Premiéry

Hodiny odbíjejí půlnoc. Venku skučí bouře a oblohu křižují blesky. Odněkud zdálky zakrákoral krkavec. Duch lorda Simona se vydává na svou obvyklou pouť. Od roku 1575 musí pravidelně strašit na zámku Canterville, protože zde zavraždil svou manželku Eleonoru, která mu připravila jím ulovenou zvěřinu obzvláště neoblíbeným způsobem. Už přes tři sta let děsí své oběti tak, že na Canterville nikdo nechce ani vstoupit. Vše se ale změní ve chvíli, kdy zámek kupuje jako své odpočinkové sídlo velvyslanec Spojených států amerických Hiram B. Otis se svou rodinou. Události dostanou nečekaný spád a jen čistá panna může zapeklitou situaci rozplést…Přijďte se podívat na horor, detektivku a romantickou komedii v jednom z pera mistra humoru, aforismů a břitkých dialogů Oscara Wildea. Představení pro celou rodinu, kde se budete trochu bát a hodně smát, připravil režisér Petr Mikeska. Hrají Luděk Jiřík, Eva Horká, Svatava Milková, Roman Teprt, Eva Reiterová, Ivo Theimer, Václav Šanda, Karolina Frydecká a Miroslav Babuský.

Vdova Bernarda Alba vládně svým pěti dospělým dcerám podle nejpřísnějších zásad. Zakazuje jim byť jen pomýšlet na muže „nehodné jejich postavení“, společný domov s hrdostí a pokrytectvím proměnila ve vězení. Nejstarší dceři Augustias je už téměř čtyřicet, když se má konečně vdávat. Chystaná svatba vyvolá mezi sestrami skutečné drama vášní. Matka je ale k signálům probouzející se touhy po svobodné volbě života slepá, a to až do nevyhnutelného konce. Slavné drama španělského autora skýtá obrovské herecké příležitosti pro dámskou část hereckého souboru příbramského divadla - Helenu Karochovou, Ivanu Krmíčkovou, Annu Fixovou, Helenu Lapčíkovou, Deboru Štolbovou, Petru Duspivovou, Kateřinu Fixovou a Janu Šulcovou. Režisérem inscenace je Martin Vokoun.

Rocková opera Klíč králů bude jiná v mnohém jiná než řada nyní uváděných muzikálů. Svým poselstvím, ale i stylem hudby nebo obchodním přístupem. Klíč králů je podobenstvím světa podléhajícímu politickým a ekonomickým diktátům, světa bez morálky. Dílo nabídne nezaměnitelný „sound“ skladatele Daniela Landy, uchvacující fantasy podívanou, hlavně však má být obžalobou současných vládců... Poprvé bude v Landově díle hudba kontinuální. Klíč králů je osobní výpovědí o dnešním pocitu společnosti, je o hledání klíče k hodnotnému a naplněnému životu. Tvůrci a vůbec všichni, co na projektu pracují a připravují ho, by byli rádi, kdyby se tato myšlenka odrazila i třeba v propagaci díla. Synopse nabízí tento příběh: Ve Městě středů, ve kterém se obyvatelstvo skládá z Lidí, Elfů, Upírů, Ušounů a Zombíků, vyschne jednoho dne náhle jejich jediný pramen vody. Způsobí to ve městě přirozeně velký chaos. Vypadá to proto nejdřív jako štěstí, že nepříliš oblíbení Orkové začnou prodávat ve městě vodu, kterou vezou ze svých dolů za lesy. Její přemrštěná cena ale vede k velké nespokojenosti. Proto se sejde již zaprášená Rada králů, ve které je každá zmíněná skupina zastoupena svým králem. Králové jsou evidentně zoufalí a nezvyklí cokoliv ve městě řešit. Nepříliš bystrý král Ušounů, spíš náhodně zmiňuje knihu, která byla nalezena pod vyschlým pramenem vody. Kniha vzbuzuje eminentní zájem hlavně u krále Upírů. Tuší, že se kniha neobjevila náhodou. Ale pro její rozluštění se musí oslovit velký Čaroděj Strig, který žije léta mimo společnost. Čarodějka podob Efine je jedinou osobou, která srkryt tajemného čaroděje zná. Rada ji prosí o pomoc. Efine vyhledá Striga a vyřizuje mu prosbu Rady. Tím nastane odpočet k osudové věštbě... Účinkují Josef Vojtek nebo Tomáš Trapl, Markéta Procházková nebo Vanda Károlyi-Konečná, Petr Kolář nebo Jan Apolenář, Marián Vojtko nebo Radim Schwab, Vilém Čok nebo Filip Gröger, Jakub Šlégr nebo Tomáš Hundža, Henrich Šiška nebo Michal Slaný a Ondřej Izdný nebo Ondřej Ruml. Inscenaci připravila režisérka Mirjam Landa. Upozornění: z důvodu, že muzikál nebyl do premiéry autorsky kompletně dokončen, bude uváděna jen jeho první část.

Pardubické divadlo na Malé scéně ve dvoře připravilo v režii Terezy Karpianus hravou pohádkovou taškařici o tom, co se stane, když se při prohlídce hradu Pernštejn zmocní zlobivý mazaný kluk kouzelného zvonečku a nejhezčí holky na hradě. V nastalém putování časem se tato hašteřivá dvojice díky své zvědavosti, smůle i štěstí seznámí s bizarními i obdivuhodnými postavami pernštejnské historie. Putujte s nimi! Zažijte krocení mýtického zubra, proměnu odvážné dcery hradního pána v Bílou paní, osudnou bitvu s hromotluckou švédskou armádou a ověřte si, zda máte vlastnosti pravého šlechtice. Nudí vás dějiny? Nudě je odzvoněno! Souboje na ostří sekyr, boj za holčičí práva, temperamentní ukolébavka i tanec akvabely v hradním příkopě – to vše v této nové pohádce! Účinkují Ludmila Mecerodová, Martina Sikorová, Petr Borovec a Alexandr Postler.

Elida Wangelová není daleko od moře šťastná. Láká ji volná plocha širého oceánu, a navíc pochybuje, zda udělala správně, když se vdala za staršího lékaře dr. Wangela. A jednoho dne v nedalekém fjordu přistane loď se záhadným cizincem, který Elidě připomene její dávný slib: patříš jen mně, zaslíbila ses mi před oceánem, odejdi se mnou… Jak se hrdinka rozhodne? Podlehne vábení svobody, volných mořských dálek a životu s námořníkem, nebo odejde do vnitrozemí se svým manželem a dvěma nevlastními dcerami? Napínavé drama klasika skandinávského divadla klade naléhavé otázky a vyvolává pocity velmi blízké i dnešnímu člověku. V režii Jaroslavy Šiktancové hrají Diana Toniková, Tomáš Kolomazník, Jindřich Kotula, Petr Batěk, Pavla Janiššová, Klára Štěpánková, Petr Vydarený a David Beneš.

Soumrak samců je pohybově vizuální performance o mužích dneška. Na počátku našeho přemýšlení o maskulinitě byla krátká zpráva v novinách. Pod vlivem syntetických estrogenů z hormonální antikoncepce, jež se s močí žen dostává do pitných vod, se samci mnoha živočišných druhů začínají měnit v samice. Jedná se o komický sci-fi scénář nebo se skutečně zvířecí a lidští samci stávají ohroženým druhem? A jací jsou vlastně muži 21. století? Jaké nároky jsou na ně pod vlivem masové feminizace kladeny? A co si přejí oni sami? Jaké jsou poslední ostrůvky svobody, kde je ještě cool být mužem? Autorská inscenace slovenské režisérky Slávy Daubnerové je věnována všem milovníkům mafiánských filmů, domácím kutilům, manželům a otcům, nelítostným tygrům na pracovním i milostném poli, i těm, kteří by raději před tím vším utekli do hlubokých lesů... Samci jsou Cyril Drozda, Jan Grundman, Marián Chalány, Jan Lepšík a Jiří M. Valůšek.

Muzikálová Bible v rytmu rokenrolu... Bible jako muzikál? Úplně prvním dílem legendární britské dvojice Tim Rice a Andrew Lloyd Webber se stal starozákonní příběh o patriarchovi Jákobovi a jeho dvanácti synech. Hlavním hrdinou je Jákobův nejmilejší syn Josef, kterému otec dává přednost před ostatními. Když jej obdaruje úžasným pestrobarevným pláštěm, Josef se darem chlubí, ale to jeho bratři nemohou vystát a nachystají na něj proto lest... V roce 1968 napsali autoři tento příběh jako krátké revuální pásmo pro jediné školní představení. Během dalších let pak z této revue vznikl absolutně nejhranější britský muzikál v historii! V režii Gabriely Haukvicové-Petrákové hrají Roman Harok nebo Tomáš Novotný, Hana Fialová nebo Lenka Háčková nebo Oľga Bezačinská, Jan Drahovzal nebo Libor Olma, Pavel Liška nebo Petr Miller, Pavel Liška nebo Igor Orozovič nebo Jaroslav Rusnák, Josef Lekeš, Peter Svetlík, Lukáš Moravec, Robert Kozmík, Juraj Čiernik nebo Miroslav Urbánek ml., Roman Žiška, Zbigniew Kalina nebo Jan Kaštovský, Ivan Dejmal, Michal Sedláček nebo Robert Urban, Marcel Školout, Tomáš Haas nebo Martin Tomsa, Peter Svetlík nebo Robert Urban, Veronika Forejtová nebo Eva Zbrožková, Eva Jedličková nebo Eva Villámová a Eva Jedličková nebo Jana Tabrea. Muzikál bude uváděn na scéně Divadla Jiřího Myrona.

Táta Eda pracuje ve skladu, kde je spousta krabic z celého světa. Co se v nich asi skrývá a jak se žije tam, odkud pocházejí? Jednoho dne chytí Eda ohromnou rybu... Přinese ji domů své rodině a ta se celá velice raduje. „Teď budeme jíst každý den rybu a táta nemusí půl roku do práce!“ A taky že jo, táta Eda, máma Anna, Kamil, Helena a malej Edík si udělají konečně opravdické prázdniny a vyplují na cestu kolem světa. Prožijí skvělá dobrodružství, protože když máte dost velkou rybu, můžete s ní zažít téměř cokoli! V režii Martina Tichého hrají Barbora Kubátová, Lenka Volfová, Ondřej Bauer, Eduard Jenický a Ondřej Nosálek. Inscenace bude v Minoru uváděna na jeho malé scéně.

Pomocí fiktivních vzpomínek staré herečky nahlíží inscenace do dávné i docela nedávné minulosti Československa, tak, jak se odrážela v historii jednoho lidského osudu a jedné divadelní budovy. Úsměvný i nostalgický pohled na 20. století prostřednictvím písniček. Představení nastudovali herci DVD s láskou, ale bez slitování, jako dárek československým krajanům v USA a v Kanadě v roce 2012. Nyní bude uváděno i na domácím jevišti. Účinkují Jana Galinová, Lenka Lavičková, Zuzana Bartošová, Robert Stodůlka, Lukáš Masár, Petr Erlitz a Jan Bouše.

První premiérou sezony bude v Divadle Spejbla a Hurvínka hra pro dospělé "Dějiny kontra Spejbl" od Augustina Kneifela a Heleny Štáchové. Jedná se vlastně o obnovenou premiéru. Hra totiž patří k těm nejlepším představením pro dospělé diváky, které za dobu existence D S+H vznikly a díky své nadčasovosti má stále co sdělit i dnes. Prostřednictvím Spejbla a Hurvínka se seznámíme se skvělými objevy, které měly sloužit lidstvu, nakonec však byly proti němu zneužity. Hra byla uvedena v roce 1970 a vzhledem k tehdy ještě nedávnému zásahu spřátelených vojsk, byla až bolestně naléhavá. Získala velký divácký ohlas a posléze i ocenění na Světovém loutkářském festivalu ve Francii. Záhy však byla zakázána. Praktiky nemocných mocných však neztratily na své naléhavosti dodnes, proto se Divadlo S+H rozhodlo tuto hru v aktualizované podobě uvést i dnes.

Co se semele, když se otcové od rodin rozhodnou okrást zloděje? Mafiánská opera je zcela nový autorský text Jana Jirků, který vznikl speciálně pro Palác Akropolis. Text inspirovaný dnešní dobou, text, který je reakcí na součastné politické a společenské události. Reakcí na dobu, ve které nezbývá než se do nekonečna zlobit, nebo se neustále divit, anebo se prostě smát, aby se z toho člověk nezbláznil… Je vám trochu přes třicet, jste rockový muzikant, máte kapelu, co nehraje, malou rodinu, co neuživíte, a ženu, která vás pořád ještě má ráda, ale zároveň vás opouští… To prostě není ideální situace. A najednou vám někdo nabídne peníze… velké peníze, které by všechno vyřešily. Ale musíte si pro ně dojít. Musíte vzít ostatní členy své marné kapely a v převlečení za policisty musíte vlézt do bytu úředníka z magistrátu, který přijal úplatek, a ten úplatek mu zabavit. Vlastně to není ani loupež. Ukradnete ukradené peníze, zkorumpované... Dokážete to? Jak je těžké krást? Co se stane, až začnou krást všichni? A viděli jste Pata a Mata nebo Woody Alenna nebo Po přečtení spalte od bratrů Cohenů? Mafiánská opera je ale zároveň o lásce, o lásce v této „divné“ době, o lásce mezi lidmi, kteří jsou unavení, vyčerpaní, s posledním zbytkem iluzí, kterým je prostě přes třicet… O lásce, která zachraňuje. Originální disco-retro-punkový muzikál je vyostřenou společenskou satirou plnou štiplavého humoru, politických narážek ale i běžných situací a chytlavých písniček. Je určen pro široké publikum všech věkových skupin, které ocení mísení několika žánrů, netradiční ztvárnění scény nebo vystoupení živé kapely během představení. Obsazení známých českých herců vedle hudebníků a neherců vytváří uvolněnou tvůrčí atmosféru. Příběh lásky a problémů obyčejných lidí na pozadí korupčních kauz v malé české kotlině má nečekaně běžné zvraty. Velmi těhotnou manželku ztvární Simona Babčáková, zhrzeného detektiva Oldřich Navrátil, filosofujícího taxikáře Vladimír Marek, bývalého člena Berdychova gangu Tomáš Jeřábek, ministra bezpečnosti veřejnosti Bartoloměje Vítka Jakub Žáček, vzrušující emo-dívku Aneta Krejčíková. Živá kapela doprovodí písně dojemné i dravé a pohybové kreace předvede trio neodolatelných gravidních žen. V dalších rolích se představí Jiří Vaněk, Petr Vodička, Vlasta Špicnerová, Martin Švec a Marek Doubrava.

MDK připravilo v režii Jana Friče "předvolební frašku", nekorektní pohled do Oválné pracovny. Volby se blíží, prezidentovy preference jsou nižší než Gándhího cholesterol a všichni prezidentovi muži by si nejraději změnili telefonní čísla. Budou i o letošním Díkůvzdání omilostněni krocani? Může prezident oddat lesby? A co na to Čína? Mametův Listopad je brilantní komedie, v níž se svět politických machinací stává terčem osvobozujícího situačního i jazykového humoru. Zatímco prezident s příznačně obyčejným jménem Charles Smith hledá stéblo, jehož by se mohl chytit, přesněji řečeno peníze, které by jej vrátily do hry o další čtyři roky ve funkci, vrší se kolem něj absurdní situace. Telefony vyzvánějí, manželka šíří do světa státní tajemství, lobbisté opouštějí loď a zase se vracejí, zástupce Národního svazu krocanů má být na Den díkůvzdání oškubán stejně jako miliony krocanů (nebo voličů?) v celé zemi, z dovolené v nepřátelské Číně se vrací autorka prezidentských projevů s adoptovanou holčičkou a podezřele kýchá. Prezident by rád zůstal prezidentem, za chvíli by se na to ovšem raději vykašlal a v příštím okamžiku by rád udělal konečně něco důležitého… Všechny nitě se sbíhají u prezidentova tajemníka Archera Browna. Kdo jsou vlastně tito tajemní muži v pozadí? Přihrávají, slouží nebo ovládají a manipulují skutečnost k obrazu svému? V hlavní roli Miloslav Mejzlík. Dále hrají Tomáš Petřík, Alena Štréblová, Jan Vlas a Jaroslav Slánský.

Nejproslulejší polské drama poprvé od roku 1899 na českých jevištích. Jevištní báseň o smrti, setkáních v očistci, vyvolávání mrtvých a kontinuitě. Šlapeme po zemi plné našich předků. Z českého krematoria na litevské obětiště. Všichni jsme povstali z prachu a všichni se do něj navrátíme. Pokus mluvit o spojení s těmi, kteří tu byli před námi, v zemi, kde pětina uren s popelem mrtvých zůstává nevyzvednuta. BURANTEATR uvede premiéru inscenace největšího dramatu polského romantismu. A nejen to - navrch to bude i melodram s živým orchestrem a původní hudbou Vojtěcha Dlaska. Režisér Michal Zetel a dramaturg Jan Šotkovský sáhli záměrně po dramatu velkého romantického gesta, dramatu inspirovaného skutečným pohanským obřadem dziadů, přímluvné modlitby za mrtvé. Patos Dziadů se zároveň dostává do kontrastu s vlažným vztahem Čechů k duchovnu a obřadnosti, jakož i pozvolného vytěsňování smrti z veřejného prostoru. Ve scénáři se kromě fragmentů Mickiewiczova dramatu (jeho kompletní text má rozsah zhruba 3- 4 běžných celovečerních her) objeví i básně Czeslawa Milosze, úryvky z knihy Mariusze Szczygiela Udělej si ráj (věnované právě vztahu Čechů ke smrti) a kupříkladu i píseň Hurikán Dalibora Jandy. V inscenaci se představí zhruba desítka herců a stejný počet hudebníků, hlavní role „upíra“ Gustava se zhostí Michal Isteník, další klíčové party ztvární Lukáš Rieger, Martin Tlapák a Miloslav Maršálek.

Švandovo divadlo vstupuje do nové divadelní sezony poněkud netradičním projektem. Inscenací nazkoušenou v krátkém čase. Východiskem je text muže, který žije v malé obci na Valašsku a který pod pseudonymem jej nedávno zaslal Švandovu divadlu v souvislosti s dramatickou soutěží. Do níž tématem nezapadl, přesto zaslané zápisky a črty zaujaly. Témata frustrace, skryté agrese v náhodných kolemjdoucích a na první pohled nenápadných lidech se staly inspirujícími. Formálně se režisér Dodo Gombár rozhodl pracovat s pevně danými scénami i z části improvizovanými výstupy. Tvar nechtěl zcela fixovat. Vzhledem k netradičnímu charakteru projektu Švadnovo divadlo zve diváky (nikoli násilím :) po představení k diskusi. I vy tak můžete hercům a tvůrcům sdělit své bezprostřední dojmy, postřehy a nápady. Uvidíte brutální grotesku o jedné smíchovské stanici metra, kde se věci i události začnou vymykat kontrole. Průsečíky outsiderů. Pohled. Gesto. Vztek. Úsměv. Nevyužité možnosti citových vzplanutí. Babylón jazyků a návyků. Osudové srážky těl, náhodná setkání i cílená míjení. V závratném tempu čekáme na konec světa. Exploze otřásá bodem průniku, Anděl se chvěje, budoucnost je nejistá, předkové vystupují z hlubin města, času i paměti. Základním rámcem je příběh herce malých a ještě menších rolí Jaroslava Šmída. Ten se jednoho dne probudí s nutkavým pocitem, že právě tento den bude v jeho životě klíčový, že právě tento den se něco stane. Dnes se to rozhodne. A snad i proto vidí a slyší kolem sebe věci, kterých si dříve nevšímal. Setkává se s úspěšným kolegou, jenž nechybí snad v žádném seriálu, musí potkat manželskou dvojici, která už roky žije v hádkách, bloudící nevěstu, cizinku i mladíka s batůžkem; na první pohled zcela běžní kolemjdoucí v metru. Podivnost kolemjdoucích i událostí však narůstá. A není úniku. Zřejmě ho jen dostihly jeho špatné sny. Ovšem běhání tentokrát nepomůže... V projektu Eskalátor účinkují Klára Cibulková, Réka Derzsi, Kristýna Frejová, Petra Hřebíčková, Martina Krátká, Patrik Děrgel, Robert Jašków, Václav Muška, Tomáš Pavelka, Marek Pospíchal a Jaroslav Šmíd.

První premiérou sezony na Hudební scéně MdB bude klasická muzikálová komedie. Funny Girl byla na Broadwayi poprvé uvedena již v roce 1964, kde ihned zaznamenala fenomenální úspěch a hrál se více než třináctsetkrát. Od té doby příběh vaudevillové umělkyně Fanny Briceové uchvacuje diváky po celém světě. Jeho oblíbenost způsobil i stejnojmenný film z roku 1968 s Barbrou Streisandovou a Omarem Sharifem v hlavních rolích, za který světoznámá herečka získala Oscara, a nutno dodat, že tuto roli hrála také v divadelní premiéře. Strhující vyprávění o životě a velké lásce umělkyně a jejího manžela, hazardního hráče, je plné nezapomenutelných tanečních čísel a již zlidovělých melodií. Navíc je inspirováno skutečným příběhem herečky, tanečnice a zpěvačky, která se díky svému fenomenálnímu talentu a smyslu pro humor dokázala i přes počáteční nepřízeň osudu doslova proměnit z ošklivého káčátka v zářící a oblíbenou hvězdu divadelních produkcí. Muzikál byl oceněn hned několika slavnými cenami Tony. Brněnskou insenaci připravil německý režisér s českými kořeny Pavel Fieber. Do titulní role byly obsazeny Radka Coufalová a Hana Holišová. V roli Nicka Arnsteina uvidíte Lukáše Vlčka nebo Aleše Slaninu.

A studio Rubín přidává do svého repertoáru další hru mladého plodného dramatika Petra Kolečka. Tentokrát půjde o hořkou komedii, ve které se setkávají tři mladé ženy v jednom čase a prostoru, aby zde nemilosrdně rozebraly své životy, vztahy a především muže. Tři zkušenosti, tři příběhy, tři pohledy na svět a jedno dramatické vyústění... Únos nevěsty ... hokejistická hospoda ... bouřka ... právě probíhající semifinále mistrovství světa v hokeji... Bar je plný alkoholu, jukebox plný songů a ženich nejde a nejde... Jak tohle dopadne? V režii Daniela Špinara hrají Zuzana Stavná, Hana Vagnerová a Jana Stryková.

Divadlo Tramtarie uvede inscenaci Jana Eyrová jako svoji první premiéru sezóny 2012/2013, a to v hlavní dramaturgické linii. Jedná se o divadelní adaptaci slavného románu z poloviny 19. století. Strhující milostné drama dvou lidí pocházejících ze zcela rozdílných sfér společnosti z doby nemilosrdných viktoriánských časů...o touze, nenaplněných snech a mrazivých tajemstvích v divadelní adaptaci jednoho z velkých nadčasových příběhů klasické literatury. Režisérem inscenace je hostující Matěj T. Růžička, umělecký vedoucí legendárního Divadla v 7 a půl. V hlavních rolích Gabriela Veselá (Jana Eyrová) a Vojtěch Johaník (Rochester). První premiéra Divadla Tramtarie slibuje býti vymknutou v mnoha ohledech... nezvykle zvolený titul, nezvyklé obsazení (především titulní úlohy), scénická i technologická neobvyklost...

Jednou z prvních premiér nastávající divadelní sezony bude inscenace El Príncipe Constante podle hry Pedra Calderóna de la Barca Vytrvalý princ - scénické postřehy o posledních věcech. Divadelní společnost Masopust ji uvede v Divadle v Celetné. V režii Štěpána Pácla hrají Miloslav König, Pavla Beretová, Patrik Děrgel, Jiří Panzner, Radovan Klučka, Richard Fiala nebo Matěj Anděl a Lukáš Příkazký. Vytrvalý princ (El Príncipe Constante) Pedra Calderóna de la Barca je zásadní dílo světové dramatické literatury, a přesto se v Čechách nikdy nehrálo. Možná za to může charisma, vyzařující z přelomové inscenace Jerzyho Grotowského ze sedmdesátých let 20. století, které zasáhlo celou generaci evropských divadelníků. Ve Vytrvalém princi se snoubí lyrika s groteskností a silné sdělení s bravurním scénickým jazykem. Tuto hru Calderón napsal jako adorační drama o národním světci, svatém portugalském princi Fernandovi, který se skutečně nechal v polovině patnáctého století umučit v arabském zajetí, aby ušetřil křesťanské město Ceutu před zkázou. Proto je zde princ od začátku do konce „svatý“. Proto je boj proti Maurům ve jménu křesťanského Boha „svatý“ a nezpochybnitelně posvěcený. S tímto pohledem může současné divadlo jen těžko souznít – nebylo o čem hrát, nebylo by možné pokládat (si) otázky. Pro inscenaci bylo třeba postavu „ušpinit“ a zpochybňovat, nalézt jeho slabiny, které vedou k fanatismu, jímž přebíjí pochyby. Vyobrazit jeho pýchu, aby se mohl postupně stát pokorným. Aby jeho vidění života jako vlčích máků, které „narodí se za svítání, / když den umře, umřou taky“ bylo nejen řečené nebo ukazované, ale především jevištní existencí prověřené. Jedině tímto procesem zpochybňování (a ověřování zároveň) lze pak s Calderónem vyslovit Fernandova závěrečná slova o zlu, které „se jenom zdá být věčné, / to jen když jsme úpěli, / zdálo se být nekonečné“.

Čechovovy tragikomedie bývají s oblibou hrány stále znovu a znovu. Jejich nadčasový potenciál totiž umožňuje stále nová a nová „čtení“ hry, aniž by bylo třeba významněji zasáhnout do jejich stavby. Višňový sad je hořce komickým střetem lidí různých generací a mentalit: půvabná, noblesní, avšak vnitřně zraněná Raněvská se starosvětským bratrem Gajevem, zemitý, dravý a podnikavý Lopachin, mladičká a naivní Aňa a věčný student Péťa Trofimov... Jedni o višňový sad přicházejí, jiný ho získává, a další se chtějí od všeho odpoutat. Všechny a také mnohé další – Charlottu, Varju, Duňašu, Jepichodova, Piščika, Jašu, Firse – trápí obyčejné lidské starosti i takřka existenciální otázky zároveň. Všichni hledají smysl života a existenční jistotu v měnícím se světě, symbolizovaném prodejem starousedlého panství, a samozřejmě také, a to především, lásku. Co kdo ztratí a co kdo získá? A neztrácí-li ten, kdo získal a nezískává-li ten, kdo ztratil? Kolotoč lidských charakterů, které skýtají skutečný herecký koncert, uvidíte v novém překladu a v režii hostující Oxany Smilkové. Hrají Anna Pospíchalová, Tomáš Šulaj, Pavel Majkus, Tereza Novotná, Jitka Josková, David Janošek, Josef Kubáník, Monika Horká, David Vaculík, Vladimír Doskočil, Alžběta Kynclová a David Vacke.

Furiantství není gesto - je to vrozená vlastnost, podstata bytostně české existence, postihující jeden z rysů naší národní povahy. Jak to u nás doma vypadá a o čem všem jsme schopni se pohádat – to věděl Ladislav Stroupežnický už v roce 1887 a od té doby se mnoho nezměnilo. V idylické jihočeské vesničce bublají vášně, nenávist i ambice, ale také nevděk k těm, kteří nasazovali svůj život ve válce. Začíná se psát latinkou namísto kurentem, kdosi neznámý hrozí žhářstvím a ve vesnici zuří boj o ponocenský kožich. Místní zastupitelstvo je v rozkolu, jeden je pytlák, druhý karbaník... Otázka, kdo má větší grunt, se po více než sto dvaceti letech stala věčnou otázkou českého veřejného života. V klasické české hře v rolích typických čecháčkovských figurek uvidíte Stanislava Gerstnera, Františka Mitáše, Annu Bazgerovou, Jakuba Škrdlu, Josefa Staru, Martu Ondráčkovou, Vladimíru Čapkovou, Lukáše Matěje nebo Jana Kováře, Zdeňka Dryšla, Lucii Sobotkovou-Štorkovou, Josefa Kunderu, Taťánu Schottnerovou, Terezu Otavovou, Lenku Schreiberovou, Kryštofa Čeřovského, Petra Soumara, Zdeňka Stejskala, Milana Šindeláře, Ondřeje Šípka a další. Inscenaci připravil režisér Petr Palouš.