dvě vyhaslé hvězdy spojuje sebeláska. Cit, láska se stávají v Rackovi pouze trapným nedorozuměním. A do toho všeho kroužící rackové, kteří vyvolávají tíseň. Šelestící listí, padající ze stromů nakonec všechny zasype jak hlína na hrobě. Choroby duše jsou jen těžko léčitelné. Pasivita člověka ničí. Je potřeba něco udělat. To platilo před sto lety stejně, jako dnes. Ale co? Změnit divadlo, svět? Věčně nesplnitelná touha křičí v každém myslícím člověku. Řešení neexistuje. Nebo existuje, ale stává se jen gestem. Změním svět tím, že zastřelím racka... Nebo sebe? Tuto krásnou hru připravil režisér Michal Dočekal, který do rolí známých čechovovských postav obsadil Magdalénu Borovou, Jana Dolanského, Taťjanu Medveckou, Davida Prachaře, Ladislava Mrkvičku, Františka Němce, Lucii Žáčkovou, Johannu Tesařovou, Alexeje Pyška a Sašu Rašilova. Inscenace bude uváděna ve Stavovském divadle, avšak při netradičním uspořádání hracího prostoru (diváci sedí na jevišti).

Na Kunětické hoře u Pardubic se objevili podivíni z Drákulova kraje. Na naší planetě jsou místa tajemná a lidé ještě tajemnější. Jules Verne zasadil svůj dobrodružný román do Karpat, my přímo do srdce země legend – do kraje Drákulova. Právě sem zavítá na své cestě svéráznou východní Evropou hrabě Telek a na své pouti potká řadu podivínů a ještě více překážek a záhad. Tou největší bude hrad v Karpatech a jeho záhadní obyvatelé, jejichž tajemství přijdou na kloub Vernovi světoznámí dobrodruzi – tentokrát s typicky českým humorem, v parodickém duchu a s operní árií na rtech. Zdánlivě neohrožený hrabě Telek, jeho světem protřelý sluha Roczko, krásná pěvkyně Stilla a její karpatská dvojnice Stáza, tajemný baron Görtz a šílený vynálezce Orfanik, to jsou jen hlavní postavy komediálního panoptika, které od června 2011 ožívá na Kunětické hoře a následně na jevišti pardubického Městského divadla. V dobrodružné parodii, volně podle Jula Verna, hrají Miloslav Tichý, Josef Vrána, Ladislav Odrazil, Radek Žák, Jiří Kalužný, Martina Sikorová, Anežka Rusevová, Jan Musil, Václav Dušek, Petr Dohnal, Ludmila Mecerodová, Alexandr Postler, Jindra Janoušková, Petr Borovec a Pavel Novotný. Inscenaci připravil režisér Jiří Seydler.

Úžasná Zeměplocha Terryho Pratchetta se představí i v Západočeském divadle v Chebu! Království Lancre leží na Zeměploše, podpírané čtyřmi slony, kteří stojí na zádech obrovské želvy, plující vesmírem... Je jasné, že v takovém světě je možné prakticky cokoliv. A v království Lancre se zrovna začínají dít věci velice nekalé. Tři čarodějky - Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková - budou muset zabránit nejhoršímu a dosadit na trůn právoplatného krále. Ve fantasy parodii na Macbetha v režii Jakuba Vašíčka hrají Eva Navrátilová, Jarmila Šimčíková, Klára Štěpánková, Tomáš Kolomazník, David Beneš, Diana Toniková, Pavel Marek, Petr Konáš, Radmila Urbanová, Petr Batěk, Jindřich Skopec a Jindřich Kotula.

Skvělá komedie Woody Allena vznikla podle stejnojmenného filmu a Divadlo pod Palmovkou díky ní volně navazuje na jednu ze svých úspěšných inscenací – na divácky mimořádně oblíbené Výstřely na Broadwayi. Jedná se o zábavnou a přitom rafinovanou hru o lásce a sexu, nejrůznějších vášních, předsudcích, a v neposlední řadě také o manželských trampotách. Jednoho letního dne se do vily ukryté v idylických lesích sjede nesourodá společnost: poněkud potřeštěný vynálezce Andrew řešící svou sexuální frustraci vymýšlením prapodivných vynálezů a jeho půvabná manželka Adriana zde přivítají geniálního, ale zdánlivě úzkoprsého filozofa Leopolda a jeho nastávající manželku, ve všech směrech okouzlující Ariel. Již tak dosti třaskavou směs doplní ještě záletný a bezuzdně milující lékař Maxwell a jeho skutečně v ničem nekomplikovaná přítelkyně Dulcy. Brzy je jasné, že název hry, odkazující kromě jiného k nejhranější Shakespearově komedii, není zvolen náhodou... V režii Petra Svojtky hrají Radek Valenta, Ivana Jirešová, Jan Teplý ml., Henrieta Hornáčková, Simona Vrbická a Dušan Sitek.

Příběhy obyčejného hovadství je ostrá komedie o ušlechtilých duších v neušlechtilých tělech. Také máte někdy pocit, že vaše tělo je jako prohnilý pokojíček, ve kterém žije milá holčička, ale nemůže ven? A máte někdy pocit, že jste naopak vy divoká holčička, kterou nutí žít ve velkém civilizovaném pokojíčku, tedy světě. Ne? Tak to asi nejste hovada. Ale přesto se můžete jít podívat, jaké roztodivné příhody se můžou hovadům stát. Tomáš Svoboda s Petrem Kolečkem připravili pro soubor Městského divadla Kladno komedii, která kromě nevhodného humoru může také nabídnout velmi nadsazený pohled na naši takzvaně „civilizovanou“ společnost. Pokud se nebojíte bavit, přijďte na točnu MDK. Hrají Petr Pěknic, Štěpán Benoni, Tomáš Petřík, Zuzana Mixová, Zdeněk Velen, Šárka Opršálová, Lenka Zahradnická a Jaroslav Slánský. Inscenaci režijně připravil Tomáš Svoboda.

Slavná sarkastická komedie Hráči se odehrává v uzavřené společnosti karetních hráčů, mezi nimiž vítězí ten, který dokáže rozkrýt falešnou hru dřív, než je sám podveden. Hlavního představitele – Ichareva – umění této hry nelegálně, ale úspěšně živí. Ve svém „oboru“ nemá konkurenci, neboť vládne nejen schopností bystrého úsudku a zručnosti při uskutečňování triků, ale také mimořádnou obezřetností, díky níž je nepolapitelným. K dokonalému štěstí mu chybí pouze ohodnocení jeho umu a nabytí pověsti vynikajícího hráče, což je kvůli utajení jeho totožnosti nemožné. Jedině, kdyby se ocitl ve společnosti sobě rovných, což se mu náhodně stane. Téma „hráčství“ je u Gogola spojeno s překvapivým dějovým zvratem, v němž se sebestředná karetní vášeň dostává do pasti vyšší hry, a zakončeným mistrovskou ironickou pointou. Komedii o podvodech a podvodnících se inscenačně ujme režisér Robert Bellan. Do role Ichareva byl obsazen Tomáš Šulaj. Dále uvidíte Josefa Kubáníka, Martina Vrtáčka, Zdeňka Trčálka, Pavla Majkuse, Kamila Pulce, Jana Horáka, Davida Vaculíka a Petra Čagánka.

Další premiérou na Malé scéně ve dvoře bude hra německé autorky Ingrid Lausundové se zvláštním názvem: Benefice aneb Zachraňte svého Afričana. Zachycuje průběh herecké zkoušky na večerní benefiční akci, která by měla pomoci získat peníze na charitativní projekt – na postavení školy v Africe. Věříte beneficím a dobročinným akcím? A jak jsou na tom postavy současné německé komedie ze zákulisí dobročinné show? Jsou opravdu všichni zúčastnění hrdě přesvědčeni o smysluplnosti jimi připravované benefice na pomoc Africe? Skutečně všichni věří tomu, co říkají a na čem se podílejí? Kde se berou pochybnosti? Vždyť podpora chudších by snad měla být samozřejmá, ne? Co myslíte vy?! Jste spíše dobrodinci se srdcem na dlani, nebo skeptici? Mezi postavami této komedie najdete spřízněné duše tak jako tak! Můžete navštívit jakýkoli benefiční večer, ale jen zde zažijete, jak podobná akce doopravdy vzniká. Při „zkoušce“ budete svědky mnoha komických situací. Ingrid Lausundová vytvořila tuto hru improvizačním způsobem spolu se svými herci. Sledujte, jak se do jejich rolí a postojů vžijí herci pardubičtí! Jsou to Zdena Bittlová, Kristina Jelínková, Martin Mejzlík, Josef Pejchal a Zdeněk Rumpík. Inscenaci připravil režisér Martin Glaser.

Hra Josefa Topola Konec masopustu je jedním z nejlepších básnických dramat dvacátého století. Příběh lásky na pozadí drsné reality kolektivizace, která ničí nejen tradice, ale i mravní řád. Masopustní rej masek stahuje ty, kdo ještě mají duši, do svého víru. Vesnice zdánlivě idylická, plná temných vášní... Ten nejčistší musí být obětován. Josef Topol napsal hru ve svých pouhých 27 letech, premiéru měla na scéně Národního divadla v roce 1964. Po půli století je právem pokládána za českou klasiku a stala se vrcholem nejpůsobivější, ryze české linie dramatu, ve které se obraz vesnice v rozměru tragickém i groteskním stává obrazem kořenů našeho bytí. V režii J. A. Pitínského hrají Pavla Beretová, Radúz Mácha, Igor Bareš, Filip Kaňkovský, Kateřina Holánová, Vladislav Beneš, Iva Janžurová, Alois Švehlík, Filip Rajmont, Petr Motloch, Milan Stehlík, Jan Bidlas, Jaromíra Mílová a další.

Láska nebeská při zastávce v Čechách. Příběh tří sester, co se stavějí na vlastní nohy po smrti otce, který se v šedesáti zabil v autoškole. Nejmladší Valérie trpí agorafobií a nebyla od jeho smrti venku, Róza se projedla ke dvěma metrákům váhy a prostřední Helena jako jediná vydělává a kormidluje chod domu na předměstí. Otec v závěti odkáže Valérii svůj supermanský kostým, v němž anonymně zachraňoval lidské ztroskotance. Pomůže teď jeho vlastním dětem? Na scéně se dále objeví tři muži a několik psů. Tato hra je autorem psána pro tři jeho hradecké múzy: v roli Rózy se představí Pavla Tomicová, jako Helena Isabela Smečková Bencová, Valérii hraje Pavlína Štorková. Milovníkům čokolády pak sdělujeme, že nabídka pralinek obsahuje příchuti Čechova, Almodóvara i Woodyho Allena, občas i nějaký ten hollywoodský oříšek...

V Městském divadle Brno se objevila krvežíznivá květinka! Květinářství pana Mushnika je zapadlý krámek, kam málokdy zavítá zákazník. I proto je jeho majitel nevrlý a málokdy se usměje na své dva pomocníky – zbrklého naivu Seymoura a sladkou, životem pronásledovanou Audrey. Vše se však změní, když Seymour jednoho dne, právě během zatmění slunce, koupí v jednom exotickém obchodě zvláštní rostlinu. Rostlinu, kterou ještě nikdy neviděl, jejíž jméno nenalezl v žádných moudrých knihách, rostlinu, jež zaviní změnu v životech všech přítomných. Seymour ji pojmenuje Audrey 2, na počest dívky, s níž se denně potkává a kterou platonicky miluje, která však chodí se sadistickým stomatologem Orinem. Stačí malá chvilka, kdy se ve výloze květinářství tato zvláštní rostlina objeví a rázem se dveře obchodu netrhnou. Každý kolemjdoucí si chce květinu, která vypadá trošku jako avokádo a trošku jako masožravka prohlédnout. Pokladna se začíná plnit, ale Audrey 2 začíná vadnout, dokud Seymour náhodou nepřijde na to, po jaké vláze jeho kytička touží. Lidská krev! Seymour pro ni začne shánět potravu, květina roste, celý svět se o zvláštní rostlinu zajímá, její majitel se stává slavnou osobností a snaží se tajit, jakou příšeru vlastně vypěstoval. Muzikálovou černou komedii vytvořili Howard Ashman (libreto) a Alan Menken (hudba) podle nízko rozpočtového amerického filmu z roku 1960, kde jednu z epizodních rolí šíleného pacienty hrál tehdy začínající Jack Nicholson. Autoři příběh upravili, připsali rock´n´rollovou hudbu ve stylu 60. let a uvedli v roce 1982 na off-Broadwayi. Od té doby se muzikál proslavil po celém světě a v roce 1986 se dočkal i své slavné, filmové verze v režii Franka Oze. V Městském divadle Brno účinkují Lukáš Janota nebo Jakub Uličník, Alena Antalová nebo Markéta Sedláčková, Zdeněk Bureš nebo Miloslav Čížek, Martin Havelka nebo Igor Ondříček, Tereza Martinková nebo Svetlana Slováková, Hana Holišová nebo Ivana Skálová, Marta Prokopová nebo Michaela Horká, Dušan Vitázek a Petr Neméth. Režisérem "horrrorové" inscenace je Petr Gazdík.

Horký letní podvečer, na návsi vře pouť a ve vzduchu visí bouřka. Živá pouta partnerských a rodinných vztahů v domku vedle řetízkáče se zařezávají do kůže. Zdánlivá vesnická idylka se mísí s hodnotovou zvráceností padesátých let. Básník Josef Struna sem přijel vzpomínat na dětství a odpočinout si od své oficiální tváře národního umělce. Vidí grotesknost v sobě i kolem sebe. Gro-tesknost... Hrubínova slova jsou přesná a tolik přísná, že snad mohou přivolat ráno. Drama Křišťálová noc napsal František Hrubín jako svou druhou hru pro Národní divadlo roku 1961. Předchozí drama Srpnová neděle, napsané na sklonku 50. let, vneslo do české dramatiky sešněrované socrealistickými předpisy nový život, zejména díky neschématickým a rozporuplným postavám. V Křišťálové noci Hrubín v tomto směru pokračoval. V současné době hra navíc představuje svědectví doby, ve které vznikala. Režisér inscenace je Štěpán Pácl. Hrají Emma Černá, Stanislav Šárský, Miroslav Hruška, Jana Pidrmanová, Zuzana Onufráková, Filip Čapka a Miloslav König.

Režisérský a autorský tandem SKUTR zavítal do HaDivadla, aby zde připravil inscenaci inspirovanou tématem základního evropského mýtu o cestě a návratu domů. Výchozí téma, Odysseovo desetileté bloudění na cestě domů za svou královnou, je v nové inscenaci HaDivadla variováno a metamorfováno do ryzí současnosti, jejíž realita je stále častěji ovlivňována, přesouvána, či úplně žita v realitě virtuální. Svět Internetu již není doménou pouze mladých lidí. Vody tohoto virtuálního oceánu brázdí i mnoho osamělých srdcí starší generace. Ústřední manželský pár se také vydává na svou Odysseiu, aby našel cestu domů. Po cestě naráží na svůdné Sirény. Proplouvá mezi Skyllou a Charybdou. Podléhá čarovné Kirké či Kalypsó. Rozmlouvá s Teiresiem. Při chatování si vyslechne žárlivé scény Othella, bude tesknit po ztraceném domově či mládí ve stylu Čechova a potká mnoho Krappů, Hammů či Clovů neboť Internet a divadlo často jedním jsou. Maskuje a demaskuje své udatné reky, kteří jsou alespoň pro prchavý okamžik tím, kým být touží. Jsou ve světě, který je jejich, i když je jen smyšlený. Hrají Marie Ludvíková, Miloslav Maršálek, Simona Peková, Ján Sedal, Erika Stárková, Sára Venclovská, Cyril Drozda a Jan Grundman.

Divadelní hra Česká válka, napsaná pro Divadlo Na zábradlí, se odehrává v padesátých letech minulého století v Československu a zabývá se protikomunistickým – třetím – odbojem. Je příspěvkem DNz k dosud živé a tolik diskutované části naší historie, je vyjádřením našeho vztahu k hodnotám, za které tehdy lidé umírali. Odboj je úsilí, které vyvíjí organizovaná skupina lidí proti jiné, rovněž organizované skupině lidí zpravidla reprezentované státní mocí, porušující základní svobody a lidská práva. Taková státní moc je vždy nedemokratická, založená na nemorální ideologii a často na ještě horší praxi. Nelze s ní vést dialog, polemiku, ani ji jakýmkoliv způsobem kritizovat. Všechny projevy nesouhlasu jsou stíhány vysokými tresty odnětí svobody, často i smrtí. Jsou to charakteristické vlastnosti všech totalitních režimů. Autor hry, Miroslav Bambušek, se chce zabývat příběhy několika odbojových organizací: zlínskou Světlanou, skupinou Černý lev 777 ze Sedlčanska a Milevska, pražskou organizací Pravda vítězí, skautským hnutím, podzemní církví a skupinou bratří Mašínů. V režii uměleckého šéfa Divadla Na zábradlí Davida Czesanyho hrají Ladislav Hampl, Jiří Ornest, Zdena Hadrbolcová, Igor Chmela, Natália Drabiščáková, Ondřej Mataj, Leoš Noha, Magdaléna Sidonová, Petr Čtvrtníček, Ivan Lupták, Ondřej Veselý, Miloslav Mejzlík, Jan Lepšík a Ivan Voříšek.