Premiéry

Brechtova politická komedie přivádí na scénu Artura Uie, člověka obratného a všehoschopného. Bohatství už má, takže teď touží po moci. Po moci, která by mu zajistila nerušenou prosperitu. Krok za krokem budete sledovat, jak roste jeho vliv, jak se mu daří manipulovat politiky, korumpovat tisk, policii i soudy a postupně ovládat celou zemi. Jeho vzestup je stále nebezpečnější a nebezpečnější, dá se ještě zadržet? Hra vznikla jako reakce na vzestup moci Hitlera, tato satira však je platná i dnes a v českých reáliích... Inscenace režisérky Martiny Schlegelové je uváděna v limitovaném počtu repríz v Divadelním areálu Bouda na českobudějovickém Mariánském náměstí. V titulní roli uvidíte Tomáše Kobra. Dále hrají Natália Drabiščáková, Václav Švarc, Pavel Oubram, Dan Kranich, Daniela Bambasová, Dana Verzichová, Jiří Untermüller, Tomáš Drápela, René Šmotek, Věra Hlaváčková, Teresa Branna, Martin Hruška nebo Josef Průdek, Daniela Šišková, Jaroslava Červenková, Kamila Janovičová, Jaroslav Kukrál, Jan Čtvrtník, Markéta Vejdovcová a Jan Saska.

BAB CDCD EFEF GG je pevný půdorys, jeviště světa, na kterém se Shakespearovy sonety odehrávají. Láska, smyslnost, stárnutí těla, rozklad, nevěra, žert, slovní hříčka, paradoxy života, čistá krása, nesmrtelnost, milostný trojúhelník, milostný cit k muži i ke stárnoucí ženě; William Shakespeare uchopil upadající sonetovou formu po svém a vtiskl jí věčné a autentické pocity, které prožíváme dodnes, pokud jsme někdy alespoň trochu někoho milovali. Obsah Shakespearových sonetů je natolik výbušný, že byl dlouhou dobu upravován nebo cenzurován. Je skutečným zrcadlem člověka v jeho kráse i slabosti. Inscenační tým s herci Divadla v Dlouhé se pokusí sonety přetavit v divadelní obrazy pomocí hudby, slova a pohybu. Účinkují Eva Hacurová, Marie Poulová, Marie Turková, Magdalena Zimová, Jan Meduna, Pavel Neškudla, Ondřej Rychlý, Jan Sklenář, Tomáš Turek a Miroslav Zavičár. Režie SKUTR.

Láska prý hory přenáší. Ale téhle lásce v cestě stojí mnohem vyšší překážky – společnost a zraněná pýcha. Kateřina a Heathcliff si složili slib na svobodných úpatích Větrné hůrky, kde je vášeň stejně krutá jak severní vítr. Z dětí, které neznají rozdíly, se však stávají dospělí a jejich pouto se oslabuje pod tlakem sociálních rozdílů a falešných představ o štěstí. Když dojde ke zradě, od lásky je k nenávisti nebezpečně blízko. A od nenávisti zpět k lásce se táhne cesta tak daleká, že na její konec dohlédne až oko příští generace. Slavný román Emily Brontë na pomezí milostné literatury, psychologického dramatu a gotického hororu zachycuje příběh dvou generací, které doplácí na jedno spontánní rozhodnutí otce rodiny, ujmout se opuštěného sirotka Heathcliffa. Rodinná sága v sevření věčných protikladů: lásky a nenávisti, svobody a spoutanosti, společnosti se sklony k jednoduchým hodnocením, a přírody, jenž nezná rozdílů. Jsou pohoří, která ani láska nezdolá, a cesta na jejich vršek je neustále ztěžována silami silnějšími než jakýkoliv rozmar větru. Kolik let potřebuje láska, aby si proklestila cestu bodláčím letitých intrik? Jevištní adaptaci připravila Marie Nováková, režisérem inscenace nový umělecký šéf Švandova divadla Martin Františák. Hrají Marie Štípková, Klára Cibulková, Denisa Barešová, Jan Grundman, Tomáš Červinek, Anna Stropnická, Petr Buchta nebo Oskar Hes, Marta Dancingerová, Tomáš Petřík, Matěj Anděl, Matěj Nechvátal a Jan Mansfeld.

"Zrcadlo nemůže odrážet bohy, když se do něj koukají opice." Touto inscenací - divadlem na divadle - kombinující fakta s fikcí, Divadlo v Řeznické provede diváky dobou, která se nazývala "rozvinutý socialismus" a připomene atmosféru a úpadek veškerých morálních, etických i estetických hodnot v celé společnosti a umění nevyjímaje. Hra graduje podzimem 1989 - politická moc v září 1989 je stále ještě v rukou tzv. bolševických aparátčíků. Milouš Jakeš pronesl 17. 7. 1989 svůj slavný projev. V Divadle v Řeznické (klubu SSM) se zkouší americké drama od E. F. Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové aneb Kdopak by se Kafky bál. Zkoušku však přeruší telefonát z ÚV SSM. Klubu-divadlu hrozí zánik a okamžitá likvidace. Divadlo se může zachránit pouze pod jedinou podmínkou - nastuduje agitační sovětskou hru. Jak se kdo k této situaci postaví? A závěr - 17. listopad a celý konec roku 1989 - patří převlékání kabátů, nastupujícím „novým zítřkům“ a ti samí aktéři zvoní klíči a vstupují do Občanského fóra... V komorní inscenaci nastavující zrcadlo šedé prorežimní „umělecké“ produkci, která deformovala vkus a estetiku několika generací, účinkují Henrieta Hornáčková, Vlasta Žehrová, Ondřej Kavan a Ondřej Volejník.

Když před dvěma sty lety napsala Angličanka Mary Shelleyová svůj román o vědci Viktoru Frankensteinovi a jeho umělém člověku, nemohla tušit, jakému fenoménu dává vzniknout. V letošní sezóně vtrhne slavné monstrum i k Bezručům – autorskou variaci na známé téma Frankenstein s herci připraví umělecký šéf Jan Holec. „Naskočte si, půlnoční prohlídka zámku hrůzy začíná... Půlnoční prohlídka zámku hrůzy. Netvor na scénu! Boha nám netřeba. My máme frankensteina! Pokrok nezastavíš, lidské ego taky ne. Hledám lásku, zn.: mám trochu větší hlavu.“ Žánrově překvapivého prozkoumání tématu lidské touhy vyrovnat se Bohu se u Bezručů zhostí Lukáš Melník, Magdaléna Tkačíková, Markéta Matulová, Vojtěch Johaník, Dušan Urban, Ondřej Brett a Jakub Burýšek.

Tento svět rozhodně není v pořádku. V řece plavou divné ryby a nic nevypadá tak, jako v dobách dětství a mládí. Práce pro místního velkodrůbežáře a výrobce prvotřídních hnojiv je pro místní jasnou volbou - koneckonců už dávno žádnou jinou ani nemají. Ondra jezdí s kamiónem po Evropě a vede odhodlaný spolek na ochranu místních tradic. Jeho přítelkyně má jistý delikátní problém, ale velký šéf jí prý s tím pomůže. Ondrův brácha je po uši zamilovaný, Míla by si měl zajít k doktorovi, zatímco malý Kuba už tam byl. Hospodská Anča má ráda zelenou a gumové medvídky, Hela je šťastná, že má aspoň nějakou práci, chlapi v hospodě jsou prostě chlapi v hospodě, nad vesnicí se tajemně tyčí Pavilón C a do Čech prý míří davy migrantů... Nová černá komedie o lidech, kteří to nevzdali, ředitele a uměleckého šéfa Divadla pod Palmovkou Michala Langa poprvé na jevišti v předvečer třicátého výročí začátku Sametové revoluce. Hrají Jan Teplý ml., Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Adam Vacula, Jakub Albrecht, Martin Němec, Milan Mikulčík, Tomáš Dianiška, Anna Bazgerová, Natálie Šilarová, Daniel Krečmar, Pavel Skřípal, Miroslav Hora a Maxime Mededa.

I ve svém posledním dramatu je autor sám k sobě až podpásově ironický, vykresluje sama sebe coby submisivního snílka, kterému se sice podařilo pohnout světem, ale v posledních dnech své epochy už nepohne ani jediným človíčkem. A přitom v centru jeho politiky stál vždy člověk! Ale i v centru politiky jeho nástupců stojí člověk, jen je to člověk s poněkud nižšími, racionálnějšími, uspokojivějšími ideály… Čechovovská tragikomedie nejhranějšího českého dramatika o lidech, kteří míří vysoko, a o těch, kteří z toho vrcholu již nenávratně spadli. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Antonína Dvořáka, v režii Vojtěcha Štěpánka účinkují Jan Fišar, Lada Bělašková, Vladimír Polák, Veronika Forejtová, Vít Roleček, Sára Erlebachová, Tomáš Jirman, Aneta Klimešová, František Večeřa, Vladimír Čapka, Renáta Klemensová, Kateřina McIntosh, František Strnad, Petr Houska a Robert Finta. Hru NDM inscenuje v unikátním propojení dvou dramat, kdy na Havlovo Odcházení tematicky přímo navazuje Gogolův Revizor (premiéra 12. března 2020). Jak to dopadlo s nadějným politikem Kleinem, který v Odcházení přebírá moc?

Poslední román jednoho z nejvýznamnějších polských spisovatelů 20. století vyšel poprvé v roce 1965 a je považován za nejkomplexnější autorovo dílo. Není patrně náhodou, že v letech po jeho vydání byl Gombrowicz opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, i když ji nakonec nikdy nedostal. V roce 1968 mu podle legendy unikla o jediný hlas... Witold, mladý hrdina románu a autorův jmenovec, prchá z dusné rodinné atmosféry ve Varšavě do podtatranského městečka Zakopané a společně s přítelem Fuksem si najmou pokoj v malém rodinném penzionu. Vedro, nuda, erotické snění o dceři domácích a hlavně nález oběšeného vrabce odstartují ve Witoldovi bouři myšlenek, která ho dovede ke snaze vybudovat si vlastní systém, pokusit se najít řád v chaosu skutečnosti, vytvořit si svůj jedinečný kosmos ve světě, ve kterém staré už neplatí a nové ještě nenastalo. Dobrodružná výprava na temnou stranu vlastní mysli vede Witolda ke stále marnějším pokusům vnutit Vnějšku svou vůli. A šílenství číhá za nejbližším stromem… nežije v nás cosi cizího? Gombrowiczův „filosofický thriller“ je znepokojivá četba o světě, který ztratil úběžník a kde má v důsledku toho jakýkoliv čin stejnou, totiž žádnou váhu. Na jevišti Nové scény bude debutovat současný umělecký šéf brněnského HaDivadla Ivan Buraj, autor řady inscenací, ve kterých se snaží reflektovat proměny současného světa a společnosti. Na jevišti Nové scény ND účinkují Matyáš Řezníček, Jan Bidlas, Ondřej Pavelka, Jana Boušková, Jindřiška Dudziaková, Tereza Vilišová, Radúz Mácha, Filip Rajmont, Pavla Beretová, Pavlína Štorková a Petr Reif.

Divadlo Na Fidlovačce uvádí ve světové premiéře dramatizaci knihy Davida Ebershoffa, kterou proslavil stejnojmennný oskarový film s Alicii Vikander a Eddiem Redmaynem v hlavních rolích. Režie se ujal jeden z nejoriginálnějších mladých režisérů současnosti Jakub Čermák a do hlavních rolí obsadil Daniela Krejčíka, Petru Horváthovou, Jiřího Korna a Anetu Krejčíkovou. Příběh z 20. let minulého století. Exploze radosti ze života, která zaplavila Evropu po světové válce, se dostává i do hájemství malé mořské víly a kovového moře. Tuto divokost v sobě má i Greta, dcera amerického velvyslance, talentovaná, ale ne příliš úspěšná malířka. Dívka s nemístným vystupováním si vybere za muže nejúspěšnějšího krajináře té doby, Einara Wegenera. Při práci na potrétu operní divy Greta požádá Einara o pomoc. Udělá si z něj modelku. Netuší ovšem, že rozmotala dávné trauma. Že v nitru jejího manžela žije žena - Lili. A Greta se ve své bezpodmínečné lásce a odvaze rozhodne, že Lili pomůže na svět. A profesor Bolk je připraven...

Dvě sestry, jeden bratr. Ony jsou herečky, on filosof. A nebo možná blázen. Ony moc nehrají: ta mladší nedělá nic, ta starší za bratrem denně jezdí do léčebny. Jak by to vypadalo, kdyby se bratr konečně nechal převézt zpět domů? Pojďme uspořádat velké přivítání! Tři sourozenci jako esence celého světa: drobná soukromá pekla, dávné křivdy, výčitky, stíny mrtvých předků. Silná Bernhardova psychologická hra (známější pod názvem Ritter, Dene, Voss), které se ovšem česká divadla spíše vyhýbají, pro tři mimořádné herce slibuje další možnost, jak pro moderní světovou dramatiku získat i diváky Národního divadla. Režisér Daniel Špinar vybral tuto trojici herců: Zuzanu Stivínovou, Lucii Juřičkovou a Sašu Rašilova. Inscenace bude uváděna na scéně Stavovského divadla.

Po 30 letech od premiéry slavné inscenace Nebezpečných vztahů se opět setkávají tři legendy ostravské činohry. Herci Alexandra Gasnárková, Stanislav Šárský a režisér Bedřich Jansa při novém nastudování Simonovy komedie Hodný pan doktor, kterou činohra NDM uvádí po 41 letech. Tato laskavá komedie vznikla podle povídek A. P. Čechova. Neil Simon je mistrem dialogu, Čechov je mistrem kresby lidského charakteru. Z jejich spojení vzniká devět krásných, zábavných, velmi lidských divadelních anekdot. Muž, který se před vámi za pár korun utopí a je ochoten dát slevu pro skupiny, otec, který chce svému nezkušenému synovi koupit první lásku v bordelu, ve kterém stále pracuje i ta „jeho první”, nešťastník, který v divadle kýchne svému nadřízenému za krk a hrůzou z toho zešílí… S humorem o tragédii života, inteligentně o tom hloupém v nás. V Divadle „12“ dále uvidíte Davida Viktoru, Petra Panzenbergera a Kateřinu Breiskou (dříve Vainarovou).

Paní Swansonová, John Dodge, Policista, Mechanik, Knihovnice, Kosmonaut... Osudy podivínů z městečka Middletown. Z městečka, které je na okraji zájmu - stejně jako každý z nich. Nesou si svůj vlastní tragikomický příběh, který se postupně odhaluje. Mikrosvět malého města pak tvoří metaforickou paralelu celého vesmíru. Křehký i drsný, poetický, ale i komický příběh o samotě a míjení, z kterého mrazí. Autor za text obdržel cenu Hortona Foota pro novou nadějnou americkou hru. Ta měla premiéru v listopadu 2011 v newyorském divadle Vineyard (off-Broadway). Českou premiéru této hry na Malé scéně DJKT režijně připravil Marek Němec. V ústřední dvojici paní Swansonové a Johna Dodge se představí Zuzana Ščerbová a Jaroslav Matějka, v dalších rolích diváci uvidí mimo jiné Janu Kubátovou, Kláru Krejsovou, Kamilu Šmejkalovou a nové členy plzeňské činohry Zdeňka Hrušku, Matyáše Darnadyho a Karla Vondráška.

Premiérou Molièrovy nestárnoucí komedie Lakomec oslaví pražské Divadlo Kalich 20 let svého fungování. V hlavní roli inscenace režiséra Jakuba Nvoty se představí Pavel Zedníček, který v den premiéry oslaví sedmdesátku. Lakomec je jedním z nejslavnějších a nejuváděnějších děl J. B. P. Molièra. Tento mistr francouzské a světové komediografie zachytil v hlavní postavě Harpagona věčné lidské vlastnosti nezdravých tužeb, hamižností, podezíravosti a obav. Strach je to, co nás ovládá a deformuje, pokud mu podlehneme. Molièrův Lakomec není jen tím, kdo nezdravě shromažďuje peníze. Tato vlastnost je jeho chorobou. Lakota je jeho náboženstvím, světonázorem a posláním. Staví na hlavu všechno, co dělá, i vztahy s nejbližšími a dokonce také lásku. Molière Lakomce nevymyslel, zachytil typ, který tu vždy mezi námi byl a nadále bude. Převtěluje se, mění šaty, účes, stranickou příslušnost, sociální původ, ale přesto ho lze najít v každé době, v každém větším společenství. Proto s každým poctivým uvedením této hry vzniká nový osobitý Lakomec, rozšiřující řady těch předchozích. Mnoho skvělých herců se zhostilo této role a na další ještě čeká. V této inscenaci to je právě Pavel Zedníček, jehož komediální mistrovství s nádechem jemné melancholie, smysl pro detail i obrovská energie jsou zárukou dalšího zajímavého pohledu na tento věčný lidský typ. Divadlo Kalich přináší Lakomce současného, bez krajek a paruk, ale s krásou a jiskrou Molièrova jazyka. Oproštěný od kudrlinek nekompromisně nastavuje zrcadlo nám samotným přesně tak, jak to s neskutečnou chutí a odhodláním dělal už sám Molière svým současníkům. V režii Jakuba Nvoty dále hrají Ondřej Novák nebo Aleš Petráš, Marika Procházková, Roman Štabrňák nebo Lukáš Král, Sarah Haváčová, Jana Švandová, Mojmír Maděrič, Kristián Kašpar a Zdeněk Palusga.

Co je s nimi? Mají strach. Strach před čím? O tom nemohu mluvit. Ale dozvíš se to, už brzy. A ty? Ty nemáš strach? Víc, než si myslíš. Chlapec Krabat se na prahu dospělosti ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny. Musí se rozhodnout: Nekonečná moc a její temná síla, nebo zázrak lásky a života? Kterou cestu si Krabat vybere? Otfried Preußler, rodák z Liberce, zpracoval ve své knize starou lužickosrbskou legendu. Vyprávění o souboji čarodějného učně s mistrem má však svoje kořeny ve staré Indii a později se objevuje v nesčetných obměnách na nejrůznějších místech. Jde o nadčasový příběh, metaforu věčného souboje, který svádí každý z nás. Hrají Samuel Neduha, Stela Chmelová, Hana Mathauserová a Hasan Zahirović. Režisérem inscenace je Peter Chmela, který si pro dramatizaci Preußlerovy knihy přizval Jiřího Rotha. Inscenace je doporučena spíše starším dětem (od 11 let).

Miloš Urban je nepochybně jednou z nejvýraznějších postav české porevoluční literatury. Čtenáři milován, kritiky ctěn, jeho knihy jsou překládány do cizích jazyků, natáčejí se podle nich televizní inscenace a filmy… A přesto je Městské divadlo Brno teprve prvním českým divadlem, které získalo práva na dramatizaci jedné z Urbanových próz. Jedná se o román Santiniho jazyk, mysteriózní příběh, který velmi umným způsobem propojuje thriller s mystikou. Reklamní „kreativec“ Martin Urmann dostane ve své firmě nečekaný úkol: objevit univerzální větu, reklamní slogan, který by fungoval za všech okolností a dokázal prodat cokoli. Urmann uvěří – pod vlivem setkání s tajemnou dívkou, která čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelích – že tuto větu lze najít jako zašifrovaný vzkaz v geniálních stavbách barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. Netuší ovšem, že jeho pátrání bude lemováno bizarními vraždami, tajuplnými vzkazy z minulosti a prazvláštní milostnou zápletkou… Vzhledem k blízkosti dvou epochálních Santiniho staveb, v nichž se román zčásti odehrává (Křtiny a Rajhrad), se v MdB stává Santiniho jazyk i poctou brněnskému geniu loci, jako byla v nedávné době dramatizace Skleněného pokoje. Mysteriózní thriller divákům zprostředkují Dušan Vitázek, Petr Halberstadt, Andrea Zelová, Jakub Uličník, Kristýna Daňhelová, Jana Daňhelová, Jan Apolenář, Barbora Goldmannová, Eliška Skálová, Erika Kubálková, Aleš Slanina, Rastislav Gajdoš a Jan Brožek. Inscenaci na Činoherní scéně MdB režijně připravil Sanislav Slovák.

Jedna z nejznámějších Čechovových tragikomedií. Příběh o rodině, o lásce, o planých nadějích a naivních iluzích, o marných útěcích a marných návratech a úmorném životě na ruském venkově v pozici zkrachovalé šlechty. Na statek, který spravuje strýček Váňa se svou neteří Soňou, přijíždí profesor Serebrjakov, Sonin otec a Ivanův švagr, s novou mladou manželkou Jelenou. Svou bezohlednou sebestředností rozčeří zdejší poklidný život. Hodně se pije, ponocuje a pláče. Soňa by chtěla lásku, ale musí dřít do úmoru. Váňa by chtěl lásku, ale obětoval se a vyhořel. Doktor Astrov miluje své ideály a naráží na všeobecnou rezignovanost. A starý profesor, který má osudy svých blízkých v ruce, si vesele parazituje a tyranizuje. Jiskra konfliktu je zažehnuta. Zbraň musí nutně vystřelit. Čechovova autobiografická postava Doktor Astrov zcela současně varuje před ekologickou katastrofou a devastací planety a zatím dojde během jedné noci a dvou dnů k devastaci mnoha lidských duší. To vše nám klasik podává se soucitem i cynickým humorem. V režii Ivana Krejčího hrají Jiří Zapletal, Natálie Holíková, Kamila Sedlárová, Jakub Tvrdík, František Staněk, Josef Čepelka, Lenka Loubalová a Marie Kleplová.

Karel Čapek patří vedle Václava Havla k celosvětově nejslavnějším českým dramatikům XX. století. Svými hrami se s občanskou statečností vypořádával s nejbolestnějšími problémy naší historie i současnosti a lze říci, že byl i vizionářem budoucnosti. Právě v jeho hře R.U.R. poprvé zaznělo dnes celosvětově používané slovo robot. Toto vědeckofantastické drama nastiňuje svět, kdy si roboti, dosud člověku sloužící, uvědomí svou sílu a chopí se moci. Čapkova hra, která měla premiéru již roce 1921, je sondu do světa a doby, kdy umělá inteligence začne ovládat lidstvo, a v dnešním přetechnizovaném světě klade stále aktuálnější otázky. Inscenace v režii Filipa Nuckollse bude uváděna na Nové scéně a uvidíte v ní Jana Maléře, Andreu Mohylovou, Marka Mikuláška, Libora Stacha, Michala Štěrbu, Apolenu Veldovou, Martina Zahálku ml., Miloslava Krejsu, Vladimíra Pokorného a Simonu Rejdovou.

Komorní scéna Aréna uvádí vlastní dramatizaci jediného v úplnosti dochovaného antického románu, který nás napříč staletími bohužel utvrzuje v poznání, že jsme se jako lidstvo nikam neposunuli a stále tápeme ve stejném bludném kruhu přání a tužeb jako naši vzdálení (a často tak vychvalovaní) antičtí předkové. Román Proměny platónského filosofa Lucia Apuleia z 2. století n. l. líčí neuvěřitelné příhody zámožného mladíka Lucia, který se díky své touze po rozmarných dobrodružstvích proměnil v osla... Účinkují Adam Langer, Marek Cisovský, Viktória Pejková, Jan Chudý, Šimon Krupa, Vladislav Georgiev, Tereza Cisovská, Alena Sasínová-Polarczyk, Milan Cimerák, Josef Kaluža, Michal Čapka a Vojtěch Lipina. Inscenaci v ostravské Aréně režíruje Pavel Gejduš.

Možná první román vůbec. Dozajista jeden z největších románů světové literatury. Cervantesův dvoudílný „bestseller“ Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha přesně zachytil nástup evropského novověku, rozpohybované doby, v níž se jediná boží Pravda rozpadla do stovek relativních pravd a touha lidí poznávat a zpochybňovat se obrátila ke skutečnosti samé. Složité, plné rozporů a stále častěji neskutečné. Je Don Quijote blázen, který skutečnost nevidí? Génius, který ji jako jediný dokáže nahlédnout? Levicový aktivista odmítající ji přijmout? Anebo je současník nás, kdo čtyři sta let poté žijeme v době, v níž už – slovy filosofa Baudrillarda – skutečnost neexistuje? Inscenaci, která je současnou variací na známé téma, připravil hostující režisér Jan Mikulášek. V neskutečné diskuzní show o skutečnosti hrají Dušan Hřebíček, Milan Holenda, Ivana Hloužková, Dalibor Buš, Tomáš Žilinský, Sylvie Krupanská, Dominik Teleky, Ondřej Kokorský, Filipína Cimrová, Růžena Dvořáková a Vladimír Hauser.

Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Na podzim roku 2019 se tedy konečně i brněnští diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All. V režii Petra Gazdíka na Hudební scéně MdB účinkují Alena Antalová nebo Markéta Sedláčková nebo Ivana Vaňková, Dagmar Křížová nebo Barbora Remišová nebo Petra Šimberová, Jonáš Florián nebo Marco Salvadori nebo Robin Schenk, Martin Havelka nebo Igor Ondříček nebo Viktor Skála, Robert Jícha nebo Milan Němec nebo Alan Novotný, Jakub Przebinda nebo Tomáš Sagher nebo Oldřich Smysl, Johana Gazdíková nebo Pavla Vitázková nebo Jana Musilová, Lucie Bergerová nebo Radka Coufalová nebo Zuzana Skálová, Marta Matějová nebo Viktória Matušovová, Katarína Mikulová nebo Diana Velčická, Kristian Pekar nebo Libor Matouš, Ondřej Halámek nebo Daniel Rymeš a další.