Pension pro svobodné pány

Inscenace, jíž dominuje naprostá sehranost ústřední trojice Děrgel, Příkazký, Fialová. Především pak L. Příkazký zvládl nastudování nelehké choreografie s přehledem. Jeho ohebnost, navíc jím ještě vtipně prezentovaná, přináší nejvděčnější chvíle představení. Nenápadná režie J. Dulavy, která divákům připravila i několik naoko „mimoděčných“ situací, se soustředila na herce a na vygradování jednotlivých komediálních situací. Dobrý pocit z celku podtrhuje i „nešizená“ výprava. Snad jen závěr mohl být zpracován o něco svižněji a nápaditěji. I tak se však jedná o zábavnou a nepodbízivou inscenaci.

Krejčíkova adaptace O´Caseyho aktovky je spjatá především s Činoherním klubem, podobně jako J. Dulava, tentokrát debutující jako režisér. Ten poetiku ČK v dobrém slova smyslu ctí, víceméně přichází jen s několika inovacemi a nápady. Dobře vedení tři mladí herci v hlavních rolích jsou sehraní, slyší na sebe. Možná se svými předchůdci inspirují, ale dokáží zůstat sami sebou a s plným nasazením rozehrávat situační komiku po svém. Tato produkce se může poměřovat s nekomerčními repertoárovými soubory, a to dokonce i velkorysou a propracovanou výpravou (v zájezdovkách málo vídanou).