Jindřich IV.

V této hře se mi velice líbil herecký výkon Jiřího Dvořáka. Myslím, že představení stojí a padá právě s ním. Ostatní herci tak nějak v pozadí. Celkově spokojenost.

Dramatická hra o ztrátě identity a přetvářce. Představení jednoznačně vévodí v nelehké úloze člověka, jenž ztratil pojem o reálném čase, Jiří Dvořák. Inscenace graduje ve své druhé polovině, kdy také má pan Dvořák více prostoru, k zajímavému překvapení.

záznam
Postavit hru na jediném herci (Jiří Dvořák/Jindřich IV.) není nutně chyba - ostatně...je skvělý. Pokud však není na jevišti, mělo by se také něco dít, ne přehazovat slova lopatou z jedné strany na druhou. Bohužel Andrea Elsnerová a Markéta Děrgelová nedostaly dost prostoru, z pánů lze kromě Jiřího Dvořáka ocenit Otakara Brouska a také Daniela Bambase, jehož mírně přepjatý a s patosem nasazený výraz se do tohoto provedení hodí téměř přesně.

Pozvolný začátek představení, hra začíná být zajímavá až s příchodem Jiřího Dvořáka na scénu. Ten ovládl jeviště pro sebe. Vynikající výkon. Z ostatních mě ještě zaujali Otakar Brousek a Daniel Bambas.

Dodnes si vzpomínám na zážitek, kterým pro mne byl televizní záznam inscenace DnV ze 60. let, a těšil jsem se na dnešní záznam. Přestože text zůstává stále skvělý, současná inscenace hodně zklamala. Michal Vajdička nedokázal dobře představit všechny osoby ani vhodně načasovat zvraty děje. "Herecký" úvod byl k nepřežití nudný a jednotlivé mužské postavy téměř nerozeznatelné. Z té herecké šedi ční pouze Jiří Dvořák v hlavní roli - i jeho jsem ale v DnV viděl v lepší formě. Inscenaci hodně ubrala i nesmyslná a bombastická scéna. Škoda. (Záznam ze streamu, 10.5.2020)

Herecké výkony, scéna i hra jsou to, co od Vinohradského očekávám jako laťku, nastavenou do správné výšky. Určitě stojí za zhlédnutí.

Předně se mi líbil text hry. Silný, až sebezničující výkon Jiřího Dvořáka. Suverénní výkon Andrey Elsnerové. Veronika Lazorčáková se mezi Vinohradskými herci rozhodně neztratila. Líbilo se mi i řešení scény.

22.ledna. Výborný a silný Dvořák, silná druhá polovina, ostatní herci měli většinou některé dobré chvíle, ale jakoby je neudrželi po celou dobu role a proto také chování jejich postav není vždy zřejmé. A bohužel první dvě scény byly dlouhé a až nudné, i když ta první s hromádkami oblečení začala nápaditě, ale pak prostě zdlouhavé. A také trochu myslím zůstal nedotažený ve vyznění poslední obrat v ději. Stará inscenace, která je dostupná na DVD, má myslím tyhle dvě první scény pro diváka schůdnější. Ale jinak Dvořák dokázal i při dlouhém mlčení držet hlediště v napětí.

Nějak jsem z toho byla v rozpacích. Dvořák byl úžasný, ale to je bohužel asi všechno.

Těch 10% za výkon pana Dvořáka, jinak jsem málem umřela nudou. Naprosto jsem nepochopila standing ovation..

Itálie divadlem oplývaná vylézá na jeviště jiných destinacích. Nevím, neumím odpovědět. Ale rozčarovávají mě věci a hry, které stojí pouze na hereckém výkonu hlavní postavy. Byla jsem poprvé, podruhé, abych pochopila a stejně se tak nestalo... Chtělo by to zklidnit celý italský smysl a dodat tak nějak hlavu a patu. Nejedná se o inscenaci, kterou bych jakýmkoliv dalším způsobem chtěla podpořit.

první repríza 21. 12. 2013

21.12. 2013: Jak jsem si stěžoval, že změna vedení divadla moc scéně nepomohla, tak dnešní večer byl velmi překvapující! Bavil jsem se celou dobu. Po delší době něco, kde se chvilku smějete a chvilku Vás mrazí. Po dlouhé době inscenace, kde její anotace "nelže" a to, co si zadal tvůrčí tým jako cíl, se povedlo. Pochválit musím scénu, která (za mne) je mimořádná. Inscenaci se podařilo i velmi dobře obsadit. Díky tomuto propojení je řada obrazů, které si budu pamatovat! Zmínit musím Jiřího Dvořáka a ve spojení s A. Elsnerovou je to koncert!... a finále opravdu velké...

Pokud chtěl M. Holý vzdát hold hereckému umění M. Kopeckého, mohl být úvod celého představení odehrán poněkud důstojněji. M. Vajdička kvalit legendární inscenace nedosáhl ani náhodou. Především čtveřice rádců zrádců by se měla podívat na záznam výjimečných výkonů svých předchůdců Haničince, Skládala, Schánilce a Hanzlíka. Závěrečné ovace ve stoje si plně zasloužil pouze bezchybný Jiří Dvořák. Inscenace samotná k nim má poměrně daleko. Přeobsazení role Giovanniho na poslední chvíli vypovídá o tom, že původní soubor již nechce hrát samé čurdy. Roli tedy ochotně převzal inspicient L. Zacharník.

V této hře se mi velice líbil herecký výkon Jiřího Dvořáka. Myslím, že představení stojí a padá právě s ním. Ostatní herci tak nějak v pozadí. Celkově spokojenost.

Dramatická hra o ztrátě identity a přetvářce. Představení jednoznačně vévodí v nelehké úloze člověka, jenž ztratil pojem o reálném čase, Jiří Dvořák. Inscenace graduje ve své druhé polovině, kdy také má pan Dvořák více prostoru, k zajímavému překvapení.

záznam
Postavit hru na jediném herci (Jiří Dvořák/Jindřich IV.) není nutně chyba - ostatně...je skvělý. Pokud však není na jevišti, mělo by se také něco dít, ne přehazovat slova lopatou z jedné strany na druhou. Bohužel Andrea Elsnerová a Markéta Děrgelová nedostaly dost prostoru, z pánů lze kromě Jiřího Dvořáka ocenit Otakara Brouska a také Daniela Bambase, jehož mírně přepjatý a s patosem nasazený výraz se do tohoto provedení hodí téměř přesně.

Pozvolný začátek představení, hra začíná být zajímavá až s příchodem Jiřího Dvořáka na scénu. Ten ovládl jeviště pro sebe. Vynikající výkon. Z ostatních mě ještě zaujali Otakar Brousek a Daniel Bambas.

Dodnes si vzpomínám na zážitek, kterým pro mne byl televizní záznam inscenace DnV ze 60. let, a těšil jsem se na dnešní záznam. Přestože text zůstává stále skvělý, současná inscenace hodně zklamala. Michal Vajdička nedokázal dobře představit všechny osoby ani vhodně načasovat zvraty děje. "Herecký" úvod byl k nepřežití nudný a jednotlivé mužské postavy téměř nerozeznatelné. Z té herecké šedi ční pouze Jiří Dvořák v hlavní roli - i jeho jsem ale v DnV viděl v lepší formě. Inscenaci hodně ubrala i nesmyslná a bombastická scéna. Škoda. (Záznam ze streamu, 10.5.2020)

Herecké výkony, scéna i hra jsou to, co od Vinohradského očekávám jako laťku, nastavenou do správné výšky. Určitě stojí za zhlédnutí.

Předně se mi líbil text hry. Silný, až sebezničující výkon Jiřího Dvořáka. Suverénní výkon Andrey Elsnerové. Veronika Lazorčáková se mezi Vinohradskými herci rozhodně neztratila. Líbilo se mi i řešení scény.

22.ledna. Výborný a silný Dvořák, silná druhá polovina, ostatní herci měli většinou některé dobré chvíle, ale jakoby je neudrželi po celou dobu role a proto také chování jejich postav není vždy zřejmé. A bohužel první dvě scény byly dlouhé a až nudné, i když ta první s hromádkami oblečení začala nápaditě, ale pak prostě zdlouhavé. A také trochu myslím zůstal nedotažený ve vyznění poslední obrat v ději. Stará inscenace, která je dostupná na DVD, má myslím tyhle dvě první scény pro diváka schůdnější. Ale jinak Dvořák dokázal i při dlouhém mlčení držet hlediště v napětí.

Nějak jsem z toho byla v rozpacích. Dvořák byl úžasný, ale to je bohužel asi všechno.

Těch 10% za výkon pana Dvořáka, jinak jsem málem umřela nudou. Naprosto jsem nepochopila standing ovation..

Itálie divadlem oplývaná vylézá na jeviště jiných destinacích. Nevím, neumím odpovědět. Ale rozčarovávají mě věci a hry, které stojí pouze na hereckém výkonu hlavní postavy. Byla jsem poprvé, podruhé, abych pochopila a stejně se tak nestalo... Chtělo by to zklidnit celý italský smysl a dodat tak nějak hlavu a patu. Nejedná se o inscenaci, kterou bych jakýmkoliv dalším způsobem chtěla podpořit.

první repríza 21. 12. 2013

21.12. 2013: Jak jsem si stěžoval, že změna vedení divadla moc scéně nepomohla, tak dnešní večer byl velmi překvapující! Bavil jsem se celou dobu. Po delší době něco, kde se chvilku smějete a chvilku Vás mrazí. Po dlouhé době inscenace, kde její anotace "nelže" a to, co si zadal tvůrčí tým jako cíl, se povedlo. Pochválit musím scénu, která (za mne) je mimořádná. Inscenaci se podařilo i velmi dobře obsadit. Díky tomuto propojení je řada obrazů, které si budu pamatovat! Zmínit musím Jiřího Dvořáka a ve spojení s A. Elsnerovou je to koncert!... a finále opravdu velké...

Pokud chtěl M. Holý vzdát hold hereckému umění M. Kopeckého, mohl být úvod celého představení odehrán poněkud důstojněji. M. Vajdička kvalit legendární inscenace nedosáhl ani náhodou. Především čtveřice rádců zrádců by se měla podívat na záznam výjimečných výkonů svých předchůdců Haničince, Skládala, Schánilce a Hanzlíka. Závěrečné ovace ve stoje si plně zasloužil pouze bezchybný Jiří Dvořák. Inscenace samotná k nim má poměrně daleko. Přeobsazení role Giovanniho na poslední chvíli vypovídá o tom, že původní soubor již nechce hrát samé čurdy. Roli tedy ochotně převzal inspicient L. Zacharník.

Dodnes si vzpomínám na zážitek, kterým pro mne byl televizní záznam inscenace DnV ze 60. let, a těšil jsem se na dnešní záznam. Přestože text zůstává stále skvělý, současná inscenace hodně zklamala. Michal Vajdička nedokázal dobře představit všechny osoby ani vhodně načasovat zvraty děje. "Herecký" úvod byl k nepřežití nudný a jednotlivé mužské postavy téměř nerozeznatelné. Z té herecké šedi ční pouze Jiří Dvořák v hlavní roli - i jeho jsem ale v DnV viděl v lepší formě. Inscenaci hodně ubrala i nesmyslná a bombastická scéna. Škoda. (Záznam ze streamu, 10.5.2020)

Pokud chtěl M. Holý vzdát hold hereckému umění M. Kopeckého, mohl být úvod celého představení odehrán poněkud důstojněji. M. Vajdička kvalit legendární inscenace nedosáhl ani náhodou. Především čtveřice rádců zrádců by se měla podívat na záznam výjimečných výkonů svých předchůdců Haničince, Skládala, Schánilce a Hanzlíka. Závěrečné ovace ve stoje si plně zasloužil pouze bezchybný Jiří Dvořák. Inscenace samotná k nim má poměrně daleko. Přeobsazení role Giovanniho na poslední chvíli vypovídá o tom, že původní soubor již nechce hrát samé čurdy. Roli tedy ochotně převzal inspicient L. Zacharník.

21.12. 2013: Jak jsem si stěžoval, že změna vedení divadla moc scéně nepomohla, tak dnešní večer byl velmi překvapující! Bavil jsem se celou dobu. Po delší době něco, kde se chvilku smějete a chvilku Vás mrazí. Po dlouhé době inscenace, kde její anotace "nelže" a to, co si zadal tvůrčí tým jako cíl, se povedlo. Pochválit musím scénu, která (za mne) je mimořádná. Inscenaci se podařilo i velmi dobře obsadit. Díky tomuto propojení je řada obrazů, které si budu pamatovat! Zmínit musím Jiřího Dvořáka a ve spojení s A. Elsnerovou je to koncert!... a finále opravdu velké...

záznam
Postavit hru na jediném herci (Jiří Dvořák/Jindřich IV.) není nutně chyba - ostatně...je skvělý. Pokud však není na jevišti, mělo by se také něco dít, ne přehazovat slova lopatou z jedné strany na druhou. Bohužel Andrea Elsnerová a Markéta Děrgelová nedostaly dost prostoru, z pánů lze kromě Jiřího Dvořáka ocenit Otakara Brouska a také Daniela Bambase, jehož mírně přepjatý a s patosem nasazený výraz se do tohoto provedení hodí téměř přesně.

Pozvolný začátek představení, hra začíná být zajímavá až s příchodem Jiřího Dvořáka na scénu. Ten ovládl jeviště pro sebe. Vynikající výkon. Z ostatních mě ještě zaujali Otakar Brousek a Daniel Bambas.

V této hře se mi velice líbil herecký výkon Jiřího Dvořáka. Myslím, že představení stojí a padá právě s ním. Ostatní herci tak nějak v pozadí. Celkově spokojenost.

Dramatická hra o ztrátě identity a přetvářce. Představení jednoznačně vévodí v nelehké úloze člověka, jenž ztratil pojem o reálném čase, Jiří Dvořák. Inscenace graduje ve své druhé polovině, kdy také má pan Dvořák více prostoru, k zajímavému překvapení.

Předně se mi líbil text hry. Silný, až sebezničující výkon Jiřího Dvořáka. Suverénní výkon Andrey Elsnerové. Veronika Lazorčáková se mezi Vinohradskými herci rozhodně neztratila. Líbilo se mi i řešení scény.

Nějak jsem z toho byla v rozpacích. Dvořák byl úžasný, ale to je bohužel asi všechno.

první repríza 21. 12. 2013

22.ledna. Výborný a silný Dvořák, silná druhá polovina, ostatní herci měli většinou některé dobré chvíle, ale jakoby je neudrželi po celou dobu role a proto také chování jejich postav není vždy zřejmé. A bohužel první dvě scény byly dlouhé a až nudné, i když ta první s hromádkami oblečení začala nápaditě, ale pak prostě zdlouhavé. A také trochu myslím zůstal nedotažený ve vyznění poslední obrat v ději. Stará inscenace, která je dostupná na DVD, má myslím tyhle dvě první scény pro diváka schůdnější. Ale jinak Dvořák dokázal i při dlouhém mlčení držet hlediště v napětí.

Itálie divadlem oplývaná vylézá na jeviště jiných destinacích. Nevím, neumím odpovědět. Ale rozčarovávají mě věci a hry, které stojí pouze na hereckém výkonu hlavní postavy. Byla jsem poprvé, podruhé, abych pochopila a stejně se tak nestalo... Chtělo by to zklidnit celý italský smysl a dodat tak nějak hlavu a patu. Nejedná se o inscenaci, kterou bych jakýmkoliv dalším způsobem chtěla podpořit.

Těch 10% za výkon pana Dvořáka, jinak jsem málem umřela nudou. Naprosto jsem nepochopila standing ovation..

Herecké výkony, scéna i hra jsou to, co od Vinohradského očekávám jako laťku, nastavenou do správné výšky. Určitě stojí za zhlédnutí.