Premiéry

Městská divadla pražská uvedou na scéně Divadla Rokoko adaptaci nejvyhledávanějšího bestselleru posledních let, známého především díky filmovému zpracování. Nepatetický patos, nehrdinští hrdinové a především neopakovatelná poetika, kterou jako zázrak z čistého nebe vnesla do české literatury zcela jedinečná spisovatelka Květa Legátová. Válečné roky převrátily život nejednoho člověka. Eliška, lékařka z brněnské nemocnice, se ocitá v nebezpečí života stejně jako všichni odbojáři po atentátu na Heydricha. Ukrývá se v horské vesnici Želary, v pozemském ráji, kam hřmění války zatím nedolehlo. Nachází tam zcela nový pohled na svět, nové hodnoty a především lásku, o jaké neměla vůbec tušení. To, co na počátku vypadalo jako ztráta identity, se mění v nalezení svého pravého já. Její příběh se proplétá s příběhy místních svérázných horalů – kořenářky Lucky, kovářského pomocníka Jozy, místního doktora, který už dávno ztratil Boha, faráře, který věří, že ho nalezne, Ženi, která žije v jeho blízkosti den za dnem, a mnoha dalších. Inscenaci připravil talentovaný režisér Pavel Khek. V hlavních rolích hrají Evellyn Pacoláková a Vasil Fridrich. Dále uvidíte Jitku Smutnou, Oldřicha Víznera, Veroniku Janků, Viktora Dvořáka, Jaromíra Noska, Lukáše Jurka a Dianu Šoltýsovou.

Celá knihovna románů, povídek, dramat, ale i historických studií, článků a monografií je zasvěcena tajemnému rodu Borgiů. Rodu, nad kterým se střídala zář andělského jasu s démonickým svitem ďábla... Tajemné příšeří papežského dvora, lesk knížecích hradů, dalekosáhlé politické pletichy, diplomatické intriky, dopadající z Itálie do celé Evropy. K tomu i nesčetná milostná dobrodružství, dráždivé pověsti a dohady... Muzikálový příběh o papežském rodu Říma přelomu 15. a 16. století. Rodu, který se marně snažil uniknout svému osudu. Režisér Libor Vaculík se pokusil spolu se svým autorským týmem (Petr Malásek, Václav Kopta) vytvořit dílo – představení pulsující prudkou vitalitou. Oživit barvitost historických kulis, intrik, sugestivním vyprávěním oživit většinou tragická milostná dobrodružství. Středobodem pozornosti stojí snad nejpopulárnější představitelka mocných Borgiů – Lucrezia v podání Báry Basikové nebo Ivy Marešové. Žena plná života, touhy, nenávisti i kruté vášně. Ani anděl, ani ďábel. Na jedné straně něžná a nezáludná dívka, na straně druhé zhýralá milenka vlastního bratra a nenávistná vražedkyně.. Žena plná života, touhy, nenávisti i kruté vášně. Ani anděl ani ďábel. Má v nitru ctnost vedle zločinu, je v ní nebeská lehkost i temný nával zloby. Na jedné straně něžná a nezáludná dívka, na straně druhé zhýralá milenka vlastního bratra, nenávistná vražednice... Dále účinkují Zuzana Susová nebo Kateřina Rejmanová-Benešová, Zbyněk Fric nebo Csongor Kassai, Tomáš Beroun nebo Tomáš Savka, Vladimír Marek nebo Ladislav Županič, Martin Šemík nebo Jiří Zonyga, Štěpán Klouček nebo Roman Tomeš.

Divadlo Komedie uvede v české premiéře hru Bernarda-Marie Koltése v samotě bavlníkových polí o samotě, nenaplněné a nevyslovitelné touze a snaze smířit se s vlastní identitou. V rolích Prodávajícího a Kupujícího setkávají dvě tváře jedné osobnosti. Koltès ve své hře klade otázky po lidské identitě, po povaze a způsobu naplnění potlačovaných, temných přání, po obchodování se základními lidskými city a analyzuje tak naši zdánlivě korektní společnost, pod jejímž povrchem se skrývá neschopnost poznat své skutečné touhy a umět je naplnit. V režii a výpravě Michala Pěchoučka hrají Ivana Uhlířová a Jiří Černý.

Na jeviště Divadla Na zábradlí se opět vrací režisér Jan Nebeský a dramatik Egon Tobiáš. Jejich nová inscenace má název Denně (poníci slabosti) a odehrává se v kanceláři jedné pražské kriminálky. Příjemně podlouhlé odpoledne na kriminálce Aneňák naruší ohlášení vraždy. Vrchní komisař Svrchník sotva stačí předat mladému kriminalistovi Pavičovi památeční kalhoty, když se sám dostane do nečekaných problémů. Nemusí to nic znamenat, ale mohlo by! V průběhu zkoušek herci a tvůrci denně pročítali denní tisk. Ve výsledku vznikla absurdní koláž politiky, kriminalistiky, sportu a sexu, která se v inscenaci projeví hlavně v podobě písní. Noviny se ukázaly jako často nesmyslné, povrchní a směšné hlásání zdánlivých pravd nevypovídajících o skutečnosti vůbec nic. Otázkou zůstala právě skutečnost. Co je skutečné a co je jen zdání? Nakonec zůstávají absurdně řazené zprávy dne, ve kterých se pátrající čtenář snaží vyčíst něco o světě kolem sebe. V rolích kriminalistů této svérázné pražské kriminálky se představí Miloslav Mejzlík, Petr Čtvrtníček, Magdalena Sidonová, Igor Chmela, Natália Drabiščáková a Lucie Trmíková.

Divadlo pod Palmovkou uvede premiéru jedné z  nejúspěšnějších českých divadelních her druhé poloviny minulého století – hru Pavla Kohouta August August, august. Jiskřivý, vtipný i příjemně melancholický střet mezi sny, fantazií, láskou, bezelstností i (ne)obyčejnou lidskou citlivostí na jedné straně a cynickou realitou na straně druhé, je ve hře zobrazen způsobem, za který by se nemusely stydět ani nejlepší filmové grotesky. Komedie se odehrává v prostředí cirkusu a na jejím počátku je Augustův velký sen – alespoň jednou před diváky “frizírovat Valčík osmi bílých lipicánů”, což je mistrovské číslo pana ředitele. K dosažení svého snu musí August splnit řadu různých podmínek, které jsou zdrojem gagů a vtipných situací. August vše plní s neobyčejnou lehkostí, fantazií a vtipem, ale podmínky pana ředitele se stále stupňují... Sám autor hru uvedl hru slovy „Miluji cirkus, protože v něm žiju“. V režii Petra Kracika hrají Radek Valenta (August August), Hana Seidlová (Lulu), Jan Konečný (August junior), Miloš Kopečný (Bumbul), Dušan Sitek (Ředitel Holzknecht), Ivo Kubečka (Inspektor), Jitka Sedláčková (Paní ředitelová), Tereza Šefrnová nebo Anna Stropnická (Evelýna).

Divadlo Tramtarie uvede inscenaci ...a za Tracym tygr jako svoji čtvrtou premiéru sezony 2011/2012. Jedná se o divadelní adaptaci kultovní americké novely Willama Saroyana z roku 1951 Tracyho tygr. Ačkoliv Tracyho tygr není tradičním divadelním titulem, na českých jevištích již byl několikrát uveden a téměř vždy ve velice originálním a úspěšném zpracování. Tygr je v novele Williama Saroyana metaforou. Saroyanův tygr je láska, ale také optimismus, životní energie, touha zažívat nové věci i odvaha čelit nepříjemnostem. Saroyanův i Tracyho Tygr je krásná dívka, dobré jídlo, vůně kávy, slunce, sobota, čokoláda, prostě všechno to, co tvoří jeden neurčitý pocit – být rád na světě. Mít tygra, znamená mít chuť žít, ať se děje cokoliv.

Malé Vinohradské divadlo uvede premiéru cestopisu dánského dobrodruha Jense Bjerreho. V režii Jiřího Ondry vzniká dobrodružná expedice do doby kamenné v době atomové. Jedná se o napínavou cestu po písečných pláních střední Austrálie a drsných horách a vlhkých bažinách Nové Guineje, kterou dosud zčásti obývají kanibalské kmeny. Diváci se stanou svědky „podivných“ praktik a rituálů domorodců z džungle přezdívané „zelené peklo“. Ocitnou se spolu s naším milým dobrodruhem mezi lidmi, kteří dodnes žijí životem, kterým jsme my žili naposledy v pravěku. Spatří Ayers Rock při západu slunce. Pochopí, co je to šílenství Vailala, jak blízko mají Rolling Stones k obřadu posvátného hada a čím je jednoduchost tajemná. Pro herecký soubor Malého Vinohradského divadla je zkoušení návratem k některým nepříliš využívaným výrazovým prostředkům, jako jsou prvky pohybového divadla a nejrůznějších loutkářských technik, včetně použití masek, obřích loutek a pohyblivých výtvarných objektů. Poslední lidojedi mají být nejen vzrušující výpravnou podívanou, ale též konfrontací dvou různých lidských kultur, z nichž jedna je takzvaně primitivní a druhá takzvaně civilizovaná. Hrají Lukáš Šolc, Stela Chmelová, Marie Hodinářová, Hana Mathauserová a Samuel Neduha.

Jedna z nejslavnějších básní české literatury Romance pro křídlovku neustále láká k převedení do divadelní podoby – a zlákala i Městské divadlo Zlín. Citová vzplanutí Františka, Teriny a Tonky, nesmělé doteky lásky a smrti v čase mládí nenechávají chladným už generace čtenářů, ale i diváků. V roce 1966 byla poéma Františka Hrubína zfilmována Otakarem Vávrou s Jaromírem Hanzlíkem v hlavní roli. Příběh se odehrává v roce 1930 a je Františkovým retrospektivním vzpomínáním na období svého dospívání, na osudovu lásku k Terině i fyzickou lásku k Tonce. Ve zlínském nastudování postavu Františka ztvární tři herci, kteří zobrazují minulost, přítomnost i budoucnost. Hrát je budou hostující Aleš Petráš, student JAMU, který ztělesňuje nejmladšího Františka, Luděk Randár, který hraje Františka o třicet let staršího, ve věku jeho otce, a hostující Stanislav Valla, který ztvárňuje roli Františka o padesát let staršího, ve věku jeho dědečka. V dalších rolích hrají Michaela Doleželová, Hana Briešťanská, Radovan Král a Petr Vaněk. Inscenci připravil slovenský režisér Jakub Nvota.

Klicperovo divadlo uvede variaci na slavnou novelu Alexandra Grina Jesiie a Morgiana v autorské úpravě a režii Daniela Špinara. Morgiana a Clara. Dvě sestry. Dobro a zlo. Radost a zášť. Symbolický napínavý příběh snu, světla a temnoty nabízí sugestivní poetickou atmosféru, zajímavé psychologické studie charakterů a nečekané obraty a vyústění. Kde je hranice dobra a zla v člověku? Co způsobí nedostatek lásky a především lásky k sobě? Můžeme potlačit svoji temnou stránku? Krása a ošklivost, teplo a chlad, svědomí a spravedlnost, křídla a pád. Neobyčejný zločin psychikou a optikou vraha. „Krása je všude / Je jí mnoho / Ale je lhostejná / Kráso, tvá moc je nesmírná…“ V rolích dvou protikladných sester se na jevišti představí Kamila Sedlárová (Morgiana) a Pavlína Štorková (Clara), Clařinu svobodomyslnou přítelkyni Evu ztvární Marta Zaoralová, nebezpečnou vyděračku Gerwackovou Martina Nováková, zamilovaného advokáta Glenara Ondřej Malý, mladého letce Filipa Detreye Jakub Tvrdík a doktora Surdrega s ošetřovatelkou Theresou Dušan Hřebíček s Martinou Eliášovou.

Třetí premiéra BURANTEATRu v sezoně 2011/2012 míří do vod politické satiry. A to dosti nekompromisní – hlavním hrdinou americké dramatické novinky Listopad Davida Mameta není nikdo jiný, než sám americký prezident. A to prezident, kterého nikdo nemá rád a nikdo nechce volit. V režii uměleckého šéfa Zetela ztvární svou první hlavní roli v BURANTEATRu herecký objev Martin Tlapák. Charles Smith je – podle jména – nejobyčejnější z obyčejných Američanů. Zdání ovšem klame – Charles není jen tak někdo, Charles je prezident Spojených států, „vládce svobodného světa“. Zároveň je to ale několik dnů před svými druhými prezidentskými volbami odepsaný muž, politická mrtvola, někdo, jehož „preference jsou nižší než Gándhího cholesterol“. Sedí zdeptaný v Oválné pracovně a jeho tajemník Archer, poslední člověk, který mu zbyl, mu trpělivě vysvětluje, že „i Popelka musela nakonec domů“. To je základní situace komedie Davida Mameta Listopad (November) z roku 2007, kterou BURANTEATR uvede jako druhé divadlo v ČR (českou premiéru měla v listopadu 2011 v pražské Komorní činohře). Další role ztvární Michal Isteník, Kateřina Dostalová, Jiří Hájek a Dano Junas.

Ve Studiu Švandova divadla bude uveden další díl cyklu inspirovaného biblickými příběhy. Tentokrát byla vypsána dramatická soutěž na téma Mojžíš – a vítězným textem se stala hra mladé autorky Hany Lehečkové – V(Ý)CHOD. Režie se ujal režisér David Šiktanc. Každý chce občas začít nový život, vykročit z toho dosavadního, dostat druhou šanci. Ale co když je ono zajetí naší dávnou volbou? Co když vykročit do jiného světa už nelze? Co když nejhorší vězení připravujeme sami sobě? Tragikomický příběh, v němž dávno nehoří keř ani se nerozestupuje moře... ale jen pár vyděděnců zasedne proti sobě v hospodě. Vznikl tak příběh zdaleka ne velkého biblického formátu, ale sympaticky prostý a blízký běžnému životu; příběh čtyř podivných ztracenců, kteří možná ani o změnu svých životů ve skutečnosti nestojí, byť minimálně jeden z nich v ni doufá. Inscenace tak v tragikomické rovině jakési „existenciální grotesky“, bolavé absurdity, nastoluje otázky, zdali my sami, naše předsudky a slabosti, naše neochota riskovat a mít raději své malé jistoty, nejsou právě těmi největšími překážkami na cestě ke změně (po které tak často voláme). Z herců byli osloveni Kamil Halbich, Jaroslav Šmíd, Filip Čapka a Markéta Frösslová.

„Prožijte pohádkový víkend ve Ztraceném ráji !“ Takhle zněl inzerát v jednom farním časopise, který zlákal do osamělého hotýlku dokonce dvě dvojice. Protože přijely inkognito, pánové tu vystupují pod krycím jménem Smith a přítomné dámy pochopitelně nejsou jejich legitimní manželky ! Z této výchozí situace se odvíjí komediální děj, plný záměn a ztřeštěných situací. Jejich „dirigentem“ je tamní recepční. Skutečným autorem této znamenité frašky je ovšem významný anglický herec a dramatik Derek Benfield, který se na českém jevišti objeví vůbec poprvé! Hrají Petr Rychlý, Iva Pazderková, Martina Randová, Václav Svoboda a David Hák. Komedii režijně připravil Tomáš Töpfer.

Východočeské divadlo jako předzvěst XII. ročníku GRAND Festivalu smíchu uvede o premiéru komedie S cizí dámou v cizím pokoji, kterou pohostinsky režíruje Lumír Olšovský. V hlavních rolích veselohry o nevěře v českých ložnicích diváci uvidí Jiřího Kalužného, Petra Dohnala, Ladislava Špinera, Kristinu Jelínkovou, Pavla Novotného, Zdeňka Rumpíka, Jindra Janouškovou, Stanislava Lavroviče, Petru Tenorovou, Josefa Vránu a další. Kostrou komediální koláže ze tří veseloherních textů je Mořská panna Josefa Štolby, která sleduje tři ženaté pány na dovolenkové plavbě lodí, z nichž jeden naletí krásné vychytralé dámě. Dále se na lodi odehrává příběh aktovky Emila Artura Longena Pokoj za větrem, v níž „sukničkář profesionál“ podstoupí pokoj svému kamarádovi, „nevěrníku amatérovi“. Pokoj má však svou historii, která začne na nového nájemníka nepříjemně padat. Ve scénách frašky Čeňka Šlégla a Jaroslava Marvana Jen jednou za měsíc není muž v pokoji jen s cizí dámou, ale i se svou manželkou. Které z nich dá přednost? Možná si po tomto večeru své zálety rozmyslíte! I když, je to vaše volba...

Ostravské Divadlo loutek připravilo hru na motivy světoznámého bestselleru Josteina Gaardera, který vykládá dějiny filosofie jako tajuplný a dobrodružný příběh zrání lidstva. Tato inscenace si z jeho velkorysého plánu vybírá příběh patnáctileté dívky - ať už Sofie, Hildy či jiné - jejíž dospívání se napínavým procesem poznání povzneslo na zázrak. v roli Sofie Lenka Macharáčková. Dále hrají Lenka Pavlíčková, Jana Zajacová, Veronika Macková, Ivo Marták, Ondřej Beseda a Jiří Krupica. Inscenaci připravila režisérka Lucie Málková.

Jeden z nejuznávanějších souborů fyzického tanečního divadla DOT504 ve spolupráci s proslulým Teatr Novogo Fronta připravili pro divadelní prostor NoD nové představení pod režijním vedením Aleše Janáka nazvané MANSON. Hlavní postavou je kontroverzní, zavrhovaná, ale také stále obdivovaná a kultovní postava jednoho z nejznámějších zločinců - Charlese Mansona. Šílenec nebo vysoce inteligentní manipulátor? I po třiceti letech je Charles Manson ve středu pozornosti. Sám sebe označuje za zákeřného zlého člověka, ale i v roce 2012 se chystá podat žádost o podmínečné propuštění na svobodu. Co se odehrává v hlavě tohoto člověka? Dodnes mu nebyl dokázán žádný ze zrůdných zločinů kromě padělání kreditních karet a krádeží aut. Tančí před kamerami, poskytuje rozhovory jak časopisům tak televizím. Pro mnoho lidí je to kultovní vůdce, pro jiné obyčejný vrah, který nestojí ani za zmínku a je lépe ho vymazat ze světa. Co si o něm myslí pozůstalí obětí, které nechal bez milosti popravit? Má svědomí? Je vůbec možné zlo potrestat, zavřít do vězení? Existuje pokání, které by smylo takovou hrůzu nad kterou zůstává rozum stát? Toto jsou otázky, které čekají na odpovědi. Kde však tyto odpovědi hledat? Účinkují Lenka Vágnerová, Pavel Mašek a Irina Andreeva jako host.

Sága. Drama roků a let života rodu Čapků. Dětství a dospívání Karla s Josefem, dětství, ve kterém je Matka maminkou a Doktor Galén otcem. Kavárenská bohéma první republiky, mládí a dospívání československé demokracie, Tomáš Garrigue Masaryk, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, poetismus, komunismus, kubismus. Zářivé hlubiny svobodné republiky mezi přáteli a skalničkou v Čapkově zahrádce. Zima a v ní bratři bičováni k smrti mloky české zrady a malosti. Karel a Josef, Josef a Karel. Poutníci bloudící hmyzím světem až k naší přítomnosti. Boj o morálku a charakter českomoravského člověka napříč jedním stoletím. Shrbení Tuláci s bustou TGM v náručí u podchodu pražského supermarketu. Pokus o signál k probuzení. Pokus v duchu čisté snahy Karla a Josefa Čapka. Původní česká hra, spíše však emocionální mozaika, koláž, scénická báseň napsaná na objednávku a na tělo Klicperovu divadlu. Hra a inscenace Martina Františáka po svém vypravuje příběh člověka jménem Karel Čapek (Jan Sklenář). Je to příběh, který je utvářen rodným krajem, rodinnými vztahy, přecitlivělou, exaltovanou matkou (Zora Valchařová – Poulová), prozaickým, praktickým otcem (Jan Bílek), „pohádkovou“ babičkou (Marie Kleplová). Je utvářený celoživotním zájmem o svět a o druhé, o vše nové, studiem nových uměleckých a filosofických směrů, nových objevů. Je zjizven vleklou, bolestivou nemocí, zjizven neuspokojivou láskou ke dvěma ženám – Olze (Helena Plecháčková) a Věře (Eva Kratochvílová). Je ohraničen dvěma světovými válkami, je propojen se jménem Masaryk. Zároveň je však neodmyslitelně spojen s příběhem Karlova bratra Josefa (Josef Čepelka). A také je spojen s příběhem jednoho státu, jedné země. Jedné doby? Dost možná že se odehrává v témže prostoru a době, v níž žijeme i my...

První premiérou A studia Rubín v kalendářním roce 2012 bude inscenace hry renomovaného dramatika a režiséra Jiřího Pokorného Kiler v autorově režii. Stejně jako některé jiné Pokorného hry se i Kiler vyznačuje velmi černým humorem. Základní situací hry je zdánlivě nevinný konflikt mezi avantgardní divadelní režisérkou Sandrou a její asistentkou Patricií, které bojují o slavného herce Luboše, jenž s nimi střídavě spí a se kterým zkouší Goetheho hru Torquato Tasso. Luboš, který je stejně jako většina herců dneška v zajetí nesplnitelného denního programu plného dabingů, seriálů, reklam a dalších drobných kšeftíků, nemá pro prožívající se pseudointelektuální režisérku Sandru zrovna teď příliš pochopení a utíká k momentálně přece jen o něco snesitelnější Patricii. Pošťuchování děvčat pak sleduje s pobaveným nadhledem loveného, avšak nepolapitelného samce. Radovánky při zkoušení hry Torquato Tasso však poněkud naruší nález mrtvoly v kufru Lubošova auta... Titulní postavu Kilera alias herce Luboše ztvárnil Roman Zach, na jeho pouti plné mrtvých těl ho doprovázejí Jana Pidrmanová jako režisérka Sandra a Gabriela Pyšná, která hraje asistentku Patricii.

Docela velké divadlo Litvínov uvede novou inscenaci v netradičním komorním prostoru - v divadelním baru. Absurdní komedie Za úplňku se skutečně odehrává v jednom divadelním baru ve chvíli, kdy na jevišti probíhá představení a venku na obloze svítí měsíc v úplňku. Do baru přicházejí herci, kteří zrovna nejsou na scéně, jejich rodinní příslušníci, ale také nezvaní návštěvníci. A protože ve městě zrovna probíhá vojenské cvičení, objeví se v divadle i snaživý plukovník české armády a zmatený americký generál. Jejich přítomnost vyvolává celou řadu absurdních situací, které se divadelní barmanky snaží udržet v takových mezích, aby nemuselo být přerušeno představení. Ale když do baru přijde ještě těhotná žena a policista, vypadá to, že veškerá snaha o záchranu představení je marná. Autor, Robert Geisler, dramatik, scénárista, výtvarník a příležitostný herec, držitel Českého lva za scénář k filmu Protektor a autor scénáře k úspěšnému seriálu Terapie, pracuje v Divadle Na zábradlí v Praze jako grafik. V režii Jurije Galina hrají Andrea Traganová, Lenka Lavičková, Jana Galinová, Zuzana Bartošová, Robert Stodůlka, Lukáš Masár, Petr Kozák, Petr Erlitz, Jan Bouše, Kamila Raková a Hana Marvanová.

Obávaného zločince Butrageňa a jeho komplice Bebe a doktora Ortegu na cestě za vidinou bohatství nic nezastaví: ani láska či mapa rozstřižená na dvě půlky, ani plavba po moři nebo boj s Rapanuici. Napětí, dobrodružství, věrnost, zradu, lásku i humor, to vše můžete očekávat od nové hry režiséra Ondřeje Lážnovského, kterou napsal pro diváky především mladšího školního věku. Výtvarné řešení scénografa Karla Čapka, který v minulosti pro Divadlo Lampion připravil například pohádky Čertík Fidibus, Strašidlo Bublifuk a další, zavede diváky jak do Mexika, tak na moře i na Velikonoční ostrov, kam je zasazena závěrečná část příběhu. Dobrodružnou komedii charakterizují plošné loutky a herecká stylizace. V autorově režii hrají Justin Svoboda, Jakub Hubert, František Čachotský, Václav Rašilov, Kristýna Matějová, Zita Morávková a Pavel Burger.

Vynikající komedie Ludviga Holberga Jeppe z vršku se po letech vrací do Prahy, tentokrát na jeviště Divadla Na Jezerce. Tuto variaci na téma staré dánské komedie si podle svých slov zamiloval principál „Jezerky“ a režisér Jan Hrušínský, když v ní hrál titulní roli jeho otec, Rudolf Hrušínský, v 60. letech v Národním divadle. Na Jezerce se hlavní role ujme Radek Holub. Jeppe by měl být divákům blízký svým vtipem, lidskostí i prostotou, se kterou prožívá všechny ústrky, které mu život připravil. Je to příběh dobráckého a ženou peskovaného sedláka, na jehož účet si krutě zažertují tři urození páni. Udělají z něj přes noc vládce panství. Pak se touto kamufláží baví a sledují, jaká proměna se v Jeppem, jenž začíná s pocitem náhle nabyté moci „růst“, odehrává. O to tvrdší je jeho procitnutí a návrat k realitě... V režii Jana Hrušínského dále hrají Miluše Šplechtová, Zdeněk Hruška, Václav Jílek, Michal Kern nebo Jan Hofman, Martin Sitta, Václav Chalupa a Kristýna Hrušínská nebo Tereza Němcová.