Premiéry

Nejkrásnější Jiráskovu hru jako divadlo s loutkami uvede ostravské Divadlo loutek. Oblíbenou pohádkově laděnou hru upravil pro loutky a režíroval Václav Klemens a obklopil se stejným hastrmanologickým týmem jako u pohádky Nevěsta pro hastrmana: scénu, kostýmy a loutky navrhl výtvarník Michal Hejmovský, hudbu složil Nikos Engonidis. Inscenace je určena zejména větším dětem a středoškolským studentům, jimž chce ukázat jednu z usměvavých tváří české klasiky. Není záměrem jemný patos mnohých momentů hry proměnit v parodii. Na druhou stranu hrát Lucernu úplně vážně - a nadto pro mladé publikum - taky dost dobře nejde. K svěžímu, mladému pojetí přispějí i dvě nové posily souboru, Ondřej Beseda a Jiří Krupica. V Lucerně se představí hned v několika rolích. Dále hrají Edita Bandyová, Lukáš Červenka, Nikos Engonidis, Božena Homolková, Vladimíra Krakovková, Irena Křehlíková, Martin Legerski a Tomáš Rossi.

V roce 1978 natočil Juraj Herz dva výjimečné filmové příběhy s pohádkovými motivy, byly to Panna a Netvor a Deváté srdce, pro než je charakteristická na jedné straně působivá surreálná atmosféra, jímavé hlavní téma prosté lásky, která má zázračnou moc, děsuplný svět nemrtvých, jemuž kraluje hrabě Aldobrandini ze své síně času, a na straně druhé svět komediantů, hravý a barevný. Potulný student Martin se dostává do sídelního města, kde se v hospodě dozvídá o podivné nemoci zdejší princezny Adrieny. Aby se vyhnul vězení za nezaplacení útraty, přihlásí se jako devátý dobrovolník – stráž Adriany. V tu chvíli ale ještě netuší, že princezna je v moci zločinného astrologa, který se udržuje při životě elixírem z krve devíti lidských srdcí... Pohádku pro celou rodinu připravil - kdo jiný - Juraj Herz. Hrají Igor Orozovič nebo Radúz Mácha, Lucie Žáčková, František Němec, Ladislav Mrkvička, Pavla Beretová, Vladimír Javorský, David Matásek, Jan Hartl, Filip Rajmont, Petr Motloch, Jan Novotný, Rudolf Stärz, Alexej Pyško a další. Inscenace je vhodná pro děti od 8 let.

Chcete-li za každou cenu pracovat v Bílém domě, může z toho být pěkná komedie... Městská divadla pražská na scéně Divadla ABC uvedou jevištní zpracování jedné z knih amerického kultovního spisovatele. Humoristický román s autobiografickými prvky skutečně začíná nabídkou z Bílého domu. Dostává ji spisovatel a univerzitní profesor ve středních letech a pořádně se mu z ní zatočí hlava. Jak by ne. Vždyť má na dosah ruky místo ministra zahraničí nebo zemědělství nebo jiný vysoký post. Stačí jen, aby vyměnil manželku za novější model, a může odcestovat do Washingtonu za závratnou kariérou. A může nechat za sebou všechno, co bylo jeho dosavadním nesnesitelným životem – neuspokojivou rodinu, podivínského otce, spoustu sourozenců, přátele, které nemá rád. Jenomže: „Nic se nezdaří podle plánu,“ jak sám tvrdí. A tak se postupně cesta za úžasnou, vysněnou kariérou mění v putování k vlastním kořenům, k sebepoznání, které je nelichotivé, nemilosrdné, ale směřuje k pravdě o sobě i o politice a politicích, kteří řídí svět. V režii Ondřeje Zajíce titulní roli Golda ztvární Luboš Veselý. V dalších rolích Dana Batulková, Hanuš Bor, Jan Vlasák, Pavel Juřica, Anna Kulovaná, Jan Szymik, Vladimír Čech, Jiří Klem, Petr Klimeš, Radka Fidlerová, Jana Jiskrová, Magda Weigertová, Hana Doulová, Jaroslav Vlach a Stanislav Lehký.

Muzikál Chicago je všeobecně považován za jednu z nejžhavějších show, které kdy byly na divadle uvedeny. Patří mezi nejpozoruhodnější a nejatraktivnější tituly ze světového muzikálového repertoáru a kromě dobré zábavy slibuje také příjemné vzrušení – a především skvělou hudbu i nezapomenutelnou podívanou! „Uvidíte příběh o vraždě, lakotě, korupci, násilí, vykořisťování, cizoložství a proradnosti – zkrátka o tom všem, co je naším srdcím drahé a blízké,“ zazní na začátku hry a další dění nezůstane těmto slibům nic dlužné. Dvě krásné a po slávě a úspěchu toužící vražednice Velma Kellyová a Roxie Hartová spolu za pomoci právníka Billy Flynna bojují o prestiž i titulní stránky novin, které jsou klíčem ke svobodě i úspěchu. Muzikálem Chicago pokračuje Divadlo pod Palmovkou v linii svých moderních hudebních inscenací, které spojují jak výborné činoherní herecké výkony, tak i silné, atraktivní příběhy se zpěvem a tancem, a to vše nabízí skutečně mnohovrstevnatý divácký zážitek. Režisérem inscenace je Stanislav Moša, který již tuto inscenaci uvedl na své domovské scéně v Městském divadle Brno. V hlavních rolích diváci uvidí Petru Jungmanovou (Velma Kellyová), Martinu Sikorovou nebo Petru Doležalovou (Roxie Hartová), Radka Valentu nebo Radka Zimu (Billy Flynn), Jana Teplého nebo Radka Zimu (Amos Hart), Hanu Seidlovou (Máma Mortonová), Ditu Hořínkovou (Mary Sunshineová), Dušana Sitka nebo Ivana Jiříka (Konferenciér).

ND na Nové scéně uvede nejnovější hru Petra Zelenky, jednoho z nejúspěšnějších českých dramatiků. Příběh o boji s nadnárodní farmaceutickou korporací, o znovunalezení dávno ztraceného přátelství a mnoha podobách lásky. Hra se zabývá tématem vztahu umělce a reality, potažmo reality mediální. Kde jsou hranice toho, co ještě člověk může akceptovat, a co už nikoliv? Co je třeba více ctít: morální zásady, nebo přátelství? Uznávaný fotograf je osloven mladými začínajícími „kreativci“, a přestože mu jejich svět připadá směšný, podlehne posléze jejich nadšení a pustí se do práce. Z propagační kampaně se však stane aktivistický boj a z přátelství vyřizování účtů. V autorově režii hrají Jiří Štěpnička, Igor Bareš, Miluše Šplechtová, Sabina Králová, Jan Dolanský a Michal Kern.

Nejdokonalejší muzikál všech dob! Tak bývá nazývána slavná My Fair Lady, kterou poprvé ve své historii uvádí Divadlo Na Fidlovačce. Proslulý americký muzikál A. J. Lernera a F. Loewa, který vznikl na motivy známé divadelní hry G. B. Shawa Pygmalion, měl premiéru na Broadwayi v roce 1956, ale od té doby jakoby nikdy nezestárnul. Když se samolibému a zapřísáhle staromládeneckému profesoru lingvistiky Henrymu Higginsovi připlete do cesty umolousaná květinářka Líza Doolittleová, ani jeden z nich ještě netuší, co všechno se může stát. A při tom na počátku stála nevinná sázka s plukovníkem Pickeringem. Dokáže Higgins proměnit prostořekou Lízu v sebevědomou mladou dámu, nebo se naopak Líze povede sarkastického Higginse proměnit v muže se srdcem na pravém místě? V režii Juraje Deáka se divákům představí Tereza Bebarová a Barbora Mošnová v roli Lízy Doolitlleové, v roli profesora Henry Higginse Tomáš Töpfer, Otakar Brousek ml. jako plukovník Pickering a v roli Alfreda Doolitlea alternují Václav Svoboda a Miroslav Hanuš. Jako mimořádný host v roli Madamme Higginsové vystoupí Libuše Švormová.

Život není jen veselý, anebo smutný, ale často obojí najednou. Jeden z nejúspěšnějších broadwayských dramatiků, Neil Simon, autor známých her jako např. Bosé nohy v parku, Drobečky z perníku, Poslední ze žhavých milenců či Vstupte!, vyhledává vážné situace a líčí je s neodolatelným humorem a obrovským porozuměním pro lidské radosti, slabosti i zklamání. Panika v den svatby, svádění na hollywoodský způsob či manželská nevěra jsou náměty trojice aktovek, jejichž dějištěm je apartmá číslo 719 v hotelu Plaza na Páté Avenue v New Yorku. Aktéry těchto tragikomických příběhů jsou tři různorodé páry hotelových návštěvníků: Dokážou Roy a Norma Hubleyovi přemluvit svoji dceru, aby vyšla z koupelny a nakonec se vdala? Svede slavný hollywoodský producent Jesse Kiplinger svou bývalou spolužačku Muriel Tateovou? Podaří se Karen a Samovi Nashovým vzkřísit jejich manželství? V režii uměleckého šéfa DnV Martina Stropnického hrají Lucie Juřičková, Martin Zahálka, Lucie Polišenská, Simona Postlerová, Jiří Dvořák, Veronika Žilková, Ivan Řezáč, Jana Stryková, Martin Kraus, Ondřej Rychlý a Jan Hofman nebo Alexandr Borodin.

Na scéně Divadla Hybernia se uskuteční premiéra nového hudebně divadelního projektu Studia DVA. Výpravná inscenace s atmosférou a mystikou vánočního Londýna první poloviny 19. století vznikla na motivy slavné povídky Charlese Dickense. V režii Ondřeje Sokola se v roli Ducha Vánoc a Vypravěče představí Ivana Chýlková nebo Hana Seidlová. Mrzoutského nelidu Scroogeho, který dojde nápravy, ztvární Karel Roden. Hlavními hudebními osobnostmi projektu jsou slovenská šansonová zpěvačka Szidi Tobias, rocker David Koller a sólistka Státní opery Praha Marina Vyskvorkina, kteří budou vystupovat za doprovodu živého orchestru! O třináct písní, které zazní v představení, se postarali Kryštof Marek a dvorní skladatel Szidi Tobias Milan Vyskočáni. V Divadle Hybernia se do konce roku odehraje 24 představení.

Přestože se Mametova vrcholná dramatická díla dají spočítat na prstech jedné ruky a většina jich vznikla v sedmdesátých letech, je David Mamet stále považován za současného amerického dramatika číslo jedna. Nejen pro způsob, kterým po svém demytizoval ideu tzv. amerického snu a ukázal ho v jeho rozkladu, ale také pro jedinečné zachycení amerického idiomu - tak hyperrealistické, že dává vzniknout vskutku osobité, rytmizované jazykové stylizaci. Typický mametovský dialog (je tak typický, že si dokonce vysloužil termín „Mamet speak“) je velmi efektní, odráží se v něm protřelost a dravost americké ulice, často je cynický. Důležitější, než co se říká, je jak se to podá - základním tématem většiny Mametových her je zkrátka jazyk a jeho nepoctivé používání či zneužívání, jazyk jako prostředek manipulace a boje o moc. Mametova hra November je zcela politicky nekorektní groteskou z prostředí nejvyšší politiky. Režisérem Jiřím Bábkem je tedy zcela záměrně koncipována jako jakési estrádní vystoupení, kdy se postavy příběhu v prostředí oválné pracovny Bílého domu z podstaty podobají postavám commedie dell´arte. Mamet nejen volbou slovníku, ale především volbou témat jde až na samý okraj toho, co jsme schopni ještě brát jako zdroj humoru. Atakuje divákovu toleranci, smysl pro humor, zdravý rozum. Hru, jejíž text přeložila Ester Žantovská, uvede Komorní činohra na malé scéně Divadla pod Palmovkou v české premiéře. Hrají Vasil Fridrich, Zdeněk Velen, Jaroslav Someš, Miroslava Pleštilová nebo Diana Šoltýsová a Lukáš Král.

Ostravská Aréna připravuje hru americké dramatičky Naomi Wallace. Její děj se odehrává za morové epidemie, která zachvátila Londýn v létě roku 1665. Bohatí manželé, jejichž služebnictvo moru podlehlo, právě ve zdraví přečkali karanténu. Zbývají pouhé tři dny do jejího konce, když se v jejich domě objeví nezvaní hosté - uprchlý námořník a tajemná mladá dívka. Morová stráž přinutí čtveřici, aby podle zákona v domě zůstala dalších 28 dní v nové karanténě. Společenské rozdíly postupně berou za své a smutná i krutá tajemství, která si postavy s sebou přinášejí, jsou pozvolna odhalována. Ale způsob, jakým se to děje, otevírá prostor pro osobitý humor i básnickou metaforu... Inscenace bude uvedena pod českým názvem Blecha, který je proti originálu drobně pozměněn. V angličtině je titul hry citací z prvního verše druhé strofy básně Blecha barokního básníka Johna Donna. One Flea Spare pak může znamenat jak blechu, která má být ušetřena, tak blechu, která je nadbytečná, navíc. V režii Petera Gábora hrají Jan Fišar, Alena Sasínová-Polarczyk, Zuzana Truplová, Josef Kaluža a Marek Cisovský.

Městská divadla pražská uvedou v české premiéře nejnovější hru momentálně nejhranějšího německého autora. Tragikomedie Perplex o neuchopitelnosti reality a identitě člověka je plná nečekaných překvapení a dějových zvratů, ze kterých jsou všichni zúčastnění naprosto perplex. Hra o absurditách dneška je velmi originální a zábavnou výpovědí, která upoutá pozornost novátorským dramatickým přístupem a také spoustou neotřelých nápadů. Vršení překvapivých změn situací zcela určitě pobaví a rozesměje, ale v posledku dovede diváky také k přemýšlení o tom, jaký je vlastně svět, v němž žijeme, co je a co není pravda a v čem vlastně spočívá smysl života. Vše začíná jako konverzační komedie, manželé se právě vrátili z dovolené domů, něco tu ovšem nehraje: jak to, že není zaplacená elektrika a odkud se vzal tenhle květináč? Je tohle vůbec náš byt? Bohužel, už není. Kamarádi, kteří měli občas přijít zalít kytky, se totiž v jejich bytě jednoduše sami zabydleli. Absurdity se začínají vršit a všichni postupně ztrácejí půdu pod nohama. Vztahy všech postav se rozpadají a opět skládají a nikdo si už nemůže být ničím jistý. Komedii nastudoval režisér Petr Svojtka s herci Veronikou Kubařovou, Lenkou Zbrankovou, Viktorem Dvořákem a Jiřím Hánou.

Není mnoho známějších a více vzrušujících příběhů, než je ten o Jekyllu a panu Hydeovi. Od roku 1886, kdy Robert Louis Stevenson publikoval svou novelu Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea, vzrušuje tento příběh mysl autorů, čtenářů i diváků po celém světě. A není divu. Postihuje totiž v geniální metafoře odvěké tíhnutí lidstva k dobru i zlu a zápas, který mezi těmito dvěma póly v každém z nás probíhá. Dokáží-li však společně existovat, co se stane, jsou-li odděleny od sebe. A má doktor Jekyll šanci zvítězit nad svým druhým já, výlupkem všeho zla Edwardem Hydem, který s ním naneštěstí sdílí totéž tělo? A co teprve když Jekyll pochopí, že sérii tajemných vražd v jeho okolí má na svědomí právě jeho druhé já? Muzikál skladatele Franka Wildhorna a libretisty Leslie Bricusseho na toto téma slavil již velké úspěchy na newyorské Broadwayi i v řadě evropských států. Strhující příběh v ohromující dekoraci, výjimečné herecké a pěvecké příležitosti činí jeho uvedení v našem divadle, které se soustavně věnuje tomu nejkvalitnějšímu ze soudobého světového muzikálu, další mimořádnou příležitost zažít to nejvýznamnější, co světové hudební divadlo současnosti nabízí. Tento romantický muzikál v režii Petra Gazdíka vychází z vídeňské rozšířené verze. Petr Gazdík si v alternaci s Dušanem Vitázkem také zahraje hlavní roli. Lucy ztvární Ivana Vaňková nebo Viktória Matušovová a Emmu Hana Holišová nebo Johana Gazdíková. V dalších rolích hrají Ladislav Kolář nebo Milan Lindner, Milan Němec nebo Karel Škarka, Igor Ondříček nebo Lukáš Vlček, Hana Horká nebo Jana Gazdíkov, Miloslav Čížek, Zdeněk Bureš nebo Jan Mazák, Rastislav Gajdoš nebo Radek Láska, Lukáš Janota nebo Jakub Uličník, Jana Musilová nebo Marta Prokopová, Jiří Mach nebo Aleš Slanina a Ladislav Mareček.

Buďánka jsou součástí pražských Košíř, přesněji leží na hranici Košíř a Smíchova. Původně je to dělnická kolonie z 19. století, kterou založili lidé přicházející do Prahy za prací. Od sedmdesátých let zde působil pražský disent a underground. Už od šedesátých let dvacátého století se jedná o asanační pásmo, tehdejším režimem označené jako ostuda dělnického bydlení. Přesto se jedná o ojedinělou architektonickou památku, vesnici ve městě, která dnes však už téměř zchátrala. Převážně z nevůle a lhostejnosti úředníků, díky rozporům mezi památkáři a městskou částí Praha 5 a kvůli nevyjasněným vlastnickým právům zde stojí poslední obývaný domek. Tématem inscenace je paměť a všechny její schopnosti vybavovat si, zpřítomňovat a tradovat příběh; stejně tak jako vůle zapomínat či účelově měnit minulost. A stejně jako i paměť funguje jako palimpsest, setkáváme se v inscenaci s několika rovinami vyprávění. Jednou linií jsou vzpomínky na rabovaní a permanentní nátlak tajné policie, další rovinou jsou zážitky dětí prožívajících tato léta po svém v tajemných zákoutích vesnické zeleně, dále je to současnost a tlak úřadů a developerů ne nepodobných snahám předrevolučním; to vše skrze jednu rodinu v jednom domě, který má jako poslední v Buďánkách střechu. V nejzazším významu je Kolonie o síle vytrvat v boji o domov, a to i v případě, že jde o boj předem prohraný a jeho realizací je v současnosti pouze vize do budoucna. Inscenace má dvě části, první je revue s živou hudbou; druhá je dokumentace materiálů před i porevolučního boje za záchranu této památky v podání majitelky posledního obydleného domu Anežky Hradilkové a jejích hostů. Vše s použitím textu Grahama Greena a Svatopluka Karáska a vzpomínek pamětníků, obyvatel Buďánek. V režii Lucie Ferenzové hrají Jindřiška Křivánková, Magdaléna Sidonová, Marie Spurná, Kristina Maděričová, Ladislav Hampl, Ondřej Veselý, Jana Kozubková a Roman Zach.

Režisér Jan Mikulášek připravuje již svou druhou inscenaci v Divadle v Dlouhé. Volba padla na krutou komedii současného britského autora o lásce v mnoha jejích podobách ve světě, kde nic nefunguje a peníze jsou měřítkem všeho. Tvoří ji několik příběhů, které se rafinovaně prolínají, navíc je děj nezvykle vyprávěn pozpátku. Jess je posedlá nakupováním, ale taky ji zajímá buddhismus. David splácí Jessiny obrovské dluhy a přitom by si rád pro sebe pořídil nové Audi. Nakonec najde řešení, jak se z nepříjemné situace dostat... Dva starší manželé nemohou vystát pohled na okázalý pomník přistěhovalců, který zastiňuje hrob jejich dcery, a nakonec berou spravedlnost do svých rukou... Svět Kellyho hry je plný zmatených a zraněných lidí, kteří neobratně předstírají, že vše je v nejlepším pořádku, a čím urputněji se snaží být normální, tím jsou šílenější. Hrají Miloslav König, Helena Dvořáková, Magdalena Zimová, Klára Sedláčková-Oltová, Marie Turková, Jan Vondráček, Miroslav Hanuš a Jan Meduna.

Décalages, divadlo v pohybu, připravilo nový projekt Na větvi! Jako host na něm spolupracuje hudebník David Synák, člen kapely Čankišou. Režisérem je Pierre Nadaud, francouzský filosof, klaun, tanečník, režisér, choreograf a pedagog, který u nás žije a pracuje od roku 1997. Premiérová série nové inscenace, která kombinuje prvky divadelního kabaretu, cirkusu a hudby, se odehraje v holešovickém divadle Alfred ve dvoře. Vedle hudebníka Davida Synáka účinkují Seiline Vallée a Salvi Salvatore (vlastním jménem Libor Kubeš), kteří Décalage před čtyřmi lety společně založili. Na Větvi! nás provede mezi "užaslými" tragickými a komickými hrdiny, klauny ovládanými posedlostmi a šílenstvím, které dávají průchod jejich mluvě i jejich jednání. Překypují takovými silami a takovým elánem, že je to až může porazit a oni nás vtahují do svých extází a vírů... A zůstáváme "užaslí" stejně jako oni!

Alain Kraft, realitní makléř si chce ve své bance vyzvednout peníze. Dozvídá se, že banka byla odkoupena indickou společností Bank of India, a že jeho účty jsou zablokovány v Dilí. Kafkovská komedie na půdorysu absurdní francouzské grotesky skvěle rozvádí původní nevinnou zápletku a dohání hlavní postavu téměř k šílenství. Hra francouzského herce a dramatika Sébastiena Thiéryho měla premiéru v roce 2009 v pařížském divadle Hébertot. Kromě značného diváckého úspěchu získala i významné uznání kritiky – byla oceněna prestižní cenou Molière za rok 2009 za nejlepší komedii, Patrick Chesnais pak Molièra za výkon v hlavní roli. V Divadle Bez zábradlí uvidíte Zdeňka Žáka, Danu Morávkovou, Johannu Tesařovou, Josefa Cardu a Karla Heřmánek ml. Inscenaci připravil Karel Heřmánek.

První díl z nového cyklu Švandova divadla nazvaného "Teď přichází Zákon" je inspirován biblickým příběhem Kaina a Abela. Dva bratři. Jeden zabije druhého. Ale kdo je ve skutečnosti vrah a kdo je oběť? Prastarý příběh z dnešního úhlu pohledu… nebo spíše z několika úhlů pohledů…aneb Vždy se někdo dívá… Hrají David Punčochář, Jan Hofman a Marta Vítů, režisérem je Petr Štind. Text byl vybrán z dramatické soutěže vypsané Švandovým divadlem. Inscenace bude uváděna ve Studiu ŠD.

Slovácké divadlo uvede první jevištní adaptaci románu nejúspěšnější polské autorky současnosti. Kaleidoskop reality lidského bytí i jeho schopnost imaginace. V příbězích si nová přistěhovatelkyně ve vesnici uvědomuje nutnost vlastního zakotvení a získání kořenů... Hlavní představitelka hry – alter ego Tokarczukové – zaznamenává příběhy, které se odehrávají v jejím novém působišti - poloopuštěné vsi na pomezí česko-polských hranic. V její kronice tak ožívají legendy o světcích, osudech konkrétních obyvatel i o vlkodlacích, obsahuje také záludné recepty na jídla z muchomůrek. Průvodkyní po tajemstvích lidských osudů a mýtech spojených s tímto krajem, v němž si zejména přistěhovalkyně uvědomuje nutnost vlastního zakotvení a získání kořenů, je vševědoucí parukářka Marta. Stejně jako „denní dům“ představuje skutečnost a „noční dům“ zase sen, podvědomí či sídlo archetypů, drama Denní dům, noční dům obsahuje kaleidoskop obojího – reality lidského bytí i jeho schopnost imaginace. V režii Radovana Lipuse hrají Alžběta Kynclová, Tomáš Šulaj, Irena Vacková, Zdeněk Trčálek, Pavel Majkus, Jiří Hejcman, Klára Vojtková, Petr Čagánek, Vladimír Doskočil, Jitka Josková, Pavel Hromádka, Jaroslava Tihelková a další.

Další premiéra Bezručů je cesta ke kořenům blues a zase zpět – a ještě mnohem dál...po stopách svého temného já... Jak si Robert Boyer hazardně zahrával s vrchcáby osudu, až se dostal do spárů ďábla. Šíleně detektivní příběh z časů zrození blues mezi nekonečnými bavlníkovými plantážemi a řekou Mississippi. Život a legenda v zaprášeném světle archívních dokumentů uložených pod signaturou 82219 C v krabici od bot v depozitáři Noxubee County Library, 103 East King St. Macon. V příbězích vyprávěných do tmy hrají Michal Sedláček, Norbert Lichý, Lukáš Melník, Jan Vápeník, Tereza Vilišová, Tomáš Dastlík, Sylvie Krupanská, Ondřej Brett, Dušan Urban a Pavla Gajdošíková. Režisér Jan Antonín Pitínský, podruhé v Ostravě a podruhé u Bezručů.

Do pražského divadelního života vstupuje další muzikálová inscenace. Je jí romantický muzikál podle námětu známého románu Victora Huga, Chrám Matky Boží v Paříži. Velkolepá katedrála matky Boží se tyčí nad osudy lidí v pařížských ulicích. Bdí nad každodenními příběhy plnými lidské touhy po štěstí a lásce již několik století. Jaké ale byly tyto příběhy v době, kdy víra v lásku bylo to jediné, co člověk měl? V době, kdy se pro lásku umíralo? Muzikálová podívaná v Divadle Hybernia, plná působivých choreografií a emotivních obrazů Vás do těchto časů romantické Paříže 15. století zavede. Hudbu k muzikálu napsali Petr Kaláb, Jan Maxián a Jakub Prachař. Všichni mají se skládáním hudby zkušenosti, kromě vlastní tvorby (například skupina Nightwork) píší hudbu také například pro multimediální alternativní projekty v populární pražské La Fabrice. Libreto je z pera autorů Lukáše Trpišovského a Martina Kukučky, který je také režisérem muzikálu. Oba jsou známí z umělecké tvorby pod označením SKUTR. Písňové texty jsou z dílny Petra Kolečka. Tým doplňuje choreografka Jana Burkiewiczová. V roli Quasimoda alternují Tomáš Trapl a Csongor Kassai. Claudius Frollo je zas velkou příležitostí pro Jiřího Korna či Mariána Vojtka. Esmeraldu ztvární Radka Pavlovčinová nebo Markéta Procházková. Dále hrají Ondřej Ruml nebo Radúz Mácha, David Kraus nebo Roman Vojtek nebo Tomáš Savka, Zdenka Trvalcová nebo Kamila Nývltová nebo Lucia Molnárová, Johana Hájková nebo Zuzana Kábrtová-Havrlantová, Radka Fišarová nebo Vanda Károlyi-Konečná nebo Luďka Kuralová a Petr Vančura nebo Jan Cina.