Zpráva

Divadelní spolek Pomezí představil audiowalk, narativníprostor i cyklus představení 1:1
vydáno: 5.3.2020
Pražské divadelní uskupení Pomezí, které je známé jako jeden z hlavních průkopníků imerzivního a interaktivního divadla v Čechách, uvedlo na podzim loňského roku hned několik premiér. Pod hlavičkou Pomezí vznikl na začátku října na pražské Palmovce unikátní audiowalk Nad městem. Tvůrci Pomezí se poté zaměřili na intimnější projekty a zkoumali nové formy v narativní výstavě Za dveřmi č. p. 21 a inscenaci pro jednoho diváka Milý Karle! (premiéry 19. 10.). Koncem kalendářního roku pak na cyklus inscenací pro jednoho diváka 1:1 navázal prvním uvedením komorní inscenace Na houbách (premiéra 12. 12. 2019).

Po velkorysých imerzivních projektech, které započaly titulním Pomezím a pokračovaly Pozváním či stále úspěšně uváděným Domem v jabloních, se divadlo Pomezí rozhodlo jít v práci s divákem ještě dál. V rámci projektu 1:1 zkoumá možnosti interaktivních divadelních inscenací pro jednoho diváka a kromě čistě divadelních projektů se spolupodílí na vzniku a uvádění několika larpových projektů, audiowalku či narativní instalaci.

Nad městem neboli audioprocházka

Do v Čechách poměrně neznámého formátu se pustila dramaturgyně Pomezí Kateřina Součková. Napsala, natočila a zrežírovala totiž tzv. audiowalk. Audiowalk funguje na principu zvukového průvodce, v němž se posluchač řídí pouze hlasem ze sluchátek. Hlas je vypravěčem a současně naviguje posluchače předem určenou trasou. Ten doplňují desítky a stovky autentických zvuků, které autorka natočila přímo v místě konání.

„Když začneme věnovat pozornost každodenní realitě kolem nás, začíná rázem získávat úplně nový význam. Při chůzi se naše myšlenky točí kolem podnětů z okolního prostředí a zatahují je do našeho vnitřního monologu. Z věcí kolem se tak stává jakási scénografie našeho stavu mysli. Toto zcizení i podtržení prostředí, které nás obklopuje, pro mě právě forma audiowalku dokáže postihnout velmi zajímavě,“ říká o projektu Nad městem, který Pomezí uvádí od října, jeho autorka Kateřina Součková. Audioprocházku Nad městem je možné absolvovat v okolí pražské Palmovky, a to se startem na tamním autobusovém nádraží, ze zastávky autobusu číslo 140. Návštěvníky provádí málo známými zákoutími pražské Libně a přestože jej můžete absolvovat kterýkoli den ve vámi zvolený čas, na jaře si jej podle autorky návštěvníci užijí úplně nejvíc.

Narativní instalace v domě Za Poříčskou bránou

Více o světě za dveřmi, který blízce známe, ale nikdy jsme ho nemohli detailně prozkoumat, zjistila ve spolupráci s Pomezím architektka Barbora Klapalová. Připravila netradiční narativní instalaci bez herců, která vypráví příběh jen skrze atmosférický prostor a to, jak jej divák vnímá. Instalace Za dveřmi č. p. 21 byla uvedena 19. 10. 2019 a od března letošního roku bude v upravené formě uváděna dál.

V průběhu jedné hodiny trvání si divák skládá skrze útržky textů, vzkazy, vůně, chutě a atmosféru dohromady příběh, o kterém na začátku měl jen mlhavé indicie. Kdo hrdinové příběhu jsou a jak skrze místnosti promlouvají, se divák dozví, pokud bedlivě naslouchá a sleduje rozličné střípky z jejich života. Vstupuje do místa, do kterého se zcela jistě za chvíli vrátí jeho majitel, a má jen pár chvil na to, aby se nerušeně rozhlédl po cizím bytě. Napoví mu něco nedopitý hrnek čaje na stole a nesnědená svačina? Nebo se jen usadí do gauče a bude příběh vnímat skrze unikátní atmosféru? Je v divákových rukách, jak aktivně bude prostor prozkoumávat a jak hluboko do příběhu pronikne.

„Vytvořili jsme prostor, který nevyžaduje přítomnost herce – rozpohybuje ho pouze samotná přítomnost diváka. Chtěli jsme na vlastní kůži zažít, jaké je vyextrahovat jednotlivé momenty lidského života a přetavit je do prostoru. Sám prostor funguje jako pomyslný komiks, film nebo kniha, ale čtenář v něm obrací stránky dle libosti. Podle toho, na kterou stránku otočí, tolik se z příběhu dozví… a tak si postupně vytvoří obrázek o celkovém příběhu,“ přibližuje koncept hlavní autorka projektu Barbora Klapalová, jejímž doktorským tématem na Fakultě architektury ČVUT je právě narativní prostor.

Milý Karle! a Na houbách - 1:1

Současně s výstavou Barbory Klapalové měla premiéru také “inscenace pro jednu herečku a jednoho Karla” nazvaná Milý Karle!. Její autorkou a zároveň jedinou aktérkou je Jindřiška Dudziaková, herečka pravidelně spolupracující s Pomezím. Inspirovala se skutečnou milostnou korespondencí svého pradědečka a dala vznik inscenaci, která vás nadchne pro psaní dopisů… a díky vám dá Karlovi konkrétnější podobu.

Po necelou třičtvrtěhodinu, během které se sami stáváte Karlem, vás inscenace zvedne ze židle hned několikrát. Ani ne tak doslovně, jako nutností postavit se k některým situacím čelem. A je jen na divákovi, jestli bude jednat tak, jak by se zachoval sám, nebo udělá z Karla někoho, kým by nikdy být nemohl (nebo nechtěl). V kombinaci s krátkou inscenací Výlety, která vás následně vezme do dalekých krajin, odcházíte z Pomezí až s meditativním zážitkem. „Při úklidu u babičky jsme s mámou a sestrou našly krásné sto let staré pohlednice. Vyšlo najevo, že je to fascinující milostná korespondence mého pradědečka Karla z první světové války. Prohlížením, chichotáním a zaníceným předčítáním jsme nakonec strávily nezapomenutelný večer. Babička pak ráno řekla: ‚Holky, z toho by se mělo udělat nějaký divadlo.‘ A tak teda jo. Toho pradědečka jsem viděla jenom na fotce, a hrozně mě zajímalo, co vlastně těm děvčatům psal, že mu chodily zrovna takové odpovědi. Bylo mi líto, že jeho stranu korespondence nemáme, a právě proto je to ‚nějaký divadlo‘ určené ne pro jednoho diváka, ale pro jednoho Karla.“ komentuje vznik nového projektu Jindřiška Dudziaková, se kterou se sice během inscenace setkáte, ale přímo do očí jí díky důmyslnému prostorovému řešení nepohlédnete. Komě „Karla“ se mohou diváci těšit také na krátkou miniaturu Výlety Jakuba Hojky.

Před Vánoci odpremiérovalo Pomezí interaktivní inscenaci Na houbách. Stojí za ní kolektiv performerů v čele s Adamem Krátkým, který s Pomezím spolupracuje již od jeho počátků. Diváci se mohou těšit na imaginativní cestu lesem uprostřed Prahy, která je vrátí ve vzpomínkách až k prvopočátkům a možná ještě dál. Představení, které začíná nazutím papučí, vás vezme na meditativní cestu, jež končí dobrou společnou večeří. Inscenace zve osm diváků na návštěvu podivného houbového bytu, kde se ponoří do podhoubí svých vzpomínek, představ a snů. Iniciátor Na houbách Adam Krátký, který je zároveň jedním z performerů, o ní říká: „Hrát představení Na houbách je jako zvát k sobě domů na návštěvu přátele. S ostatními herci se sejdeme o pár hodin dřív, než čekáme první diváky, společně vaříme, uklízíme a probíráme novinky. Diváky vnímáme jako naše hosty, pro které chystáme nejen divadelní občerstvení, ale třeba si také mohou poležet v hamace, zahrát si houbové pexeso, nebo si dát panáka mateřského mléka.“

Všechny čtyři premiéry, které byly Pomezím v průběhu podzimu uvedeny, se dočkají svých repríz během března, dubna a pozdějšího jara, a úspěšně si již nyní našly diváckou základnu. Kromě audiowalku, který představuje méně známá místa pražské Libně, se všechny odehrávají v dobře známém domě Na Poříčí. Kromě nich ale Pomezí chystá na jaro také zcela nový projekt, který bude naopak pracovat s veřejným prostorem.

zdroj zprávy: Karolína Pepelanov