Premiéry

Crazy variace slavné francouzské komedie v radikální úpravě Davida Drábka. Bláznivá a hubatá komedie francouzského buřiče, pojednávající o španělském buřiči, režírovaná českým buřičem a hudebně proslavená rakouským buřičem! Doplněno o fungující rodinu tří andělů. Jiskřivá hra lásky, plná nástrah, složitých plánů a jejich nečekaných vyústění se právem stala jednou z nejoblíbenějších komedií světové dramatiky. V režii Davida Drábka, který tvrdí, že v hledišti můžete až zešílet smíchy, se na jevišti dokonale vyřádí Pavla Tomicová, Vojtěch Dvořák, Jiří Zapletal, Pavlína Štorková, Zora Valchařová-Poulová, Lenka Loubalová, Marta Zaoralová, Dušan Hřebíček a mnozí další. Chcete se výborně bavit? Tady máte novou příležitost!

Kalendářní rok zakončí Západočeské divadlo v Chebu tradičně, premiérou komedie. Letos padla volba na hru Patricka Barlowa Třicet devět stupňů. Po Kacířce Richarda Beana je to v krátké době druhý výlet do současné ostrovní dramatiky, jež svým způsobem tvoří osu letošní sezóny. Naprosto bezvýznamný muž se najednou ocitne uprostřed špionážní aféry. Někdo mu usiluje o život. Ale kdo? A hlavně – proč vůbec? Tak začíná příběh téměř sto let starého románu skotského spisovatele Johna Buchana, který v roce 1935 nesmrtelně přenesl na filmové plátno Alfred Hitchcock. A o dalších 70 let později se námětu chopil britský dramatik Patrick Barlow, který hitchcocovské napětí nečekaně zkřížil s klaunskou rozpustilostí. Výsledkem je napínavá groteska, elegantně využívající a zároveň parodizující žánrové postupy šestákového čtení i klasického filmového vyprávění z dob, kdy muži nosili elegantní tenké knírky a každá žena, kterou potkali, byla víc než osudová. Barlowova hra je zajímavá svou formou, z hlediska zápletky se jevištní verze poměrně přesně drží struktury filmu, ovšem autor příběh posouvá do jemně parodické roviny. Stylizuje ho do podoby divadla na divadle, což je ostatně přístup pro jeho psaní typický, a několik desítek postav svěřuje pouhým čtyřem hercům, jimž vytváří množství komediálních situací, založených na kontrastu napínavého thrilleru a klaunského přístupu k jeho ztvárnění. České premiéry v překladu Pavla Dominika se divadelní podoba Třiceti devíti stupňů dočkala v roce 2008 v Dejvickém divadle, v následujících letech ji uvedlo ještě Divadlo F. X. Šaldy v Liberci a Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. Režisérem chebské inscenace je Petr Vodička. Hrají Tomáš Kolomazník, Pavla Janiššová, Petr Konáš a David Beneš.

Brněnské Městské divadlo představuje legendární komedii o lásce v různých podobách. Všichni v Padově by chtěli krásnou, milou a pokornou Bianku, dceru pana Baptisty, zejména pak romanticky rozdychtěný Lucenzio. Smůla všech smůl – pan Baptista trvá na tom, že nejdřív musí provdat svou starší dceru Kateřinu. Ta je však pro svou hubatost, aroganci a neposlušnost naopak postrachem mužů a nápadníci se právem obávají, že ji nikdy nikdo za manželku chtít nebude. A právě proto by se nikdy nemohla vdát ani Bianka. To ovšem nemohou připustit! Seženou a zaplatí tedy Kateřině ženicha – užvaněného, chlubivého a světem protřelého frajírka jménem Petruccio, který tuto dračici v sukních vskutku „zkrotí“. Nebo zkrotí zároveň ona jeho? A kdo bude nakonec větší saní? Bianka, nebo Kateřina? „Legendární úspěšnost této komedie je z velké části dána tím, že si zde autor zvolil téma stejně tak věčné jako i vděčné – vztah mezi mužem a ženou, boj mezi pohlavími, a vtělil ho do atraktivní podoby divadelní frašky. A právě zde se Shakespeare projevuje jako mistr svého řemesla, když dokonale spojil různorodé motivy i rozličné stavební prvky hry v harmonický celek, a tak pro nás nasvěcuje její téma objevně a aktuálně i přes propast více než čtyř staletí,“ napsal Jiří Josek, v jehož suverénním překladu hra bude uvedena. Hlavní role ztvární Radka Coufalová a Martin Havelka. Dále uvidíte Zdeňka Junáka, Evelínu Kachlířovou, Jakuba Przebindu, Rastislava Gajdoše, Tomáše Saghera, Alana Novotného, Michala Isteníka, Jakuba Uličníka, Josefa Juráska, Zdeňka Bureše, Evu Gorčicovou a Jaroslava Matějku.

Není počítače bez člověka, není chyby bez člověka, není člověka bez chyby… Příběh člověka toužícího po dokonalosti. Příběh, na konci kterého je chyba. Může být dokonalost bez chyby? A je to pořád dokonalost? Kde končí produkt a kde začíná člověk? Víme, co chceme, nebo to vědí ti, co nám to nabízejí? Prodávají? Byl Steve Jobs marketingová superstar, nebo Bůh? A je v tom rozdíl? A co na to Adam a Eva? Autorská inscenace inspirovaná životem a „dílem“ Steva Jobse. Pokus o vhled do operačního systému dnešního světa. Vhled do života jednoho uživatele v post-PC době. Svět, ve kterém není důležité, co používáte, ale jak to používáte. Svět, ve kterém neexistuje správně, nebo špatně... Víte, že koupí toho správného produktu se z vás může stát lepší člověk? Bezchybný, hezčí, přitažlivější... Milujete Apple? A miluje Apple vás? A je to láska? Je. iNení. V inscenaci Braňa Holička na malé scéně Ypsilonky hrají Petr Vršek, Vendula Štíchová, Daniel Šváb a Petr Hojer.

„Skoupím v tomto městě staré domy, nechám je strhnout a postavím nové. Ty pak výhodně prodám. Město mě chrání, musí. Jsem ostatně Žid.“ V úpravě Dušana D. Pařízka se Fassbinderova kontroverzní komedie MĚSTO, ODPAD, SMRT stává obrazem povahy města, v němž se každý svým způsobem prostituuje a zaprodává. Rainer Werner Fassbinder se v tomto téměř nehraném příběhu o náhlém zbohatnutí prostitutky Romi M. zabývá podstatou konzumní společnosti, dotýká současných podob vědomého i nevědomého rasismu, homofobie, alibismu i vyhroceného konzervatismu a zkoumá klišé s nimi spojená. Ačkoli hra nastavuje nelichotivé zrcadlo mj. politické korektnosti, která mnohdy vede k pokrytectví, protože nesnášenlivost sice maskuje, ale neřeší. Z toho důvodu bylo její uvedení v německy mluvících zemích donedávna opakovaně zakazováno a její autor paradoxně nařčen z antisemitismu. Inscenace Dušana D. Pařízka kritizuje sebedestruktivní vzývání kapitalismu a akcentuje současné podoby vyhroceného konzervatismu, nacionalismu a nesnášenlivosti vůči menšinám, jež postihují nejen nezanedbatelnou část české společnosti včetně vysoce postavených politických činitelů, ale doslova celou Evropu. Inscenace vzniká v koprodukci s mnichovským divadlem Residenztheater, které patří k nejvýznamnějším scénám německy mluvící kulturní oblasti. Hrají Gabriela Míčová, Martin Pechlát, Martin Finger, Stanislav Majer, Jiří Černý a Dana Poláková.

„Pěkná dcérečka sa má mět dobře.“ Třetí "kauza" A studia Rubín míří inspirací k proslulému českému klasickému dramatu. Obilnice po nebožtíkovi Lízalovi již příliš nevynáší, a tak je potřeba prodávat v Praze. „Pražské borec aj lobbovat umí,“ říká vdova Lízalová a chce dát svou dceru Maryšu za ženu protřelému pražskému manažerovi Vávrovi. Maryša se ale nechce stát pražskou zelenou vdovou, miluje přece Francka a chtěla by hrát na housle… Hrají Jana Stryková, Ondřej Pavelka, Zuzana Stavná, Alena Štréblová a Lukáš Příkazký. Inscenaci připravil režisér Daniel Špinar.

Strach obnažit se čistým řezem. Fascinace skrytou krásou. Fascinace silou přetvářky. Snaha dojít naplnění tam, kde chybí dno. Tanečně hudební inscenace, která zkoumá témata krásy, přetvářky a naplnění. Svléknout se nutně neznamená odhalit se – odhalit se nutně neznamená svléknout se. Jak odhalovat to, co bychom odhalit chtěli? Jsme schopni řezat do živého, nebo jen odlupujeme nadbytečné vrstvy? Premiéra skupiny VerTeDance pro čtyři tanečnice (Veronika Kotlíková, Tereza Ondrová, Helena Arenbergerová, Lucia Kašiarová), která vznikla ve spolupráci s hudební skupinou ZRNÍ a slovenským tanečníkem Peterem Jaškem (Les SlovaKs), proběhne v Divadle Ponec.

Hra uznávané autorky Esther Vilar je příběhem tří žen, které bydlí v jednom domě. Jedné je padesát pět, druhé čtyřicet a třetí něco přes dvacet. Všechny tři ale milují jednoho muže. Dramatické napětí dialogů, které ženy spolu vedou, je postaveno na skutečnosti, že se v čase hry osobně nikdy nepotkají. Díky autorčině smyslu pro humor se však tato hra o síle i ničivosti velké lásky podává s rafinovaným nadhledem a nadsázkou, což v režii Pavla Krejčího skvěle dokazují Martina Nováková, Kamila Sedlárová a Kristýna Kociánová. Hraje se na komorní scéně V podkroví.

Pardubické Východočeské divadlo připravilo známou antickou tragédii o osudu trójských žen. Jak mají dál žít? Trójská válka, krvavá bitva hrdinů, právě skončila! Muži si to vyřídili mezi sebou. Řekové zvítězili! Trójané byli pobiti. Jejich ženy přišly o své muže, děti o své otce. Co s nimi teď bude? Jak mají nyní žít bez svých ochránců? Vdovy z královského rodu jako Hekabé nebo Andromaché, mladá Kasandra i vdovy po obyčejných vojácích zůstaly naživu, aby byly vláčeny do otroctví jako ty nejbídnější. Jejich osud je v rukou uchvatitelských Řeků, nikoli v rukou jich samotných. Jak mají najít sílu k dalšímu bytí v této extrémní životní situaci? A co vůbec měly společného s touto válkou, že musejí nést její následky? Trójanky se i na úplném dně dokáží vzepřít a s útrpností nést břímě svého tragického osudu dál! Znovuobjevte a prožijte jejich velké drama spolu s námi v inscenaci plné emocí, exprese, básnického jazyka a jevištní obraznosti! V režii Pavla Ondrucha. Hrají Zdena Bittlová, Jindra Janoušková, Petra Tenorová, Romana Chvalová, Václav Dušek, Martin Mejzlík, Kristina Jelínková, Pavel Trojan jr., Lída Vlášková, Dagmar Novotná, Ludmila Mecerodová a další.

Švandovo divadlo uvede českou premiéru nové dánské komedie vskutku ze života! Alice a Manfred se pustili do rekonstrukce domu. Těch několik měsíců je zcela vyčerpalo; finančně, fyzicky i psychicky. Naštěstí má být vše do týdne hotové. Proč ale náhle zmizely zeď, schody a dokonce i jeden řemeslník? A kam zmizeli ti další? A co jsou vůbec zač ti řemeslníci? Alice se svého snu o krásném domě však nehodlá vzdát za žádnou cenu a Manfred hraje na housle... V režii Daniela Hrbka hrají Kamil Halbich, Petra Hřebíčková, Filip Čapka, Marek Pospíchal, Robert Jašków, Zuzana Onufráková, Jaroslav Šmíd, Miroslav Hruška, Klára Cibulková, Daniela Bakerová a Tomáš Kobr.

Je velmi pravděpodobné, že kdyby nebylo W. A. Mozarta, asi by jen málokdo dnes znal Salieriho. Kolik je na vztahu těchto dvou protikladných charakterů historické pravdy, není důležité. Důležité je, že autor vytvořil geniální konstrukci střetu mezi božským talentem a upachtěnou uměleckou ctižádostivostí a kariérismem, konfrontaci génia s průměrností. Skvělá hra Petera Shaffera, v níž tóny geniální Mozartovy hudby jsou mocným soupeřem i partnerem strhujícího příběhu. V roli božského Amadea Zdeněk Stejskal, jako jeho protipól, průměrný Salieri, vystoupí Petr Soumar. Dále hrají Vladimíra Čapková, Ondřej Šípek, Josef Kundera, Milan Šindelář, Jakub Škrdla, Lenka Schreiberová, Anna Bazgerová, Stanislav Gerstner a Jan Kovář. Insecnaci připravil mladý režisér Šimon Dominik.

Falk Richter je znám především jako autor kritizující životní styl globální společnosti a dopady „systému“ na běžný život jednotlivce. Jak napovídá titul, děje se v Poruše především řada poruch, chyb, a to od těch mentálních (depresivní, mentálně narušení lidé zpívají vánoční koledy), přes technické (nefunkční topná tělesa a hluk způsobený autonehodami odehrávající se nepřetržitě za scénou) až po ty mezilidské (opuštěné dítě na letišti a rodiče hádající se přes telefon, kdo ho vyzvedne; trojúhelník mladík-muž-žena vyčerpávající všechny možné sexuální kombinace; štědrovečerní večeře a hádka dcery s otcovou milenkou; narušený vztah psychiatra s jeho pacientem; rozchod dvou homosexuálních partnerů...). To vše ale zdaleka nevyvolává pocit deprese nad bezútěšností současného světa. Velkou devízou Richterovy dramatiky je totiž černý humor a absurdní ironie: všechny vyjmenované poruchy se odehrávají v kulisách vánočních svátků, coby symbolu času lásky a vřelosti, a to za stále klesající teploty... V "kruté vánoční elegii" hrají Cyril Drozda, Jan Grundman, Marián Chalány, Jan Lepšík, Marie Ludvíková, Miloslav Maršálek, Simona Peková, Martin Siničák, Erika Stárková, Jiří M. Valůšek a Sára Venclovská. Režisérem inscenace je Marián Amsler.

Autorský pohádkový muzikál na motivy slavné ruské filmové pohádky. Příběh o krásné a pracovité Nastěnce, statečném, ale domýšlivém Ivanovi a jejich lásce, která má tu čarovnou moc, že zlomí nejen pýchu a domýšlivost Ivanovu, ale také mocné kouzlo berly mrazilky. Muzikál Mrazík má za sebou v Česku už dvě premiéry - a obě na ledě. Po dvanácti letech, kdy doslova obletěl celé Česko a Slovensko a vidělo ho přes milion diváků, zakotvil v Národním divadle moravskoslezském. Na rozdíl od zimních stadionů ho tentokrát uvidíme bez bruslí, zato s živou hudbou a zpěvem. Roli pyšného Ivánka v alternaci hrají Robert Jícha nebo Peter Svetlík nebo Lukáš Vlček. Nastěnku alternují Veronika Gidová nebo Martina Šnytová. Dědečka Mrazíka hrají Jan Drahovzal nebo Jiří Sedláček, Marfušu Hana Fialová nebo Jana Kurečková, Babu Jagu Roman Harok nebo Libor Olma nebo Marcel Školout, Macechu Zdena Babrajová nebo Hana Hradilová, Staříka Pavel Liška a Dědečka Hříbečka Petr Miller. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Jiřího Myrona.

„Ejhle šle a je zle.“ Městské divadlo Zlín uvede jednu z nejlepších klasických komediálních her. Co všechno může způsobit zdánlivě nevinný pokus prověřit manželovu věrnost? Stačí uvolnit malý kamínek nedůvěry, abychom rozpoutali lavinu důsledků. Lehce lechtivá komedie plná záměn, omylů a nedorozumění, ale především nespoutaného humoru krále francouzské frašky Georgese Feydeaua vás nenechá vydechnout. V režii Petra Veselého hlavní dvojroli ztvární Pavel Vacek. Dále hrají Michaela Doleželová, Josef Koller, Hana Briešťanská, Radovan Král, Radoslav Šopík, Zdeněk Julina, Rostislav Marek, Milan Hloušek, Eva Daňková, Milena Marcilisová, Stanislav Valla, Tamara Komínková a Roman Blumaier.

Francois Villon – básník výsostně originální, plný vtipu a humoru (často šibeničního) i hluboké něhy, smutku a kajícné lítosti. Básník šaškovského šklebu i brutálního pohledu na rozklad a konec lidského života. Jako jeden z prvních vnáší do poezie svou podobu básníka i s jeho pocity a osudy, otevírá pronikavý pohled do hlubin své duše a svého srdce. Snad proto jsou verše tohoto zběhlého klerika, tuláka, zločince a geniálního básníka prvního z prokletých i po téměř šesti stech letech stále srozumitelné pro každou generaci. Inscenace Divadla U stolu je pokusem o jevištní tvar spojující slovo, zpěv a tanec ve svého druhu jevištní báseň, která chce být jakýmsi tancem života a smrti, v němž se fragmentárně zrcadlí jednak Villonův osud, jednak jistá obecnější témata, jež se objevují v jeho poezii. Jde o témata prastará, známá dávno před ním: láska, pomíjivost, stáří, smrt, věčné podoby lidského údělu. Francois Villon je dokázal uvidět neotřelým pohledem. Dokáže se jim „smát v pláči“ a „doufat v zoufalství“; na hrobě tančí veselí Blázni, zpod šaškovské čepice se na nás dívá prázdnými důlky Smrt. Průběh scénické skladby je situován do vězeňské cely po Villonově odsouzení na smrt. Spolu s Villonem vystupuje Smrt, Blázen a Děvka jako stálí průvodci jeho života a zároveň jako symbolické postavy, navíc dokreslující životní prostředí, v němž se pohyboval. Blázen tu nepředstavuje slabomyslného, ale veselého kumpána ze středověkého tzv. Bratrstva Bláznů, kejklíře, žakéře, šaška. Inscenace pracuje se scénickou kantátou Carla Orffa Carmina burana. V režii Františka Derflera hrají, tančí a zpívají: Lubomír Stárek, Simona Zmrzlá nebo Alžběta Vaculčiaková, Lucie Schneiderová nebo Kateřina Dostalová a Ladislav Odrazil nebo Jiří M. Valůšek.

Divadlo HoME připravilo pro teatro NoD novou sci-fi inscenaci s názvem S.K.R.Z. Je existenciální činoherní sci-fi o konci světa. Pilíř, hlavní hrdina příběhu S.K.R.Z., uvízl ve světě, kde se jeden snadno ztratí v prostoru a čase. Když udělám správnou věc v nesprávnou chvíli, je to pořád ta správná věc? Měl bys u toho být. Měl bys to vědět. Měl by si vzpomenout. Měl bys nás zachránit. Měl bys. Mohl bys. Bys. Je to osobní sci-fi. Režisérem projektu je Howard Lotker, americký performer, režisér, pedagog a překladatel, který dlouhodobě žije v Praze. Herci a zároveň spolutvůrci jsou dále Philipp Schenker, Monika Černošková, Dora Bouzková a Marta Ljubková.

Scéna V Podkroví opět ožije novou inscenací, kterou hradecké Klicperovo divadlo chystá uvést pod hlavičkou cyklu scénických miniatur Šepoty a výkřiky. Inscenace Evy Kratochvílové je autorským představením členky hereckého souboru divadla, která na motivy slavné předlohy napsala hru pro své kolegy Isabelu Smečkovou Bencovou a Dušana Hřebíčka a sama se ujala i její režie. ...Legenda světového formátu Jekyll a Hyde tentokrát v sexy prádle, padnoucích džínách a s melírem na hlavě. - Milka má rodinu. Rodina má Milku. Milka je na mateřské dovolené. Už deset let. Pere spodky, podává slánky, češe vlásky, peče sušenky. Milka je vědkyně a badatelka. Když je doma sama, ptá se po smyslu života. Bádá a experimentuje. Místo oběda vaří lektvary, místo receptů píše skandální teorie osobnosti. Chce vyřešit svět a najít sama sebe. Osvobodit život od nebezpečí, zastavit zlo a násilí, ale místo laboratoře má jen malou spižírnu… Milka miluje svou dceru Ludvenku a svého muže Viktora. Viktor také miluje svou ženu. Vše je v naprostém pořádku. Máma má rodinu. Rodina má mámu. To vše až do doby, než se ve spižírně objeví slečna Hydeová...

Nejkrásnější Jiráskovu hru jako divadlo s loutkami uvede ostravské Divadlo loutek. Oblíbenou pohádkově laděnou hru upravil pro loutky a režíroval Václav Klemens a obklopil se stejným hastrmanologickým týmem jako u pohádky Nevěsta pro hastrmana: scénu, kostýmy a loutky navrhl výtvarník Michal Hejmovský, hudbu složil Nikos Engonidis. Inscenace je určena zejména větším dětem a středoškolským studentům, jimž chce ukázat jednu z usměvavých tváří české klasiky. Není záměrem jemný patos mnohých momentů hry proměnit v parodii. Na druhou stranu hrát Lucernu úplně vážně - a nadto pro mladé publikum - taky dost dobře nejde. K svěžímu, mladému pojetí přispějí i dvě nové posily souboru, Ondřej Beseda a Jiří Krupica. V Lucerně se představí hned v několika rolích. Dále hrají Edita Bandyová, Lukáš Červenka, Nikos Engonidis, Božena Homolková, Vladimíra Krakovková, Irena Křehlíková, Martin Legerski a Tomáš Rossi.

V roce 1978 natočil Juraj Herz dva výjimečné filmové příběhy s pohádkovými motivy, byly to Panna a Netvor a Deváté srdce, pro než je charakteristická na jedné straně působivá surreálná atmosféra, jímavé hlavní téma prosté lásky, která má zázračnou moc, děsuplný svět nemrtvých, jemuž kraluje hrabě Aldobrandini ze své síně času, a na straně druhé svět komediantů, hravý a barevný. Potulný student Martin se dostává do sídelního města, kde se v hospodě dozvídá o podivné nemoci zdejší princezny Adrieny. Aby se vyhnul vězení za nezaplacení útraty, přihlásí se jako devátý dobrovolník – stráž Adriany. V tu chvíli ale ještě netuší, že princezna je v moci zločinného astrologa, který se udržuje při životě elixírem z krve devíti lidských srdcí... Pohádku pro celou rodinu připravil - kdo jiný - Juraj Herz. Hrají Igor Orozovič nebo Radúz Mácha, Lucie Žáčková, František Němec, Ladislav Mrkvička, Pavla Beretová, Vladimír Javorský, David Matásek, Jan Hartl, Filip Rajmont, Petr Motloch, Jan Novotný, Rudolf Stärz, Alexej Pyško a další. Inscenace je vhodná pro děti od 8 let.

Chcete-li za každou cenu pracovat v Bílém domě, může z toho být pěkná komedie... Městská divadla pražská na scéně Divadla ABC uvedou jevištní zpracování jedné z knih amerického kultovního spisovatele. Humoristický román s autobiografickými prvky skutečně začíná nabídkou z Bílého domu. Dostává ji spisovatel a univerzitní profesor ve středních letech a pořádně se mu z ní zatočí hlava. Jak by ne. Vždyť má na dosah ruky místo ministra zahraničí nebo zemědělství nebo jiný vysoký post. Stačí jen, aby vyměnil manželku za novější model, a může odcestovat do Washingtonu za závratnou kariérou. A může nechat za sebou všechno, co bylo jeho dosavadním nesnesitelným životem – neuspokojivou rodinu, podivínského otce, spoustu sourozenců, přátele, které nemá rád. Jenomže: „Nic se nezdaří podle plánu,“ jak sám tvrdí. A tak se postupně cesta za úžasnou, vysněnou kariérou mění v putování k vlastním kořenům, k sebepoznání, které je nelichotivé, nemilosrdné, ale směřuje k pravdě o sobě i o politice a politicích, kteří řídí svět. V režii Ondřeje Zajíce titulní roli Golda ztvární Luboš Veselý. V dalších rolích Dana Batulková, Hanuš Bor, Jan Vlasák, Pavel Juřica, Anna Kulovaná, Jan Szymik, Vladimír Čech, Jiří Klem, Petr Klimeš, Radka Fidlerová, Jana Jiskrová, Magda Weigertová, Hana Doulová, Jaroslav Vlach a Stanislav Lehký.