Premiéry

Dramatizace románu Darda spisovatelky Ireny Douskové, v hlavní roli s Bárou Hrzánovou, je první z novinek, které připravilo v sezóně 2012/13 Divadlo Na Jezerce. Barbora Hrzánová si znovu zahraje postavu Heleny Součkové, která byla v inscenaci Hrdý Budžes žákyní základní školy a v Dardě je jí přes 40 let. V adaptaci závěrečné části volné trilogie knih o Helence Součkové čas železnou oponou trhnul, takže žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme nyní jako vdanou ženu, matku dvou dětí. Ačkoli se dobové kulisy proměnily, na lepší svět to kupodivu zase nevypadá. Namísto krize normalizace je tu krize středního věku. A když už krize, tak pořádná. Přichází totiž jedna darda za druhou... Režie Dardy se ujal Arnošt Goldflam. Představení bude plné humoru, kterým možná překrýváme svůj smutek. Kromě neodmyslitelné Báry Hrzánové diváci uvidí Lenku Vlasákovou, Miluši Šplechtovou, Petra Vacka, Jana Hrušínského, Rostislava Nováka st., Martina Sittu a Michala Kerna.

Politika přestává existovat, existuje jenom zájem. A kam se ztratil náš zájem? Ten se proměnil v pasivitu – absolutní nezájem. Demokracie je diskuse. Symptomem nemocné společnosti je nemocná diskuse. Braňo Holiček spolu s herci připravil experiment, který zkouší, kam až lze zajít nejen s divákovou, ale i obecně lidskou trpělivostí s tím, co se současně děje a čeho jsme každodenně svědky. Účinkují Petr Vršek, Daniel Šváb, Barbora Vyskočilová, Jakub Slach a Petr Hojer.

Freda Ebba a Johna Kandera (hudba a texty písní) české publikum dobře zná z četných domácích produkcí jejich činoherních muzikálů, Cabaret a Chicago. Ve STEEL PIER si přizvali ke spolupráci Davida Thompsona (libreto), Susan Stroman (choreografie) a Scotta Ellise (režie) a uvedli jej v broadwayské premiéře v Richard Rodgers Theatre v roce 1997. Dílo zpracovává po svém fenomén amerického snu a celé také mezi snem a realitou varíruje. Více než jako muzikál jej tvůrci inscenují jako zdánlivě oslnivý příběh účastníků tanečního maratonu, pod kterým se rozkrývá dramatická realita jejich vlastních pravd a doby ekonomického propadu. Neobvyklému mezinárodnímu týmu tvůrců konvenuje v našich podmínkách neobvyklá kombinace českého libreta s původními anglickými písňovými texty. Taneční maraton na STEEL PIER uvidíte jako jedni z prvních diváků v kontinentální evropské premiéře. Ocitáme se v prostředí, které současně zosobňuje show business a reálný život. Účastníci tanečního maratonu tancují dnem i nocí pouze s patnáctiminutovými pauzami na odpočinek nebo na jídlo. Původně skvělý nápad vydělat si tancováním se postupem času stává fyzicky i psychicky vyčerpávajícím kláním. Z muzikálu s příjemnou taneční hudbou se stává hudebně taneční drama. STEEL PIER je Amerika, kde je všechno možné a všechno se může stát, pokud máte kuráž a výdrž, můžete se dočkat svého snu. Kon­trast hospodářské krize v prostředí zábavního podniku navíc skýtá příběhy svých aktérů, balancujících mezi reálným životem a di­vadlem, mezi nadějí a beznadějí. Hlavní hrdinkou je Rita Racinová, kdysi hvězda vaudevillového divadla Orfeum (Orpheum Circuit), kterou jako první políbil pilot Lindbergh vzápětí poté, co v roce 1928 jako první přeletěl Atlantický oceán z Paříže do New Yorku. Stává se již poněkolikáté účastnicí tanečního maratonu, využívaná svým manželem coby hlavní atrakce. Hodlá ukončit tento svůj životní styl (maraton) a začít jiný nový život. Objevuje svobodu, o níž se domnívala, že je pouhou iluzí, prostřednictvím svého tanečního partnera. Jejich kratičký společný příběh má nádech romantického snu a je současně zásadní oporou pro její konečné rozhodnutí. Volí únik a šanci na změnu, přestože neví zcela přesně, kam jde...

Světoznámý muzikál podle románu Nikose Kazantzakise plný rozpáleného řeckého slunce a lidskosti je dílem autorů muzikálů Cabaret a Chicago. Zorba je prostý venkovan. Ale všechno co prožívá, prožívá naplno. Lásku, smrt, přátelství, štěstí i nepřízeň osudu. Zkrátka chce žít a dokázal by pro život i zemřít! Příběh o řeku Zorbovi napsal řecký spisovatel Nikos Kazantzakis ve čtyřicátých letech a román, který vyšel v roce 1946, si brzy získal oblibu na celém světě. Je to vzpomínka na blízkého člověka, kterého jste potkali před mnoha lety a který vám razantním způsobem proměnil život. Převrátil žebříčky hodnot a vryl se nesmazatelně do vaší paměti. A takový byl skutečně Zorba. Ten divadelní i ten reálný, kterého Kazantzakis skutečně potkal někdy v roce 1916, kdy spolu těžili lignit. Kdo to je Alexis Zorba? Člověk volný jako pták. Milovník – života, žen, dneška. Člověk, který věří – především Zorbovi. A v Zorbu. V režii umělecké šéfky Hany Mikoláškové se představí celý soubor zlínského divadla v čele se vzácnými hosty Zdeňkem Junákem nebo Dušanem Sitkem v titulní roli.

„…Kdo pil, umřel. Kdo nepil, umřel taky…“ Máte rádi Kolalokovou limonádu? Anebo whisky, to je Vaše gusto? Když v baru „U spokojenosti kaubojovy“ houstne dým, objeví se on, srdce dam šampión – Limonádový Joe. Pokud nosíte kolty proklatě nízko a máte dost odvahy na dostaveníčko s drsnými muži a smyslnými ženami v arizonské prérii, která nikdy není bez mrtvol, na vlastní kůži budete moct zjistit, že nakonec vždycky zvítězí láska. To je tutovka. Protože nezáleží, jestli máte mateřské znaménko v podobě kakaové skvrny velikosti mexického dolaru. Divadelní inscenaci populárního první a zatím jediného českého hudebního westernu připravila režsiérka Natália Deáková. Do slavné řady představitelů titulní postavy vystupuje Václav Šanda. Dále účinkují Petr Halíček, Ivana Nováčková, Dagmar Teichmannová, Petr Bucháček, Miroslav Babuský, Roman Teprt, Milan Koníček, Martin Hrubý, Petr Prokeš, Michal Kopčan, Jakub Šafr, Lucie Matoušková, Eva Reiterová a Karolina Frydecká.

HaDivadlo uvede mírně kontroverzní hru jednoho z nejznámějších německých dramatiků současnosti. Eva a Martin se právě vrátili z dovolené domů. Něco tu ovšem nehraje: jak to, že není zaplacená elektrika a odkud se vzal tenhle květináč? Je tohle vůbec náš byt? Bohužel není. Už ne. Kamarádi Kamila a Jan, kteří měli občas přijít zalít kytky, se totiž v jejich bytě jednoduše zabydleli. Počáteční nemilé překvapení se čím dál víc komplikuje, vyhazuje protagonisty hry ze všech zaběhnutých kolejí a doslova jim bere půdu pod nohama. Tato tragikomedie o neuchopitelnosti reality a identitě člověka je v pravém slova smyslu vyjádřením onoho post-stavu, v němž je znejištěno vše a ti, kteří do hry vstupují, si nemohou být jisti naprosto ničím. Iluze poznatelnosti světa i sebe sama, stejně jako formální struktura hry, je důsledně rozbíjena. Situace je o to komičtější, že se odehrává na půdorysu komorní „pohovkové komedie“ o dvou spřátelených manželských párech, které se setkávají v obýváku jedné z rodin. Nečekané zvraty v průběhu dramatu jsou zábavnou hříčkou, mnohem spíš ale vypovídají o naší slepé vrženosti do nepoznatelného, tajemného post-světa nejasných hodnot, který se rozpadá pod našima rukama. Jak z toho ven? Perplex Maria von Mayenburga uzavírá volný triptych inscenací her nejvýraznějších autorů současné německé dramatiky, v jehož rámci byly v HaDivadle uvedeny hry Holubi Davida Gieselmanna a Porucha Falka Richtera. Zároveň odkazuje k inscenaci Tvář v ohni z roku 1999, kdy HaDivadlo uvedlo tuto von Mayenburgovu inscenaci v české premiéře v režii Jiřího Pokorného. V inscenaci Perplex uvidí diváci Martina Siničáka, Evu Novotnou, Jana Lepšíka a Kamilu Valůškovou. Režie se ujal stejně jako u inscenací Holubů a Poruchy Marián Amsler.

Pokud jde o hru Dům čtyř letor, navazuje v ní Nestroy na nejlepší tradici vídeňského lidového divadla, která byla zejména ovlivněna italskou komedií dell´arte. Nestroyovými hrdiny jsou rentiéři, bohatí soukromníci, jejich neprovdané dcery, jejich služebnictvo i drobní živnostníci – a ačkoliv je těmto postavám více jak sto let, jsou to i dnes charaktery zcela současné. V komedii Dům čtyř letor si Nestroy dovolil rozkošnou a velmi zajímavou typologizaci hlavních postav tím, že jim přisoudil čtyři hlavní temperamenty. Jeho zcela osobitý pozorovatelský a dramatický talent byl tímto zadáním jasně usměrněn: každá ze čtyř domácností třímá prapor jedné z letor – máme tu veselé a činorodé sangviniky, choleriky, rozčilující nejen sebe, ale i své okolí, melancholiky, kteří pokud zrovna nějakou tragédii nežijí, tak ji alespoň zpětně prožívají, nebo jsou v očekávání další; a konečně se ve hře setkáme i s flegmatiky, kterým je, jak známo, vše jedno. Základní zápletkou komedie je situace, kdy se každý syn chce oženit s jednou ze svých sousedek (a zároveň se sestrou nápadníka své sestry) a ve svých námluvách se chová výhradně dle předepsané povahy, tedy letory. Nestroy z tohoto zadání vytvořil nesmírně zábavnou komedii, ale zároveň dal inscenátorům trochu složitý oříšek k rozlousknutí, který je ještě ztížen tím, že diváci do jednotlivých domácností nahlíží současně... V režii Pavla Šimáka hraje téměř celý soubor Divadla Na Fidlovačce. Kdo kým bude: sangvinici - Václav Svoboda, Nina Horáková, Vítek Rohr a Dalimil Klapka; melancholici - Pavel Nečas, Marie Doležalová, Ondřej Brousek a Břetislav Slováček; cholerici - Zdeněk Maryška, Barbora Mošnová, Lukáš Rous a Miloš Vávra; flegmatici - Ctirad Götz, Vanda Chaloupková, Denny Ratajský a Ladislav Trojan. Postavu Vykuka si zahraje Matěj Kužel a Hucipuce Lukáš Pečenka. Služku Izabelu pak Iva Pazderková.

Dlouho očekávaná premiéra naší první scény je tu. David Radok, česko-švédský divadelní režisér, přijal nabídku činohry ND. K inscenování si vybral méně hranou Shakespearovu tragikomedii o světě, v němž se rozpadají všechny lidské ctnosti, hodnoty a city. Kde všechen smysl lidské existence uznávaný a vyznávaný se proměňuje v nesmysl. Jako by nikdo nevěděl proč, jako by nikdo nebyl schopen zastavit rozpad světa. Shakespearovo dílo nabývá dnes na nečekané síle a v Davidu Radokovi nachází vynikajícího tvůrce. V titulních rolích uvidíte Jana Dolanského a Kateřinu Winterovou. Dále hrají Karel Dobrý, Petr Pelzer, Martin Pechlát, Jan Bidlas, František Němec, David Matásek, Vladislav Beneš, Jiří Černý, Vladimír Javorský, Martin Hofmann, Petr Motloch, Alois Švehlík, Sabina Králová, Jan Hartl, Petra Špalková a Oldřich Vlček.

Jihlavské Horácké divadlo uvádí dramatizace novely, kterou proslavil oscarový film Jiřího Menzela. Tragikomedii tělesného a lidského dospívání Miloše Hrmy na malém středočeském nádraží v době války. Příběh se odehrává v období protektorátu. Předlohou se stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov a zážitky Bohumila Hrabala z nádraží v Kostomlatech nad Labem, kde na konci války zastával funkci výpravčího. Na pozadí těchto historických událostí se hlavní hrdina Miloš Hrma po prvním sexuálním nezdaru pokusí o sebevraždu – naštěstí také neúspěšně. Z psychiatrické léčebny se vrací na nádraží, kde předtím pracoval. Jinak poklidnou atmosféru provinční stanice narušují erotické hry výpravčího Hubičky (slavné filmové razítkování pozadí telegrafistky Svaté), zejména však průjezdy „ostře sledovaných“ německých vlaků se zbraněmi, vojáky a municí. Milošovo osobní trauma překonává tajemná Viktorie Freie, odbojářka, která na stanici přinese nálož k likvidaci německého transportu. Miloš zbavený svého problému ztrácí zábrany a zachová se jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu vlak, který veze zbraně. Při této amatérské diverzní akci však zahyne. Na malé scéně divadla hrají Jan Kovář, Josef Stara, Milan Šindelář, Anna Bazgerová, Vladimíra Čapková, Lucie Sobotková-Štorková, Marta Ondráčková, Kryštof Čeřovský, Zdeněk Stejskal, Josef Kundera a Eva Kaplerová. Režisérem inscenace je Pavel Palouš.

Divadlo Cylindr, které je kmenovým souborem Divadla Kampa, připravilo pohádku tentokráte z vodnického světa. Ale nebojte se, nikdo se neutopí. Všechno dobře dopadne, neboť láska přece vítězí. Podle staré pražské legendy žije v potoce Čertovka (který teče v těsné blízkosti divadla) vodník Vrbina. Chcete se s ním setkat? Tak si přijďte poslechnout jeho vyprávění o velké lásce sirotka Aničky a mladého vodníka Vlnky, také o zlé tetě a kouzelném puškvorcovém elixíru. V režii Ivety Duškové hrají Kamil Švejda, Agáta Dušková nebo Klára Jakubová, Pavla Drtinová nebo Ludmila Hroudová a Pavel Kryl. Na kytaru doprovází Jana Steidl-Kindernayová.

Molièrův Don Juan vstoupí na jeviště Východočeského divadla. Komedii velikána světového divadla o člověku, který překračuje všechny hranice, pohostinsky režíruje Kateřina Dušková. Don Juan je vášnivý svůdce žen. Všechny úspěšně dobývá, všem slibuje manželství, ale žádné nedokáže zůstat věrný, neboť ho „uchvacuje krása všude, kde na ni narazí“. Vždyť v ničem nemá nikdy dost! Užívá si života bez výraznějšího cíle, uspokojuje jen své potřeby, na druhé se neohlíží. Překračuje další a další morální hranice, až se stane i pokrytcem, aby mohl skrývat své přečiny za rouškou zbožnosti a počestnosti. Ale ve skutečnosti na nic nevěří, jen „že dvě a dvě jsou čtyři“. Nedá ani na naléhání zneužité Elvíry, otce Dona Louise ani sluhy Sganarela, aby se napravil a zachránil se tak před svou zkázou. Legendární postava Dona Juana prochází mnoha díly významných tvůrců. Vévodí jim právě vrcholná Molièrova komedie. Její kvality dokazují, proč někdejší oblíbenec krále Ludvíka XIV., ale zároveň trn v oku mnoha mocných a vlivných, které popuzoval otevřeností svého líčení všech nectností společnosti, patří k největším autorům všech dob. Jeho komedie jsou stále aktuální, obsahují věčná témata a postavy, které se vyskytují i dnes, všude kolem nás – a mnohými z nich také sami jsme. Titulní roli vášnivého svůdce žen ztvárňuje Ladislav Špiner a Juanova věrného sluhu Sganarela hraje Petr Borovec. Dále hrají Petra Janečková, Zdeněk Rumpík, Petra Tenorová, Josef Pejchal, Martina Sikorová, Martin Mejzlík, Radek Žák, Jan Hyhlík, Václav Dušek a Jan Musil.

Komorní komediálně laděná hra kanadského dramatika Johna Murrella Ještěrka na slunci zachycuje dny na sklonku života herečky Sáry Bernhardtové, legendy francouzského divadla, ve společnosti jediného muže - oddaného tajemníka - Georgea Pitoua. Groteskní i jímavé rozhovory již nemohoucí a nemocné Bernhardtové s Pitouem, který trpělivě snáší její rozmary i hašteřivost, otevírají nejen poutavý pohled na svět přelomu 19. a 20. století, ale především do osamělé duše velké osobnosti světového divadla. Inscenace je krásnou příležitostí pro Hanu Maciuchovou. Jejím partnerem na jevišti bude Jaroslav Satoranský. Režíruje Jana Kališová.

„Shakespearův verš – láska je plná nesrovnalostí – můžeme vztáhnout na všechno živé, aniž tím život usvědčujeme z bezcharakternosti,“ říká Josef Topol a bezezbytku to platí o hlavních hrdinech jeho pozoruhodné a slavné hry Kočka na kolejích. Setkáme se s nimi jedné letní noci, kdy při návratu z výletu čekají na zapadlé zastávce na vlak. Stěhovák Véna a servírka Évi. Vytržení z běhu času je vede dál a dál v mapování jejich dlouholetého vztahu. Stačí jeden krok ve tmě a může zvítězit láska, ale také i nepojmenovatelná úzkost. Inscenaci, která bude uváděna v komorním prostoru tzv. nové zkušebny DnV, připravil režisér Michal Pavlík. Dvě krásné role si zahrají Jana Stryková a Pavel Batěk. Vychutnejte si hru plnou napětí, i když děj je minimální.

Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & DAMÚZA uvádí hypnotickou hlasovou a zvukovou vlnu v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské, jež se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Nový multižánrový projekt vysoce oceňovaného uskupení Spitfire Company tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Věnováno Muhammadu Alimu a všem bojovníkům kolem nás. Za konceptem projektu stojí režisér Petr Boháč. Premiéra se uskuteční 29. listopadu v trutnovském Divadle UFFO, v Praze se "One Step Before the Fall" poprvé představí 2. prosince v Experimentálním prostoru Roxy/NoD.

Na scéně divadla Ponec bude uvedena nová choreografie předního českého tanečního souboru NANOHACH s názvem Orbis pictus. Michal Záhora se na jevišti představí po dvouleté taneční přestávce, během které se primárně věnoval vedení pražské Konzervatoře Duncan centre, které je ředitelem. Celovečerní taneční duet, inspirovaný Červenou knihou Carla Gustava Junga, dekonstruuje přirozenost lidství pomocí vědomých i nevědomých binarit. Inscenace Orbis pictus je introspektivní taneční poutí, která si pohrává s obrazy kolektivního nevědomí. Choreografie eskaluje intenzitu sdělení za pomoci minimalistického scénografického pojetí. Výrazovost prostředků vychází primárně z možnosti využití vlastní tělesnosti, a to bez potřeby vizuálně diváka zahlcovat nadstavbovými dekoracemi či efekty. Spolu s Michalem Záhorou účinkuje Lenka Bartůňková.

Poetická revue, pár dobrejch fláků od Pepika Kajnara... Představte si, že vejdete do kostela plného krásných fresek a o jejich autorovi nevíte nic. Nevíte, kdy žil, nevíte, jaké měl problémy, jakou měl politickou příslušnost a jak se na něm doba podepsala. Jen se obdivujete jeho nádherným obrazům. Právě tak se tvůrci tohoto poetického kabaretu chtějí setkat s (nejen básníkem) Josefem Kainarem. Nebudou zkoumat jeho život v problematické době, jenom strávíte večer s tím nejkrásnějším, co po něm zbylo, s jeho texty, básněmi a písněmi. Setkání s nimi by přitom pro diváky nemělo být jen zážitkem literárním, ale také zážitkem jevištních i výtvarných metafor. Hudební stránku budou tvořit Kainarovy původní písně i jím otextované skladby jiných autorů od renesančních přes swingové a jazzové evergreeny až k písním Vladimíra Mišíka. A do tohoto poetického světa proniká okolní brutální realita v podobě první české absurdní hry - Kainarova Ubu se vrací. Komorní inscenaci, která navazuje na tradici divácky velmi oblíbených kabaretů v Divadle v Dlouhé (tento je v pořadí již čtvrtý!), připravil režsiér Jan Borna ve spolupráci s Miroslavem Hanušem. Účinkují Michaela Doležalová, Ivana Lokajová, Lenka Veliká, Martin Veliký, Peter Varga, Martin Matejka, Pavel Tesař, Čeněk Koliáš, Jan Meduna, Miroslav Hanuš, Milan Potoček a Kateřina Jirčíková.

Ve Švandově divadle ožije netvor...v thrilleru, který je původní adaptací klasického hororového románu autorky Mary Shelley z 19. století. Téma, které už sto let fascinuje filmaře i divadelníky, přímo pro ŠD zadaptoval Martin Františák. Sám se také ujal režie inscenace. Frankenstein, příběh psaný na základě sázky, si klade otázku, zda je možné tvořit a nebýt zodpovědný za to, co jsme stvořili... Mladý vědec Viktor Frankenstein překročí ve jménu vědy, pokroku a lidstva (anebo vlastního ega?) hranice morálky i zákona a stvoří člověka. Netvora. Vlastního činu se však zalekne a své „dítě“ odvrhne. Jenže už je pozdě. Netvor spatřil světlo světa a hledá svého stvořitele. Tohle setkání nemůže dopadnout dobře... Netvora ztvární Tomáš Kobr. Vědce Viktora si zahraje Filip Čapka. Dále účinkují Petra Hřebíčková, Stanislav Šárský, Martina Krátká, Patrik Děrgel, Kristýna Frejová a Marek Pospíchal.

Claire trpí netypickou poruchou krátkodobé paměti. Je schopná si zapamatovat pouze události probíhajícího dne. Musí začínat pořád od začátku. Večer usíná s několika vzpomínkami, ale ráno nepoznává ani členy vlastní rodiny. Jednoho rána se ale probudí do světa, který vypadá víc jako obraz v křivém zrcadle, než jako realita. Začíná den plný nečekaných setkání a šílených událostí, který přinese nejen rozluštění tajemství její amnézie. „Kivá cadla! Kivá cadla!,“ křičí jedna z postav hry, která má pro změnu poruchu řeči. Co vidí v oněch křivých zrcadlech? A co v nich uvidíme my!? To se dozvíte, pokud navštívíte v Jihočeském divadle tuto komedii, přesněji zběsilou grotesku s prvky lyrického cynismu, což potěší zejména milovníky „tarantinovského“ humoru. Připravil ji režisér Nikolaj Penev. Hlavní roli ztvární Věra Hlaváčková. Dále hrají Jan Dvořák, Jan Hušek, Daniela Bambasová, Roman Nevěčný, Václav Liška a Taťána Kupcová.

Lakota, intriky, ziskuchtivost, hloupost, pýcha a touha po dobrém společenském postavení, jsou témata, která hýbala společností nejen v době, kdy Molière Pána z Prasečkova psal, ale i dnes. Pána z Prasečkova napsal Molière pro královské slavnosti v Chambord v roce 1669, jako komedii – balet v próze. Autorem hudby byl Jean-Baptiste Lully. I v této komedii vytvořil Molière živý typ přihlouplého, pošlechtěného měšťana, který touží po společenském vzestupu. Ten mu má zajistit sňatek s Julií, dcerou významného šlechtice Oronta. Julie však miluje Erasta. Mladí milenci vymyslí plán, jak pána z Prasečkova před rodiči znemožnit. Autor hudby Vít Zouhar bude vycházet z Lullyho hudebních motivů. Součástí představení bude také malý orchestr. Režisérkou představení je Hana Burešová, která se "specializuje" na objevování her již pozapomenutých. V titulní roli se představí Václav Postránecký. Dále hrají Jana Pidrmanová, Radúz Mácha, Jiří Štěpnička, Ondřej Pavelka, Pavla Beretová, Filip Rajmont a Milan Stehlík.

Marian Palla je všestranným umělcem – prozaikem, básníkem, výtvarníkem, dramatikem, publicistou a recesistou. Jako výtvarník je zastoupen i v Národní galerii v Praze. O povaze jeho tvorby mnohé prozradí už jen tituly prozaických děl, která napsal: Jak zalichotit tlusté ženě, Zameť mou hruď, Zápisky uklízečky Maud... Jeho dílo vyniká osobitým humorem, lehkostí, jiskřivou plebejskostí. Taková je i komedie Sajns Fikšn; kosmická loď, která vypadá jako hospoda, kapitán, který nemá tušení, kam letí a proč, posádka, složená z kosmonautů, kteří vlastně vůbec kosmonauty nejsou, a samozřejmě UFONI... Tato ulítle švihlá komedie je pro ty diváky kteří se nebojí objevovat nový „způsob“ humoru. Na scéně Divadla Jiřího Myrona hrají Tomáš Jirman, Renáta Klemensová, František Večeřa, Jan Fišar, Lada Bělašková, Petr Houska, Alexandra Gasnárková, Jiří Sedláček, Marie Logojdová, František Strnad, Robert Finta a Dalibor Dufek. Režisérkou inscenace je Věra Herajtová.