Kjell

Četba Alexijevičové je samozřejmě ještě jiný rachot, ale to, co z její knihy převedl na jeviště D. Majling, a způsob, jak se toho chopil celý tým, dělá i z inscenace dost intenzivní a do hloubky se zarývající zážitek. V několika okamžicích přesně vystihuje podstatu, proč se momentálně děje to, co se děje. Bohužel. V neposlední řadě - brilantní herecké výkony všech. Už dlouho jsem si z Dlouhé nevykračoval tak spokojený.

100% jsem nedal jen proto, abych mohl příště přidat, jestli Roman Tomeš přijde ještě s něčím takhle dokonalým. A nejen on. Stejně skvělá Vendula Příhodová, kapela... Moderní divadlo, které má náboj, skvělou hudbu, vtip, emoce. Ta energie mi vydrží ještě dlouho. Poklona.

Klasiku dostanete i bez dobové veteše. Výtvarně dobrý nápad hru posunout do zlaté éry francouzské filmové komedie. Režisér Nvota si na klasikovi neleští ego, ale ctí ho a uznává. Herci mají své role pevně v rukou, vedle jistoty P. Zedníčka vynikají M. Procházková a A. Petráš.

Radost! Radost! Radost! Přesně tolikrát jsem inscenaci viděl a půjdu zase.

Představení Verze mě zatím nikdy nezklamala, berou útokem kvalitní texty. Vždy si odnesete minimálně milý zázitek, nic nespadne pod průměr. Zde určitě nadprůměr! Matouš Ruml dobrá volba, hra samotná též.

Jeden ze životních zážitků.

Po jedničce velké zklamání. Nápad na pětiminutovou skeč, ale ne na celé představení.Jako by autor zapomněl hru napsat. Herci nemají co hrát a ani hudebník Darek Král, vždy taková jistota, nepředvedl nic zapamatovatelného. 20% opravdu jen z úcty k jedničce, tady není za co dávat procenta.

Tak silný zážitek si odnesete z hlediště párkrát za život. A s ním v hlavě pár otázek, které vás budou provokovat, protože jste si až doteď mysleli, že na ně odpovědi znáte. A taky ujištění, že do té doby už se nesmíme nikdy vrátit. A hrůzu z toho, že nedaleko od nás takové praktiky stále zuří. Jo a "mimochodem" je to fortelně napsané (je znát, že i odborníkem), zrežírované a zahrané divadlo.