Lidojedi

Online záznam.
Režie Natálie Deákové - takže vlastně žádné překvapení.
Téma velice zajímavé a chtělo by jiné pracování. Nicméně N. Deáková se vyžívá ve výstřednosti a nevšednosti ale neumí uhlídat únosnou míru. Zde to bylo opět přehnané.
Herecké výkony podprůměrné. Erika Stárková neskutečně přehrávala a ačkoliv se to občas hodilo, jako celek to působilo nedobře.

/stream/ Možná škoda, že u příležitosti scénického uvedení rozhlasové hry nedošlo k dotažení textu a přizpůsobení hry pro jeviště, například živějším dokreslením charakterů jednotlivých postav... (moc jsem třeba nepochopil, čemu měla ve výstavbě hry posloužit úvodní scéna s ministrantem). Takto je bohužel (i přes zajímavé téma) hlavní zápletka dosti předvídatelná. Představení na mě ze záznamu působilo docela uřvaně a tak výživné těžení situační komiky ze zápachu bezdomovce až otravné. V mezích režie solidní výkon Eriky Stárkové a dobře vyřešená scéna.

Ne každý nápad je vhodné realizovat. (Ze záznamu.)

záznam
Tak co dnes ogrilujeme? Psinu? Buďte přece lidi...Mlsný Jack míří výš, než si myslíme!
Mírně morbidní, notně švihlé marjánkou a značně dynamické. Přesto však u mě vítězí Jaroslav Achab Haidler, kříženec kněze a chirurga trousící své suché hlášky a vnášející až podivný klid do všech situací, ve kterých se ocitá, či do nichž je zavlečen.

75% Velká, lehce morbidní, sranda. Jednoduše řešená scéna, která během pár vteřin dokáže za pomoci světelných efektů, hudby a několika rekvizit měnit prostředí představení. Bavily mě někdy až groteskně vtipné situace, přesvědčivé výkony herců, tempo a gradace celého představení. Líbil se mi i dramatický a otevřený konec.

Trochu jiná grilovačka, dobré dívadlo.

Zajímavě a vtipně zpracované nevšední a trochu morbidní téma. Dobré výkony herců, bavili jsme se.

Hlavní výhrou inscenace je Erika Stárková. Marně pátrám v paměti po momentu, kdy bych jí nevěřil. Kéž by zvolenou stylizaci všichni zvládali s takovou bravurou. Třeba Jiřímu Trnkovi jsem ty miliony nevěřil ani trochu. Původní rozhlasová hra v režii Aleše Vrzáka byla civilnější, ale také ona zůstala především moralitou o tom, že jsme prodejní ubožáci. A snad také o tom, co s námi dělá každodennost, do jakých kompromisů nás tlačí. Bavila mě scéna Lukáše Kuchinky - její majestátnost, přemýšlení o stolu jako obětišti, líbil se mi kostelní zvuk. Inscenaci chybí výrazná tečka, katarze, chcete-li.

65,99% - V porovnání s jinými svými šedesátkami posunu tuto hru k sedmdesáti, i když to není úplně čistých sedmdesát.
Možná by hře sedělo poněkud méně vulgarismů. ale určitě by to bez několika z nich nešlo, čili jde jen o míru.
Oceňuji několik politicky nekorektních a trefných vtípků mířících mně se líbícím směrem...
Tak nevím, co bych si objednal na svůj skromný mejdan, kdybych zbohatl já, kdo ví, jestli bych se držel při zemi, nebo bych získal mlsný jazýček a zatoužil po VIP službách Mlsného Jacka... a vy?

Online záznam.
Režie Natálie Deákové - takže vlastně žádné překvapení.
Téma velice zajímavé a chtělo by jiné pracování. Nicméně N. Deáková se vyžívá ve výstřednosti a nevšednosti ale neumí uhlídat únosnou míru. Zde to bylo opět přehnané.
Herecké výkony podprůměrné. Erika Stárková neskutečně přehrávala a ačkoliv se to občas hodilo, jako celek to působilo nedobře.

/stream/ Možná škoda, že u příležitosti scénického uvedení rozhlasové hry nedošlo k dotažení textu a přizpůsobení hry pro jeviště, například živějším dokreslením charakterů jednotlivých postav... (moc jsem třeba nepochopil, čemu měla ve výstavbě hry posloužit úvodní scéna s ministrantem). Takto je bohužel (i přes zajímavé téma) hlavní zápletka dosti předvídatelná. Představení na mě ze záznamu působilo docela uřvaně a tak výživné těžení situační komiky ze zápachu bezdomovce až otravné. V mezích režie solidní výkon Eriky Stárkové a dobře vyřešená scéna.

Ne každý nápad je vhodné realizovat. (Ze záznamu.)

záznam
Tak co dnes ogrilujeme? Psinu? Buďte přece lidi...Mlsný Jack míří výš, než si myslíme!
Mírně morbidní, notně švihlé marjánkou a značně dynamické. Přesto však u mě vítězí Jaroslav Achab Haidler, kříženec kněze a chirurga trousící své suché hlášky a vnášející až podivný klid do všech situací, ve kterých se ocitá, či do nichž je zavlečen.

75% Velká, lehce morbidní, sranda. Jednoduše řešená scéna, která během pár vteřin dokáže za pomoci světelných efektů, hudby a několika rekvizit měnit prostředí představení. Bavily mě někdy až groteskně vtipné situace, přesvědčivé výkony herců, tempo a gradace celého představení. Líbil se mi i dramatický a otevřený konec.

Trochu jiná grilovačka, dobré dívadlo.

Zajímavě a vtipně zpracované nevšední a trochu morbidní téma. Dobré výkony herců, bavili jsme se.

Hlavní výhrou inscenace je Erika Stárková. Marně pátrám v paměti po momentu, kdy bych jí nevěřil. Kéž by zvolenou stylizaci všichni zvládali s takovou bravurou. Třeba Jiřímu Trnkovi jsem ty miliony nevěřil ani trochu. Původní rozhlasová hra v režii Aleše Vrzáka byla civilnější, ale také ona zůstala především moralitou o tom, že jsme prodejní ubožáci. A snad také o tom, co s námi dělá každodennost, do jakých kompromisů nás tlačí. Bavila mě scéna Lukáše Kuchinky - její majestátnost, přemýšlení o stolu jako obětišti, líbil se mi kostelní zvuk. Inscenaci chybí výrazná tečka, katarze, chcete-li.

65,99% - V porovnání s jinými svými šedesátkami posunu tuto hru k sedmdesáti, i když to není úplně čistých sedmdesát.
Možná by hře sedělo poněkud méně vulgarismů. ale určitě by to bez několika z nich nešlo, čili jde jen o míru.
Oceňuji několik politicky nekorektních a trefných vtípků mířících mně se líbícím směrem...
Tak nevím, co bych si objednal na svůj skromný mejdan, kdybych zbohatl já, kdo ví, jestli bych se držel při zemi, nebo bych získal mlsný jazýček a zatoužil po VIP službách Mlsného Jacka... a vy?

Ne každý nápad je vhodné realizovat. (Ze záznamu.)

Hlavní výhrou inscenace je Erika Stárková. Marně pátrám v paměti po momentu, kdy bych jí nevěřil. Kéž by zvolenou stylizaci všichni zvládali s takovou bravurou. Třeba Jiřímu Trnkovi jsem ty miliony nevěřil ani trochu. Původní rozhlasová hra v režii Aleše Vrzáka byla civilnější, ale také ona zůstala především moralitou o tom, že jsme prodejní ubožáci. A snad také o tom, co s námi dělá každodennost, do jakých kompromisů nás tlačí. Bavila mě scéna Lukáše Kuchinky - její majestátnost, přemýšlení o stolu jako obětišti, líbil se mi kostelní zvuk. Inscenaci chybí výrazná tečka, katarze, chcete-li.

/stream/ Možná škoda, že u příležitosti scénického uvedení rozhlasové hry nedošlo k dotažení textu a přizpůsobení hry pro jeviště, například živějším dokreslením charakterů jednotlivých postav... (moc jsem třeba nepochopil, čemu měla ve výstavbě hry posloužit úvodní scéna s ministrantem). Takto je bohužel (i přes zajímavé téma) hlavní zápletka dosti předvídatelná. Představení na mě ze záznamu působilo docela uřvaně a tak výživné těžení situační komiky ze zápachu bezdomovce až otravné. V mezích režie solidní výkon Eriky Stárkové a dobře vyřešená scéna.

záznam
Tak co dnes ogrilujeme? Psinu? Buďte přece lidi...Mlsný Jack míří výš, než si myslíme!
Mírně morbidní, notně švihlé marjánkou a značně dynamické. Přesto však u mě vítězí Jaroslav Achab Haidler, kříženec kněze a chirurga trousící své suché hlášky a vnášející až podivný klid do všech situací, ve kterých se ocitá, či do nichž je zavlečen.

Trochu jiná grilovačka, dobré dívadlo.

65,99% - V porovnání s jinými svými šedesátkami posunu tuto hru k sedmdesáti, i když to není úplně čistých sedmdesát.
Možná by hře sedělo poněkud méně vulgarismů. ale určitě by to bez několika z nich nešlo, čili jde jen o míru.
Oceňuji několik politicky nekorektních a trefných vtípků mířících mně se líbícím směrem...
Tak nevím, co bych si objednal na svůj skromný mejdan, kdybych zbohatl já, kdo ví, jestli bych se držel při zemi, nebo bych získal mlsný jazýček a zatoužil po VIP službách Mlsného Jacka... a vy?

Zajímavě a vtipně zpracované nevšední a trochu morbidní téma. Dobré výkony herců, bavili jsme se.

Online záznam.
Režie Natálie Deákové - takže vlastně žádné překvapení.
Téma velice zajímavé a chtělo by jiné pracování. Nicméně N. Deáková se vyžívá ve výstřednosti a nevšednosti ale neumí uhlídat únosnou míru. Zde to bylo opět přehnané.
Herecké výkony podprůměrné. Erika Stárková neskutečně přehrávala a ačkoliv se to občas hodilo, jako celek to působilo nedobře.

75% Velká, lehce morbidní, sranda. Jednoduše řešená scéna, která během pár vteřin dokáže za pomoci světelných efektů, hudby a několika rekvizit měnit prostředí představení. Bavily mě někdy až groteskně vtipné situace, přesvědčivé výkony herců, tempo a gradace celého představení. Líbil se mi i dramatický a otevřený konec.