Počet komentářů: 0
Nový komentář

Za oponou

Fenomén RENT na tuzemské muzikálové scéně opět ožívá
[vydáno: 30.10.2018]
RENT - jeden z nejdéle hraných broadwayských muzikálů, který disponuje mimořádnou atraktivitou (nejen) pro mladé publikum, je inscenován v Městském divadle Brno v režii Stanislava Moši. Ten se s dílem již profesně setkal, v minulém roce muzikál nastudoval ve Slovinsku (Městské divadlo Ljubljana) s tamními herci.

Jediným autorem jak hudby, tak libreta i písňových textů je Jonathan Larson. Možná znáte tu tragickou historii autora, který v den premiéry, v nedožitých 36 letech, náhle zemřel (disekce aorty, způsobená zřejmě nediagnostikovaným Marfanovým syndromem), a nikdy se tak nedočkal zaslouženého ocenění své dlouholeté práce. Ačkoli jako rozumné se jevilo okamžité zrušení premiéry, herci se rozhodli divákům přiblížit alespoň některé ukázky. Dopadlo to nakonec úplně jinak: inscenace byla herci spontánně dohrána až do svého závěru.

„Kolem autora i muzikálu samotného je mnoho zajímavých okolností. Vydobyl si jedinečné místo na slunci, byť RENT není dílo až tak staré. Kromě toho, že jej provázel ten „bulvární“ fakt smrti autora v den premiéry, proslulost přišla díky tomu, že RENT byl pro mnoho mladých diváků v Americe impulsem, proč na muzikál vůbec chodit. Velké „symfonické“ muzikály je moc neoslovovaly. V tom přichází RENT se svojí hudbou, která je poprocková, velice prokomponovaná, používá neuvěřitelné množství melodií a je velice barevná a bohatá. Táhl nejenom styl muziky, Larson zároveň mluvil jazykem, kterému mladí rozuměli,“ vysvětluje dramaturg Miroslav Ondra, jenž ve svých pečlivě připravených poznámkách našel i neuvěřitelnou statistiku: „RENT se na Broadwayi hrál nepřetržitě po dvanáct let a odehráno bylo 5123 repríz.“

„Historka s nebohým Larsonem má i pokračování v tom, že – někdo to spočítal – by k dnešku bral na tantiémách kolem 800 milionu dolarů,“ podotkl režisér Stanislav Moša.

na tiskovém setkání v klubu MdB
na tiskovém setkání v klubu MdB


Muzikál RENT (jeho název by se do češtiny dal přeložit jako Nájemné) v roce své oficiální premiéry, tedy 1996, bez nadsázky způsobil převrat v dějinách hudebního divadla a dlouhé roky potom ho provázela obrovská popularita, byl několikrát uveden napříč celým světem a v roce 2005 se dočkal i filmového zpracování. A se zpožděním se divadelní podoba muzikálu dostala i k nám. V pražském Divadle Na Prádle se RENT hrál nejprve v angličtině (2013), v českém překladu pak měl premiéru na sklonku roku 2014.

Dojímavý, syrový a mnohdy i surový příběh se odehrává v 90. letech minulého století v East Village, v alternativní čtvrti newyorského Manhattanu v době vrcholící epidemie AIDS, ve společnosti lidí stojících většinou ne vlastní vinou na okraji společnosti. Bohémové, začínající umělci, prostitutky, homosexuálové, bezdomovci a narkomani se navzdory nepřízni osudu pokoušejí protlouci životem a i přes všechny překážky, které jim osud staví do cesty, v sobě nacházejí záviděníhodnou sílu a touhu k životu. Muzikál, ač vypráví o neveselých událostech ze života specifické společenské vrstvy, nabízí strhující pohled na lidský úděl, v němž je nakonec i přes všechny obtíže nejdůležitější láska, touha a víra v budoucnost.

„Tím, že se RENT nebál ukazovat kontroverzní témata jako AIDS, homosexualitu či transsexualitu, svou otevřeností a skvělou rockovou muzikou dokázal oslovit obrovské množství diváků. Z deseti nominací na prestižní Cenu Tony nasbíral RENT čtyři trofeje, získal také šest cen Drama Desk Award a dvě Theatre World Award. Dokonce přinesl svému autorovi i Pulitzerovu cenu, což se za celou dobu existence této ceny podařilo pouze devíti muzikálovým titulům!,“ přibližuje Miroslav Ondra.

V Brně muzikál RENT bude uveden kde jinde než na Činoherní scéně MdB. Zdánlivou nelogičnost Stanislav Moša objasnil takto: „Jsem přesvědčen, že RENT na velké jeviště nepatří. Na Broadwayi se to hrálo v obrovském divadle a myslím si, že ten prostor tamní inscenaci moc nesvědčil (nebo nepomáhal). RENT je kontaktním dílem postaveným na vyprávění s obecenstvem, je to jakýsi druh rozhovoru s diváky, pro správné vyznění musíte navázat s obecenstvem poměrně úzký vztah. RENT, stejně jako v našem divadle uvedené muzikály Imagine This (Představ si) nebo Spring Awakening (Probuzení jara), je dílem, které jde proti srsti a zároveň hluboko pod kůži. Přináší témata nejednoduchá, která ale je zapotřebí ve společnosti komunikovat. Těch témat je spousta… Všechny hlavní figury se vyskytují v nějakých vazbách, ať jde o lásku heterosexulání, homosexuální či lesbickou: všichni hledají naplnění lásky, bez níž považují život za zbytečný, zmarněný, nedostatečný. Tématem je i láska k práci, respektive umělecké tvorbě. Jak asi víte, libreto muzikálu RENT čerpá z autorsko-ideových kulis Pucciniho opery La bohème. Larson si vypůjčil část příběhu, i jména některých figur, a především si vypůjčil „pocit“ mladých lidí ze „své“ doby, v níž se hrdinové ocitají, setkávají se v boji o svou pozici, osobnostní, vztahovou, bojují i o své uplatnění vesměs v umělecké oblasti. Jsou to mladí umělci - každý se snaží podle svého gesta, vkusu a tužeb svá přání realizovat. Tento neurastenistický pocit ne nepodobný vulkánu má i další bázi, a to přátelství, což je znovu vypůjčený motiv od Pucciniho. Na příběhu je fascinující, že bohémskou duši nikdo nezradí a přes různé zatáčky se k ní vrací i ten, u koho to vůbec nečekáte.“

Dílo bude zahrané tak, jak bylo napsané, tvůrci učinili jen drobné škrty, které vyplívají z převodu z angličtiny do češtiny (čeština je na rozdíl od angličtiny v mnoha vyjádřeních moc „dlouhá“). Zůstává však originální název, který je srozumitelný i našemu publiku. „Název RENT neznamená jenom to, že jeho hrdinové žijí někde v podnájmu, jsou v něm obsaženy i další konotace. Název lze vnímat ve významu tom, že člověk je v podnájmu daru života. Autor nám sděluje, ať, probůh, nezapomeneme prožít každou chvíli v tomto pronájmu naplno; on to říká i v kontextu s tím, že některé postavy jsou pozitivně diagnostikováni na HIV. Vnímáme pak tu silnou turbulenci touhy užít si zbytku života, téměř za každou cenu.“
„V angličtině slovo RENT lze chápat i ve významu rozervanost či puklina,“ doplnil Miroslav Ondra.

„Nic neaktualizujeme, neměníme, byť je jasné, že téma nemoci AIDS není, doufejme, hlavním problémem dneška. Vždycky existuje nějaké nebezpečí, vždy může přijít nějaká epidemie čehokoliv, která nám ten podnájem může zkrátit,“ zamýšlí se Stanislav Moša. (U postavy Mimi z Pucciniho opery to byla tuberkulóza.)

vizuál k inscenaci Rent
vizuál k inscenaci RENT


„Ke koncepci bych jen dodal, že muzikál je autorem zamýšlen jako divadlo na divadle. Inscenace je spíše strohá, ale nesmírně hluboce lidsky ztotožněná s názorem osobnostním i občanským našich herců. Na tom to stavíme. Při přípravě tohoto muzikálu je proto strašně důležité, s jakými individualitami pracujete,“ zdůraznil Stanislav Moša. „Také zpívání je nesmírně svobodné, nedá se to unifikovat. Proto je RENT tak náročný na samotnou realizaci. Larson vidí takový svět, v němž každý je svou osobností. Prezentuje bytosti, které žijí svůj život v individualitě, přesto jsou si nesmírně blízké a podobné ve vnímání svých cílů. Jsou tam jednoznačně cítit vlivy východních filozofií. Toto vše se potkává s poněkud vyhrocenější prezentací vážných témat. Práce nás baví i proto, že autor používá metodu prospekce, on se vlastně identifikuje s osudem každé postavy, ačkoli je mu nejbližší určitě postava Rogera.“

Jedna z největších kvalit je díla je koncentrovanost na příběh a úžasná hudba, která je (pop)rocková, bez nějakých zásadních citací Pucciniho (jsou tam jen „drobně“ přítomné). K hudbě se vyjádřil člověk nejpovolanější, Karel Škarka, který muzikál hudebně nastudoval: „Z každé noty je cítit, že Larson byl nejen vynikající multiinstrumentalista, ale i velký dramatik. Je to velmi chytře napsané v tom smyslu, že partitura písní je jednoduchá, přehledná, ale zároveň jsou tam poutavé detaily, které vás chytnou a zároveň vystihnou danou situaci nebo každý charakter. Musím říct za kapelu, že se nám to velice dobře hraje. A není to rockové za každou cenu, i naše orchestrace čítá jen dvoje klávesy, dvě kytary, bicí a basu.“

Hlavních rolí se zhostí Daniel Rymeš (Mark Cohen), Kristian Pekar (Roger Davis), Andrea Zelová nebo Alžbeta Trembecká (Mimi Marquez), Hana Holišová nebo Kristýna Daňhelová (Maureen Johnson), Igor Ondříček nebo Dušan Vitázek (Tom Collins), Aleš Slanina (Angel Dumott Schunard), Barbora Goldmannová nebo Dagmar Křížová (Joanne Jefferson) a Lukáš Janota nebo Marco Salvadori (Benjamin „Benny“ Coffin III.).



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.