Z tiskových konferencí

Hyde je v klidu, rozervaný je Jekyll
vydáno: 9.11.2011
Bylo jen otázkou času, kdy Jekyll a Hyde, muzikál podle věhlasného hororového příběhu, se objeví v Městském divadle Brno. „Kromě původní tvorby a uvádění řekněme muzikálové klasiky se chceme obracet i ke špičkovým dílům současného světového muzikálu,“ říká dramaturg Jan Šotkovský, který pak přiblížil vznik tohoto muzikálu: „Navzdory tomu, kolikrát příběh pana Jekylla a pana Hydea byl adaptován pro film, divadelníci po této látce nesáhli téměř celé 20. století. Až v 80. letech přišli skladatel Frank Wildhorn a textař Steve Cuden se záměrem vytvořit něco jako velkou hudební divadelní inscenaci. Dílo se však dovršilo až s příchodem libretisty a textaře Leslie Bricuse. Autoři navíc začali od jednotlivých písní, vzniklo nejprve koncepční album zásadních písní a až potom se objevila první muzikálová inscenace v Alley Theatre v Houstonu, to bylo v roce 1990. I nastala dlouhá doba vybrušování, cesta na Broadway trvala dalších sedm let. V letech 1997 až 2001 se pak zde odehrálo na 1500 repríz. Muzikál se posléze rozběhl do celého světa. Upozornil bych ještě na jednu zajímavost: byť zpracovává bytostně londýnské téma, West End zatím nedobyl.“

Lucie Holánková, Petr Gazdík, Dan Kalousek
Lucie Holánková, Petr Gazdík, Dan Kalousek


„Jekyll a Hyde je velmi komorní činohra pro pár herců. Ze které je udělán velký muzikál...,“ tak charakterizuje dílo Petr Gazdík. „My se právě z toho pokusíme vyjít. Aby celý příběh byl vyprávěn subtilně jako v činohře, jen některé dramatické momenty jsou včleněny do dlouhých písní, které jsou jakýmisi monology. Což je ale značný problém. Interpretace vám rázem dominuje nad dramatičností či divadelností příběhu. My bychom rádi dosáhli obojího, pokud možno ve vyvážené podobě. Tento muzikál má totiž hned několik verzí, hraje se v mnoha zemích světa, liší se dramaturgicky, dokonce i v hudebních číslech. My jsme si k našemu zpracování vybrali tu vídeňskou, o které se domníváme, že je dramaticky nejčistší a blíží se asi nejvíce původnímu námětu. Je také podle mého názoru lépe poskládaná v hudební dramaturgii.“

Vídeňská verze spatřila světlo světa v roce 2001, měla poměrně velký úspěch a není bez zajímavosti, že ji připravil a režíroval Caspar Richter, který přijal pozvání a ujal se hudebního nastudování brněnské inscenace. Vzácný host říká: „Muzikál Jekyll a Hyde jsem poprvé viděl v Brémách, velmi se mi představení líbilo, mělo to však jedno velké ALE. Provedení bylo chudé na instrumentaci, tak jsem mého přítele Franka Wildhorna požádal o svolení, jestli to mohu rozšířit. ´Dělej si, co chceš,´ řekl. A tak vznikla přepracovaná verze, kterou jsme uvedli ve Vídni v roce 2001. Kombinovala prvky opery, filmové hudby a muzikálu. Není to čistý muzikál. Jeho písně jsou vlastně takové apologetické balady, nejznámější z nich je píseň ´This is the moment´.“

„Ano, v českém překladu ´To je ta chvíle´. Je nesmírně slavná, mimo jiné zahajovala olympijské hry v Atlantě, použil ji Bill Clinton ve své volební kampani,“ poznamenal Jan Šotkovský.

Petr Gazdík navázal: „Takových písní je tam vícero. Jsou opravdu krásné, dlouhé...jakoby bez konce. Musí proto být interpretovány přesvědčivě i ve smyslu hereckém, jedině tak to může být funkční, jsou to vlastně velké dramatické monology.“
Píseň ´Vražda, Vražda´, která zahajuje druhou půlku, trvá dokonce neuvěřitelných 15 minut! Scénograf Christopher Weyes jen pro tuto jednu píseň vymyslel 28 větších či menších scénických proměn. Choreografie Lucie Holánkové zas důsledně propojí realitu s prvky stylizovaného tance, i když pochopitelně v tomto případě nejde o taneční muzikál.

Muzikál bude v Brně uveden ve zcela novém překladu, pracovali na něm pánové Jan Šotkovský, Petr Gazdík a Karel Škarka. „Víme, že překlady textů písní existují, víme, že je k dispozici překlad celého muzikálu, přesto jsme se rozhodli pořídit nový. Z toho důvodu, že některé překlady se dopouštějí mnoha popových klišé, sice se pěkně poslouchají, ale nesdělují přesně to, co je obsahem té písně v originálu, a vytrácí se z nich to potřebné pro dramatické ztvárnění. Každá odchylka může být pro diváka zavádějící. Potřebovali jsme překlad věcnější, aby nejen hudba, ale i právě text lépe posouval děj,“ vysvětluje Petr Gazdík.

Muzikál Jekyll a Hyde v české premiéře uvedlo v roce 2005 pražské Hudební divadlo Karlín (v překladu Adama Nováka). Nutno upozornit muzikálové příznivce, že tento muzikál vycházel z jiné verze, resp. nepracoval například se zmiňovanou rozšířenou orchestrací.

Viktória Matušovová, Jan Šotkovský, Dušan Vitázek
Viktória Matušovová, Jan Šotkovský, v pozadí "hydeovsky" vykukuje Dušan Vitázek


Petr Gazdík si nejen zahraje (v alternaci s Dušanem Vitázkem) hlavní roli, bude i sám sebe režírovat. Zde je nutné na pravou mírou uvést, že všechno to vzniklo spíše okolnostmi, nehledejte v tom narcistní zájem držitele Ceny Thálie. „Tuto inscenaci měl původně režírovat Stanislav Moša, který mi naznačil, že bych roli Jekylla mohl hrát. Z provozních důvodů jsme byli nuceni změnit „obsazení“ režiséra, volba padla na mě. Víte, že jsem v jádru především herec, ze kterého se v poslední době spíše stal „režijní pracovník“, váhal jsem, nakonec jsem svodům tak krásné role podlehl. Snad nikoho nezklamu,“ doufá Petr Gazdík, který se na navíc charakterizoval jako herec, jenž nerad zkouší. Je typem herce (i režiséra), který raději dlouho přemýšlí, než něco zkusí. Nechce předstupovat před kolegy s něčím nepřipraveným, nepromyšleným. „Dokud nejsem přesvědčen o vnitřním uspořádání postavy nebo procesu zkoušení, držím se raději stranou, ba dokonce ani nejsem schopen se naučit text. Čekám na ten moment, kdy mi to všechno do sebe zapadne, potom většinou zvládnu vše v krátkém čase realizovat. I naučit se text za noc...,“ směje se Petr Gazdík.

Druhým představitelem slavné figury se stane Dušan Vitázek (jehož můžete vidět i na stylizovaném plakátu k inscenaci). Jak přistupuje on k dvojitosti postavy, kdy stojí před úkolem hrát „dva v jednom“? „Především to znamená nepřeskakovat,“ zdůrazňuje Dušan Vitázek, „nedělat to tak, aby na jevišti byl pan Hodný a pan Zlý. Používat výrazové prostředky ne vnější, ale spíše ty vnitřní. Skoro si myslím, že ono je to vlastně naopak. Hyde je ten, kdo je v klidu, kdo nemusí nic. A ten rozervaný je přece Jekyll!“

„Je to jeden a tentýž člověk...,“ potvrzuje Petr Gazdík. „De facto i my vycházíme z termínu užívaném v klinické psychiatrii. Stavy Jekylla a Hydea nám nejsou až tak vzdáleny, pro příklad můžeme jít do světa internetu: kolik lidí je na něm závislých ve smyslu, že ve virtuálním „hydeovském“ světě se rádi stávají někým jiným. Takže jedna osobnost, jedna persona, která se mění ve svém nitru. Pravda, divák si žádá i několik vnějších prvků...“

Příklad s internetem však podle tvůrců rozhodně nemá znamenat, že bychom se na jevišti měli dočkat všelijakých aktualizací. „Ten příběh je nepotřebuje,“ poznamenal Gazdík.

Karel Škarka, Lucie Holánková, Petr Gazdík
Karel Škarka, Lucie Holánková, Petr Gazdík


Více než o hororu, tvůrci mluví o romantickém dramatu. „Předloha sama o sobě je velmi subtilní a hlavní hrdina v ní hledá způsob, jak si legálně užívat a nemít výčitky svědomí. Muzikál téma posouvá, zde pan Jekyll má ambici pomoci lidstvu, byť je veden zcela subjektivní motivací. Vedle toho autoři muzikálu zapojují do hry i nějakou tu lovestory, bez níž by se to samozřejmě neobešlo,“ usmívá se Jan Šotkovský.

Na závěr snad pochvalná slova, která pronesl Caspar Richter. Mají svou váhu, neboť v minulosti působil např. jako umělecký šéf v Theater an der Wien či Raimund Theater. „Ve Vídni jsem pracoval dvacet let, a tak snad mohu porovnávat. Shledávám ansámbl Městského divadla Brno, a to jak u této inscenace, tak například u muzikálu Mozart!, prvotřídním. Všichni jsou intenzivně zaujati prací a vždy při věci, jsou odhodláni vyprávět příběhy, být nejen dobrými zpěváky.“

-mys-