Z tiskových konferencí

Když Městské divadlo Brno ve svém dramaturgickém plánu oznámilo nasazení muzikálu Mamma Mia! a samozřejmě ve chvíli, kdy se spustil předprodej na podzimní blok představení, vypadalo to, jako kdyby se v Brně strhla abbamánie. Zájem diváků je enormní, údajně srovnatelný jen se situací před patnácti lety, kdy se muzikálem Hair (Vlasy) otevírala Hudební scéna MdB. „Poptávka je taková, že po novém roce asi budeme muset zdražit vstupné na tento titul,“ tajemně poznamenal Petr Gazdík, umělecký šéf muzikálu MdB. (Nyní maximální cena vstupenek na ty nejžádanější muzikálové tituly činí 680 Kč.)

Přitom muzikál Mamma Mia! je poměrně jednoduchým dílem, jeho atraktivitu však zajišťuje fakt, že je postaven na hitech legendární švédské skupiny ABBA, jež provázely v mladí nejednoho z nás. Podle Petra Gazdíka, který (teprve) druhé české uvedení tohoto muzikálu režijně připravuje, je právě v jeho jednoduchosti velké kouzlo. „V podstatě je to jednoduchá hříčka, ale v tom nejlepším slova smyslu. Nakonec zjistíte, že inscenovat něco takového je vlastně celkem obtížné, musíte udržet přirozenost a opravdovost postav.“

„Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask,“ říká dramaturgyně Klára Latzková. „Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálů, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu, Catherine Johnsonové, se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén.“

Je to vlastně jednoduchá rovnice: ABBA + humor + léto + láska = MAMMA MIA! A co je Mamma Mia!? První muzikál, který se hrál i v mandarínštině. Osmá nejdéle uváděná show na Broadwayi. Muzikál, který vidělo 60 milionů diváků ve více než 440 městech po celém světě. A to počítáme pouze jeho jevištní podobu. Kdybychom k tomuto číslu přičetli ještě diváky filmové verze, několikanásobně by se zvětšilo. A jak napovídají následující divácké reakce, je to muzikál oblíbený, je to hit, který nepotřebuje velkého představování.

V režii a úpravě Petra Gazdíka se odehraje show v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je „Super Trouper“, „Dancing Queen“, „Money, Money, Money“ či „The Winner Takes It All“.

Brněnští diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. V roli Donny Sheridanové se představí Alena Antalová, Markéta Sedláčková nebo Ivana Vaňková, její dcerou Sophií budou Dagmar Křížová, Barbora Remišová nebo Petra Šimberová a trojici možných otců ztvární Martin Havelka, Igor Ondříček nebo Viktor Skála jako Sam Carmichael, Tomáš Sagher, Oldřich Smysl nebo Jakub Przebinda jako Bill Austin a Milan Němec, Robert Jícha nebo Alan Novotný jako Harry Bright.

Předmětem spekulací řady muzikálových fanoušků dlouho byla otázka překladu: zda písně zazní v originále, či budou použity texty z pera překladatele Adama Nováka (v jeho překladu byl muzikál uveden v české premiéře v pražském Kongresovém centru), nebo jestli se náhodou nechystá nový překlad z dílny brněnských tvůrců. Platí možnost B.

„Licenční podmínky vyžadují, aby libreto a písňové texty byly přeloženy do jazyka země, kde se muzikál hraje. Čeština je 17. jazykem, ve kterém Mamma Mia! zaznívá. Texty písní jsou nedílnou součástí příběhu a autoři si přejí, aby byl srozumitelný i pro ty, kteří nevládnou dokonale angličtinou,“ vysvětluje Klára Latzková. Brněnští tvůrci přikročili jen k úpravě časového zasazení děje a s tím souvisejícími drobnými úpravami českých textů písní.

„Bez jakékoli změny jsou písně skupiny ABBA vloženy do příběhu a tvoří dějotvorný prvek. Texty jsou jednoduše hezké, přitom je znát, že byly citlivě napsány a odrážejí momenty ze života. Propojením svébytného příběhu a původních písní vznikl jeden z prvních jukebox muzikálů, kterých dnes už je celá řada. Příběh je také velmi jednoduchý, ale všimněte si, jak je chytře vystavěn nebo že ukrývá i určité dramatické momenty. Ambicí díla je však především potěšit a pobavit diváka,“ říká Petr Gazdík, jenž se přiznal k tomu, že skupinu ABBA objevoval pořádně až nyní, v průběhu příprav inscenace. „Vyrůstal jsem v divadelním prostředí a toto nebyla hudba, která by se tam objevovala,“ směje se.

Co čekat od hudebních aranží pro muzikálovou inscenaci, když hudba skupiny ABBA je absolutně nezaměnitelná? „Myslel jsem si, že stojím před rutinním úkolem upravit nástrojové obsazení. Jenom jsme si řekli, že použijeme méně syntezátorů, než je třeba zvykem v Londýně. Muzikálová verze písní se mi však od počátku zdála hodně retro a přepísklá i vůči originálu. Rozhodli jsme se nakonec pro větší zásahy, pokusíme se dílu dát modernější zvuk. Více barev, méně retro. Jestli se nám to povedlo, posoudíte sami,“ říká aranžér a dirigent Daniel Kyzlink. Dodejme, že inscenaci doprovodí sedmnáctičlenný orchestr.

Choreografie také bude odpovídat retro stylu, ale…: „Snažila jsem se, aby choreografie nebyla jen přehlídkou tanečních čísel, byť charakterově blízkých stylu hudby. Mým záměrem je, aby pohybová stránka inscenace více propojovala vztahy postav a podpořila tak celý příběh,“ vysvětluje choreografka Hana Kratochvilová.

„Jedna vrstva muzikálu Mamma Mia! je, nač to zastírat, čistě estrádní a až druhá je divadelní. Většina světových produkcí tohoto muzikálu nabrala tendenci k té první. Nic proti tomu, je naprosto funkční. I my jsme si uvědomovali, že nejpodstatnější zřejmě bude vytvořit atmosféru. Pokud ji diváci podlehnou, budou odcházet spokojeni. Vedle ní však chceme pracovat i s určitou poetickou vrstvou, bližší náladě řeckého ostrova a příběhu těch lidí, kteří se na něm ocitají,“ popisuje Petr Gazdík. Vzdát se té divadelní roviny brněnští tvůrci rozhodně nechtějí.
.