Premiéry

Chebské Západočeské divadlo uvede současnou britskou komedii mravů o životním stylu dnešních třicátníků, o změnách v pojetí úloh muže a ženy i o tom, co v jejich vztahu naopak zůstává neměnné. Mladí manželé Becky a John se přes léto zabydlují v novém venkovském domě. Ona učitelka angličtiny, on herec, který vymetá reklamy. Ona poprvé těhotná, on celý natěšený. Ona touží jezdit na kole, on hyne hrůzou, že se na něm vyseká. Prázdninová, až komicky idylická atmosféra, začne s příchodem veder nabírat podivný směr. John těhotenství své ženy tak prožívá, že nedokáže myslet už na nic jiného. A nejmíň ze všeho pak na sex. U Becky ovšem hormony pracují přesně opačným směrem... A do toho vodovodní trubky v novém domě vydávají opravdu děsivé zvuky! Hra je poměrně čerstvou londýnskou novinkou (2011). V režii Šimona Dominika hrají Klára Štěpánková, David Beneš, Vladimíra Vítová, Tomáš Kolomazník, Radmila Urbanová a Pavel Marek.

Mladí spolužáci z oxfordské univerzity Charley a Jack jsou zamilovaní až po uši do Kitty a Amy. Touží se co nejdříve se svými láskami zasnoubit. Ale problém je v tom, že jim chybí oficiální doporučení vážené osoby, jak vyžaduje dobová etiketa. Jako na smilování tedy oba čekají na příjezd Charleyho bohaté tety z Brazílie, aby za její pomoci mohli dosáhnout vysněného cíle. Ovšem teta má zpoždění a Jack s Charleym se tak dostanou do svízelné situace, neboť jejich vyvolené již mají každou chvíli přijít! Všichni začnou být natolik netrpěliví, že realizaci odvážného nápadu již nelze odkládat: jejich záchranou se má stát spolužák lord Babberley, který je obvykle „pro každou špatnost“. Když tedy nakonec chtě nechtě svolí, že bude v přestrojení představovat Charleyovu tetu, aby spolužákům pomohl, vůbec netuší, do jak komplikovaných situací ho to přivede. A co teprve, když se pak objeví i skutečná teta! V českém prostředí tato nejslavnější Thomasova hra je doslova stálicí mezi veselohrami na našich scénách. Oblíbenost komediální zápletky se záměnou osob, zvláště pokud jde o nechtěné přestrojení mužské postavy za ženu, je snad věčná! Charleyova teta je navíc jednou z nejlépe napsaných komedií všech dob a patří tak do „zlatého fondu“ tohoto žánru. Skýtá výjimečné komediální herecké příležitosti, a to zdaleka nejen v roli Babberleyho, obsahuje řadu velmi překvapivých situací a kromě výrazného hereckého rozehrávání vtipných momentů vybízí k brilantní konverzaci té nejlepší anglické tradice. Tento titul všem divákům slibuje kvalitní zábavu, a tudíž i možnost osvobozujícího a tolik ozdravného smíchu. V režii Milana Schejbala hrají Petr Borovec, Ladislav Špiner, Jan Musil, Zdeněk Rumpík, Martina Sikorová, Petra Tenorová, Dagmar Novotná a další.

Někdy žijeme svoje životy, jako bychom tu měli být věčně. Ale stačí jeden okamžik - a všechno je jinak. A když už skoro zahlédneme cílovou pásku svého života, všechny věci a vztahy jakoby najednou získaly novou důležitost. Kruh se uzavírá, a stejně jako když jsme byli dětmi, to hlavní je mít někoho blízkého vedle sebe. Poslední kapitola života může být kupodivu tou nejkrásnější a nejopravdovější. Přináší okamžiky, kdy se zajíkáte štěstím a někdy i pláčete smíchy. Marvinův pokoj je příběhem dvou sester, Bessie a Lee. Po dvaceti letech odloučení je sblíží nemoc jedné z nich a prožijí spolu týden, který zásadně promění život celé jejich rodiny. Hrají Karolina Frydecká, Eva Reiterová, Ivo Theimer, Věra Kubánková, Petr Bucháček a další. Režisérkou inscenace je Helena Glancová.

Lidstvo přestalo věřit, že za vším zlem stojí ďábel. Skutečnost je však mnohem horší: ďábel je v nás. A když ne rovnou ďábel, tak alespoň jeho komplic. Kde se v člověku rodí ono potencionálně ďábelské? Dramatizace slavného románu Klause Manna, jenž poprvé vyšel roku 1936, hledá odpověď v sugestivním příběhu talentovaného, leč chorobně ctižádostivého herce, který v pýše a v touze po velkých rolích, v touze po slávě, zaprodá svou duši nacistické moci. Tento herec – Hendrik Höfgen, který na jevišti virtuózně ztělesňuje postavu Mefista, postavu z Goethova dramatu, se nakonec sám stává Mefistem svého druhu. Svůdným, uhrančivým miláčkem, jemuž divadelní i filmový Berlín leží u nohou, ale také zaprodancem svých někdejších ideálů a životních lásek. Mannův Mefisto výstižně zachycuje ty momenty, které setrvale hrozí strhnout moderního člověka do pekla vlastních ambicí a pýchy. Vždyť zaprodat duši je tak snadné. Po Jiřím Langmajerovi a Ladislavu Špinerovi se třetím českým Hendrikem Höfgenem stává Martin Havelka. Inscenaci připravil režisér Petr Kracik.

Pokusní králíci (opět) na Malé scéně ve dvoře v režii Anny Petrželkové. Pokusné králíky Východočeské divadlo uvedlo nejprve formou scénického čtení v rámci cyklu Malé inscenace na Malé scéně. Nyní tato inscenace bude začleněna do standrardního repertoáru divadla. Uvidíte absurdní komedii o nevšední návštěvě indické banky, kde je všechno jinak! Běžná návštěva banky se promění ve zlý sen, i když vše začíná úplně nevinně. Zbohatlík Alain Kraft si jde jako obvykle vybrat peníze, což roztočí kolotoč nedorozumění a podivných situací. Nikdo s Alainem nemluví narovinu. Je až k neuvěření, jaké nástrahy se na něj chystají. Francouzskou banku totiž odkoupila tajuplná banka indická a rázem v ní platí jiné zákony, které jsou pro Alaina značně nepříznivé. Základní situace hry je tedy tak trochu kafkovská. Hlavní hrdina nedobrovolně uvízne v bance, ale ani tato zkušenost ho nedokáže změnit. Thiéry nazírá mnohokrát zpracovaná témata nově, neotřele a v humorném hávu komentuje podstatu světové humanity. Za tuto hru dokonce získal prestižní Molièrovu cenu pro nejlepší francouzskou komedii roku 2009. Hrají Josef Pejchal, Lída Vlášková, Ludmila Mecerodová, Miloslav Tichý a Pavel Novotný.

Po Mrzákovi Inishmaanském a Poláčkových Bylo nás pět se do Klicperova divadla vrací mladý režisér Jan Frič, aby se chopil proslulé poetické novely Viktora Dyka, vycházející ze starodávné legendy o německém městě Hameln. Čeká nás příběh o samotě, okraji lidské společnosti a hluboké propasti. Vyprávění o tajemném muži beze jména (Krysaře ztvární David Smečka), přicházejícímu odnikud a mířícímu nikam. Svědectví o tom, jakou pomstu si zaslouží ten, kdo zradí. Příběh o lásce Agnes. Opatrní a rozšafní občané města Hameln scházejí se v Hospodě u Žíznivého člověka. Propast není pouze propastí, ale je cestou. Pro vytvoření zcela nové dramatizace si režisér zvolil mladého dramatika Ondřeje Novotného, který do Dykova textu zakomponoval i verše českých básníků Ivana Blatného, Josefa Hory a Filipa Topola, a spolu se scénografem Nikolou Tempírem zasadili děj přímo do hospody U žíznivého člověka, „nejslavnějšího a nejoblíbenějšího z toho, co má hanzovní město Hameln“. Tato krčma se stává ústředním prostorem celé inscenace, ne nadarmo píše Viktor Dyk, že „se zde domlouvají obchody i sňatky“. Za barem nestojí nikdo jiný než Filip Richtermoc alias Konrád Röger, nejlepší hostinský v širém kraji, který není jen krčmářem, ale i zpovědníkem a především má těžkou práci udržet si ve své hospodě klid. Hosté Rögerovi, opatrní a rozšafní občané města Hameln, sice pohádali se málokdy a neporvali se nikdy, ale příchod krysaře rozčeřil jejich poklidné životy, a „občané Hameln mají rádi věci jasné“. Nejvíce mají na podivného hosta Krysaře spadeno vychytralí konšelé...

Intermezzo projektu Čapek na provázku. (Vlastně na vodítku.) ŠTĚK-KABARET Jiřího Jelínka a Anežky Kubátové pro štěňata od 3 let i jejich dospělé pejsky. Podvraťácké pohádky pro vážené pudlikum. Jak Karel a Olinka neměli co dělat. Jak si pořídili štěně. Jak ho učili štěkat a další psí kusy. Taky třeba O psím ocásku, O Foxovi, O psích vílách, O dalma-teamu a jiných psech, O pejskovi jako sekačce na trávu, O pejskovi, který rád jezdil tramvají nebo... Vztek-líná pohádka. Prostě psina za všechny dobr-money. Bude to ště-NĚCO! Přijďte do sklepní scény Husy na provázku, bude to "hasky".

Barbara a Jonathan Roseovi, dokonalí manželé, kteří jsou se svými dětmi ve svém dokonalém domě dokonale šťastni. Zdánlivě. Najednou jeden z nich zjistí, že by bylo krásné být sám a chce se rozvést… Za pomoci právníků se tak rozjíždí mašinérie rozvodového řízení, kdy však ani jeden z manželů nechce přijít o krásný dům. Vzájemně si likvidují osobní věci, zabíjejí domácí zvířata, připravují ty nejdrsnější naschvály, neustoupí ani o píď. Drama, a přesto komedie, i když zatraceně mrazivá! Její předlohou je americký román slavného Warrena Adlera. Podle něj také Danny DeVito natočil neméně slavný stejnojmenný film, v hlavních rolích s Kathleen Turner a Michaelem Douglasem. Divadelní podobu této černé komedie pro naše diváky vytvoří hostující režisér Ondřej Sokol, v jedné z hlavních rolí uvidíte rovněž hostujícího Michala Dlouhého. Roli Barbary ztvární Helena Lapčíková.

Marie Stuartovna, skotská a francouzská královna byla dcerou skotského krále Jakuba V. V šesti letech byla poslána na výchovu k francouzskému dvoru a později provdána za králova syna Františka II. Mariina tchyně Kateřina Medicejská tvrdila, že stačí, když se její snacha usměje a všem francouzům se zatočí hlava. Po smrti manžela se Marie vrátila zpátky do Skotska, kde jako mladá katolická panovnice musela čelit militantním kalvinistům a mocné nepřítelkyni Alžbětě I., která vládla Anglii. Marie se provdala za lorda Darnleye a tři měsíce po jeho smrti za hraběte z Bothwellu, podezřelého z vraždy Darnleye. Protestantská šlechta byla pobouřena a v roce 1567 sesadila Marii z trůnu. Ta uprchla do Anglie, královna Alžběta I. jí sice odepřela jakoukoli pomoc, byla ale nucena uznat Mariina syna jako skotského následníka trůnu (po Alžbětině smrti se také Jakub I. stal králem Anglie). Marie Stuartovna žila v Anglii jako zajatkyně. Stále se snažila sesadit Alžbětu z anglického trůnu a zavést protireformaci v Anglii, nakonec byla odsouzena k smrti a popravena. Pro katolické současníky byla Marie mučednicí, pro protestanty svůdnickou intrikánkou. Tento konflikt dvou královen, mimořádně inteligentní a racionální Alžběty a vášnivé a vášně vzbuzující Marie Stuartovny není však výpravnou ilustrací dějinných událostí. Skrze strhující drama dvou odlišných ženských osobností otevírá Schiller téma věčného boje rozumu a citu, vášně a chladnokrevnosti, nemilosrdně odhaluje principy mocenských bojů a ptá se po důležitosti hodnot, jakými jsou čest, odvaha a bezesporu i láska. V režii Kateřiny Duškové hlavní role ztvární Lucie Sobotková-Štorková a Lenka Schreiberová.

Potulní komedianti si dávají do nosu. Známý irský dramatik nás zavede do časů a míst, která už se stávají minulostí; potulní komedianti objíždějí vesnice a jejich největší atrakcí je boxerský ring a v něm jeho hvězda Dean. Vždy někoho z publika vyzve k utkání a buď ho něžně složí, nebo mu dá pořádně do nosu. Jenže pak se objeví jakýsi prodavač jablek a zdá se, že vše bude jinak… Autorův pohled je laskavý, humorný, plný pochopení pro rázovité postavičky, nostalgie po mizejícím světě dojímá. Ovšem Ir se nezapře; tu a tam jde o humor černý… Kromě napínavých boxerských zápasů se můžete těšit i na pěkně propletený milostný příběh. V režii Janusze Klimszy hrají David Viktora, Veronika Lazorčáková, Marie Logojdová, František Večeřa, Vladimír Čapka a Petr Houska. Inscenace bude uvedena v komorním prostoru zkušebny Divadla Antonína Dvořáka.

Zneklidňující drama uznávaného německého autora Martina Walsera řeší otázky viny, a to z pohledu minulostí zdánlivě nezatíženého teenagera. Vztah osmnáctiletého Rudy k otci po odhalení jeho nacistické minulosti kolísá mezi zatracením a pochopením. Smrtihlav je drama o tom, jak rodiče zatají svou temnou minulost a ona padne na hlavy jejich dětí. Strhující rodinné drama s hamletovskými motivy má všechny předpoklady vyprovokovat v lednu diváky k silnému zážitku. Martin Walser (stejně jako v Rakousku George Tabori – Můj boj) patří k nejuznávanějším německým spisovatelům. Jeho hra Smrtihlav kromě napínavých rodinných vztahů otevírá otázku nad úmyslnou ztrátou paměti, se kterou se nevyrovnávají jen Němci! Plný nákupní košík a toaletní papír jsou nám bližší než omyly společnosti. Děti nezodpovědné za činy svých rodičů mohou dnes říkat, že by se zachovaly jinak. Mladý mužský hrdina Ruda Goothein se proto vůči svému otci i vůči své lásce z dětství rozhodne zajít až do krajnosti! Přes sílu nastoleného tématu nepostrádá příběh ironický humor. Právě proto je hra Martina Walsera někdy až groteskním thrillerem, který nás nepřestává překvapovat tím, kam se vyvíjí. Hlavními motivy hry jsou vzpomínky a paměť, a tomu odpovídá i hudba, kterou složil Vladimír Franz. V hlavní roli diváci uvidí Igora Orozoviče. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Antonína Dvořáka v režii Petera Gábora.

Městská divadla pražská na scéně Divadla Rokoko uvedou českou premiéru italské tragikomedie pojednávající nevážným způsobem o věcech velmi vážných. On je uznávaný profesor, kapacita v botanických vědách. Ona je obyčejná italská vdova a navíc jeho sestra, rozhodnutá pečovat o něho stůj co stůj. Jejich soužití není nijak idylické, občas je to pravá „italská“ domácnost, ale zároveň jeden druhého potřebují a péče jednoho o druhého dává jejich životu smysl. Až do té chvíle, než se objeví jiná žena. Vypadá poměrně obyčejně, přichází za profesorem z pracovních důvodů a jeho sestře chvíli trvá, než rozpozná nebezpečí. Netuší však, že příchod bývalé profesorovy studentky a velké lásky s sebou přináší problém mnohem větší než jen znovuvzplanutí starých citů. Nová italská tragikomedie nastoluje nenápadným způsobem ožehavé téma naší současnosti: Máme právo rozhodovat si sami o svém životě a o datu své smrti? Je odchod ze života věcí jedince, nebo je majestát smrti věcí etickou a záležitostí i těch, kteří zůstávají? V režii Viktorie Čermákové postavu botanika Giovanniho ztvární Petr Štěpánek. Další dvě role jsou alternované, čímž Městská divadla pražská sledují jednu zásadní věc; inscenace by měla často vyjíždět do regionů. Botanikovu sestru Rózu si zahrají Jitka Smutná a Dana Syslová, bývalou profesorovu studentku Sibillu pak Evellyn Pacoláková nebo Máša Málková.

Slavná opereta Mamzelle Nitouche (česky "Slečna Netýkavka") vznikla před 130 lety, v roce 1883, jako posměšná parodie na tehdejší bombastickou operní tvorbu. Českým divákům dodnes nabízí výbornou hudbu a libreto, které v překladu a úpravě Oldřicha Nového vyniká nápaditým situačním i slovním humorem. „Mamzelka“ je nejznámější a rozhodně nejlepší operetou skladatele Florimonda Hervé. Dosáhla světového úspěchu a mnohokrát se hrála i v českých divadlech, Hudební divadlo Karlín nevyjímaje. Mnozí máme navíc ještě v paměti film / televizní inscenaci z roku 1977, kde roli Célestina (Floridora) ztvárnil Lubomír Lipský. Příběh o klášterní chovance Denise a Célestinovi, učiteli zpěvu, klášterním varhaníkovi a zároveň operetním autorovi je vtipnou konfrontací tří rozdílných světů: kláštera, divadla a kasáren. Navíc je příběh vtipně „přesazen“ do doby a prostředí, které je všem notoricky známé z filmů o četnících ze Saint-Tropez! Režisér a choreograf inscenace Gustav Skála, dokázal již v roce 2008 vtisknout brněnskému nastudování, z něhož vychází i tato pražská inscenace. Hrají Bronislav Kotiš, Zuzana Benešová nebo Radka Coufalová, Pavla Břínková nebo Zdena Herfortová, Dita Hořínková nebo Pavla Břínková, Marián Vojtko, Tomáš Trapl, Vladimír Brabec, Václav Noid Bárta a další.

Soubor činohry Jihočeského divadla uvede již svou třetí premiéru sezony 2012/13. V historii Jihočeského divadla se Sofoklúv Oidipús stane teprve třetí uvedenou antickou tragédií, po Sofoklově Antigoně (1962) a Euripidově Ifigenii v Aulidě (1997). Na jevišti Jihočeského divadla bude tak inscenován vůbec poprvé. Novorozený královský syn měl zemřít, protože věštba hrozila, že bude-li žít, zabije svého otce a s vlastní matkou bude plodit děti. Bezbranné dítě ale vzbudilo soucit svého kata a místo smrti se mu dostalo něžné péče na cizím královském dvoře. Když dospěl, věštci mu zopakovali děsivou předpověď a on v hrůze prchl před těmi, které považoval za své rodiče. Prchl, aby naplnil svůj osud… Režie se ujal umělecký šéf činoherního souboru JD Martin Glaser, který uvedl, že společně s inscenačním týmem celý rok pracovali na tom, aby našli scénické řešení, které bude odpovídat vnímání a zkušenosti moderního člověka žijícího ve 21. století. V inscenaci Oidipa jsou všechny role hlavní. Všech šest účinkujících herců – Jan Hušek, Věra Hlaváčková, Bibiana Šimonová, Petr Šporcl, Ondřej Volejník a Pavel Oubram - bude přítomno po celou dobu na jevišti; každý ztvární několik postav – bezejmenná čísla i ikonické postavy antické dramatiky. I tento záměr je součástí hledání moderní divadelnosti tohoto klasického textu.

A po letech jsou tu zase! Lewis a Clark, hvězdy amerického vaudevillu z období Zlatého věku komedie. „Slavná dvojice, jejichž dvě jména musíme vyslovit jako jméno jedno. Lewis a Clark jsou víc než dvojice. Jsou to dva vesele zářící paprsky, které splynuly v paprsek jeden.“ Dva komici, kteří celou kariéru bavili společně publikum, jež je vnímá pouze jako dvojici, nikoli jako dvě rozdílné osobnosti, se vzájemně hluboce lidsky nesnášejí. Po letech odloučení a upadání do bezvýznamnosti dostávají výjimečnou možnost znovu společně zahrát v televizní show svůj slavný skeč. Zvítězí profesionalita nad nevraživostí? Podaří se jim comeback? Neil Simon, cenami ověnčený americký dramatik a scenárista, přivedl dvojici těchto směšných a dojemných vaudevillových vysloužilců poprvé na Broadway v roce 1972, a hned s úspěchem – nastudování se dočkalo více než šesti set repríz. Od té doby se hra dožila filmového zpracování, dalších nastudování na Broadwayi a desítek inscenací v celém světě. V Divadle na Vinohradech se Lewis a Clark objevili začerstva už v roce 1973 v interpretaci Vlastimila Brodského a  Josefa Bláhy. Štěpánkova inscenace bavila publikum v nezábavné době řadu sezón. Nyní se Divadlo na Vinohradech ke hře, jež je jeho „rodinným stříbrem“, vrací s novou hereckou dvojicí: Viktor Preiss a Tomáš Töpfer. Dále účinkují Václav Vašák, Lucie Juřičková, Ivana Uhlířová. Režisérem inscenace je Martin Porubjak.

V rámci linie inscenací pro nejmenší diváky připravilo Městské divadlo Zlín v režii Hany Mikoláškové divadelní podobu příhod prvního Človíčka. V této pra-pohádce to neměl ze začátku vůbec jednoduché. Neměl drápy ani ostré zuby, ale protože byl chytrý a statečný, brzy přišel na to, jak v pravěku mezi dravou havětí přežít a jak si najít kamarády, se kterými mu bude veselo. Vyzrál na šavlozubého tygra, našel si věrného čtyřnohého přítele a pro svou milovanou zapálil první táborák a ustlal první postel... Neobvyklou roli prvního Človíčka si zahraje Roman Blumaier. Dále účinkují Radovan Král, Marek Příkazký a Marie Vančurová.

Groteskně ironickou antiutopii o tom, kam může lidstvo přivést korupce a globalizace zločinu, napsal Egon Bondy, otec českého udergroundu, na počátku devadesátých let minulého století a přesto - téměř po dvaceti letech - neztrácí na své aktuálnosti. Hlavní hrdinka Vera se živí jako prvotřídní hacker, jednoho dne ji na tajnou práci najme globální mafiánská firma, čímž se Vera záhy ocitne na seznamu lidí určených k likvidaci. V žánru akčního thrilleru s parodickými prvky vycházejícími z komiksového vyprávění i s prvky politické satiry sledujeme její pokus o únik, který však nekončí dobře. Ale to není na románovém ději podstatné. Zásadní je cesta, kterou hrdinka podnikne, poznává nové lidi a především pak zločinecký systém, na němž jsou založeny celosvětová společnost a hospodářství. Inscenace nechce podat pochmurný obraz pokleslého světa zločinu, v hravé a groteskní formě se trefuje do živého tématu současnosti, jímž je dokonaná fúze zločinu a globální ekonomiky... Hrají Klára Vojtková, Zdeněk Trčálek, Tomáš Šulaj, Jitka Josková, Anna Pospíchalová, Pavel Majkus, Pavel Hromádka, Kamil Pulec, David Vaculík, Josef Kubáník, Monika Horká a Vladimír Doskočil. Inscenaci připravil režisér Jakub Maceček.

Když v roce 2008 Zdenek Merta a Stanislav Moša zahájili svůj poslední projekt, hudební trilogii Osudová komedie, rozhodli se zároveň ono notoricky známé: Peklo – Očistec – Ráj nahlížet zcela nově, vlastníma autorskýma očima. Po hudebním dramatu Peklo, založeném na tezi, že skutečné peklo je schopen vytvořit sám sobě a svým blízkým pouze a jenom člověk, přichází na řadu až kabaretně-pohádkový příběh Očistec. Do nového příběhu nepřecházejí žádné postavy z předchozího dílu, stejně jako se změnil žánr, mění se i prostředí, jazyk i styl vyprávění. Vazba na první část plánované trilogie je pouze tematická. Očistec je podle církevní tradice fáze, v níž se lidská duše osvobozuje od svých pozemských hříchů a zapomíná na veškeré tělesné slasti, aby mohla vstoupit do věčného Ráje. I přes utrpení a trápení, která jsou s tímto stavem spojená, dochází nakonec k naprostému a zaslouženému osvobození. Tento metafyzický stav pojímá naše nová hudební komedie Očistec zcela reálně. Tříčlenná skupina svobodomyslných rockerů se jistou shodou okolností ocitne v jakémsi podivném v klášteře, kde jsou najednou nuceni vzdát se všeho fyzického/pozemského, co dosud považovali za jediný a opravdový smysl svých životů. Deny, Jerry a Bas jsou na toto zvláštní místo uneseni třemi okouzlujícími dívkami, které se je spolu s ostatními členy řádu snaží prostřednictvím přímé konfrontace přesvědčit, že podstatou lidského bytí má být jakési vyšší poslání. V čele s matkou představenou dovolují mniši a mnišky nahlédnout třem „výtržníkům“ do životů těch, kteří svou touhu po tělesnosti, mamonu, či obžerství přehnali a sami za to potom tvrdě zaplatili. V příběhu se tedy setkáme jak s hraběnkou Báthory, tak s Maháradžou z Dhárí či Pepíkem Stalinem a Dolfíkem Hitlerem. Nic ovšem není tak jednoznačné, jak na první pohled vypadá. Ukáže se, že matka představená má se svými ovečkami poněkud pragmatičtější plány, než se na venek jeví, a zachováme pro tuto chvíli jako překvapení, kdo dojde ke skutečnému očištění. Budou to oni tři nevázaní mladíci, nebo nadpozemská bytost Anděla, která dosud nepoznala jiný než klášterní svět? V režii Stanislava Moši hrají Stano Slovák, Jiří Mach, Dušan Vitázek, Jaroslav Záděra, Alan Novotný, Hana Holišová, Andrea Březinová, Mária Lalková, Johana Gazdíková, Zdeněk Junák nebo Milan Němec, Pavla Vitázková nebo Svetlana Janotová nebo Ivana Odehnalová, Markéta Sedláčková nebo Zuzana Maurery, Rastislav Gajdoš nebo Lukáš Vlček, Tereza Martinková nebo Ivana Vaňková, Igor Ondříček nebo Robert Jícha a další.

Nebe nad Berlínem je kultovní film německého režiséra Wima Wenderse natočený v roce 1987. Švandovo divadlo se jím nechalo inspirovat pro vytvoření vlastní autorské adaptace, zasazené do Prahy, konkrétně na Smíchov, ještě konkrétněji na Anděl, tedy na místa, která se mění stejně rychle jako kdysi Berlín a která mají podobně silného génia loci. Nebe nad Berlínem (ve Švandově divadle s podtitulem Nebe nad Andělem – Nebe nad námi – Anděl nad námi) je vlastně pohádkovým příběhem – anděl se v něm kvůli lásce k ženě rozhodne stát člověkem. Očima dvou andělů v něm sledujeme koloběh lidských životů, jednotlivé propletené osudy, které andělé nemohou ovlivnit a hlavně zažít. Až jeden z nich se rozhodne zkusit, jaké to je něco cítit, chutnat, jaké to je milovat. A zjistí, že lidé si daru, který jim byl dán, vůbec neváží, své životy odbývají, věčně si stěžují a trápí se. Hra poetickým jazykem a z nezvyklé, nadzemské perspektivy líčí naše mnohdy směšné a nicotné spěchání a hon za lepšími zítřky, i když vše, co máme, je právě tento okamžik. V režii Petra Štindla hrají Marek Pospíchal, Patrik Děrgel, Zuzana Onufráková, Stanislav Šárský, Ladislav Frej, Miroslav Hruška, Klára Cibulková, David Punčochář, Apolena Veldová, Jaroslav Šmíd a Kristýna Frejová.

Ihned po velmi úspěšné premiéře inscenace „Láska ke třem pomerančům“ se Geisslers Hofcomoedianten vrhli na zkoušení nové hry. Tentokrát se jedná o současné autorské drama Otakara Faifra s původní hudbou Davida Hlaváče a za použití manýristických veršů Giambattisty Marina, nazvané „Polibky“. Premiéra se uskuteční na Malé scéně ABC. Všechny texty jsou volně inspirovány, respektive propojeny poezií jednoho z nejvýznamnějších básníků barokní doby – Giambattisty Marina (1569–1625). Dle jeho sbírky básní dostal název i celý cyklus – Polibky. Původní text, ohromující tím, co si partneři jsou a nejsou schopni říct, se tak dostává do kontrastu se zhudebněnou a vzletnou formálně ohromující poezií. V režii Petra Haška účinkují Ivana Machalová, Martin Bohadlo, Vendula Holičková a na klavír doprovází David Hlaváč nebo Zdeněk Dočekal.