Marimmk

Loutky dětem, světu mír!

Ve Švandláku jsme občas nakloněni k trapnosti...ale! Klec bláznů je párty roku z Václaváku, všechny holky jsou kočky s nohama až do nebe a já na to půjdu znova a znova povidám!

Mně se to teda líbilo moc! Drsný, přiblblý, vtipný, úchylný, uřvaný, děsivý.

Za mě takový průměr, který málo urazil, moc nenadchnul, a mohl klidně skončit stepováním. Hodně se křičelo, hodně se mlátilo do věcí a vždycky, když začala hra najíždět dobrým směrem, se vše stočilo k nějaké hovadině...ale jeden poznatek přeci jen mám ? prosím, přestaňte hrát dospívající jako nafouknutý blbečky se sluchátkama!!!

Mám pocit, že se míjím jak s redakcí, tak i s diváky. Jabka jsou z filmové předlohy fajnově převedena na jeviště. Černý humor, studená skandinávská scéna a náckové.

Můj oblíbený kousek ve Švanodově divadle. Doufám, že nenastane den, kdy by panu Dlouhému praskla cévka.

Viděla jsem snad jiné představení, než všichni ostatní hodnotící? Za co mě kdo trestá? Resp. viděla...odešla jsem v polovině, poprvé ve své divadelní kariéře, protože hodina a půl utrpení mi stačila. Čeho jsem se nejvíce obávala - tedy českého zpracování úvodní charakteristické písně - bylo nakonec to, co mě bavilo ze všeho nejvíce. Jinak to byla od scény, po herecké i pěvecké výkony bída, bída, bída a slovy kritika: opět jsem trpěl.

První polovina možná bavila víc než ta druhá. Docela vtipná konverzačka se pak přehoupne k vcelku zásadnímu tématu. Tady možná nemám problém se zpracováním, ale s tématem samotným. Trochu bych doufala, že jsme se v téhle oblasti společensky posunuli už natolik, že se nebudeme společně smát různým synonymům homosexuality, i když pointa hry měla na tyhle problémy, doufám, právě upozornit. Za mě nejlepší pan Malý.

Přicházela jsem s očekáváním, které bohužel nebylo naplněno. Proč cirkus? Proč se David Prachař válí na zemi jako Řehoř Samsa a vydává neidentifikovatelné zvuky, které se opakují tak často, že se z nich postupně vytrácí jakákoli serioznost a zůstává jen (trochu směšné) kňučení? A proč je závěrem šílená muzikálová píseň? Otázky mi do dnešního dne zůstávají nezodpovězeny.

Cílem bylo vidět klasickou divadelní řachandu, zasmát se přihlouplým vtipům a opouštět sál s hlavou čistou. To, co jsem ten večer viděla, nemá ale v konkurenci podobně hloupých her obdoby. Ne, že bych je cíleně vyhledávala. Ale to, co jsem musela přetrpět v druhé polovině, se nedá odpustit. Křečovitě jsem svírala sedačku a odpočítávala dlouhé minuty debilních dvousmyslných narážek a předvídatelných záměn.