Z tiskových konferencí

Peklo je to, co žijeme
vydáno: 9.10.2008
Zdenek Merta se Stanislavem Mošou připravili pro Městské divadlo Brno již několik hudebních inscenací, z nichž ta poslední – pohádkový muzikál „Zahrada divů“, i první – muzikálová féerie „Sny nocí svatojánských“ se hrají dodnes. Nyní přichází snad největší společný projekt těchto dvou osobností současného českého hudebního divadla, kterou je muzikálová trilogie souhrnně nazvaná Osudová komedie. Její první část Peklo, stejně jako celý projekt, je zcela novým originálním dílem ze současnosti a souvislost s legendární Danteho básní je pouze okrajová. Režisér Stanislav Moša napsal zcela současný příběh, svým námětem mnohorozměrný a promyšlený jak stavebně, tak obsahově. Také hudba Zdenka Merty má parametry moderního opusu. Jistě nepřekvapí, že další části trilogie ponesou názvy Očistec a Ráj. S jejich postupnými premiérami se počítá v horizontu jednoho až tří let, uvidí se však také podle diváckého přijetí první části.

Stanislav Moša a Zdenek Merta
Stanislav Moša a Zdenek Merta


„Další díly trilogie nebudou pokračováním, pouze budou mít souvztažnost filozofickou, myšlenkovou či tematickou. Pravděpodobně se utvrdíme v tom, že Peklo je to, co žijeme, Očistec to, s čím bojujeme, Ráj to, čemu podléháme. Chtěli bychom tyto myšlenky demytizovat, pokusíme se je přenést do našeho existujícího světa,“ naznačuje ředitel Městského divadla Brno a režisér Stanislav Moša.

A dále podrobně představuje, o čem muzikál Peklo bude: „S oním slavným renesančním básníkem Dantem naše věc nemá nic společného, snad až na ten název Peklo a jeho chápání. Tak nějak jsme si vymysleli, že bychom mohli prostřednictvím nějaké inscenace promluvit k divákům o tom, co vlastně je současnému člověku peklem, co je jeho duši očistcem nebo rájem. A tak jsme se začali zabývat touto látkou, nicméně inspirací ke zcela originálnímu příběhu o dvou sestrách – tanečnicích, mladém sochaři a ušlechtilém aristokratovi nám byl pouze život, naše současné zkušenosti, naše touhy. Nevím, jestli mám trochu nastínit děj... Snad jen, že obě sestry přicházejí do konkursu na primabalerínu první scény a stane se to, že jedna ze sester pro svůj talent uspěje a stane se i mimořádnou celebritou celé země, zatímco druhá pohoří. Jedna stoupá po žebříčku kariéry, druhá končí na své cestě životem na ulici mezi squattery, kteří oscilují mezi rádoby svobodným životem a drogovou závislostí. Konfrontace obou světů je pro náš záměr poměrně důležitá. Do příběhu následně vstoupí postava movitého Sebastiana, představitele „kvalitního“ života, a vzniká jakýsi mnohoúhelník ve vztazích hlavních postav. Sedm postav si osnuje různé peripetie, které se následně mohou nazvat „peklem“. Vycházíme z teze, že na tomto světě kolikrát je člověk člověku mnohem horším ďáblem než jakákoliv infernální představa a že imaginární peklo je snadno přenositelné do našeho světa. Vše, co se odehraje, také spíše než s Dantovým Peklem má více společného s Ovidiovými Proměnami, z nichž možná vysledujete naši inspiraci básní Pygmalion nebo silnou tematickou ozvěnou z básně Orfeus a Eurydika. Upozornil bych ještě, že v této inscenaci neexistují žádná kouzla či nadpřirozené jevy. Do hry ale zapojujeme postavy Stínů, protože ještě přiznávám inspiraci platónským viděním světa. Neboť ne vše, co vidíme a čeho jsme svědky, je podstatné jako to, co si nosíme ve svém srdci nebo si myslíme. Stíny dění neovlivňují, jen se ho účastní. Jsou to bytosti jiného rozměru a nečekaně ožívají...“

Inscenace obsahuje 26 hudebních čísel a od začátku pracuje se dvěmi světy hudby, od klasických melodií po technicistní styly, blízké squatterské komunitě. Tvůrci dokonce oslovili ke spolupráci „DJku“ jménem Lucca, která je známá po celém světě.

Hudební skladatel Zdenek Merta k tomu uvedl: „V tomto přívalu dramaturgických informací bych také rád zdůraznil, že nás ta práce na novém muzikálu velmi baví, i když už spolu pracujeme snad pošesté. Zkoušení mi připomíná atmosféru z dřevních dob naší spolupráce, kdy vznikaly Sny svatojánských nocí a kdy ještě ani zdaleka tady nestála ta moderně vybavená budova hudební scény MdB. Ale ta energie a profesionalita lidí kolem je stále stejná, což je pro mě velmi motivující. No, hudba k tomuto muzikálu je, přátelé, pěkná. Nejvíc mě na zadání vzrušoval kontrast postav, kontrast prostředí děje. Pro mě jako autora hudby je tak zajímavé vše vybavit kontrastní hudbou. A mezi extrémy vždy bude spousta prostoru pro vlastní sebevyjádření...“

„Muzikál by asi nevznikl, kdybychom při psaní neměli neustále před očima Radku Coufalovou. Na náročnou roli Leny však nemůže být sama, a tak jsme oslovili i velmi talentovanou Svetlanu Slovákovou. Její sestru Lucii si zahrají Hana Holišová nebo Soňa Borková. Sebastiany máme tři – a to Jana Apolenáře, Martina Havelku a Petra Štěpána, jeho ženu budou alternovat Alena Antalová se Zorou Jandovou a mladého sochaře Davida ztvární Stano Slovák nebo Petr Gazdík,“ dodal Stanislav Moša.

Radka Coufalová
Radka Coufalová


Zkoušky muzikálu Peklo právě finišují. Půjde o projekt s mnoha nej- v novodobé historii Městského divadla Brno. Diváky jistě zaujmou překvapivé zvraty, změny okolností i proměny hudební stránky. Tvůrci slibují jednu velkou hru s divákem, přesto je deklarována přehlednost děje a i přes nejdelší scénář standardní délku trvání představení (cca 2,5 hod. včetně přestávky). Všichni věří, že tuto originální soudobou inscenaci diváci ocení, i kdyby byli milovníky spíše klasických muzikálů.