Honza Vošahlík

Viděno na generálce. Nadprůměr, ale přemýšlím, komu bych hru doporučil. Můj hlavní problém je předloha. Téma necítím jako nadčasové, současné. Jenže paralela k současnosti a věčné opakování bylo jistě jedním ze záměrů. Nejvíc rušivá je četnost výrazů mladé generace. Dle tvůrců mají pouze navodit pocit "kódové řeči", stvrzující identitu určité skupiny. Působí ale jako křečovité mrkání na studenty, pro které je hra primárně určena? Z úst třicátníků to ale i pro ně musí být spíš "cringe".
Jak se dalo čekat, představení je vizuálně působivé (a vkusně ho doprovází smyčcové kvarteto). Více mne zaujala část po přestávce. A herecky Pavlína Štorková.