Recenze

Muzikálovou trilogii posledních čtyř sezón v MDZ dovršil po úspěšném Šumaři na střeše a Muži z kraje La Mancha neméně slavný muzikál Kabaret. Ten prožil svou broadwayskou premiéru v roce 1972 a dočkal se několika přepracování. Režisér Dodo Gombár vyšel při přenesení předválečného smrákajícího se Berlína do záře reflektorů zlínského divadla z poslední úpravy režiséra Sama Mendese z roku 1998 v překladu libreta Jiřího Záviše a překladu textu písní Jiřího Joska.

Úlisný Kabaretiér v růžovém kostýmku (Radovan Král) vítá berlínské publikum v kabaretu, jenž své brány otvírá Němcům, Francouzům, Angličanům, nehledě na politickou situaci třicátých let dvacátého století a postupného rozmachu Hitlerovy moci. O zábavu v kabaretu se starají tanečnice Kit Kat Girls a homosexuální či transsexuální tanečníci Kit Kat Boys. V choreografii Silvie Belákové a sporých kostýmech Michaely Hořejší předvádějí svá taneční a pěvecká vystoupení jak za doprovodu živé hudební produkce umístěné přímo na jevišti (bubeník Kamil Brázdil), tak na reprodukovanou hudbu Johna Kandera. Jaroslav Čermák nechal přední scénu holou pro jednotlivá vystoupení, do zadního prostoru situoval tři vyvýšené místnosti sloužící jako kupé či kanceláře, s nimiž se však v inscenaci dalo pracovat i více.

Ve slavném filmovém zpracování Kabaretu sehráli ústřední dvojici Sally Bowlesové a Cliffa Bradshawa Liza Minnelli a Michael York. Sally Petry Hřebíčkové působí ve své nespoutanosti s životní filozofií „carpe diem“ stejně charismaticky a přesvědčivě jako její filmová předchůdkyně. Nesmělý, až trochu naivní, hlavně však citlivý Clifford (Gustav Řezníček) nezapadá se svým americkým snem o dráze spisovatele do pulzujícího nočního života berlínského podsvětí. S vyhrocující se politickou situací vlivem nabývaní na vlivu národních socialistů se vyhrocují také vztahy – jak mezi majitelkou penziónu Fräulein Schneiderovou (Jana Tomečková) a židem Herr Schultzem (Pavel Leicman), tak mezi Sally a Cliffem. Cliff odjíždí zpět do Ameriky a Sally nadále zpívá berlínským hostům, že život je jen kabaret…

Gombár sledoval nejen linku milostného příběhu mezi Sally a Cliffem, ale v symbolických a okrajových rovinách naznačil také dobový společenský kontext. Na scéně vypomáhají Mickey Mouseové, kteří jako jedni z mála dokázali nahnat strach i samotnému Führerovi. Jako všudypřítomná smrt se dějem proplétá had (Dušan Sitek), následkem jehož uštknutí přítomní v závěru umírají. Fašismus se vkrádá zvolna skrze zmínky o Mein Kampfu až po působivou scénu s nacistickým symbolem orlice, během níž tanečníci pějí píseň o povstání národa s plamenným výrazem zapáleného fanatismu.

Herecký soubor MDZ disponuje pohybově i pěvecky nadanými herci, čehož si je Dodo Gombár vědom a zcela poprávu s tímto potenciálem pracuje. Písničky jako Mein Herr nebo Cabaret v pěvecky výborně zvládnutém podání Petry Hřebíčkové diváka skutečně vtáhnou do atmosféry zábavných podniků 30. let, kde se sice nescházela společenská smetánka, zato se život uměl brát takový, jaký je. Tradice muzikálů se do MDZ začíná pomalu vkrádat a usazovat jako stálý bod repertoáru. Pakliže se i další počiny budou ubírat obdobnou cestou, lze se těšit na další velkou show.

Hodnocení: 70 %