Borovička

Michal Bednář a Vojtěch Vondráček! A neuvěřitelné trojhlasy pana Koniga, slečny Císařové a pana Vondráčka. Už jenom kvůli nim na to stojí zajít několikrát. Nejdu naposledy. Inscenace má velice zvláštní tempo, které určitě nesedne každému a nabízí spoustu klikatých cest, kde se člověk ztratí a neví o čem se hraje. Ale atmosféra to vše drží pohromadě.

Tentokrát jsem se nějak ztratil. I přesto že pan Žáček drží inscenaci zuby nehty s panem Vondráčkem a Vojtěch Hrabák předvádí skvělé kreace, jsem měl pocit vyprázdněnosti tématu. Ale smál jsem se. Určitě to není špatně strávený večer. Jen běžte s kamarádek/kamarádkou a dejte si pak sklenku. Tak jsem to udělal já a vlastně jsme se shodli, že jsme si to nějakým zvláštním způsobem užili.

Nevím přesně za jaký konec. Mě osobně hra dvakrát nesedla. Ale jen ten večer, zpětně se mi přehrává spoustu výstupů. Opět vynikající práce, jen ochuzená o vizuální stránku divadla na Zábradlí. Vše je na hercích. Je to vlastně taková dvousložková inscenace. Herec a text. Nicméně herci textu dali takovou váhu, abych dal 80. Dva Lídři hereckého souboru Miloslav Konig a Vojtěch Vondráček, jako vždy hrají tak, že vám spadne brada. Anna Kameníková velice přesná a pochopil jsem proč. Mladý David Petrželka jde do hry se vším všudy a plnou energií. Jen můj osobní vkus, který si potrpí na vizualitu poněkud strádal. Ale doporučuji.

Mých Top 10 mezi filmy a divadly. Miloslav Konig a Jiří Vyorálek předávají neotřelé myšlenky. Každý herec přináší něco nového. Simona Lewandovská jako pevná Žena. A jako vždy všichni bez výjimky na zábradlí, přesně a jakoby bez práce. Anna Linhartová Kameníková, na malém prostoru rozehrává velké herectví, které s jejím křehkým vzezřením působí až hrozivě. divadlo na Zábradlí má herce, kteří velké role ještě povýší. V tomto případě Miloslav Konig, jindy Jiří Vyorálek, Michal Bednář, nebo Vojtěch Vondráček. A nakonec opět velká poklona Janu Mikuláškovi, který se svým očividně loajálním souborem tvoří velké věci na malém divadle.

Časokryt nabízí mnohovrstevnatý prostor pro myšlenky. A určitě jsem nebyl v sále sám, kdo se ponořil hluboko do sebe. Vojtěch Vondráček, Simona Lewandovská a Kryštof Bartoš působí ohromně sehraně, i přesto, že podle všeho se takto potkali poprvé na jevišti. Určitě bych byl velmi potěšen, kdyby se tato skvělá trojice špičkových herců nepotkala naposledy. Kryštof Bartoš snažící se udržet si rozum, Vojtěch Vondráček jako vždy přesný a fascinující, Simona Lewandovská jako ironizující prvek. Vše s naprostou lehkostí jim vlastní. A nakonec ještě pan Bednář. Pro tohoto člověka mám velikou slabost a opět předvedl vynikající herectví. Děkuji všem!