Z tiskových konferencí

Jakub Folvarčný se po absolvování katedry alternativního a loutkového divadla DAMU vrhl na intenzivní seberealizaci na poli nezávislého divadla. Dodnes se na festivalech můžeme setkávat s jeho interaktivní pohádkou Vlk a hlad (inscenace vznikla v rámci studijní stáže ve Finsku), příznivci nezávislé scény jistě budou mít dosud v paměti intimní divadelní show Ušima podzimu (projekt vznikl ještě v Disku, posléze byl uváděn v divadle Alfred ve dvoře), na sklonku minulého roku v prostoru Studia Alt@ připravil divadelní adaptaci starého indiánského příběhu O muži, který šel za Sluncem. Momentálně také účinkuje v inscenaci Muži, zatím posledním projektu, který vznikl pod hlavičkou produkční skupiny SKUTR.

Ve svých inscenacích Jakub Folvarčný rád pracuje s obyčejnými předměty a nechává se inspirovat situacemi, které ho někde potkají, případně on potká je. Čili dá se z toho vystopovat i něco z jeho života, momentálních nálad. Před diváky rád využívá principů dekonstrukce, proměny a znovuožití z jiných úhlů pohledu...

Na malé scéně divadla Alfred ve dvoře (tak malé, že intimita dává prostoru velmi působivý „domácký“ rozměr) pro pouhých 20 diváků právě vrcholí přípravy nového projektu V pasti těla. Vznik inscenace iniciovalo rezidenční téma, které vyhlásila dramaturgie divadla Alfred ve dvoře pro rok 2012, čili téma světa přírodního a/nebo světa politického. Jakub Folvarčný na půdorysu tohoto zadání vytvořil malý „společenský horor“, volně inspirovaný současnou politickou a společenskou situací. Příroda se tu setkává ve své nejvyšší formě s nejvyšší formou politického, společenského a vědeckého opovržení jedincem. Naturalismus a poezie se snoubí a snad i páří v nechutných paralelách, které se nás ovšem jaksi každodenně týkají. A snad nám i společně přinášejí naději na změnu či zánik toho všeho... Vše se odehrává na pozadí reinkarnační samozřejmosti a genderového vymezení. Jednou z otázek totiž je, zdali je ve vztahu k Systému stejné, pokud se narodíte jako muž nebo jako žena.

Jakub Folvarčný říká: „Konflikt mezi světem přírodním a světem politickým je možné vnímat jako něco extrémního. Snad proto jsme zvolili žánr hororu, k němuž jsme dodali přívlastek společenský. Může to vzbuzovat různé konotace, například i ty sociální. Dalším východiskem je nám poezie, taková, jejíž forma odráží styl slam-poetry. (pozn.: soutěžně-deklamační disciplína, interpretace vlastních básnických textů v souboji s ostatními slammery) Jak asi víte, experimentuji s virtuální loutkou, kterou se snažím vyvinout, a právě ta je tím třetím pilířem, na kterém projekt V pasti těla stavíme.“

Po těchto slovech následovala otevřená zkouška za účasti všech tří aktérů, Jakuba Folvarčného, Týny Průchové a skladatele Davida Hlaváče. Tiše přihlížejícího nezaujalo ani tolik, jak probíhá proces zkoušení, fixování textu či přerušování kvůli hledání papíru s poznámkami, jako spíše zaseknutí, kdy proces tvorby vplynul do slepé dramaturgické uličky, kterou herec a režisér Jakub Folvarčný okamžitě rozpoznal.

V pasti těla - záběry ze zkoušky dne 15.3.2012:

-mys-