Ivetta

Klasika, která neztratila nic ze své síly. Témata, která přináší - láska, vina, obětování i odpuštění - jsou nadčasová a bolestně aktuální i dnes. Představení v režii Petra Gazdíka je opravdu nádherné. Důkazem kvality je, že klasický příběh zasáhne diváka i po generacích - krásný, a přitom tak smutný. Herecké výkony jsou "civilní" a snadno uvěřitelné - máte pocit, že nahlížíte do skutečného života na vesnici. V hlavní roli exceluje Alena Antalová, které věříte každé slovo i gesto. Mimořádně věrohodný je Ondřej Studénka jako Laco. Zaujaly i E. Kubálková a P. Vitázková. Vše, včetně promyšlené hudby, chytne za srdce.

Takto vypadá dokonalé představení! Režie Roberta Carsona se stala ikonickou a brněnská scéna to jen potvrzuje.

75% Muzikál Viking je vizuální nádhera s fantastickými kostýmy, scénou a projekcemi. Hudba se velmi vydařila, přičemž nejen píseň "Kdo jsou Vikingové" aspiruje na hit. Herecky excelují J. Mach a D. Vitázek v příběhu plném vtipů a gagů pro celou rodinu. Námět je sice dost divoce překombinovaný, ale v kontextu vikinské historie (ve hře jsou nazváni "Děti jasanu a jívy" ze stejnojmenné historiografie) smysl dává. Hlavní slabinou je upovídanost, textů je tolik, že se občas nedají stíhat, mírné proškrtání by hře prospělo. Přes vysoké nároky na účinkující jde o skvělý vizuálně hudební zážitek, který si rádi zopakujeme, až si vše sedne.

Knižní předlohu miluji, ale toto představení mě bohužel minulo režijně, scénáristicky i scénograficky. Herci bez výjimky výteční - vyzdvihnout musím S.Janotovou, N.Wetterovou, J.Macha, A.Antalovou, A.Gazdíka, E.Studénkovou. Děj se místy vleče bez znatelného posunu, vystřídaný následným rychlým shrnutím a posunem děje různými postavami, které komentují i emoce. Kostýmy jsou krásné, což se nedá říct o květinových tapetách, přítomných v každé scéně - ke konci už to bylo lehce halucinogenní. Milé anglické písně, hra na klavír.

Viděno dvakrát a stále bez dechu. Režie,scéna,kostýmy,hudba,osvětlení, sbory,sólisté na světové úrovni! Minimalistická scéna s využitím projekcí vás vtáhne přímo do krčmy, přístavu i na galeje. Janota jako Valjean překvapuje svou interpretací, stejně úchvatnou jako Gazdík. Vitázkův Javert exceluje a jeho sebevražda patří k vrcholům večera. Slizcí Thenardierovi v podání Slaniny a Matušovové předčí i viděnou londýnskou verzi! Dětské role jsou v MdB vždy vedeny s úžasnou péčí; Zámek v oblacích Emy Musilové vás dožene k slzám a rošťácký Gavroche Tobiase Rohánka je roztomile kouzelný. Nejlepší nastudování, jaké jsme kdy viděli.

Zapomeňte na temného hraběte z Transylvánie - tenhle Dracula vás ukousne smíchy! Představení je neskutečná smršť gagů, kde jeden vtip střídá druhý v závratném tempu. Pouhých pět herců (+ dva zřízenci + dvě loutky) mistrovsky zvládá celou paletu rolí a jejich bleskové přeměny jsou samy o sobě zážitkem. Klasický příběh v komedijním hávu útočí na bránici diváka bez milosti. Absolutní hvězdou večera je Richard Pekárek v roli Drákuly - jeho herecký i pohybový výkon hraničí s genialitou. Občas máte dojem, že skutečně levituje! Všichni herci hrají jako o život a jejich energie je nakažlivá. Nenáročná, svěží komedie ideální pro odlehčený večer.

Představení oslnilo už na začátku svou minimalistickou scénou připomínající chrám. Střídání barev skvěle podtrhovalo atmosféru děje, stejně jako podkresová hudba. Barbora Slaninová ztvárnila Manon s neuvěřitelnou křehkostí a čistotou, její přednes byl jako studánka, jemný a plný emocí. Martin Mihál jako rytíř de Grieux předvedl mistrovský výkon; jeho výraz, intonace i herectví byly v dokonalé harmonii. Prostory biskupského dvora byly pro toto nastudování ideální-hudba a světlo spolu s nádherným textem a hereckými projevy umocnily emoce, které v divácích doznívají ještě dlouho po představení.

85% Silný emotivní zážitek přináší hra, která zobrazuje alzheimerovské problémy na jevišti. Jan Mazák exceluje ve věrohodném ztvárnění člověka, jenž se ztrácí ve své paměti i realitě. Skvěle mu sekunduje Alena Antalová jako jeho dcera Anne-silná, křehká a milující, která divákům ukazuje hranici mezi obětavostí a vlastním zdravím. Hra je výtečně napsaná, a i když může zmatek mezi realitou a zkreslující myslí působit nejasně, tragédie nemoci je zpracována mistrně. Scéna je jednoduchá, ale proměnlivá, podtrhující atmosféru. Menším nedostatkem premiéry bylo ozvučení, kdy některé tišší dialogy nebyly zcela srozumitelné.

Skvěle nastudované, humorné, sexy svižné představení. Scénografie zaujme spoustou triků a bazénem na jevišti. Herecky i pěvecky bavil především Petr Gazdík v roli Darryla van Horna, který pro roli famózně dozrál a je přesně takový, jak si jej 3 kamarádky vyčarovaly. Z čarodějek nejlepší Radka Coufalová v roli Sukie, její setkání s Darrylem byl famózní výkon! Výteční Ivana Vaňková, Milan Němec, Viktória Matušovová, Tomáš Sagher, holčička v podání Karolíny Čtveráčkové. Jediné, co rušilo, bylo při přesunech kulis světlo ze zákulisí, kam bylo dokonce (z 5 řady) dobře vidět.

Emočně silné představení. Super scéna s využitím audio prvků,bravurně využitých v emotivním konci první poloviny. J.Brožek je jednoznačně adept na Thálii! Jeho ztvárnění studenta je top. Ocenění zaslouží všichni herci studentů. Jsou skvělí a postavy dobře napsané. Oproti rodičům, kteří i přes délku představení prostoru tolik nemají. Mimoděk zazní, že Evanova matka s ním žije sama (a jako zdravotnice studuje kursy, aby byla asistentkou advokáta??)Charaktery Connorových rodičů jsou patrné také až ve druhé půlce. Je to nevděčné jak pro hraní, tak zpěv, i tak mě procítěný song Evanovy matky (A. Antalová) ke konci dojal.Kapela skvělá!

Scénář je natolik povedený, že je nemožné hru dobře nezahrát. Nebo je spíš umění zahrát ji, jak by ji zahrál neherec? V každém případě se přímočaré smršti gagů smějete od začátku do konce. Humor je prvoplánový, děj předvídatelný, ale o ten tu tolik nejde. Zkrátka, když se potřebujete maximálně uvolnit, dejte si místo léku tuhle Hru. Kristýna Daňhelová s Martou Matějovou překvapily výraznou komediální polohou. A úleků nad akrobatickými kousky bylo také dost. Pěkné, vtipné, svižné, scéna jako z anglické staré, dobré detektivky. Sázka na jistotu, pokud chcete s kýmkoliv do divadla.

První dojem z oratoria byl jako přesun o desítky let zpět, do snových vizí Švankmajera, říznutého filmovým muzikálem Dva na koni,jeden na oslu. Doporučuji předem informace o "ne/ději" díla. Představení se mi však líbilo - vizuální vjemy nepostrádají krásu,stejně jako kostýmy. Když přijmete odvěký příběh boje dobra a zla, mělo by vás představení pohltit a nechat v zamyšlení. Výtečná křehká Esther Mertová, výborní Dušan Vitázek a Viktória Matušovová i Ondřej Studénka. Jan Apolenář trochu prkenný a zvlášť v prvním dějství místy falešný. Hudba poplatná době vzniku,hlavně ženské party mají něžný/drsný náboj. Chystáme se vidět ještě jednou.

Milá pohádková inscenace, cílená spíš na malé diváky. Dětské výkony obdivuhodné, z dospělých nejvíc zaujal (bohužel příliš mladý) dědeček R. Jícha. Kulisy za mě vtipné, scéna mě vtáhla do doby vzniku knižní předlohy. Bohužel mužské osazenstvo naší divadelní výpravy trpělo nad "infantilním" představením.

Skvělá inscenace. Těžké, depresivní téma se z obsáhlé knihy podařilo přivést rovnocenně na jeviště. Stejně jako u knihy jsem si přála brzký konec všech těch zvěrstev a šíleností, ale zároveň se nedokázala odtrhnout od fascinujícího děje propletenců naší minulosti, který vás do konce představení prostě nepustí. Všichni z početného obsazení byli bez výjimky výteční. Živá hudba minimalisticky podtrhovala všechny ty silné emoce, které představením neskončily, ale pořád rezonují jako otázka nad nepochopitelnou krutostí jedněch a lidskostí druhých. Tohle se opravdu povedlo.

Nádherná scéna, skvělá choreografie.Jednoduchý příběh bez vyloženě hudebního hitu, přesto krásně plyne. Herci v premiérovém představení výteční bez výjimky a Morticia v podání Světlany Janotové je pro mě výkon roku! Její Morticia po jevišti nechodí, ale zvláštně "pluje", všechna gesta, mimika i intonace sledujete s mírným mrazením - zkrátka díky ní si představení vychutnáme ještě jednou. Mile potěšil rošťácký Kryštof Helbich a Tomáš Sagher se svojí písní o Luně zavdával důvod k salvám smíchu i pláče současně. A nesmím zapomenout na kostýmy Addamsovic předků spolu s fantastickým líčením. Povedené představení!

Knižní předloha patří ke stálicím knihovny a často se k ní vracím, proto jsem byla velmi natěšená na divadelní ztvárnění. Asi jsem měla velká očekávání, představení mě příliš neoslovilo. Začalo to minimalistickou scénou, která mi k tomuto snímku nesedla, a bohužel, herci to (s výjimkou výtečného Dušana Vitázka nebo Diany Velčické) nijak nezachraňují. Není jim často rozumět nebo nejsou slyšet vůbec. Postavy nepůsobí věrohodně, dlouhé pauzy v konverzacích i tam, kde o nic zásadního nejde, působí jako výpadky textu. Vyzdvihnout musím krásné kostýmy, které zlepšily výsledný dojem alespoň vizuálně.